Architektonické soutěže z pohledu zákona

architektura

(Tomáš Znamenáček) #1

V našich textech se často zmiňujeme o architektonických soutěžích a v poslední době též občas zazní něco o vyzvaných nebo veřejných soutěžích. Předpokládám, že v tom ne všichni mají jasno (my jsme například neměli), takže jsme dali dohromady následující přehled. Jsme v tomhle oboru úplní diletanti, takže pokud jsme se někde spletli, opravte nás někdo, prosím.

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky se řídí zákonem 137/2006 o veřejných zakázkách. U architektonických studií jde o takzvanou zakázku na služby (§ 10), tedy nikoliv zakázku na dodávky nebo stavební práce. Jakoukoliv zakázku lze zadat pomocí takzvaného zadávacího řízení (= výběrové řízení, tendr), které má šest možných variant:

  1. Otevřené řízení (§ 27)
  2. Užší řízení (§ 28)
  3. Soutěžní dialog (§ 35)
  4. Jednací řízení s uveřejněním (§ 29)
  5. Zjednodušené podlimitní řízení (§ 38)
  6. Jednací řízení bez uveřejnění (§ 34)

Výjimku ze zákona o veřejných zakázkách mají zakázky malého rozsahu, které lze při dodržení jistých pravidel (viz odkazovaný článek) řešit ad hoc. Limit pro definici zakázky malého rozsahu se mění, aktuálně (listopad 2018) jde o 2 milióny Kč za dodávky nebo služby a 6 miliónů za stavební práce.

Architektonická soutěž sama o sobě pro zadání zakázky použita být nemůže, jde pouze o „předkolo“, po jehož skončení zadavatel zadá zakázku vítězi soutěže v jednacím řízení bez uveřejnění.

Z hlediska zákona o zakázkách je architektonická soutěž takzvanou soutěží o návrh, viz § 102 a dále.

Typy soutěží

Podle předmětu soutěže rozlišujeme následující typy soutěží:

  1. Architektonická soutěž řeší jednu stavbu nebo menší soubor objektů
  2. Urbanistická soutěž řeší větší soubor staveb
  3. Konstrukční soutěž řeší jednotlivé konstrukce stavby

Podle způsobu výběru účastníků rozlišujeme:

  1. Soutěž veřejnou, do které se může přihlásit kdokoliv
  2. Soutěž vyzvanou, do které zadavatel přizve konkrétní účastníky
  3. Soutěž kombinovanou

Vyzvaná soutěž může a nemusí být anonymní, oba zbývající typy jsou výhradně anonymní.

A konečně podle typu výsledku rozlišujeme:

  1. Soutěž projektovou, jejíž vítěz by měl dopracovat kompletní projektové dílo
  2. Soutěž ideovou, která slouží k vyjasnění základních problémů, a na kterou následně může navazovat soutěž projektová

Délka trvání soutěže

Podle ČKA trvá soutěž 6–30 týdnů, pěkný graf k trvání různých soutěží nabízí časopis Smart Cities:

Z výše uvedeného také plyne, že při úvahách o čase je nutné brát v potaz typ soutěže – například ideová soutěž narozdíl od projektové soutěže nekončí projektovou dokumentací a vyžaduje další rozpracování.

Odkazy


Revitalizace historického centra Boskovic
(Petr Ondráček) #2

Pro Vaši informaci, jak taková soutěž vypadá v praxi - co je potřeba mít jako zadání (to potřebujeme ale tak jako tak), co můžeme očekávat u takového zadání za výstupy, jaká je výše odměn (viz související příspěvek Tomáše) a a z kolika návrhů lze vybírat dávam níže odkazy na podobné typy projektů, které řešíme (zatím pouze hypoteticky) u nás v Boskovicích.

Prvním je soutež na areál jak rozlohou, tak i zaměřením velmi podobným, jakým je u nás diskutovaný areál Červené zahrady - zde bývalý komplex areálu Dukly Pardubice Dukla sportovní z roku 2016.
Zůčastnilo se jej 20 návrhů a vzhledem k území, které bylo řešeno a plánované výši investic bylo ve výsledku možné vybírat z kvalitních návrhů u kterých - což je důležité - nesoutěžíme pouze (nejnižší) cenu jako u obchodní soutěže, ale konkrétní návrh řešení což je podle mne velké plus tohoto typu zadání.
Další odkaz na tentýž projekt - mimo web ČKA je zde

Další příspěvek je pak menšího měřítka - v podstatě kdyby se hala stavěla jinde než v Červené zahradě (Sušilova, nebo za Národohospodářskou školou) - jedná se o Multifunkční halu u ZŠ v Praze-Suchdole. Tato soutěž ješte nemá výsledky uveřejněné na webu ČKA (skončila před měsícem), nicméně zde už jsou výsledky k vidění. Zůčastnilo se 10 atelierů a opět platí to stejné, co u předchozího odkazu - opět je ve spolupráci s odbornou částí poroty z čeho vybírat. Ne jen na základě kritéria líbí/nelíbí.


(Petr Ondráček) #3

Jako takový extrémní případ - v dobrém slova smyslu dávam ještě jeden příklad, který dokresluje jak efektivním nástrojem dokáže architektonická soutěž být, pokud se dobře uchopí.

Dobrovolný svazek obcí východně od Prahy - Louňovice, Štíhlice, Tehovec a Svojetice (vystupující pod poněkud krkolomným názvem LOŠBATES) se dohodlo, že společně vybudují základní školu - 2×9 tříd. Zorganizovali architektonickou soutěž o návrh a přihlásilo se 118 !!! atelierů s řešením.

Když si k tomu uvědomíme, za jakou celkovou výši odměn měli radní k dispozici výběr ze - znovu opakuji, 118 návrhů - tak to podle mne je pořád naprosto ekonomicky efektivní. Nebo ne? Ano, dají peníze za zmíněné odměny. Není to málo. OK. Ale vzhledem k celkové výši investic - jak na vybudování stavby, ale následně pak na její provoz - si troufnu tvrdit, že zrovna v tomto případě je skoro 100% jistota (v lehké nadsázce), že vybraný návrh je to nejlepší pro dané místo a výsledek bude stát za to. To by v tom byl čert, aby někdo přišel s něčím naprosto geniálním a převratně jiným, který se navíc soutěže neúčastnil.


(Petr Ondráček) #4

...apropos věděli ste, že 1.architektonická soutěž na území tehdejšího Československa proběhla už v roce 1947 v Lidicích? Pokud ne, tak doporučuji se podívat na docela zajímavou epizodu z nové série Adama Gebriana na Mall TV