Lezecká stěna v hale: venku, nebo uvnitř?

Dokázali bychom dát dohromady více příkladů dobrých řešení sportovních hal s lezeckou stěnou umístěnou uvnitř, ať už stavebně oddělenou od hlavní haly nebo ne?

1 Like

Zde jsou tedy žádané příklady řešení sportovních hal, kde zároveň i společně existuje lezecká stěna. Záměrem bylo najít příklady, kde je provoz haly od provozu lezecké stěny oddělen - není to tedy klasický příklad koexistence, který známe z většiny příkladů u nás, kdy je jeden sport od druhého oddělen např. sítí.
Přestože jsem Google žhavil, co to šlo, u nás se mi nepodařilo najít příklad, co by stál za zmínku. Buď to byla pouze samostatná lezecká stěna, která využívala objektu nějaké industriální "mrtvoly" - jako například Hudy, Klajda apod. a nebo to byla pouze novostavba haly na lezecký sport, jakou je Hangár (kde se na konceptu a realizaci podílel náš nejlepší lezec Adam Ondra).

Musel jsem proto hledat v zahraničí. Což rozhodně neznamená, že když taková kombinace u nás neexistuje - novostavba sportovní haly společně se samostatným provozem lezecké stěny - že by to byl nějaký výstřelek, nebo hledání bájného jednorožce. Jen zjevně zadání takto u nás nikdo zatím nekoncipoval, jiný důod to podle mne opravdu nemá.
Dokonce i právě realizovaná sportovní hala s lezeckou stěnou v Novém Městě na Moravě (kterou podpořil v místě vzniku i zdejší rodáci a vynikající horolezci Radek Jaroš a pavel Jonák), má nakonec podle výkresové dokumentace zřejmě také lezeckou stěnu oddělenou od sportoviště pouze sítí.

Stejně jako v tématu Inspirace pro sportovní halu na úvod připomínám, že rozhodně nejde o to, že bychom měli uvedené ukázky, bez ohledu na místo vzniku a investice do něj vložené nějakým způsobem i převzít zde - takto architektura nefunguje. Jde pouze o inspiraci, jakým způsobem lze v současné době pojmout návrh sportovní haly společně s odděleným provozem sportovní haly.

Prvním objektem, který je mne velmi zaujal svým komplexním řešením je realizace sportovní haly z Rotterdamského předměstí Dordrecht od holandského atelieru NL architects z roku 2011.

Za zmínku u této stavby stojí, že svým umístěním je velmi podobná uvažovanému umístění haly u nás - objekt stojí v místním parku Leerpark, relaivně blízko zástavby bytových domů. Zjevně v Holandsku jsou v tomto asi dál než u nás - kde je obava o znehodnocení ceny nemovitostí okolo. Osobně si myslím, že by tomu mělo být spíše tomu je právě naopak - zhodnocení umístění nemovitosti právě díky blízké občanské vybavenosti..

Součástí sportovní haly jsou dvě takovéto "věže" lezeckých stěn, které mají v patře nad vstupní halou a recepcí sloužící pro celou halu svoje oddělené šatny a hygienické zázemí.

Přízemí / 1.NP - zde je možné vstoupit do "vyšší věže" bez toho, v případě že mám svoje vybavení, nepotřebuji se převlékat - ideální např. v létě.

2.NP - poté, co projdu po schodišti do patra, tak jsou zde navrženy šatny a veškeré hagienické zázemí pro "nižší věž". Pokud vyžaduji komlexní servis a zázemí je možno použít bud nižší stěnu se zázemím na tomto patře a nebo mohu sejít zřejmě i dolů na vyšší stěnu.

Plocha nad šatnami je pak ve třetím patře využita na menší boulder, ke kterému je možné se dostat po schodišti v této části haly (které slouží jako již zmíněný přístup ze vstupní haly do šaten) - viz foto níže - zleva úplně nahoře boulder, uprostřed nižší stěna a vpravo ta úplně nejvyšší stěna.

Další poměrně zajímavou ukázkou je sportovní hala Na Skarpie od našich severních sousedů z Bytomi od atelieru Maćków Pracownia Projektowa z roku 2010.


Stejně jako v prvním příkladu, i zde je provoz lezecké stěny provozně oddělen od vlastní plochy sportoviště a i na fasádě je stěna jasně identifikovatelná vtipným prvkem vetikálního "zlomu" inspirovaného provozem uvnitř.

Prostor půdorysu celé stěny není v poměru k podlažní ploše celého objektu nikterak ohromující (zabírá asi pouze cca 1/25 plochy celého objektu haly. Jak jsem již psal zde na fóru v jiném vláknu - důležitá je v tomto případě spíše výška a ta je zde více než dostačující.

Z uvedené dvojice příkladů lze vidět, že sportovní hala může fungovat bez problémů s lezeckou stěnou a že nic není nemožné - architekti si poradili za mne myslím velmi dobře i s tímto druhem zadání. Jen jim ho musel někdo takto nadefinovat. Není v tom žádná věda.

3 Likes

O stěně jsme se bavili s místostarostou Radkem Mazáčem na včerejších Ohlasech naživo:

V jednu chvíli tam říká, že debatu o stěně považuje za uzavřenou a stěna nebude. Nakonec ale slíbil, že tu možnost stavebně oddělené stěny prověří. Což mně připomíná podobný slib z loňského jednání sportovní komise:

Pokud je teď debata uzavřená, tak zřejmě ke slíbenému prověření nedošlo. Snad to tentokrát dopadne lépe.

4 Likes

Ty zahraniční haly jsou úžasný!
Kdybychom se chtěli držet více při zemi (jaký mnohovýznam), dal by se rozvést do větších parametrů příklad Bystřice nad Pernštejnem:
http://www.arealsportu.cz/sportovni-hala
mimochodem mají hezké webovky k ucelenému sportovnímu areálu...
A hala má zajímavou a dle mne krásnou ocelovo-dřevěnou konstrukci střechy, asi dobrá spolupráce architekta a statika.
A všechno to tam jde a funguje, v té Bystřici. A už tam stojí docela dlouho. A sáloví/lezečtí sportovci si nepřekáží. Jak moudré rozhodnutí rady města! A tady v Boskovicích když to teda nejde, tak jaký je protiargument na takovýto příklad za humny? Argument, který ospravedlní rozhodnutí jednotlivce(ů), které poškodí celou místní společnost.
Bystřice je bohaté město a tak si to mohlo dovolit? Nebo má Bystřice nějakou prastarou horolezeckou komunitu a pro tu se hala hlavně stavěla? Nebo co teda má a co v Boskovicích nemáme?

1 Like