V tomto vlákně můžeme sdílet zajímavé tipy na nejrůznější drobné inspirativní nápady z jiných obcí.
Zahajuji odkazem na Hrusice a jejich biodynamické lampy.
Veřejné osvětlení, které respektuje přirozené cykly přírody, si jako první v Česku pořídily středočeské Hrusice. Biodynamické lampy září naplno, jen když kolem nich někdo prochází – a během noci mění barvu světla tak, aby nevytvářely světelný smog a nerušily biologické hodiny lidí, zvířat, hmyzu ani rostlin.
O tom přemýšlím už dlouho, pro začátek by operativně stačilo jenom časové schéma postupného vypínání / tlumení různých lamp v různých částech města - tak, jak postupně usíná město a jeho části, stejně nechat usínat i jednotlivé lampy i celé ulice...
Okrajové ulice typu Polní můžou být po 8 rožlé napůl, po 10 zhaslé úplně. Typ Květná obdobně, přes noc nechat svítit každou 2.-3. lampu apod.
Důležité je osvětlení okolo hlavních komunikací (typ Komenského), i tam by se třeba dalo ubrat / vyměnit svítidla.
Typ projektu, kde ekonomický cíl = ekologický cíl a město dlouhodobě šetří náklady? Ovšem nevím, co je možné technicky, vycházím z poznatku, že nic není nemožné, když se chce :).
Některé dědiny na noc zháší komplet krom hlavní silnice, tuším i nedaleko Boskovic.
...sice je téma "drobné" inspirace, ale dovolím si sem přidat jednu, v principu myslím docela obrovskou inspiraci pro Boskovice - v této souvislosti mne napadá spojitost např. se zamýšlenou rekonstrukce Sokolovny pro potřeby divadelníků a kultury tohoto typu obecně.
Minulý týden mne totiž naprosto dostal, tehdy aktuální díl pořadu Adama Gebriana na Mall TV - Překvapivé stavby, popisující složitý osud bývalé Synagogy v Žilině.
Tento svatostánek zde byl už někdy v polovině 19. století, avšak na její současnou podobu byla vypsána ve 20. létech 20. století architektonická soutěž, kterou vyhrál tehdy významný architekt Peter Behrens (architekt, u kterého v atelieru v rámci praxe pracovaly takové budoucí osobnosti jako Walter Gropius, Mies van der Rohe, či Le Corbusier).
Během času tuto stavbu totiž postihl docela krušný osud a byla v rámci totalitního režimu využívána jako sklad, později aula místní vysoké školy a nakonec jako kino! 
Naprosto úžasná věc, která je v dnešní době skoro až neuvěřitelná je však způsob "zmrtvýchvstání" této stavby.
V roce 2010 (po vystěhování kina) tehdy židovská obec hledala provozovatele. Celá řada institucí a lidí, včetně město tuto nabídku - překvapivě - odmítli, čemuž se v roce, kdy vrcholila ekonomická krize nešlo nedivit (obávám se ale, že jinde by to bylo podobné i v jiných letech, krize-nekrize).
Stala se však naprosto nečeká věc - nabídku dostali od skupiny osob, která provozovala kulturní centrum Stanica, společně s občanským sdružením Truc Sphérique. Vzali na sebe naprosto bezprecedentní závazek a dalších skoro 8 let na tom společně s architektem Martinem Jančokem z atelieru Plural pracovali.
Částka, kterou do toho vložili se nyní už šplhá někam k 2 milonuům eur a byla hrazena z dotací, fondů, veřejné sbírky a prací dobrovolníků. Nepředstavitelné, ale přesto je to myslím, skvělá ukázka, že někdy i takto nepředstavitelná věc jde!
Do původního stavu, ve velmi kvalitní podobě a grafice se Synagoga vrátila po 10 letech od vystěhování kina až v roce 2017 a nyní slouží jako galerie umění.
10 posts were split to a new topic: Sečení trávy a „klimatická komise“
To by asi nejdřív chtělo vyčíslit energetickou a ekonomickou náročnost současného schematu osvětlení, náklady na instalaci a údržbu pohybových senzorů pro schéma dynamického osvětlení, náklady na instalaci jiných zdrojů světla pro schéma biodynamického osvětlení. Z toho se dá odvodit jednak ekonomická náročnost změny schematu a jednak finanční úspora. Bez toho nemá smysl o tom dál uvažovat. V případě návrhu úplného vypnutí osvětlení některých ulic je nutné uvážit komfort bydlení místních obyvatel (obavy z pohybu po ulici za tmy).
A post was split to a new topic: Kontejnerové stání na Bílkově
Jedná se o bonusové video k překvapivé stavbě Spolkového domu v Slavonicích - objektu, který pro ty kdo by náhodou Slavonice neznal, je v obci s 2455 obyvateli. Jde o rekonstrukci Německého spolkového domu z roku 1932. Objekt měl celkem bohatou historii a v průběhu let si na něm předchozí stavební úpravy vybraly svoji daň.
Dům byl několikrát necitlivě přestavěn - nejdříve na kino a pak k němu byly přidány i jiné přílepky. Od roku 2006, kdy byla vypracovaná studie začala rekonstrukce v roce 2010, která trvala do roku 2013 a na jejíž výsledek se můžete podívat v odkazu na začátku tohoto odstavečku. Už jen proces samotného vzniku by leckoho odradil a přesto je výsledek naprosto skvělý.
Jsem moc rád, že protentokrát (přestože se vlákno jmenuje Drobné inspirace pro Boskovice 
jsem tento příklad a myslím i obrovskou inspiraci pro Boskovice nemusel hledat, jak tomu bylo posledně, v zahraničí - přestože tím zahraničím bylo míněno Slovensko, které já osobně až tak moc jako zahraničí pořád nevnímám.
Na to že Slavonice jsou tak malou obcí, tak zde krom uvedeného objektu "kulturáku" mají i další výbornou překvapivou stavbu a to Besídku od architekta Romana Kouckého.
Obrovská inspirace to je za mne jak pro knihovnu s komunitním centrem, tak klidně i pro Sokolovnu, kterou bude s největší pravděpodobností asi taky někdy (spíš co nevidět) potřeba opravit.
...možná to tak může vypadat, ale nejsem s Adamem Gebrianem nijak propojen 
(krom toho, že jsme se oba narodili v Boskovicích) a přesto i tak zde zase po delší odmlce jemu a jeho pořadu na Mall TV velmi rád udělám reklamu. Podle mne to stojí fakt za to a mám velkou radost, že se i u nás občas už někde povede udělat takto koncipovaný barák.
A byl bych mimochodem moc rád, kdybych toto mohl někdy konečně říct třeba i o Boskovicích... 
Drobná věc to asi úplně není, ale inspirace pro Boskovice by to být mohla.
Ty ilustrace vypadají jako z brněnského manuálu reklamy ve veřejném prostoru (což je dobře, má smysl ty věci sdílet).
Nemám tip z jiné obce, ale říkali jsme si s mužem, jestli by nestálo za to vybudovat v Boskovicích Muzeum výstavby sportovní haly. Mohla by k tomu být i naučná stezka a třeba pamětní desky na místech, kde už hala měla stát... Úplně nás mrzí, že už nebydlíme v Boskovicích a nemohli jsme to navrhnout do PaRo
(Omlouvám se za nevážnou a nekonstruktivní vsuvku.)
...a nejenom sportovní haly, další expozice by mohla pojednávat o putovním skateparku.
Ale ať nejsme jen štiplavě ostří 
, přidám i já jednu inspiraci, kterou jsem objevil díky stories na Instagramu kamaráda cyklisty (a dříve také skejťáka) z Olomouce.
V obci Paseka kousek za Šternberkem mají zbrusunový sk8 park - ale jaký! (...mmch tato obec má 1301 obyvatel) - foto níže
Měl jsem pocit, že takové věci se realizují jen na západ od našich hranic a není to pravda - v česku je dokonce firma, která se tím zabývá - FiveRamps Skateparks z Ostravy.
Jen pro představu - nejedná se o zařízení, které by "vyrábělo" randál, jak byli bohužel zvyklí obyvatelé ulice Janáčkova, z doby kdy plechový posvařovaný stakepark parkoval kousek vedle, mezi BODOSem a zmíněnou ulicí. Konstrukce je na terénu, je to železobetonová skořepina s ručně hlazeným povrchem. Pokud po ní projíždějí kolečka skejtu nedělá o nic větší hluk, než automobil, který běžně projíždí po ulici...
Tím se dostávám k hodně často slýchanému argumentu, že skejtpark přece nemůže být ve městě, protože - zde dosadit nějaký z důvodů (od hluku, přes nepořádek, až po kdovíco). Podle mne skejtpark a komunita kolem něj patří do organismu města a za mne není správné jej segregovat někam na periferii města, kde může vznikat pocit odstrčenosti a jakési skoro až nepatřičnosti.
Podle mne tato věc patří, stejně jako většina ostatních sportovišť do Červené zahrady. Pokud bychom někdy v budoucnu zde chtěli mít živou část města a ne jen areál s nárazově naplněnými sportovišti, tak by toto mohla být cesta. Třeba v Innsbrucku mají jedno z hlavních náměstí Eduard-Wallnöfer Platz (které má mmch pod plochou podzemní garáže) pojato tak, že se dá využívat i jako skatepark - video s hvězdami první velikosti Fabio Wibmerem a Danny McAskillem zde
Samozřejmě, že není snaha u nás dostat skatepark na náměstí, ale myslím, že by toto sportoviště mohlo být dostupněji umístěné, než je plánovaná lokalita v Doubravách...
Třeba v našem návrhu Červené zahrady jsme toto sportoviště přirozeně zapojili do areálu a využili stávající modelace terénu za fotbalovým hřištěm skloněným k řece. Na situaci staktepark hledejte mezi mostem na Skautskou louku a Pirochtovým mlýnem v JZ části areálu.
Při troše snahy si myslím, že by bylo možno je zde zrealizovat. Mohl by to být správný krok jak z Červenky udělat postupně fungující sprotovní a volnočasový areál.
Moc se za tento nápad přimlouvám a věřím, že i vedení města ho podpoří.
Nejsem si tím úplně jistý - včera jsem na zastupitelstvu slyšel, že "tam (myšleno v Doubravách) to nebude nikomu vadit" a že "se teď už jen hledají pozemky, kde není 10 letá udržitelnost v souvislosti s Boskovickými stezkami"...
Proč ty věci stavíme do pozice, že to zákonitě bude někomu vadit a neřešíme jak to udělat, aby to i ve městě nebyl problém a abychom zde tuto komunitu udrželi a byla jeho přirozenou součástí? Materiály a řešení na to dnes jsou. To že pošleme kluky s prkýnkem skoro kilometr za město si myslím, že není úplně ta správná cesta.
Tam nejde nutně jen o tu konstrukci. Jde o to, že se tam budou scházet lidi, dají nějaký piva, budou tam mít muziku a podobně. Zatímco ve městě, jak všichni víme, má být hlavně parkování, ticho a klid.
