Zde jsou tedy žádané příklady řešení sportovních hal, kde zároveň i společně existuje lezecká stěna. Záměrem bylo najít příklady, kde je provoz haly od provozu lezecké stěny oddělen - není to tedy klasický příklad koexistence, který známe z většiny příkladů u nás, kdy je jeden sport od druhého oddělen např. sítí.
Přestože jsem Google žhavil, co to šlo, u nás se mi nepodařilo najít příklad, co by stál za zmínku. Buď to byla pouze samostatná lezecká stěna, která využívala objektu nějaké industriální "mrtvoly" - jako například Hudy, Klajda apod. a nebo to byla pouze novostavba haly na lezecký sport, jakou je Hangár (kde se na konceptu a realizaci podílel náš nejlepší lezec Adam Ondra).
Musel jsem proto hledat v zahraničí. Což rozhodně neznamená, že když taková kombinace u nás neexistuje - novostavba sportovní haly společně se samostatným provozem lezecké stěny - že by to byl nějaký výstřelek, nebo hledání bájného jednorožce. Jen zjevně zadání takto u nás nikdo zatím nekoncipoval, jiný důod to podle mne opravdu nemá.
Dokonce i právě realizovaná sportovní hala s lezeckou stěnou v Novém Městě na Moravě (kterou podpořil v místě vzniku i zdejší rodáci a vynikající horolezci Radek Jaroš a pavel Jonák), má nakonec podle výkresové dokumentace zřejmě také lezeckou stěnu oddělenou od sportoviště pouze sítí.
Stejně jako v tématu Inspirace pro sportovní halu na úvod připomínám, že rozhodně nejde o to, že bychom měli uvedené ukázky, bez ohledu na místo vzniku a investice do něj vložené nějakým způsobem i převzít zde - takto architektura nefunguje. Jde pouze o inspiraci, jakým způsobem lze v současné době pojmout návrh sportovní haly společně s odděleným provozem sportovní haly.
Prvním objektem, který je mne velmi zaujal svým komplexním řešením je realizace sportovní haly z Rotterdamského předměstí Dordrecht od holandského atelieru NL architects z roku 2011.
Za zmínku u této stavby stojí, že svým umístěním je velmi podobná uvažovanému umístění haly u nás - objekt stojí v místním parku Leerpark, relaivně blízko zástavby bytových domů. Zjevně v Holandsku jsou v tomto asi dál než u nás - kde je obava o znehodnocení ceny nemovitostí okolo. Osobně si myslím, že by tomu mělo být spíše tomu je právě naopak - zhodnocení umístění nemovitosti právě díky blízké občanské vybavenosti..
Součástí sportovní haly jsou dvě takovéto "věže" lezeckých stěn, které mají v patře nad vstupní halou a recepcí sloužící pro celou halu svoje oddělené šatny a hygienické zázemí.
Přízemí / 1.NP - zde je možné vstoupit do "vyšší věže" bez toho, v případě že mám svoje vybavení, nepotřebuji se převlékat - ideální např. v létě.
2.NP - poté, co projdu po schodišti do patra, tak jsou zde navrženy šatny a veškeré hagienické zázemí pro "nižší věž". Pokud vyžaduji komlexní servis a zázemí je možno použít bud nižší stěnu se zázemím na tomto patře a nebo mohu sejít zřejmě i dolů na vyšší stěnu.
Plocha nad šatnami je pak ve třetím patře využita na menší boulder, ke kterému je možné se dostat po schodišti v této části haly (které slouží jako již zmíněný přístup ze vstupní haly do šaten) - viz foto níže - zleva úplně nahoře boulder, uprostřed nižší stěna a vpravo ta úplně nejvyšší stěna.
Další poměrně zajímavou ukázkou je sportovní hala Na Skarpie od našich severních sousedů z Bytomi od atelieru Maćków Pracownia Projektowa z roku 2010.
Stejně jako v prvním příkladu, i zde je provoz lezecké stěny provozně oddělen od vlastní plochy sportoviště a i na fasádě je stěna jasně identifikovatelná vtipným prvkem vetikálního "zlomu" inspirovaného provozem uvnitř.
Prostor půdorysu celé stěny není v poměru k podlažní ploše celého objektu nikterak ohromující (zabírá asi pouze cca 1/25 plochy celého objektu haly. Jak jsem již psal zde na fóru v jiném vláknu - důležitá je v tomto případě spíše výška a ta je zde více než dostačující.
Z uvedené dvojice příkladů lze vidět, že sportovní hala může fungovat bez problémů s lezeckou stěnou a že nic není nemožné - architekti si poradili za mne myslím velmi dobře i s tímto druhem zadání. Jen jim ho musel někdo takto nadefinovat. Není v tom žádná věda.