6 příspěvků bylo odděleno do nového tématu: Polopodzemní kontejnery
Další můj oblíbenec, zadní trakt Alberta směrem k autobusovému nádraží:
Strategie rozvoje veřejných prostranství hlavního města Prahy k tomu říká: Jednou z podmínek kvalitního veřejného prostranství ulic a náměstí je komunikativní vztah s parterem přilehlých objektů („politika aktivního průčelí“). Česky řečeno, domy by na nás neměly vystrkovat zadek. Ovšem právě Albertův zadek je to první, co řada návštěvníků z Boskovic uvidí. Gratulujeme! (A jako protipříklad může posloužit slavná litomyšlská Billa.)
3 Likes
@zoul No to bude tím, když se navrhuje barák pro holding typu Albert, kdy má projektant většinou dopředu danou kuchařku toho, co a jak má vypadat - neboť na to většinou existuje korporátní projekt. Neplést s vizuální identitou, která je ale také do jisté míry už dopředu danná.
Pokud se jen něčím lišíš a chceš tomu dát xicht, potkáš se dříve nebo později s jejich investičním manažerem, který Ti okamžitě a názorně vysvětlí, že není třeba dělat "drahej barák" zrovna v takovémto místě. A to i když jim to v lepším případě vedení holdingu v Holandsku (respektive centrála pro střední Evropu v Polsku) povolí. Prostě se šetří, protože "se to (tak nějak ze sportu) chce" a pak je onen manažer na konci roku pochválen za úspory a odjede na zaslouženou dovolenou někam přes půl světa. Toto není fiktivní příběh, zažil jsem to (i když to nebyl konkrétně případ Alberta, ale jiného řetězce)...
Ne že by to udělat smysluplně nešlo - viz ta litomyšlská Billa (a určitě by se dalo najít dalších pár příkladů), ale toto jsou spíše výjimky. A proč to tam šlo?
Jednoduše - mají zde už X let (mám pocit že už je to skoro 20 let) městskou architektu Zdenu Vydrovou, která když se do města chtěla Billa "nainstalovat" rázně řekla ano - postavte ji tu, ale jste ve městě, kde se na stavby dívame tak, aby byly přínosem pro město a ne že nám sem přibude další krabice, stejná jako kdekoli v republice. Při tomto přístupu pak pro ateliér RAW (Rusín a Wahla) už to bylo hned veselejší, kdy měli rázem daleko méně svázané ruce při návrhu tohoto objektu. Samozřejmě, že pár nepříjemných jednání s oním manažerem určitě absolvovali, ale měli maličko lepší vyjednávací podmínky. Nakonec bylo spokojeno město a i onen manažer, který ale moh jet na dovolenou "jen" do Alp 
Proto si opravdu važme toho, že zde máme městského architekta a naučme se jej daleko lépe a efektivněji využívat. Myslím, že by výsledky této spolupráce mohly stát za to.
Zde si dovolím soukromý tip - že se rozhodlo, že tato fasáda je "pouze" do autobusového nádraží a tudíž je možno ji provést tímto úsporným stylem, kdy to z půdorysu ta hmota nějak vyšla, přidal se tam ten korporátní žlutý pruh a máme vyřešeno. Hlavní pručelí je přeci z parkoviště a směrem k ulici Komenského. Toto je prostě špatně...
3 Likes
Evergreen veřejného prostoru, který by se dal asi hejtovat už od doby co si pamatuji ještě jako dítě - vyhlídka. Dnes jsem tudy procházel při odpolední vycházce s rodinou a je to vážně síla.
Uvnitř samotného altánku chlívek jak v tanku.
Při vyhlédnutí směrem k Červené zahradě jsem se při pohledu na skalní ostroh pod objektem málem pozvracel. Toto je megahumus.
A to nemluvím o neustále potagovaném a posprejovaném interiéru objektu. Předpokládám, že zde nyní probíhá začátek přípravy na zimu, neboť uvnitř ve krovu jsou počátky něčeho jako amatérského přístupu k zateplovacích pracem 
No nevím - ale myslím si, že místo má, mohlo by a mělo mít trochu atmosféru a ne toto, co zde už dlouhá léta "funguje"... Náprava je zde ale asi jen velmi složitá. I kdyby to tu někdo pomocí lezecké výbavy vysbíral, ten hnůj pod vyhlídkou, tak tam bude do týdne zpět. Je to myslím obrovská škoda, že toto krásné místo je dlouhodobě v takovém stavu.
Ten nános tagů a nápisů uvnitř považuju za roztomilý, ale ten nános bordelu je hrozný. Mám dojem, že @Lukas.Holik a spol. to občas uklízeli, ale to by se dalo dělat pořád. Už jsem zvažoval i výrobu smaltové cedule Fetujte a souložte, ale nedělejte bordel (slovesa vybrána na základě analýzy odpadu), složíme se?
1 Like
Náhodou je pěkné, že myslí na to, aby jim neprochladla záda (předpokládám, že to mají na sezení/ležení)... 
Jinak to je vizitka nás lidí a s tím asi někdo horko těžko udělá ... a pro náhodné turisty, kteří se vydají na hrad nebo z hradu jinou trasou to musí být opravdu "zážitek" ....
3 Likes
Předpokládám, že v té vitrínce jsou modlitby, které prostřednictvím p. Ševčíka půjdou rychle nahoru? Vtipný koncept, něco podobného funguje na židovském hřbitově:
Tam se dává léta letoucí takzvaný kvitl lachim, což je cedulička, která znamená zhruba totéž. Někdo někde má nějaký problém, medituje nad ním, patrně v komunitě, pak se všichni ti, kteří nějaké prosby k nebesům vyslali, podepíšou na papírek a jeden emisar, jemuž dali důvěru, jde až na to místo hrobu významného učence, někoho, kdo humanizoval Evropu nebo alespoň židovskou Evropu. No a věří se, že tam je lepší signál nahoru, všechny čtyři čárky, takže nebesa tímto komínem lépe slyší přímluvy. A ten papírek tam potom zůstane.
2 Likes
Dobrý peklo... 
Na soukromé objekty ať si dává kdo co chce, ale na veřejné instituci a navíc významu Gymnázia by se takováto estetické faux-pas asi nemusely objevovat. Nebo když už tam takováto věc fakt jako bezpodmíněčně musí být, tak by alespoň stálo za to věnovat těmto zdánlivě "nepodstatným" detailům trochu pozronosti. Zasloužilo by si to.
2 Likes
Tuhle skrumáž billboardů mám moc rád:
Pardon za neaktuální fotku, už jsem tama dlouho nešel, tohle je archivní kus. Každopádně takové stádečko billboardů na vjezdu do města potěší, hotový uvítací výbor. Bonusové body za rekordní výšku a kreativní podvozky.
4 Likes
Ty billboardy jsou skutečně katastrofa. Nic proti dotčeným podnikatelským subjektům, ale na pohled je ta sestava hrůza. Když k tomu připočteme nedaleké plakátovací výsuvky na sloupech veřejného osvětlení, je příjezd do města skutečným barevným zážitkem. Já chápu, že přísnou regulací by značně utrpěla reklamní agentura, ale tváři města by to prospělo (a navíc podle mého názoru je dnes dopad reklamy v této formě zhruba stejný, jako inzerát v novinách). S tím, že návštěvníky při vjezdu do Boskovic vítá dominanta montované stavby Kaufu, nic nenaděláme (nebo že by alespoň předsadit vzrostlou zeleň?), ale billboardy všech barev a tvarů by tam být nemusely (jasně, je to zřejmě na soukr pozemku, zřejmě to neporušuje žádný zákon, ty billboardy nejsou billboardy, ale odstavený dopravní prostředek, ...). Na druhou stranu, ne všechno se musí vynucovat zákonem nebo městskou vyhláškou. Co takhle vejít v jednání s příslušnou reklamkou nebo majiteli těch billboardů?
2 Likes
Město nám zarůstá auty 
Tohle je u farské zahrady, prakticky totéž bývá vidět u Koupadel. Kde je flek, tam někdo zaparkuje. V židovské čtvrti je to obzvlášť smutné. (Fotím teď pro jeden projekt architektonicky zajímavé domy v Boskovicích a je prakticky nemožné to udělat bez aut…)
3 Likes
Přestože nevím, jestli se tam dá legálně parkovat, musím říct, že auta jsou součástí života, a to i v židovské čtvrti. Pohled na auto se ti nemusí líbit, ale je to subjektivní pohled. Samozřejmě se může boskovická veřejnost rozhodnout, že chce mít z židovské čtvrti skanzen a přiměje město vyloučit z této oblasti automobilovou dopravu. Dosud tomu tak ale není, takže tvůj příspěvek beru jako povzdech, že zaparkované auto ti brání udělat hezčí fotku. Nebo to chápu špatně? Co je na autě tak hnusného, že považuješ auto zaparkované v židovské čtvrti za smutný obrázek?
1 Like
Auta určitě jsou součástí našeho života, ale od určité míry už překáží úplně všem, řidiče nevyjímaje. Takže vůbec nehejtuju auta jako taková, hejtuju jejich počet. Jak jsem psal před rokem a něco v komentáři: Pokud budeme všichni za všech okolností trvat na pohodlné dopravě vlastním autem, utratíme velký díl společného rozpočtu za to, že nakonec nebude pohodlně jezdit vůbec nikdo a nikdy.
A pokud jde o fotografie – tady samozřejmě nejde primárně o to, že mně ty auta komplikujou focení architektury. Občas ta fotografie vystihne něco společensky podstatnějšího, hezkým příkladem je třeba modrý závoj na starších sportovních fotkách. Způsobený cigaretovým kouřem. Dneska pro nás taková fotka kromě pěkného skoku na koš ukazuje trochu jinou společnost. S těmi auty je to podobné – když koukám na starší fotky Boskovic a zároveň se snažím dělat nové, uvědomuju si, kolik těmi auty všichni v něčem ztrácíme, nejen na fotografiích.
Well, to je něco jiného. Já jsem původně reagoval na hejt "Kde je flek, tam někdo zaparkuje." Lidi parkujou, protože mají auta a to je asi OK. Ale asi se shodneme, že pokud se dostane doprava v kterékoliv části města přes nějakou únosnou mez, mělo by se to zregulovat. Já jsem byl naprosto překvapenej, když v centrální části Brna zavedli parkovací zóny, a někde zafungovalo významným snížením počtu zaparkovaných aut. Jen bych si přál, aby současně se zaváděním takových omezujících opatření vznikala podpora jiné individuální dopravy, nová parkovací místa v podzemí, nebo aby se zkracovaly vzdálenosti umožňující dojít s nákupem pěšky. O tom už tady mnozí psali, takže např. cyklo stezky/pruhy, supermarket i jinde než v západní části města, odstavné plochy a stojany pro kola, atp. To se myslím zatím neděje. No a protože takovou vizi u nikoho vlivného nevidím, není asi jiné cesty než parkovat i v židovské čtvrti.
1 Like
Jen mimochodem, zastupitelstvo projednávalo žádost "T-Car získat pozemek na příjezdu do města naproti Kauflandu a umístit zde reprezentativnější reklamní poutač, dále jeden až dva vozy na nájezdových rampách a v budoucnu zde vybudovat dobíjecí stanici elektromobilů." Při vší úctě k zastupitelstvu, je to ten správný orgán k posuzování, jak má vizuálně vypadat příjezd do Boskovic? Mně úplně zatrnulo, že by to snad mohl někdo schválit, a ještě k tomu nekompetentní panel neodborníků v dané oblasti. (Město prý "aktuálně řeší, jak vizuálně vyřešit kruhový objezd u nemocnice.", ale nevyplývá z toho, zda to zahrnuje celý příjezd do města nebo jde jen o barvu rostlin vysázených v kruháči, a nevyplývá z toho, kdo to řeší/navrhuje.) V tomto okamžiku vypadá příjezd do Boskovic děsivě: bilboardy na poli, obří poutač Kaufland, silueta montované haly Kauflandu a vše je dokresleno prázdnými výsuvnými držáky umístěnými na sloupech. Jestli chce v tomto smyslu zastupitelstvo cokoliv projednávat, mělo by nejspíš nechat vypracovat návrh od odborníků, abychom se za vzhled našeho města nemuseli stydět už 100 metrů před značkou Boskovice. Vůbec nechápu, proč firmy investují marketingové peníze do bilboardů, jejichž dopad na cílové skupiny je v dnešní době zcela minimální, ale OK, to je jejich věc. Moc ale nerozumím, proč místostarosta veřejně podporuje nesmysl, "že se nejedná o billboardy, protože poutače jsou na kolečkách". Doufám, že to myslel jen jako vysvětlení právní podstaty věci a nikoliv jako logické vysvětlení. Reklamní poutače (jakkoliv je nazýváme) umístěné podél silnic mají negativní vliv na bezpečnost silničního provozu (viz např. tento soubor studií). Předpokládám, že město se hlásí ke zvyšování bezpečnosti a tudíž udělá vše pro to, aby u silnic v a blízko Boskovic reklamní poutače nebo reklamní vozy na nájezdových rampách nebyly. A to bez ohledu na to, zda mají poutače kolečka nebo nemají, protože poutače snižují bezpečnost silničního provozu bez ohledu na svoje kolečka.
4 Likes
Když tu je nový rok, tak ať tu jen nehejtujeme co a jak je špatně.
Existují tu skupiny lidí, které kupodivu i tady u nás, s tímto stavem chtějí pracovat a veřejným prostorem se začínají intenzivně zabývat. A hlavně - dávají možné způsoby řešení tohoto problému, ve kterém máme co do kvality na svět ještě opravdu co dohánět.
Nedávno tu dával velmi dobrý příklad @zoul od pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) jak přistupovat k přípravě architektonických soutěží. Tato instituce se zabývá rovněž veřejným prostorem a ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování (CAMP) odvádějí už nyní skvělou práci k tomu, aby i naše města začla dohánět co do kvality veřejného prostoru své zahraniční vzory.
Velkou radost mi proto udělala zpráva, že brněnská Kancelář architekta města Brna (KAM) zpracovala Principy tvorby veřejného prostranství - viz níže
Za mne velmi zajímavé čtení. A přesto, že se oboru věnuji, tak i já zde našel pár věcí, které je prima si občas znovu uvědomit a oživit.
Dokument / kniha je určen všem, kdo se zajímají o veřejná prostranství – zástupcům samosprávy, architektům, projektantům i široké veřejnosti. Kniha má pomoci vytvořit si či zpřesnit názor na kvalitu veřejných prostranství. Zároveň by mohla usnadnit práci zadavatelům projektu a zdárně je provést od procesu návrhu a povolování až k realizaci.
Doporučuji si přečíst všem, kteří přemýšlí o jakékoliv o úpravě veřejného prostranství a nebo i jen tak, pro rozšíření obzorů, co od veřejného prostoru čekat a vyžadovat. K dispozici je v knižní podobě a zde lze také pro zájemce stáhnout také i elektronicky.
EDIT: při čtení této knihy jsem si na příkladu sousoší u tuřanského kostela, na straně 96, v kapitole 4.4.4 - obrázek 478 všiml velmi podobné situace, která se plánuje v souvislosti s řešením "kruháče" u naší pošty - cituji:
"Jestli něco dokáže zničit veřejné prostranství, je to bezohledné dopravní řešení. Jedná se o velmi složité místo, které není možné vyřešit prostou aplikací dopravních nebo jiných norem a pouček. Proto taková místa musí řešit odborník, který je schopen koordinovat a řešit kulturní, kompoziční i technické otázky a dát na ně jednoznačné odpovědi."
Toto přesně se zde bohužel myslím "povedlo". 
Za mne navržené řešení, které odsouvá plastiku Matky s dítětem do druhého plánu, ve stylu vše pro automobilový provoz a po nás potopa je naprosto nepřípustné a degradující městský veřejný prostor na výplň volného místa u procházející komunikace. Což je v případě, že se stále pohybujeme fakticky v centru města naprosto špatně.
Inženýrsky je okružní křižovatka vyřešena asi správně, ale ten zbytek je prostě blbě...
4 Likes