Veřejné setkání k nové knihovně

architektura
kultura
knihovna

(Tomáš Znamenáček) #1

Ve čtvrtek 31. ledna od 17.00 proběhne v zámeckém skleníku veřejné setkání k chystané knihovně. Pokud byste si rádi prohlédli, jak má knihovna vypadat a fungovat, případně měli k projektu nějaké připomínky, doražte! Pokud nemáte v tu dobu zrovna čas, ale zájem byste měli, nezoufejte, setkání nahrajeme a v novinách přineseme i tradiční textový souhrn (stačí sledovat tohle vlákno).

Kdybyste si chtěli načíst téma předem, nabízíme tady na fóru všechna témata označená štítkem #knihovna, zejména témata Nová knihovna (na jehož začátku najdete stručný přehled celého projektu) a Vnitřní uspořádání knihovny (kde najdete podrobné plány jednotlivých poschodí).

Zároveň s finišem prací na projektu nové knihovny bohužel nelogicky stále probíhají i diskuze o tom, jestli knihovnu podle tohoto projektu a v tomto objektu. Co si o tom myslíte vy, jaké řešení byste chtěli?

  • ZZN podle projektu pana Fránka
  • ZZN podle jiného projektu
  • Budova O2 vedle kina
  • Panský dvůr
  • Jinde

0 hlasující


(Petr Ondráček) #2

Zprávy o tom, že se pochybuje o umístění knihovny jsem taky zaslechl a přiznám se, že mne to docela překvapilo. To tu vážně nejsme schopni postavit jedinou veřejnou stavbu, aniž bychom neustále donekonečna a nekonstruktivně polemizovali o jejím umístění?
Pokud by argumentace byla ve věcné, nebo ještě lépe v odborné rovině, tak neřeknu ani popel. Toto zpochybňování je ale postavena pořád v hodně obecné rovině - líbí/nelíbí. A to je pro případnou negaci opravdu málo. Docela trefně to popsal @Tomas_T ve svém článku na Ohlasech v květnu 2018 - pro zpochybňování Fránkovy knihovny chybí argumenty.

Máme tu konečně šanci vytvořit něco, čím bychom se mohli na poli současné architektury takříkajíc pochlubit a město zanést znovu do povědomí o kulturu se zabývajících lidí široko daleko. V současnosti zde ale využíváme vesměs pouze stavby, které tu vznikly ve 20. a 30. letech minulého století, což je na jednu stranu výborné - že ty stavby byly tak kvalitní, že mohou sloužiti nyní, ale na druhou stranu je to docela bída. A přestože je poptávka po nových stavbách, tak stále přešlapujeme. Chápu, že asi nebudeme stavět další budovu městského úřadu, když už v podstatě dvě máme. Ale těch možností tu přeci jen pár bylo a nedopadly z pohledu architektury zrovna dobře.

Po několika desítkách let máme šanci postavit konečně kvalitní veřejnou stavbu, kteréžto příprava už zabrala spoustu času a také i peněz. Stavbu, která má konečně hlavu a patu - takhle nějak bych si to představoval a takto by to mělo v racionálně uvažující společnosti normálně fungovat.

Opravdu teď, když máme konečně "setřepané" zadání, přetavené do smysluplné dispozice (půdorysu) a chystáme dokumentaci na stavební povolení, začneme znovu pochybovat, jestli máme ono správné umístění ?!?. Budeme minulému vedení města vytýkat způsob zadání, když otevřené soutěže se tu pořád na podobné stavby ale bojíme pořádat?

Rozhodnutí o umístění bylo již v minulosti učiněno a myslím, že bylo v dané situaci nejlepší. Tímto způsobem bychom tu nikdy nic nepostavili a mohli bychom donekonečna hledat sále nová a nová místa pro uvažované stavby. Nehledě na vyhazování peněz za projektovou přípravu a další nevyčíslitelnou ztrátu času v podobě práce lidí, kteří se na konzultacích ohledně aktuálního projektu knihovny (článek přípravy, který tu dříve docela chyběl) doposud podíleli.

...v takovémto případě by se tak totiž mohl velice rychle splnit článěk aktuálních "juniorských" Boskotimes - http://data.ohlasy.info/2019/Boskotimes.pdf - že knihovna bude postavena až v roce 2055, ale otevřena až 11. listopadu 2118 :-)


(Tomáš Znamenáček) #3

Já teda respektuju například přístup @Milos_Pachl, který má dost odvahy jít s kůží na trh a narovinu říct, že se mu ten návrh nelíbí. Aspoň se o tom můžeme bavit. Ale je pro mě úplně nepochopitelný, zvlášť u politiků, když kdesi na uzavřeném jednání na radnici knihovnu hejtujou, ale veřejně mlčí nebo mlží. A ono je něco jinýho mlžit na začátku projektu, kdy vybíráme vhodnou lokalitu, a mlžit před zahájením stavby, do které v tu chvíli zahučelo obrovské úsilí všech zúčastněných stran (často ne poprvé! :man_facepalming:). To je pro mě nepochopitelná arogance – klidně ať se knihovníci a spolky schází, ať si architekti projektujou, však já jim to stejně nakonec shodím ze stolu. No kde to jsme, co se píše za rok?


(Petr Ondráček) #4

Myslím, že to bylo patrné (bohužel) už v předvolebních rozhovorech, které jste vedli - viz citace z Tvého úvodního příspěvku v tématu ke Knihovně

Jediný, kdo dokázal na jasně položenou otázku dát nějaké konkrétní stanovisko byl tehdy pouze @Lukas.Holik, jinak to byla klasická mlha...


(Tomáš Trumpeš) #5

Aktuální vyjádření z tiskovky taky nepůsobí zrovna přesvědčivě (řeč šla o hale na Hybešce): „Máme o tom jednotnější mínění než o knihovně. Tuto variantu rada města podporuje,“ popsal situaci v radě Lukáš Holík.


(Tomáš Znamenáček) #6

Tedy o stavbě, na kterou ještě nemáme ani pozemek, máme jednotnější mínění než o stavbě, na kterou aktuálně připomínkujeme dokumentaci pro stavební povolení? Gratulujeme! :tada:


(Petr Ondráček) #7

Tak to je krásně absurdní! :crazy_face: Na baráku, který myslím snese poměrně přísná měřítka, co se týče řešení dispozice a architektonického výrazu (jaký zde už asi 80+ let chyběl), budeme neustále hledat nějaké vady a fiktivní problémy, ale o hale, kterou vlastně oficiálně zatím nikdo nepotvrdil kde nakonec bude, je paradoxně shoda... Waw!

Jsem zvědav, jak jednotné bude mínění o hale i v době, až se bude soutěžit návrh (protože jiné řešení, po tom, co bylo mj. netransparentní zadání vytýkáno knihovně ani logicky nepředpokládám :slight_smile: ) a až budeme vědět a i vidět jak bude hala vypadat.

Co k tomu říct. To jako vážně?...


(Tomáš Znamenáček) #8

Procházel jsem si starší informace o tom, kde všude už jsme knihovnu postavili:

  • 1997: Knihovna se na přechodnou dobu stěhuje do budovy úřadu.
  • 2001: Pro novou knihovnu jsme za šest miliónů koupili ZZN.
  • 2010: Pro novou knihovnu jsme za pět miliónů koupili O2.
  • 2012: Městská rada vybírá z několika variant jako nejlepší O2. Vzniká architektonická studie na knihovnu v O2, odhadované náklady 70 M. Město se snaží částku stlačit, což se nedaří. Projekt vyšumí doztracena.
  • 2016: Proběhlo setkání s veřejností, na kterém byli občané seznámeni s různými variantami knihovny. (Ze setkání jsme pořídili zvukový záznam.)
  • 2017: Městská rada vybírá z několika variant jako nejlepší ZZN. Vzniká několik architektonických studií, ze kterých je nejasným způsobem vybrán návrh pana Fránka.
  • 2019: Stavba knihovny podle návrhu pana Fránka spěje k žádosti o stavební povolení, ale městská rada vybírá z několika variant

To myslím nevyžaduje komentář. Leda takhle:

2s7k8f


Úvodní schůzka pracovní skupiny pro knihovnu
(Petr Ondráček) #9

Myslím, že zde ještě pro úplnost chybí uvést i fungování knihovny v areálu Panského dvora (před tím, než se přestěhovala právě na svoje nynější působiště). :wink: Časový údaj ale bohužel nevím... 19XX - 1997? Pamatuji si jen, že jsem si tam ale jako děcko knihy půjčovat chodil.


(Tomáš Znamenáček) #10

Sjel jsem historii knihovny a je vidět, že kočování má v krvi:

V roce 1881 přenesl spolek svou činnost do „Panského domu“ kam, jak lze při absenci dobových dokumentů předpokládat, přesídlila i knihovna Velenu. Za dosud blíže neobjasněných okolností vznikl – zřejmě přeměnou původní knihovny Velenu – nový spolek „Obecná knihovna v Boskovicích“, jejíž Knihovní řád nese datum 17. 2. 1891. Podle tohoto řádu se knihy půjčovaly každou neděli od 11 do 12 hodin v místnostech spolkových. Podle pramenů z roku 1904 měla knihovna v tomto období 1200 svazků a spolu se školou se starala o výchovu a vzdělání.

V roce 1926 právně zanikl spolek Velen a o osudech Obecné knihovny nejsou téměř žádné zprávy. Do roku 1936 byl knihovníkem městské knihovny Jan Schubert, od tohoto roku pak Josef Dudek. Půjčovalo se v 1. poschodí domu č. 11 v Bílkově ulici, v roce 1939 se knihovna přestěhovala do suterénu gymnasia, přibližně roku 1941 dochází k dalšímu přemístění do židovské čtvrti – do prvního poschodí bývalé židovské školy (Bílkova 7).

Po osvobození se knihovníkem stal Vojtěch Maňoušek ze Svitávky a někdy v letech 1945–46 se knihovna přestěhovala do prvního poschodí bývalé chlapecké školy na Komenského ulici. Rok 1949 znamenal další přemístění do 1. poschodí Panského domu na náměstí, kde funkci vykonával Miroslav Kotbauer. Jeho nástupcem (1955) byl první placený knihovník Emil Boucník, od něhož převzal funkci roku 1966 dr. Karel Achrer. V témže roce byla knihovna přestěhována do Traplova domu na náměstí.

Od roku 1965 do roku 1967 vedla knihovnu Miroslava Bartošová, od roku 1967 do roku 1993 stála v čele knihovny paní Hana Vičarová. Za jejího vedení – v roce 1976 – došlo k přestěhování dětského oddělení do prostor v Hradní ulici číslo 3, celá knihovna zahájila provoz na Hradní 3 na jaře 1983.


(Petr Ondráček) #11

Děkuji za info - tím pádem zjišťuji, že paní Vičarovou si asi "pamatuji", aniž bych to tehdy tušil.
Každpádně po tolika desítkách let kočování by si knihovna o to víc už zasloužila konečne adekvátní a nedehonestující stánek!


(Karel Achrer) #12

Jen pár drobností k historii. Táta vedl knihovnu od r.1960 a ne 1966 (zřejmě překlep na stránkách knihovny). Plný provoz v panském dvoře byl tuším o pár měsíců později (červenec?). Slavnostní ceremonie současně s odhalením sochy B.Němcové byla v září 1983. Mám ale pocit, že úpravy okolí tehdy nebyly úplně dokončeny a že se tam ještě i poté chodilo na různé brigády.


(Anna Dušilová) #13

Jé, vidíš! To jsem ani nevěděla, že pradědeček byl v Boskovicích knihovníkem :slight_smile:
Co všechno se tady člověk nedozví...


(Tomáš Znamenáček) #14

Anketa k tématu s radními:

Stručně řečeno se kromě pana Božka nikdo ani nezmínil, že o umístění knihovny už rozhodovala rada města v minulosti dvakrát. Všichni řeší varianty, jako kdybychom byli v bodě nula. Což vlastně tak trochu jsme, celkově.

Pro mě je tohle velká rána politické kultuře ve městě a pokračování dětinského konfliktu, kvůli kterému například ještě pořád nemáme sportovní halu. Pokud vedení města bez vážných důvodů ignoruje nebo zcela převrací rozhodnutí těch, kteří město vedli před ním, je nám souzeno v budoucnosti stavět pouze budovy, které stihneme vypapírovat a postavit za jedno volební období. Velké zklamání.


(Petr Ondráček) #15

...si myslím, že s tímto přístupem zde nezrealizujeme fakt nikdy nic. Bohužel :frowning:
Maximálně snad ty opravené chodníky a silnice - to se snad za tu dobu vždycky nějak s obtížemi stihne.
Samozřejmě, že i toto je potřeba. Přispěje to k lepšímu dojmu z města u těch, kteří zde projíždí, jezdí a nebo se zde pěšky pohybují - ale zlepšení kvality života ve městě si představuji maličko ve vyšším levelu než jen toto standardní a voličsky velmi vděčné téma.


(David Grénar) #16

No a to ty opravené chodníky taky nejsou žádná hitparáda :frowning: spoustu "nových chodníků"je křivých, každých 50m jiný styl skládání dlaždiček - třeba okolo zelené školy. A to nemluvím o tom novém "pump tracku" na Dukelské...

Z té ankety je mi hodně smutno, měl jsem za to že umístění knihovny je hotová věc a teď se bude laborovat na konečnou podobou celé stavby. Místo toho se od většiny zastupitelů dozvídáme mlhavé, neurčité odpovědi ve stylu - musíme diskutovat ostatní návrhy umístění.


(Petr Ondráček) #17

Předpokládal jsem bohužel to samé, neb v praxi to tak bývá - seminář jsem chápal jako doladění provozu a dispozice s uživateli, poté vysvětlení detailů projektu radním a následně debata k projektu s veřejností. Tedy věci, které zde zatím nebylo zvykem dělat.
Namísto toho zjišťujeme, že vůbec nevadí, že už jednou schválená lokalita byla (byla u toho vesměs většina zastupitelů, jen v opačném gardu) a opět se cyklíme, znovu vybíráme a vyhodnocujeme...


(Ivo Provazník) #18

Já to (v této chvíli) nevidím tak tragicky. Nikdo přece záměr postavit knihovnu z ZZN neodstřelil a ani se mně nezdá, že by kdokoliv ignoroval rozhodnutí minulé RM, ani si netrofnu říci, že někdo hledá fiktivní problémy ZZN. Chápu, že nové vedení chce věc posoudit, než rozhodne o utracení hodně velké hromady peněz. A ano, pokud se rozhodne pro jiné umístění nebo o přeformulování zadání, pak by k tomu mělo mít velmi vážné důvody. Upřímně řečeno, představte si sebe v takové roli. Máte rozhodnout o vydání 100 MKč z veřejných zdrojů. Řekli byste si následující: "Jó jasně, v roce 2017 minulá RM vybrala variantu a nejasným způsobem se rozhodla pro návrh architekta Fránka. Tak to je jasný, není co řešit, objednejte bagry"? Být radním, všechno si to projdu, abych se s rozhodnutím minulé rady ztotožnil a měl klidný spánek, že těch 100MKč můžu utratit. Určitě je potřeba chtít po vedení transparentní postup a vysvětlování, proč a co v této věci dělají. Určitě je potřeba chtít po Radkovi Mazáčovi vysvětlení, co znamená jeho věta: "Dokončíme sběr dat pro posouzení všech variant. Z tohoto výběru bude zvolena varianta pro realizaci." v situaci, kdy varianta již byla v roce 2017 vybrána. Atd.


(Petr Ondráček) #19

V souvislosti zveřejněnými odpověďmi radních jsem přemýšlel nad v anketě několikrát vzpomínaným milníkem roku 2021 a chystaným dotacím, bez kterých nejsme schopni tuto investici realizovat. (?)

Je správné, že ruku v ruce s realizací se zabýváme i tím, jak projekt financovat. Je to samozřejmě neméně důležiá fáze přípravy a potud je to naprosto vpořádku. Jenže mám pocit, že tolik času, co je v anketě zmiňováno, vzhledem ke schvalovacímu procesu přípravy stavby a nutnosti připravit adekvátní dokumentaci zase tolik nezbývá, jak by se mohlo na první pohled možná zdát…

Pokusím se vysvětlit proč. Z vlastních zkušeností na mnohem větším projektu uvažuji o časové návaznosti dalších kroků.

Co vím, tak současné chvíli je připraven projekt pro územní řízení a budou se řešit, nebo se řeší připomínky stavebního úřadu a dotčených orgánů státní zprávy. Pak by měl následovat projekt pro stavební povolení, jehož zpracování odhaduji na cca půl roku. Budeme čekat na vydání stavebního povolení. Jsou možné nějaké připomínky v rámci procesu stavebního řízení a můžeme se dostat klidně někam ke konci roku 2019. Tím máme schválený projekt, ale stále ještě nemůžeme stavět. Stavbu je potřeba vysoutěžit stavební firmou. Dle projektu pro stavební povolení to ale možné není.

Netuším, jestli vedení města došlo až tak daleko, že by se zabývalo jakým způsobem by tuto zakázku soutěžilo - mohu se pouze domnívat.
Jsou ale možné v podstatě dva způsoby. Buďto tendrovou dokumentací – tzv. dokumentací pro výběr dodavatele a pak navazující dokumentací realizační, nebo asi pravděpodobněji už zpracovnáním tzv. prováděcí dokumentace stavby (čímž prvně jmenované odpadá), spojenou s vypracováním výkazu výměr jednotlivých prvků a zařízení.
Tato dokumentace už detailně popisuje doslova každý přístroj a skoro poslední šroubek na stavbě. Zpracování takového projektu rozhodně není hotovo ze dne na den a zpracování odhaduji opět klidně na půl roku, možná i maličko více. Můžeme tak mít polovinu roku 2020 a stále nemáme vysoutěženého dodavatele stavby, protože právě až nyní můžeme vyhlásit výběrové řízení.

Dodavatel stavby si musí tuto dokumentaci nastudovat a nacenit, aby mohl dát k dispozici cenu, za kterou je stavbu schopen zhotovit. Také na to má logicky určitý čas a za týden to rozhodně neudělá. Zadavatel (zde město) bude s největší pravděpodobností během této doby odpovídat na tzv. dodatečné dotazy soutěžících souvisejících s jejich přípravou nacenění dokumentace (v tom lepším případě). Může se ale take stát, že může být výběrové řízení nějakým způsobem napadeno a muselo by se to řešit. Takto se můžeme ocitnout u konce roku 2020 a byl by tu ideální čas podat projekt pro připravované dotační programy mezi prvními a mít tak šanci na úspěšné čerpání dotace (které detaily jsme už v té době zjistili a víme, co bude požadováno, aby byla kladně vyřízena).

Co když by nakonec po všech těch analýzách naskrz skrz, vyšla jako nejlepší jiná lokalita? Doposud provedenou práci za nemálo peněz a času shodíme ze stolu? V této situaci bychom potřebovali novou studii, kterou bychom s největší pravděpodobností už ale darem nedostali (jak tento způsob řešení v současné chvíli nevnímám jako šťastný, ale máme ho). Vyhlásili bychom architektonickou soutěž, aby výběr architekta a řešení byl tedy transparentní, jak je současnému projektu vytýkáno? To všechno by ale opět zabralo čas. Muselo by se vše znovu projednat se zainteresovanými subjekty, atd.

... abych se neopakoval - pak by nastal bod popsaný ve čtvrtém odstavci a vše popsané bychom absolvovali zvovu a vše by se adekvátně posunulo. Mohli bychom se tak klidně dostat do situace, že v roce 21 budeme mít k dispozici třeba pouze studii, či projekt pro územní řízení a na základě toho bychom stěží mohli žádat o dotace…

Snažím se pochopit, to co píše výše @Evee a rozumím tomu. Bohužel ta obecná prohlášení v anktetě (jak si vážím toho, že některá jsou otevřeně formulovaná), ale stále vyvolávají vzpomínky na podobná neštěstí z minulosti. Rád bych se mýlil.


(Tomáš Znamenáček) #20

Já teda když od politik říká, že je „určitě pro, jen je potřeba se ujistit, že právě na tomto místě“, tak slyším „v žádném případě, jedině přes mou mrtvolu“. Asi nějaká exotická neurologická porucha na mé straně.

Například skatepark takhle různí naši politici podporují už od roku 2002. Podobně lezecká stěna na letním kině, o které jsem taky od lidí na radnici slýchával, jak jsou pro, jen ne teď nebo ne tady. Případně nabízím citát paní exstarostky týkající se matky všech „jednoznačně podporovaných“ projektů v našem městě, sportovní haly:

„Těch pro a proti je mnoho. Můžu říci, že hala v Boskovicích chybí, ale záleží na tom, jak budou vyhodnoceny podklady,“ zopakovala starostka.

Máme řekněme tři měsíce po volbách, během kterých zodpovědný místostarosta @Lukas.Holik konzultoval návrh knihovny se všemi dotčenými stranami a doladil s nimi vnitřní dispozice, takže teď můžeme pokračovat ve stavebním řízení. Tak si představuju jednoznačnou, zodpovědnou podporu toho projektu. Ostatní radní za tutéž dobu dospěli k tomu, že je potřeba zvážit varianty. Tak si zodpovědnou podporu projektu nepředstavuju, to je pro mě alibismus.

Možná jsem paranoidní, ale to, že jsme se od „v tuto chvíli nemíníme řešit jiné umístění než ZZN“ (pan starosta Dohnálek v rozhovoru, říjen 2018) posunuli k „dokončíme sběr dat pro posouzení všech variant“ (pan místostarosta Mazáč v anketě), mě prostě optimismem nenaplňuje.