Nová knihovna

[barto (Petr Ondráček)]

...tak mi to nějak nedalo a vzhledem k proběhlým diskusím o formě, tvaru uvažovaného projektu knihovny mne začala velmi zajímat jedna věc, která byla několikrát skloňována jak zde, tak i v lokálních médiích (Ohlasy) - jak moc "naruší, nebo nenaruší" případně budova uvažované knihovny v ZZN "městské panorama".

Při procházce lesem po cestě místními nazývané Pod oborou (v místě nad zahradami domů na ulici Bílkova) jsem se zahleděl na panorama města a zjistil, že zde bych už potřeboval pomalu dalekohled, abych při pohledu směrem severovýchodním něco prezentovatelného viděl. Triedr jsem neměl, tudíž jsem se přesunul na místo k zámku - na platformu před zámkem, kde je centrum města jako na dlani.

Udělal jsem foto a doma jsem následně zkusil dle výšek střech, polohy okolních domů a údajů ve studii zakreslit hypotetickou polohu a tvar střechy, jak by fungovala v návaznosti na okolní zástavbu.
Výsledek mne docela příjemně překvapil - je to ta červená věc vpravo vedle věže radnice - žádné drama se podle mne nekoná. (Doporučuji kliknout na obrázek - ať jej vidíte v plném rozlišení a nemusíte objekt uvažované knihovny v panoramatu města hledat lupou)
Zjistil jsem také, že při chůzi kolem Restaurace a hotelu Pod zámkem, po rampě kolem Panského dvora a pohledu směrem k radnici nebude střecha snad budoucí knihovny vidět vůbec.

Na závěr pouze předesílám, že to je pouze moje soukromá iniciativa, nejsem rozhodně nijak propojen s autorem studie, či projektanty, kteří zpracovávají aktuální stupeň projektové dokumentace. Prostě jsem si chtěl v tom sám udělat jasno a vědět jak to skutečně je. Navíc díky svým znalostem a profesi dokážu s těmito informacemi pracovat tak, abych je byl schopen prezentovat. Nic víc v tom opravdu nehledejte

[Adam (Adam Kožoušek)]

Tyjo, dekujeme! Tak ted nevim, jestli nebude diskuze o tom, zda ten navrh neni prilis malo velkorysy :), malem jsem to tam nenasel...

[Jan_Hadacek (Jan Hadáček)]

Kdybys nenapsal, kde.to je tak bych to ani nenašel

[barto (Petr Ondráček)]

Když už jsme u těch příkladů (co jsme tu nezávisle na sebe společně s Adamem dali), kam by mohla a měla naše snad budoucí knihovna směřovat, nebylo by od věci zmínit také tento příklad - překvapivě je to opět studio Projektil architekti a jejich Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové.
Jasně, je to trošku větší sousto a pro jiný typ zadavatele, než zde plánujeme my - ale jde o princip, ne o to že tuto stavbu chceme nějak kopírovat - ve stylu, že budeme jak z katalogu vybírat instantní rodinný dům (což se dnes bohužel stále celkem běžně děje). Takto nějak podle mne může vypadat a takto si představuji nadčasovou a velkoryse pojatou instituci jako je knihovna. Pokud by se v podobném duchu povedla i zde, tak si troufám tvrdit (i bez věštecké koule), že se za ni nebudeme muset stydět ani za pár desítek let.

[barto (Petr Ondráček)]

Dalším příkladem, ne nepodobným u nás situaci s budovou ZZN je Mediatéka a kulturní centrum v Mokré-Horákově od kolegů Radima Ličky a Petra Hovořáka z Dimense architects z Brna, kteří Vám mohou být dobře známí díky projektu našeho Centra polytechnické výchovy a vzdělávání.
Původní kotelna a uhelna na zdejším sídlišti pozbyla původního využití a tak bylo otázkou co s ní. Díky masivnímu rozvoji panelové výstavby na začátku osmdesátych let se zde ale tak nějak zapomnělo na msto setkávání. Respektive ona knihovna byla v jednom z původních domů na návsi.

[zoul (Tomáš Znamenáček)]

K nové knihovně se vracíme v editorialu prosincového tištěného vydání:

Trojí příspěvek k boskovické kultuře

(A mimochodem když koukám o příspěvek výš, tak jsem v textu trochu nespravedlivý, když říkám, že by knihovna byla naší první veřejnou stavbou, u které má smysl mluvit o architektonických kvalitách – tohle prvenství bude mít Centrum technické výchovy.)

[zoul (Tomáš Znamenáček)]

@Lukas.Holik na Facebooku píše:

Jsem rád za každý článek, který vyjde v Boskovicích ohledně architektury. Rád bych se ale zeptal, jestli se v něm píše o vedení města Boskovic? Pokud ano, z čeho autor prosím vychází při tvrzení:„když vedení města mluví špatně o architektuře.“

Nemám účet na FB, tak odpovím tady (pardon). Luke, z poslední doby mám například tenhle citát z rozhovoru s tebou, což je trochu nefér, protože si myslím, že zrovna ty máš z celé rady o architekturu jednoznačně největší a upřímný zájem:

…pokud by hala měla být jinde než na Sušilově, příkladně u národohospodářské školy, tak mi přijde, že by architektura byla v tom bloku trochu utopená.

Já tohle čtu jako další z mnoha příkladů rozšířeného omylu, že architektura je, když je něco pěkný. Čili je to tak trochu zbytná věc, nadstandard vhodný pro reprezentativní budovy. A to je s prominutím hrozná volovina. Architektura, podobně jako průmyslový design, je rovnocenná kombinace vzhledu a funkce. Z čehož ta funkce se často pomíjí, a proto například Steve Jobs naopak zdůrazňoval: design is not how it looks, design is how it works. Design není v tom, jak to vypadá, ale jak to funguje.

Dobrý příklad máme hned tady ve vedlejším vláknu o pozemku pro sportovní halu: Pokud se místní bojí, že kolem té haly bude hluk, tak architekt je přesně ten, kdo tenhle problém může koncepčně vyřešit. Architekt je přesně ten, kdo má za úkol zajistit, že za ty prachy dostaneme nejen barák, ale celkově lepší kus města, kde se bude líp žít. A to je zásadní rozdíl, na který jsme doposud vesměs kašlali.

Na podobné téma citát z rozhovoru s panem starostou:

Ale aby sportovci mohli sportovat – a teď to nazvu slovy inženýra Pevného – postavme jim malou halu nebo velkou tělocvičnu s hledištěm. Ať sportují. A jestli se ve vizi Červené zahrady najde místo a jednou i peníze, že by tam byla nějaká větší a originálnější hala – asi ne typu jako v Kuřimi, ta je naprosto nadstandardní – tak ať tam klidně za dalších deset nebo patnáct let je.

Tohle je pro mě další nebezpečný způsob uvažování. „Je to jenom tělocvična, tak nevymýšlejme kraviny a hlavně jim to postavme.“ Z toho zase čouhá, že architekturu si zaslouží ty největší baráky, kterými chceme někoho ohromovat. A to není pravda, úvahu architekta si zaslouží všechno od odpadkových košů nahoru. Ne proto, že to pak dobře vypadá (i když i to je samozřejmě žádoucí kvalita), ale proto, že to pak má větší šanci dobře fungovat.

A zároveň jsem přesvědčený, že věnovat budovám tuhle pozornost neznamená, že je nějak zásadně zpozdíme. O nové knihovně mluvíme dvacet let, o sportovní hale řekněme 15 let. Soutěž na stavbu kolem 50 M by kompletně zabrala řekněme pět měsíců (podle grafu tady), což je v tomhle kontextu úplně směšné číslo, zvlášť s ohledem na to, jakou kvalitu bychom tím mohli získat.

[barto (Petr Ondráček)]

Já výše zmíněný Trojí příspěvek k boskovické kultuře, ač to tak možná na první pohled úplně nevypadalo, taky docela přivítal. Paradoxně mi vtipnou formou připomněl dobu, kdy pozměněnými slovy klasika byla architektura v Evropě výsadou horních deseti tisíc, u nás tak trochu oborem podivínů a v Boskovicích pouze tématem vášnivých debat v anarchistických kroužcích.

Minulé vedení města toto (řečeno sporotvní terminologií) po drobných přešlapech a pár pokusech mimo výseč začalo postupně měnit. Po aktuálně posledních volbách je ale ve vedení města více-méně podobná koalice, která se v letech 2006 – 2014 (spíše už od roku 2002) o architekturu - nezlobte se na mne - ve veřejném prostoru příliš nezajímala. Proto současné výroky, byť možná leckdy ne zrovna odborné, či pochvalné vnímám také jako známku toho, že se snad něco mění.

Zmíněný editorial na Ohlasech tak vzbudil možná více emocí, než bylo původně zamýšleno, protože zrovna Lukáš Holík, jako jediný z koalice už před volbami jasně svůj postoj k tomuto tématu deklaroval. Já si tak vzpomněl na jeden zde už citovaný článek z dubna roku 2017, který vyšel také na Ohlasech a byl shodou okolností od stejného autora – tedy Tomáše Znamenáčka a týkal se knihovny. Hned se mi vybavila myšlenka, která na tento editorial plynule navazuje - cituji - "v Boskovicích za poslední desítky let nejen že nevznikla jediná architektonicky kvalitní veřejná stavba – nepostavili jsme dokonce ani jedinou veřejnou stavbu, kterou by vůbec mělo smysl po stránce architektury hodnotit. Sportovní terminologií řečeno jsme zápas o kvalitu svého okolí prohráli kontumačně, jelikož jsme do něj vůbec nenastoupili”.
Já tak teď terminologií předchozího citátu vnímám, že nyní to snad i vypadá, že už do utkání o architektuře nastoupilo poprvé (a možná neochotně) i družstvo domácích, které sice má úvodní problém s volbou správných dresů, ale buďme i za to málo rádi…

Architektura byla totiž vždy jakýmsi lakmusovým papírkem stavu společnosti a nic se na tom nemění i v dnešní době. Je sice pravda, že proti našim západním sousedům, např. ze Švýcarska, nebo Rakouska si tu musíme kvalitní příklady a realizace o dost složitěji vybojovat než tam, ale nemusí hned pršet, stačí když (zatím) kape.

Architektura totiž naše životy ovlivňuje skutečně hodně. Takřka veškerý čas trávíme v prostředí, které někdo vymyslel a poté i někdo další vytvořil. Pokud se tedy chceme i dale nazývat kulturním městem, nemělo by nám být jedno, jak vypadá a bude vypadat i v budoucnu veřejný prostor. Je totiž tak trochu naší vizitkou.
Architektura vytváří rámec pro naprostou většinu našich činností. Připouštím, že je sice méně důležitá, než si většina nás architektů myslí , ale daleko důležitější, než si myslí většina těch ostatních, kteří se ve městském, či lépe urbánním prostředí denně pohybují.

[Lukas.Holik (Lukáš Holík)]

To co jsem konstatoval je fakt, že utopena bude, ale v další větě dodávám, že bych tam udělal vyzvanou soutěž. Takže to co jsi právě použil je výňatek z myšlenky. Nechci se zde chytat za slova, kdo co řekl. Myslím, že si obecně rozumíme.

Můj směr k architektuře je konzistentní a neměnný. Budu vždy podporovat architekturu a udělám všechno proto, abychom se jí nebáli a šli jí jako zastupitelé i občané naproti, protože je už konečně potřeba, aby naše město vyšlo z šedi průměrnosti.

Pokud máš obavu, udělej si průzkum mezi radními a dej jim přímo otázky k architektuře. Samotného by mě to zajímalo.

[zoul (Tomáš Znamenáček)]

@Lukas.Holik

Pokud máš obavu, udělej si průzkum mezi radními a dej jim přímo otázky k architektuře.

Děláme to průběžně už několik let (naposledy například v předvolebních rozhovorech) a právě z toho jsem vycházel, když jsem psal, že vedení města nemluví o architektuře dobře. Když ale položíme přímou otázku, většinou nám respondenti různě kličkujou. Málokdo se odváží říct, že je mu architektura vcelku u zadku, ačkoliv prakticky to tak vesměs je :–) Čest výjimkám, které tu hodnotu v architektuře respektujou, jako jsi třeba ty.

[barto (Petr Ondráček)]

Hehe, o Tvůj názor a postoj strach nemáme... Ty už za domácí družstvo hraješ. Ještě je potřeba aby se lépe zorientoval zbytek družstva a neútočil občas na vlastní koš

@zoul

Když ale položíme přímou otázku, většinou nám respondenti různě kličkujou. Málokdo se odváží říct, že je mu architektura vcelku u zadku, ačkoliv prakticky to tak vesměs je :–

Přesně z toho bych měl taky trošku obavu - že bychom se zatím asi nic moc nového nedozvěděli... V předvolebních rozhovorech to byly pouze obecné řeči, které spíše mlžily, než by dávaly jasné vize a nastiňovaly budoucí směřování města v této oblasti.

[Tomas_T (Tomáš Trumpeš)]

Naštěstí se to brzy v praxi odhalí – pokud se má v roce 2019 začít s projektovou dokumentací na halu, dozvíme se asi už v prvních měsících roku, jestli bude soutěž (a jaká). Takže teď už moc nepotřebujeme se ptát a dělat průzkumy, co si politici myslí (to jsme dělali před volbami), teď uvidíme, jak jednají.

[barto (Petr Ondráček)]

Naprostý souhlas. Jsem také velmi zvědavý - protože jedním z mála alespoň trochu relevantních bodů které jsou vyčítány aktuálnímu projektu knihovny je jistá "netransparentnost" zadání. Získali jsme, sice kostrbatě, ale přesto myslím kvalitní řešení. Nedá se na to ale spoléhat donekonečna...
Pokud chtějí být kritikové zadání knihovny do budoucna názorově konzistentní, očekávám v těchto intencích na budoucí sportovní halu stoprocentně soutěž Ideálně veřejnou, v horším případě alespoň vyzvanou.
Ať už bude politicky rozhodnuto, že hala bude kdekoliv, tak za mne absolutně neobstojí argument, že se jedná POUZE o halu a architektury netřeba. Pohybujeme se stále v prostředí města a nestavíme pouze sklad s nainstalovanými koši na basket a síťí na volejbal uvnitř...

[Tomas_T (Tomáš Trumpeš)]

Nová vizualizace knihovny po úpravách.

[zoul (Tomáš Znamenáček)]

Bonusové body, pokud tam fakt bude ten velký displej a jednou denně tam třeba na hodinu budou projíždět nápisy, které bude moct kdokoliv zadat někde na webu města :–)

[barto (Petr Ondráček)]

Z toho displeje mám taky radost, jen jsem zvědav, jestli tam přečká až do realizace - mám obavu, aby tak nějak nezmizl při prvním čtení "excelářů" kteří se budou snažit projekt zlevnit...
Kdokoliv by tam asi úplně neměl mít možnost psát (na druhou stranu by to mohlo být vtipné..), ale třeba zajímavé koncerty, nebo obecně akce by tam být prezentovány mohly být a fasáda by tak dostala zajímavý a užitečný dynamický prvek.
Nemusely by pak být například vstupní dveře olepeny plakáty, jak někde v cirkuse.

[Adam (Adam Kožoušek)]

A co je tam teda nového, nemáte ještě po ruce tu původní verzi pro srovnání? Nižší zuby? To je škoda...

[Tomas_T (Tomáš Trumpeš)]

Původní návrh je zde:

[barto (Petr Ondráček)]

...a porovnání pak zde (opět doporučuji kliknout na obrázek pro zobrazení v plné velikosti)

Ta původní varianta (jak jsem z návrhu byl po zveřejnění tehdy překvapený) se mi prostě líbí pořád mnohem víc... S těmi čistými, přímými liniemi hřebene střech, skoro až sakrálních proporcí (v ineriéru víceúčelového sálu určitě) - jako chrám informací a vědění. Je to škoda, no.
...nedá se nic dělat - výšku hřebene střechy je třeba snížit, tak praví litera vyhlášky MPZ (předpokládám, že to je kvůli tomu). V tomto případě je to ale myslím docela škoda - odnikud z náměstí by vidět nebyla (aby mohla "ničit" panorama ) ale asi to tak má být...
Myslím, že si zvyknu i na ten nový návrh (čímž rozhodně neříkám, že je špatný - naopak), ale když člověk ví, že mohl být lepší, tak to mrzí. Každopádně, hlavně ať už zde ta knihovna stojí!