Zkoušet se bude od jara v úseku Boskovice - Brno. Další argument, proč je celý projekt Boskovické spojky totální nesmysl, který by přinesl za dvě miliardy více problémů, než výhod. Lhota Rapotina snad vydrží a nenechá se uplatit.
Já tomu jako laik nerozumím. V čem ten vlak na baterky mění situaci?
Že odstraní přestup ve Skalici, což je asi hlavní argument podporovatelů tohoto projektu. Navíc se bude zrychlovat traťová rychlost v nejpomalejším úseku, viz odkaz. A zkrácení jízdní doby je další argument těchto podporovatelů. Pro mě je to další důvod, abychom projekt spojky, jako naprosto zbytečný a drahý opustili.
1 Like
Takže kdybychom na linku S2 nasadili ty hybridní mašiny, tak můžeme mít spojení do Brna zhruba v parametrech Spojky, ale bez jakýchkoliv stavebních úprav?
Byla by to jedna z variant. Je však třeba vyřešit ostrý oblouk mezi "dvojčaty " přejezdy, aby se zvýšila traťová rychlost (další uspořený čas) a dala se dostavět silnice Boskovice - Blansko v tomto úseku. Tedy vyměnit navzájem koleje a silnici, což je ostatně i součástí projektu Boskovické spojky.
Myslíte tohle?
Takže část Spojky je podle vás OK, jen byste jezdil radši dál do Skalice? Mám dojem, že kdysi padl argument s přeplněným kolejištěm, že prý se ty vlaky už dneska ve Skalici jen tak tak míjí, a proto by Spojka nevedla přes Skalici. Podle vás by S2 přes Skalici vést mohla?
Myslíte si, že je nějakým způsobem reálné, aby nakonec SŽDC opustilo variantu stavby BS za šílené peníze a vydalo se třeba tou cestou hybridních souprav na lince S2 + úpravy kolejového svršku, dle toho, co zmiňujete? Já měl za to, že projekt BS je v podstatě hotová věc, že to je projekt ve stylu, jak to bylo vedení uvedené retro organizace zvyklé dělat i v poměrně nedávné minulosti...
Předně - ano je to ten oblouk mezi dvěma přejezdy. Pokud budeme jezdit 80 místo 50, současná jízdní doba 7 minut do Skalice se logicky zkrátí. Dále, nádraží ve Skalici by šlo poměrně jednoduše "přeskládat", aby třeba z vlaků od Boskovic byl v rámci jednoho širokého nástupiště přestup na rychlíky ve směru Brno i Praha. Tedy bez použití nadchodu. (další argument podporovatelů spojky). Abych odpověděl i panu Ondráčkovi, Kraj i SŽDC považují projekt opravdu za hotovou věc. Paní ing. ze SŽDC prohlásila, že už to prostě dokončit musí, neboť to již stálo 14 mil. Kč. Já z toho teda cítím, že pochopili nesmyslnost, ale už prostě musí... Na druhé straně, tu existuje referendum Lhoty Rapotiny, postoje starostů okolních obcí a další rodící-se aktivity odpůrců spojky. Myslím, jak jsem již napsal, že tu někdo porcuje medvěda, co ještě běhá po lese. Také se ptám - který politik se podepíše pod násilné vyvlastňování pozemků ?! To bych chtěl tedy vidět. Před krajskými volbami... Momentálně se "EJA" musí doplnit o hlukovou studii. Co z toho vyplyne? Protihluková stěna? Tedy kolem Lhoty 6 metrů vysoký násep a na něm ještě třeba 4 metry zeď? To by nám Žižka se svou vozovou hradbou záviděl. Lhota je ze všech stran sevřena kopci, volný prostor mají pouze na sever, kde by se to zavřelo tímto valem. Místní jasně řekli: N I K D Y !!! Ještě poznámka k ceně projektu. 1,8 mld. je horní hranice tzv. malého projektu. Již dnes se ví, že by to bylo dražší, tedy jiná dotační pravidla. Boskovice, bývalé i nové vedení, má shodný názor na budování infrastruktury v Boskovicích. Tedy hlavně parkování, neboť v projektu se hovoří o 4000 cestujících denně...! Proč bychom to měli všechno platit my jako Boskovice, když uzel by sloužil celému regionu. Naše peníze potřebujeme na knihovnu, halu, letní kino, sokolovnu atd.
1 Like
Díky za vysvětlení. Drobná poznámka k tomu valu: pokud si dobře pamatuju (@Tomas_T, nevzpomínáš si?), kdesi zaznělo, že ten val si vlastně vyžádali občané Lhoty Rapotiny sami, v původním projektu nebyl. A pokud jde o jejich možnosti stavbu blokovat, pan starosta nám v rozhovoru řekl, že formálně už nejspíš své možnosti vyčerpali a pokud bude SŽDC chtít, Spojku postaví i přes jejich odpor.
PS. Myslím, že většině lidí je srdečně jedno, jestli ze Skalice do Boskovic jedou pět minut, nebo sedm. Mnohem důležitější je frekvence spojů, nutnost přestupu, návaznosti spojů a podobně.
2 Likes
Pořád jsou možnosti blokace odmítnutím prodávání pozemků a vlečení se kvůli vyvlastnění.
1 Like
Já si myslím,že záměrem projektu je jednodušší cestování mezi Boskovicemi a Brnem,bez přestupu ve Skalici, takový byl původní záměr.Na projekt se nabalují další požadavky a stává se neúnosný.
Předložený projekt spojky nepodporuji, ale vlak na baterky ji nenahradí, i když doufám, že sem bude co nejdřív jezdit, super je cesta bez přestupu (ale u rychlíků se zas vyplatí...). Společně s úpravami na trati Skalice - Bce a nádraží Skalice by mohlo jít o "levnou" variantu a mohl by se odložit projekt spojky tak, aby se udělala lépe 
-
Chystaná úprava trati na koridoru Brno - Bk zvýší rychlost nepatrně a to se na celkovém čase vlaků projeví tak ani ne 1 minutou? Jde tam o rekonstrukci svršku ve špatném stavu (něco jako rekonstrukce D1), ne žádnou přestavbu na vyšší rychlost.
-
Narovnáním trati Skalice - Bce by se o něco zvýšila rychlost, což by se opět projevilo v cestovním čase jen směšnou úsporou, problém je např. i stoupání trati.
-
Hlavní úsporou spojky je prostě vynechání Skalice a přímý dojezd do Bce, to dělá ty ohromné minuty a tomu boužel žádný vlak na baterie nemůže konkurovat...
Pozn.: Má nádraží Bce povolení na stavěním takových souprav? Snad ano...
Hybridní pohon vlaku by měl velký přínos v tom,že by se dal realizovat mimoúrovňový přejezd u Slavie. Jak jsem již uvedl,výška pro elekrifikovanou trať pod mostem je min.6,5m, pro hybridní stačí jen 4,8m.V tomto případě by se dala trať zahloubit jen 4,5m místo 7m, což je ideální výška pro bezbariérový podchod pod silnicí mezi nástupišti a rampou v parčíku u alberta.Tím by se vyřešilo bezbariérové propojení vlakového a autobusového nádraží.Nadjezdem u Slavie ,který by bylo nutno zvýšit cca o1m by se dal realizovat i obchvat města přes kruháč u nemocnice.Další otázkou je,zda využít stávající tratě přes Skalici bez přestupu-do Skalice na elektřinu a do Boskovic na baterie-levnější varianta,nebo přímo - dle projetu,ale odbočka do Boskovic na baterie.Využitím hybridní soupravy a skloubením projektů by bylo pro Boskovice největším přínosem.
1 Like
Něco z historie postoje zastupitelů obce Lhota Rapotina k výstavbě tratě Skalice-V.Opatovice.V původním projektu z r.1890 byla trať plánovaná podobně jako dnešní Boskovická spojka,jen z druhé strany obce.V knize 100 let místní dráhy, kterou napsal Marek Říha v r.2008 je mimo jiné uvedeno vyjádření zástupců obce takto:
Slavné c.k. okresní hejtmanství.
K ústnímu řízení ze dne 24.května 1890 nesouhlasí obec Lhota Rapotina se stavbou železné dráhy mezi Rájci, Skalicí a Boskovicemi.jelikož by z této dráhy Lhotě Rapotině žádny prospěch,nýbrž jen škoda odebráním pozemků na stavbu této dráhy vyplývala.
Ve Lhotě Rapotině 26.května 1890.
Borek, starosta.
Z takto podobných důvodů se tehdy výstavba odložila o 16 let a výsledek kompromisů je dnešní stav. Postoj obce jak se zdá se za těch 129 let nezměnil.Myslím si,že využitím hybridních souprav s úvratí ve Skalici by bylo nejlepším a nejjednodošším řešením s minimálními úpravami nádraží.Využitím 5.koleje tak jak se používá dnes je pro trať do Boskovic dostačující,jen se nezkrátí čas ale odpadne přestup a vlak se dá použít i pro přestup na vlaky do Prahy.
Postoj obce se nezměnil, nicméně mnohé se jistě změnilo. 129 let staré vyjádření je irelevantní. Pořád nerozumím různým návrhům "jak by to šlo udělat jinak". Jde o to, snížit "šílené" náklady?
Mě osobně o náklady nejde to je věcí investora,ale pokud se má spojka realizovat,tak je potřeba vyřešit problémy kolem ní.Já tento vlak používám často a posledních 20 let jinou možnost nemám,proto bych modernizaci uvítal.Je mi 69 let a proto vím,jak obtížné je pro starší lidi ,rodiny s kočárky a vozíčkáře nevyhovující nízké nástupiště-Boskovice a přestup-Skalice.Začátek stavby byl již několikrát posunut, naposledy na 03/2021 ,většinou z důvodů požadavků obce Lhota Rapotina.Pokud obec nechce,aby nová trať vedla kolem obce,je nutné hledat jiná řešení-např.použítí stávající tratě.V případě realizace projektu a schválení mimoúrovňového křížení by to byl velký přínos pro Boskovice.
Ještě bych rád podotkl,že jako dlouholetý stavař-praktik a uživatel železnice vidím podled na modernizaci nejen ze strany od rýsovacího prkna nebo jako řidič z okénka auta jedoucího kolem nádraží,ale i jako uživatel,proto se snažím o to,aby se nejen postavila funkční trať,ale kompletní dopravní terminál vyhovující všem-cestujícím,řidičům silničního provozu,obyvatelům kolem tratě atd.ne jenom SŽDC.
2 Likes
Tak to jsme jistě ve shodě. Pro mne je (i když jen z uživatelské hlediska) stávající řešení železniční obsluhy Boskovic neodpovídající 21. století. Totéž platí o řešení přestupního uzlu Skalice a o stavu Boskovického nádraží. Já jsem se (zřejmě nepřesně) dotknul nekončících názorů, že "tu strašně drahou boskovickou spojku vůbec nepotřebujeme" a že to "za šílené peníze zkrátí dojezdný čas z Brna do Boskovic o pár minut". --- Ještě k tomu "Pokud obec nechce, aby nová trať vedla kolem obce, je nutné hledat jiná řešení". To si úplně nemyslím. Chápu, že je nutné brát ohledy na všechny dotčené budoucí stavbou. Ale nelze to udělat univerzálně. Hezký příklad je R43 (alias S43). Také díky blokování ze strany dotčených zde chybí a ještě dlouho bude chybět potřebná komunikace, za to ale máme kvalitně zvýšenou nehodovost a nízkou propustnost. --- Když už jsem zmínil silniční spojení, je potřeba si říci, že kvalita silniční dostupnosti Boskovic klesá s neustálým rozvojem hustoty silniční dopravy. (V letošním roce mám 15-letý rekord: autem z Boskovic-Čížovek do Brna-Králova Pole za 180 minut - jde o 42 km.) Zkvalitnění železničního spojení Boskovic a přestupního uzlu ve Skalicii proto není od věci.
3 Likes
Docela by mne taky zajímalo, která trať a hlavně proč, by tedy byla vhodná pro provoz hybridních vozidel.
Mě to taky zajímalo a tak jsem si zjistil několik informací o hybridních soupravách. Hlavní podmínkou je aby elektrifikovaná část tratě měla střídavé napětí z kterého je možné dobíjení baterií. Pokud má trať stejnosměrné napětí tak je nutné vybudovat v koncové stanici tratě dobíjecí stanici na střídavé napětí. Trať Brno - Svitavy používá střídavé napětí, dál je napětí stejnosměrné. Proto nechápu odpověď pana Franeka z odboru rozvoje dopravy JMK, že JMK jako objednatel regionální dopravy nepovažuje tranzitní koridor Brno - Česká Třebová, po kterém jsou vedeny linky s nutně provázaným oběhem vozidel, za vhodný k provozu hybridních vozidel. Nevim, kde to bude vhodné, když většina tratí u nás je na stejnosměrné napěti- viz příloha.
4 Likes
Já bych řekl, že je nadále zbytečné toto téma řešit. Dnes jsem se dozvěděl v depu, že tento (nesmyslný) projekt byl zastaven.