Pokud jde o další termíny – momentálně vzniká na základě této smlouvy projektová dokumentace. Ve smlouvě jsou uvedeny tyto milníky:
Projektová dokumentace v rozsahu pro územní rozhodnutí včetně inženýrské činnosti předcházející žádosti o vydání územního rozhodnutí: do 30. 8. 2018
Projektová dokumentace v rozsahu pro vydání stavebního povolení včetně inženýrské činnosti předcházející žádosti o vydání stavebního povolení: do 30. 11. 2018
Projektová dokumentace v rozsahu pro provádění stavby, včetně soupisu prací a výkazu výměr: do 28. 2. 2019
Podle včerejší tiskové konference se proces zadrhnul hned na prvním kroku z předchozího příspěvku, tedy na dokumentaci pro územní rozhodnutí. Projekt prý bude potřeba upravit, snížit. Každopádně tady jsou aktuální (tedy nikoliv finální) půdorysy: první nadzemní podlaží, druhé nadzemní podlaží, třetí nadzemní podlaží. Oproti původním plánům došlo k poměrně výrazným změnám v obsahu. (Které tu ale teď neshrnu, protože jsem to zatím stihl jen rychle projet. Mrzí mě třeba zmenšení besední místnosti v prvním patře.)
Proces se určitě nezadrhnul, toto je normální stav a víceméně pro toto stupeň dokumentace DUR slouží. Ideálně je bez připomínek, ale to u takto velkého a relativně složitého objektu nešlo reálně čekat. Předpokládám, že se projekt určitě podaří upravit tak, aby ve finále v Boskovicích přibyl konečně po X letech kvalitní barák.
Pár postřehů jsem zde taky zaznamenal - původní dispoziční řešení mi přišlo maličko čistější, méně těžkopádné a účelněji využívající prostor.
Původní řešení kdy návštěvník vidí "recepci" konkrétního oddělení přímo od vstupu a stejně tak zaměstnanci knihovny s ním mají oční kontakt hned od dveří mi přišlo příjemnější, než to, co je navrženo teď. Stejně tak práce s prostorem/podlažní plochou u středního "traktu" provozního zázemí, byla za mne ve studii více efektivnější. Pokud by se totiž sečetla ta nově volná plocha za "recepcí" a "tanzplac" u ředitele + IT a serveru - máme zpět komfortní besední místnost o které mluví @zoul.
Chápu, že je třeba mít nějaké provozní zázemí (3.NP), ale "pouze přidané" 3 místnůstky, co přistály do původního přísálí jsou trochu rozpačité...
..asi bych to takto neměl říkat, protože to je práce v podstatě "mých kolegů" z oboru - jen doufám, že finální výstup bude s lidmi, kteří tam budou potom fungovat zodpovědně projednán. Na základě nyní zveřejněných podkladů z toho úplně ten pocit nemám...
Všiml jsem si, že se ještě diskutuje o tom, k čemu vlastně bude sloužit ten sál navrhovaný do horního patra knihovny. Byli jsme dneska s Igorem svítit & zvučit divadlo v Havlíčkově Brodu. V sálu zdejší knihovny:
Tak třeba k tomu se takový sál dá použít. Pokud ho knihovna má. (Tady chybí elevace, sál je moc velká nudle a klenba dělá moc velký dozvuk. A věci se do patra musí tahat ručně. Knihovna je totiž provizorně na městském úřadě, zrovna staví novou. Dejà vu.)
Krásná ukázka, jak se ve městech snaží využívat kde co, aby měli kde provozovat svoji činnost. Je pěkný, že se snaží využívat historické prostory, ale je to přesně jak píšeš.
Tady i kdyby vyřešili nějak tu akustiku, tak je to pro dětského diváka poměrem délky/šířky místnosti docela nevhodné. Nechtěl bych jako dítě sedět v té nějaké čtrnácté řadě a skoro nic nevidět a slyšet polovinu toho, co se na ploše "jeviště" děje.
Sál knihovny by naopak díky dispozici moh' být z hlediska využití i více variabilní. Jak na délku, tak na šířku sálu dle akce.
Když se tvořilo původní zadání, říkal jsem paní Jurdičové, že tam musí napsat, že chce i sál. Snad tam nakonec i nějaký použitelný prostor bude... Řada institucí a souborů by tam měla možnost pořádat akce pro veřejnost. Malý sál, který lze využívat celoročně, tu chybí... Pomáhal jsem základce s vánočním koncertem a přišlo mi to v jídelně mezi několika sloupy (+nízké stropy a blikající zářivky) dost smutné... Ano, v Boskovicích je dost "místností" (některé i větší), ale která je pěkná a funkční?
Zrovna včera jsem si na toto vzpomněl taky, když žena přišla z vánočního představení našeho staršího divadelního adjunkta z dramatického kroužku na ZUŠ. Přecpaný sál, plný rodičů, bez ozvučení, resp. s ne zrovna ukázkovou akustikou - na toto asi tedy bude primárně sokolovna (pokud se to podaří) - ale i tak, to je přesně ono.
Když bude nabídka - bude víceúčelový sál, který bude mmch i nějak vypadat - tak se hravě najde i náplň. Obráceně to nějak většinou nefunguje...
@Lukas.Holik posílá aktuální výkresy: první nadzemní podlaží, druhé nadzemní podlaží, třetí nadzemní podlaží. Spolky, které by měly zájem v knihovně něco provádět, jsou zvány na pondělí 7. ledna 2019 na 17.00 do velké zasedací místnosti městského úřadu. Takže čtěte a pokud budete mít připomínky, můžeme je probrat tady nebo osobně v lednu. (Výstupy ze schůzky sem napíšu.)
K samotným úpravám: Za mě jednoznačné zlepšení oproti srpnové verzi, je to míň zakamrlíčkované, čistější, například šatna ve třetím patře Celkově mně ten sál s navazujícími prostory přijde výborný – pěkné zázemí pro účinkující, navazující prostor pro socializaci po akcích + teráska. Bezvadný. Rekvizity bych tam nahoru moc stěhovat nechtěl, ale to je myslím OK, není to primárně prostor pro divadlo.
Co mně furt leží v hlavě je umístění kavárny. Přijde mně škoda, že je kavárna úplně oddělená, až za vstupní halou. Takže když se něco bude dělat v klubu (210) nebo besední místnosti (103), tak se s tou kavárnou dá jen obtížně počítat. Se sálem je to podobné, ale ten má aspoň ten předsunutý bar. Nevím, co s tím. Líbilo by se mně, kdyby kavárna byla zčásti v klubovém prostoru (210), navazovala by tím pádem na dospělé oddělení (202) a roztáhla se malým vlastním schodištěm i do prostoru toho horního baru (309–11). Takhle dvojpatrově funguje třeba Mama Coffee v Praze na Vodičkově a je to super. Vůbec nevím, jestli je to reálné tady.
Souhlas s tou kavárnou - bylo by prima, kdyby mohla být jedna z uličních fasád, která je takříkajíc v přímém kontaktu s okolní ulicí, s ní být nějakým způsobem propojená. Zde, na rozdíl od podobného typu fasády do ulice Kpt. Jaroše (kde je ale rušná komunikace), bych řekl, že si to kontakt s životem ulice okolo přímo žádá. V létě by tato kavárna mohla přinést novou kvalitu do ulice přímo navazující na náměstí. V zimě by pak také nebylo asi špatné, mít možnost za prosklenou fasádou vidět rozsvícený interiér knihovny, který by lákal ke vstupu dovnitř.
Myslím, že teď je hlavně důležité, že se ta dispozice docela pěkně setřepala a má zpět hlavu a patu, kterou měla ve studii - teď ještě, myslím, i o krapet lepší..
Každopádně se dá říci, že rozvržení místností je až na pár drobností jasné a dá se na tom stavět. Jestli se pak po schůzce se spolky, které by měly zájem v knihovně působit ukáže, že se bude některá místnost jmenovat jinak (dle jejího využití) nevidím jako neřešitelný problém.
Dosud jsem to příliš nesledoval, ale teď jsem se podíval na ty poslední návrhy a mi přijde tam hodně zapadený vchod do knihovny. Možná je to jen o zvyku, že dnes se do Mountfieldu chodí i z obchodní uličky, ale ten druhý vchod je na mě i dnes takový schovaný.
Jojo, ten z Kapitánky. Souhlasím, že se musí upravit prostor před budovou. Ale i tak není čelem do ulice ale kolmo k ní, takže není na první pohled možná tak vidět.
Popravdě já nad tímto přemýšlel už při úplně prvním představení studie a s tím zveřejněných podkladů. Je to ale zatím pouze půdorys a vizualizace zatím aktualizována nebyla. Ta poslední vizualizace, která zatím jediná koluje v médiích, byla ze studie a rozhodně v té době neřešila detailnější návaznosti na okolí - což předpokládám bude součástí zpracovávaného projektu pro územní/stavební řízení - v části projektu venkovní a sadové úpravy.
Je to tak - nemyslím si ale, že by někdo jako Fránek takovouto věc podcenil. Vstup čelem do ulice se nabízí samozřejmě jako logické řešení - zde ale myslím není použito hned z několika důvodů.
Tím prvním bude nejspíše to, že v co největší míře využíváme stávající nosné konstrukce objektu a zde by muselo přijít na řadu podle mne myslím poměrně nesmyslné bourání.
Druhým důvodem z toho plynoucím a poměrně důležitým, bude pak to, že takto bychom měli vstup otočený z hlediska vnějšího hluku přímo do jedné ze stále nejrušnějších ulic ve městě. Takto je vstup "schovaný" a hluk nepůsobí na konstrukci vstupního portálu přímo.
Stávající dvojice vstupů mi přijde správně i z hlediska návaznosti na pohyb lidí kolem objektu. Návštěvnící sem budou chodit ze dvou hlavních směrů - z náměstí a z ulice kpt. Jaroše.
Směrem od kina předpokládám kvalitní řešení parteru objektu a bude myslím docela prima vidět vstupní portál už někde od nároží katolického domu - to rozhodně nepůjde minout. Z "průchodní" uličky z náměstí pak bude také určitě lepší, když budu mít možnost do objektu vstoupit odsud, kdy v podstatě už od průchodu z náměstí jej budu vidět a ne kdyby byl schovaný až za rohem, kolmo z ulice kpt. Jaroše. Takto koncipovaný vstup by měl svoje opodstatnění kdyby místo městského okruhu kolem náměstí byl ideálně park, či klidová zóna. Zvolené (stávající) řešení je tedy za mne asi v pořádku .
Pokud všechno dobře půjde, do konce letošního roku by mohla být knihovna „vypapírovaná“ a někdy v roce 2021–22 by mohla stát.
Podle pana Kováře by měla řekněme 90 % kapacity budovy naplnit sama knihovna svými aktivitami.
Materál fasády nakonec bude jiný, než na původních červených vizualizacích (například v tomto našem článku), zuby se trochu snížily a ta úžlabí nejsou tak ostrá. Se sněhem by neměl být žádný problém.
Shodli jsme se, že v sálu bude nejlepší nemít nic napevno, tedy ani pódium, ani elevaci. Obojí jde snadno udělat nějakou stavebnicí a přestavět podle potřeby.
Já osobně jsem (možná až příliš) mocně lobboval za lepší umístění kavárny, ale přes klub seniorů (místnost 210) zjevně nejede vlak. Tady musím tedy vyjádřit svou frustraci, že jsme jeden z nejdůležitějších prostorů vyhradili pro klub, který se momentálně schází čtyřikrát do měsíce. Podle mě by teda bylo dobré aspoň tu příčku mezi klubem a studovnou dospělého oddělení udělat co nejprostupnější (například nějaké posuvné panely), aby v časech, kdy klub nebude využívaný, sloužil jako rozšíření studovny. S tím, že pro kafe se bude chodit přes vstupní halu
@Jenda_Nadvornik navrhuje, aby se dalo ze sálu (314) líp dostat do skladu (320). Ideálně tak, aby tam člověk snadno projel s vozíkem na mobiliář.
@Kristyna_Zn připomněla nápad Martiny Lukešové, že by se na budovu ZZN mohl dát velký banner, který by stavbu nové knihovny propagoval. @Lukas.Holik povídá, že to můžeme udělat, až skončí tahle fáze zadání.
Sál (314) by se měl dát rozumně zatemnit, aby se v něm daly dělat projekce. Stoprocentní divadelní zatemnění to ale nebude.
Akustika sálu (314) se teprve bude řešit, takže je prostor pro konkrétní zadání. Bohužel jsme tady nedošli k žádnému výstupu, tohle by bylo dobré ještě dořešit.
Pokud jsem na něco zapomněl nebo zkreslil, sem s tím. Za sebe můžu říct, že když pominu ten problém s kavárnou, tak ten prostor považuju za velmi povedený a těším se na něj jako návštěvník i jako pořadatel.
Předpokládám, že toto k shlédnutí veřejně zatím nebude, minimálně než proběhně seminář se zastupiteli a poté i s veřejností, že? Mmch. na ty perforované červené dílce jsem si už docela zvykl.
Určitě je to správná volba. I s přihlédnutím, že pokud vše dobře půjde, bude totéž - předpokládám ještě ve výrazně lepším provedení - dostupné později na sokolovně. Tento sál by měl být s přihlédnutím k provozu objektu asi více univerzálnější. To samé nejspíš platí i o zatemnění a akustice.
Přestože jsem si to původně úplně nemyslel, tak to nyní vnímám, že je asi docela škoda. Nicméně dodávám, že to, co je zde momentálně napsané v legendě místností není zatím v tomto ohledu "berná mince" a určitě je o tom možné do vlastní realizace nějakým způsobem diskutovat a případně to pak upravit. Jedná se pouze o deklarované využití místnosti pro stupeň DSP.
Přeci jen vidět denně z ulice život domu bezprostředně "za výlohou" je asi vážně lepší a souhlasím s Tebou, Tome, že by se to mohlo ještě případně zvážit. Minimálně bych byl taky alespoň pro prosklenou, lépe pak i třeba posuvnou stěnu, nicméně se obávám, že zrovna tady pak budou rozhodovat finance.
Toto je výborná připomínka a myslím, že tímto způsobem by v současnosti měla vypadat stavba každé takto významné veřejné stavby. (V principu toto bylo, byť v maličko jiné formě použito u nedávno otevřené rekonstruované budovy Národního muzea). Prostě zde nemít jen klasické cedule s investorem, dodavatelem a povinnou identitou dle zvoleného dotačního titulu.
Mimo to, jsme zde u jedné z hlavních komunikací ve městě (bohužel ) a barák by se tak mohl docela slušně propagovat mezi veřejnost už v době stavby. Samozřejmě jak říká Lukáš, je na to dost času až v dalších fázích projektu. Za mne zde rozhodně .
Celkově mně ten sál s navazujícími prostory přijde výborný – pěkné zázemí pro účinkující, navazující prostor pro socializaci po akcích + teráska. Bezvadný. Rekvizity bych tam nahoru moc stěhovat nechtěl, ale to je myslím OK, není to primárně prostor pro divadlo.
.