Dokázali bychom dát dohromady více příkladů dobrých řešení sportovních hal s lezeckou stěnou umístěnou uvnitř, ať už stavebně oddělenou od hlavní haly nebo ne?
Zde jsou tedy žádané příklady řešení sportovních hal, kde zároveň i společně existuje lezecká stěna. Záměrem bylo najít příklady, kde je provoz haly od provozu lezecké stěny oddělen - není to tedy klasický příklad koexistence, který známe z většiny příkladů u nás, kdy je jeden sport od druhého oddělen např. sítí.
Přestože jsem Google žhavil, co to šlo, u nás se mi nepodařilo najít příklad, co by stál za zmínku. Buď to byla pouze samostatná lezecká stěna, která využívala objektu nějaké industriální "mrtvoly" - jako například Hudy, Klajda apod. a nebo to byla pouze novostavba haly na lezecký sport, jakou je Hangár (kde se na konceptu a realizaci podílel náš nejlepší lezec Adam Ondra).
Musel jsem proto hledat v zahraničí. Což rozhodně neznamená, že když taková kombinace u nás neexistuje - novostavba sportovní haly společně se samostatným provozem lezecké stěny - že by to byl nějaký výstřelek, nebo hledání bájného jednorožce. Jen zjevně zadání takto u nás nikdo zatím nekoncipoval, jiný důod to podle mne opravdu nemá.
Dokonce i právě realizovaná sportovní hala s lezeckou stěnou v Novém Městě na Moravě (kterou podpořil v místě vzniku i zdejší rodáci a vynikající horolezci Radek Jaroš a pavel Jonák), má nakonec podle výkresové dokumentace zřejmě také lezeckou stěnu oddělenou od sportoviště pouze sítí.
Stejně jako v tématu Inspirace pro sportovní halu na úvod připomínám, že rozhodně nejde o to, že bychom měli uvedené ukázky, bez ohledu na místo vzniku a investice do něj vložené nějakým způsobem i převzít zde - takto architektura nefunguje. Jde pouze o inspiraci, jakým způsobem lze v současné době pojmout návrh sportovní haly společně s odděleným provozem sportovní haly.
Prvním objektem, který je mne velmi zaujal svým komplexním řešením je realizace sportovní haly z Rotterdamského předměstí Dordrecht od holandského atelieru NL architects z roku 2011.
Za zmínku u této stavby stojí, že svým umístěním je velmi podobná uvažovanému umístění haly u nás - objekt stojí v místním parku Leerpark, relaivně blízko zástavby bytových domů. Zjevně v Holandsku jsou v tomto asi dál než u nás - kde je obava o znehodnocení ceny nemovitostí okolo. Osobně si myslím, že by tomu mělo být spíše tomu je právě naopak - zhodnocení umístění nemovitosti právě díky blízké občanské vybavenosti..
Součástí sportovní haly jsou dvě takovéto "věže" lezeckých stěn, které mají v patře nad vstupní halou a recepcí sloužící pro celou halu svoje oddělené šatny a hygienické zázemí.
Přízemí / 1.NP - zde je možné vstoupit do "vyšší věže" bez toho, v případě že mám svoje vybavení, nepotřebuji se převlékat - ideální např. v létě.
2.NP - poté, co projdu po schodišti do patra, tak jsou zde navrženy šatny a veškeré hagienické zázemí pro "nižší věž". Pokud vyžaduji komlexní servis a zázemí je možno použít bud nižší stěnu se zázemím na tomto patře a nebo mohu sejít zřejmě i dolů na vyšší stěnu.
Plocha nad šatnami je pak ve třetím patře využita na menší boulder, ke kterému je možné se dostat po schodišti v této části haly (které slouží jako již zmíněný přístup ze vstupní haly do šaten) - viz foto níže - zleva úplně nahoře boulder, uprostřed nižší stěna a vpravo ta úplně nejvyšší stěna.
Další poměrně zajímavou ukázkou je sportovní hala Na Skarpie od našich severních sousedů z Bytomi od atelieru Maćków Pracownia Projektowa z roku 2010.
Stejně jako v prvním příkladu, i zde je provoz lezecké stěny provozně oddělen od vlastní plochy sportoviště a i na fasádě je stěna jasně identifikovatelná vtipným prvkem vetikálního "zlomu" inspirovaného provozem uvnitř.
Prostor půdorysu celé stěny není v poměru k podlažní ploše celého objektu nikterak ohromující (zabírá asi pouze cca 1/25 plochy celého objektu haly. Jak jsem již psal zde na fóru v jiném vláknu - důležitá je v tomto případě spíše výška a ta je zde více než dostačující.
Z uvedené dvojice příkladů lze vidět, že sportovní hala může fungovat bez problémů s lezeckou stěnou a že nic není nemožné - architekti si poradili za mne myslím velmi dobře i s tímto druhem zadání. Jen jim ho musel někdo takto nadefinovat. Není v tom žádná věda.
O stěně jsme se bavili s místostarostou Radkem Mazáčem na včerejších Ohlasech naživo:
V jednu chvíli tam říká, že debatu o stěně považuje za uzavřenou a stěna nebude. Nakonec ale slíbil, že tu možnost stavebně oddělené stěny prověří. Což mně připomíná podobný slib z loňského jednání sportovní komise:
Pokud je teď debata uzavřená, tak zřejmě ke slíbenému prověření nedošlo. Snad to tentokrát dopadne lépe.
Ty zahraniční haly jsou úžasný!
Kdybychom se chtěli držet více při zemi (jaký mnohovýznam), dal by se rozvést do větších parametrů příklad Bystřice nad Pernštejnem:
http://www.arealsportu.cz/sportovni-hala
mimochodem mají hezké webovky k ucelenému sportovnímu areálu...
A hala má zajímavou a dle mne krásnou ocelovo-dřevěnou konstrukci střechy, asi dobrá spolupráce architekta a statika.
A všechno to tam jde a funguje, v té Bystřici. A už tam stojí docela dlouho. A sáloví/lezečtí sportovci si nepřekáží. Jak moudré rozhodnutí rady města! A tady v Boskovicích když to teda nejde, tak jaký je protiargument na takovýto příklad za humny? Argument, který ospravedlní rozhodnutí jednotlivce(ů), které poškodí celou místní společnost.
Bystřice je bohaté město a tak si to mohlo dovolit? Nebo má Bystřice nějakou prastarou horolezeckou komunitu a pro tu se hala hlavně stavěla? Nebo co teda má a co v Boskovicích nemáme?