Jaký je vlastně důvod toho, že někteří politici teď hovoří o variantách a výběru té nejvhodnější, ačkoliv již byla vybrána budova ZZN?? Je to čistě ekonomický důvod? A jde-li o finance (stavba, provoz, případný prodej té či oné budovy, která na knihovnu nebude využita, ...), dělala takovou finanční rozvahu minulá rada, nebo o ZZN rozhodla netransparentně, tedy důvody rozhodnutí neznáme?
Ty důvody se doufám lépe dozvíme dneska na setkání (uděláme tradiční report). Pokud jde o výběr ZZN, tak nějaká ucelená argumentace ze strany města myslím nezazněla. Důležité bylo, že ZZN preferuje vedení knihovny i ředitel KZMB (viz rozhovor), že jde o majetek města, a převážilo i mezi členy investiční komise, ačkoliv nedala radě jasné rozhodnutí (psali jsme v článku).
Petře, původní harmonogram vypadal takto:
- Projektová dokumentace v rozsahu pro územní rozhodnutí včetně inženýrské činnosti předcházející žádosti o vydání územního rozhodnutí: do 30. 8. 2018
- Projektová dokumentace v rozsahu pro vydání stavebního povolení včetně inženýrské činnosti předcházející žádosti o vydání stavebního povolení: do 30. 11. 2018
- Projektová dokumentace v rozsahu pro provádění stavby, včetně soupisu prací a výkazu výměr: do 28. 2. 2019
Nyní máme 5 měsíců zpoždění, což by furt znamenalo, že jsme na konci července 2019.
Ty ale říkáš, že tohle je úplně nereálné a že je dokonce nereálné mít všechny tyhle fáze hotové do konce roku 2019? 
Díky Tomáši,
já toto k dispozici neměl a tudiž jsem nemohl vycházet z reálných termínů, které si zpracovatel dokumentace s městem odsouhlasil a pouze jsem odhadoval.
Ve výčtu činností k přípravě projektu, jsem ještě zapomněl na projekt interiéru, tzv. Prvního vybavení stavby, který přepokládám bude také součástí výsledné ceny a bude ho třeba mít pro realizaci rovněž zpracovaný - což nějakou "chvíli" taky zabere. Stejně i projekt orientačního systému...
Jasně, nekteré fáze projektu se mohou za jistých okolností částečně překrývat a odahad termínů projektanta bych nechtěl v žádném případě zpochybňovat. Oni vědí nejlépe, jak rychle jsou schopni to zvládnout.
V příspěvku mi šlo primárně o to, abychom si uvědomili, že projektová přípava a vysoutěžení/zadání takové stavby není hotovo za týden, ani za měsíc. Hotový projekt stále ještě nemusí nutně znamenat, že mohu kopnout do země a ač se může na první pohled zdát že rok 2021 je příliš vzdálen, nemusí tomu tak v určitých případech vůbec být.
To porovnávání jednotlivých lokalit bude stejně docela ošemetné. U všech lokalit nemáme ani náhodou adekvátně porovnatelné vstupy. Nyní se bude porovnávat projekt na územní rozhodnutí s objemovou studií a chybějící dokumentací, což není úplně dobře, ale porovnávací matice i na toto snad určitě pamatuje.
Uznávám, že je velká škoda, že minulé vedení ve výběru nepostupovalo systematicky. Pak vnímám jako dost nešťastné dvě skutečnosti, ze kterých možná plyne aktuálně nesdílený optimismus některých z nás (?)
- že nemíníme řešit jiné umístění než ZZN (2018-10) a za 3 měsíce tu máme opět celkem 3-4 možné umístění. Mám pocit, že se ocitáme opět na začátku...
- už jsem to psal někde výše - semináře o knihovně (určitě dobře za ně) jsem osobně bral, jako doladění přípravy stávajícího projektu se zainteresovanými - proto byl také přizván architekt Fránek, jako autor vybraného projektu - a nikoliv jako fórum, kde by knihovna měla vyrůst
1 Like
Zvukový záznam možno stáhnout zde. Hrubý index:
- úvod (pan místostarosta Holík)
- 1:38 úvod (pan starosta Dohnálek)
- 7:21 prezentace knihovny (Oldřich Kovář, ředitel KZMB)
- 21:34 prezentace projektu (Zdeněk Fránek, autor projektu)
- 34:24 vnitřní dispozice (Petr Zouhar, vedoucí investičního odboru)
- 43:13 prezentace projektu (Zdeněk Fránek, autor projektu)
- 46:48 první dotazy + debata
4 Likes
Milý Tomáši, tvoji skepsi jsem nesdílel, což se po setkání ve Skleníku dramaticky změnilo. Starosta jasně potvrdil, že rozhodnutí předchozího vedení hodlá v každém případě přezkoumat (odkaz na varianty) a volba umístnění v ZZN je tedy nejistá. Je mně to líto. Z celého setkání jsem měl pocit, že pan starosta umí dokonale popsat všechny možné problémy a černé scénáře. Nic proti, to je jistě přirozená opatrnost, ale já bych raději viděl jasný tah na branku. Dovolím si malou predikci (i když věštím z kávové sedliny). Bude naplánováno komunitní centrum s knihovnou v ZZN za 100 MKč. Během následujících 2-3 let se nenajde vhodný dotační program na kofinancování stavby. Vedení města změní zadaní s cílem minimalizovat náklady a zajistit nové umístění knihovny bez komunitního centra. Na úvěr si město netroufne. Přijdou volby a nové vedení začne přezkoumávat varianty.
5 Likes
Blbý je, že moderní knihovna prostě je komunitní centrum, ty dvě věci už nejdou odtrhnout od sebe. Postavit dneska knihovnu, která nebude schopna plnit funkci městského obýváku, je nonsens.
4 Likes
Já určité obavy měl a popsal jsem jejich důvody výše. Některé se bohžel také částečně naplnily. A přitom by stačilo tak málo...
Rozumím tomu, že pokud někdo vede město, tak to nemůže být stylem "střelba do tmy". Nezlobte se na mne, ale včera to v některých pasážích bohužel až příliš evokovalo hledání důvodů proč (ne) a nikoliv hledání způsobů jak (třeba)...
Pokud by se totiž tato jediná "drobnost" změnila - že se všichni snažíme o jednu a tutéž věc a nikoliv se (opět) rozdělujeme na "červené a modré", tak by možná i atmosféra kolem jakékoliv další investice získala jiné kontury. Obhajovat se tím, že nebude na opravu chodníků mi přišlo lehce úsměvné. Myslím, že pokud by se knihovna, sporotvní hala (a cokoliv dalšího) povedlo, tak si myslím by se určitě našlo dost rozumných lidí, kteří by situaci chápali a neplísnili by radnici všemi směry.
Nejsme myslím pořád až tak velké město a pocit vzájemné spolupráce a mi zde velmi chybí, přestože to bylo před volbami ze všech stran slibováno...
V době, ze které máme u nás jedny z nejlepších staveb ve městě a které nám slouží dodnes nebyly žádné dotační programy a určitě bylo potřeba každou korunu dvakrát obrátit. Přesto se tehdy, v době mezi oběma válkami vedení města rozhodlo, že postaví například nový (český) městský úřad, či Zelenou školu - které nám slouží dodnes. Myslím, že by nikoho tehdy nenapadlo postavit tyto stavby bez jednoho patra a nebo za míň paněz, protože zrovna tehdy víc neměli (a nikdo by se tomu tehdy určitě nedivil). Lidé tehdy uvažovali prostě jinak a mohli bychom si z toho i dnes vzít příklad.
Tyto stavby zde slouží dodnes (většinou i bez nutných výraznějších úprav) a myslím, že knihovnu s komunitním centrem, nebo komunitní centrum s knihovnou - jak chcete - nestavíme na nějakých 5 let a to bychom si mohli a měli uvědomit.
Kompromisům neujde žádná stavba, nebo jsem alespoň žádnou takovou zatím nezažil, ale opravdu zkusme hledat způsoby jak dosáhnout co nejvýše.
Pokud budeme mířit na měsíc, maximálně spadneme mezi hvězdy, ale nikoliv zpátky na zem. 
3 Likes
Ano, tohle je poměrně přesná charakteristika včerejška. Myslím, že vedení města může v jakékoliv situaci začít tvrdit, že na cokoliv nového nemáme (viz “máme ročně jen 50 mil. Kč na všechny investiční akce, každý se o tom může přesvědčit v transparentně zveřejněném rozpočtu města”). Nicméně faktem zůstává, že vedení městs máme od toho, aby takové problémy řešilo, nikoliv aby je používalo jako argument, že něco nejde. Věřím, že vedení seriózně hledá cestu, jak knihovnu realizovat. Ve Skleníku to tak ale nevypadalo. Přišlo mně to jako obrana útokem.
3 Likes
V souvislosti s tím, mi přišlo trochu jako nepochopení situace, když bylo pokuazováno na ukázky jiných pracovišť, které předtím promítal pan Kovář - že ta města taky mají JEN knihovnu a stačí jim pouze takováto.
Ve většině případů to byla ukázky realizací z doby minulé a (bohužel) sloužící dodnes.
Mám pocit, že my bychom chtěli stavět objekt knihovny s komunitním centrem (snad někdy v roce 2021? 
) s přesahem do let budoucích a s těmito příklady bychom se už z principu tak nějak srovnávat neměli. To nemá logiku.
2 Likes
Já jsem to tak nepochopil. Promítané ukázky byly vesměs z obcí menších než Boskovice a i takto to pan Kovář komentoval. Při 11 tis. obyvatelech opravdu musíme cílit na centrum, jehož součástí je knihovna, nikoliv jen na regàly s knihami plus 2 stoly s PC.
Souhlasím s Vámi. Pan Kovář to takto komentoval. Já měl na mysli navazující situaci u ostatních řečníků, kteří si tyto objekty v rámci "obrany útokem" vzaly tak trochu jako "rukojmí". Ale možná jsem to vnímal až příliš citlivě, nevím... 
Můj pocit je, že takto to nepůjde. Taková velká investice (třetina ročního rozpočtu města) se dá realizovat jen v případě, že spolu zástupci jednotlivých stran spolupracují. Je tu Rada, Zastupitelstvo, občané, kulturní spolky, knihovníci (zapomněl jsem na někoho?). Kdyby měla Rada koule, tak vyzve tyto strany, ať nominují po dvou zástupcích, udělají pracovní skupinu s cca 12 lidmi, jejiž cílem je najít cestu k realizaci stavby. Ano, v jednotlivých fázích existují schvalovací check-pointy: V Radě, Zastupitelstvu, spolcích i u knihovníků musí dojít k jednotě v rozhodnutí, v každé entitě zvlášť. Dál jsou check-pointy typu schválené uzemní rozhodnutí, atp. Dnes vypadá situace tak, že občané, spolky a knihovníci vůbec neví, jaký je postoj Rady. Vypadá to, že Rada není jednotná. Rada zatím neví, jak bude reagovat Zastupitelstvo. Takto se dostaneme do fáze, kdy politikové ve vedení budou samostatně jednat a občas udělají setkání ve skleníku, ve kterém se bude úporně bránit. Na konci z toho vyjde nějaké řešení, a všichni budeme říkat, že došlo k netransparentnímu rozhodnutí. To už tady bylo vícekrát. Co takhle to zkusit jinak? Já netvrdím, že to půjde snadno. Je to proto, že se jedná o významné rozhodnutí, a to nemluvím jen o financích. - Možná je dobré to snížit na úroveň rodiny, občasn si to lépe představí než 100MKč v drobných bankovkách. Představím si rodinu s celkovým příjmem 1 mil. Kč za rok brutto (je to příklad!). Rád bych si koupil auto (odpůrci automobilismu odpustí), protože už je fakt neúnosné vozit každý den ráno 2 děti na rámu kola na vlakové nádraží, aby se dostaly do školy. Auto stojí třetinu ročního příjmu rodiny, t.j. 300 tis. Kč. Celý příjem ale potřebuji, protože z něj platím: daně, odvody na pojištění, provoz domu, jídlo, splátky hypotéky, atd. OK, musím tedy něco udělat, třeba v kombinaci: omezit jiné výdaje, půjčit si, naspořit si, rozložit platbu za auto, atd. Nicméně výdaj za třetinu ročního příjmu jsem zřejmě schopen realizovat (když se tak rozhlížím po ulicích). (OK, je to zjednodušené, ale jen tím reaguji na Tomášův argument, že město velikosti a významu Boskovic je schopno investici ve výši třetiny rozpočtu města realizovat. Říct, že mně z 1 mil. Kč zbývá na pokrytí nákupu nových věcí a oprav starých zbývá ročně pouze 166 tis. Kč a ani ty nemůžu vzít, protože by mně začalo téct střechou do domu, je úsměvné a nikam se tím nedostanu. Tím zase reaguji na proslov starosty, že město má 300 mil. příjem a 50 mil. na investiční akce.)
2 Likes
Myslím, že toto je cílem místostarosty @Lukas.Holik a mám pocit, že to na konci setkání i zmiňoval. Za mne je to řešení (veškerá předchozí vedení se tomu nevím proč vždy úporně bránila), které může být tou kýženou a správnou cestou. A třeba to konečně půjde se vzájemně domluvit.
Ano, v to jsem doufal. Lukáš Holík se mně jevil jako přístupný diskusi, což je sice věc samozřejmá, nicméně v boskovických poměrech ne úplně častá. Předem mu děkuji.
Sleduji vaši diskusi a připadá mi zajímavé, že zatímco teoreticky má podobné setkání sloužit k tomu, aby vedení města zjistilo, jak smýšlí občané, prakticky slouží k tomu, aby se občané dovtípili, jak smýšlí vedení města.
7 Likes
V tom případě by mě zajímalo, kde soudruzi z NDR udělali chybu.
Jinak výborný postřeh. Seděl jsem vzadu a z reakcí okolosedících jsem neměl pocit, že by někdo pochopil, proč tam vlastně jsme. Ke konci někdo za mnou pronesl: "A co je teda závěr?"
1 Like
Tohle myslím nejlíp shrnul Leoš Němec: Současné vedení města knihovnu v ZZN nechce a seminář byl pro ty, co to ještě nepochopili.
1 Like
To není přesné. Lukáš Holík chce knihovnu, chce knihovnu s komunitním centrem, chce knihovnu s komunitním centrem v ZZN, a je ochoten o tom mluvit. To je pro mě v podstatě zhmotnělý zázrak a (bez ironie) mně to dává jistou naději. Já jsem šťastný i za málo.
...
Ale je pravda, že mne to ve Skleníku několikrát napadlo: že si vedení jen připravuje půdu pro realizaci knihovny jinde. O důvodech spekulovat nechci.
2 Likes
Mně zase přišlo, že debata o lokalitách je trochu kouřová clona a cílem není knihovna jinde, ale v ZZN – ovšem nikoliv Fránkův návrh, nýbrž nějaká polystyrenová rekonstrukce stávající budovy, bez podkroví. Hlavně levně.
2 Likes