Drobné inspirace pro Boskovice


(Tomáš Trumpeš) #1

V tomto vlákně můžeme sdílet zajímavé tipy na nejrůznější drobné inspirativní nápady z jiných obcí.
Zahajuji odkazem na Hrusice a jejich biodynamické lampy.

Veřejné osvětlení, které respektuje přirozené cykly přírody, si jako první v Česku pořídily středočeské Hrusice. Biodynamické lampy září naplno, jen když kolem nich někdo prochází – a během noci mění barvu světla tak, aby nevytvářely světelný smog a nerušily biologické hodiny lidí, zvířat, hmyzu ani rostlin.


(Adam Kožoušek) #4

O tom přemýšlím už dlouho, pro začátek by operativně stačilo jenom časové schéma postupného vypínání / tlumení různých lamp v různých částech města - tak, jak postupně usíná město a jeho části, stejně nechat usínat i jednotlivé lampy i celé ulice...

Okrajové ulice typu Polní můžou být po 8 rožlé napůl, po 10 zhaslé úplně. Typ Květná obdobně, přes noc nechat svítit každou 2.-3. lampu apod.
Důležité je osvětlení okolo hlavních komunikací (typ Komenského), i tam by se třeba dalo ubrat / vyměnit svítidla.

Typ projektu, kde ekonomický cíl = ekologický cíl a město dlouhodobě šetří náklady? Ovšem nevím, co je možné technicky, vycházím z poznatku, že nic není nemožné, když se chce :).

Některé dědiny na noc zháší komplet krom hlavní silnice, tuším i nedaleko Boskovic.


(Petr Ondráček) #5

...sice je téma "drobné" inspirace, ale dovolím si sem přidat jednu, v principu myslím docela obrovskou inspiraci pro Boskovice - v této souvislosti mne napadá spojitost např. se zamýšlenou rekonstrukce Sokolovny pro potřeby divadelníků a kultury tohoto typu obecně.

Minulý týden mne totiž naprosto dostal, tehdy aktuální díl pořadu Adama Gebriana na Mall TV - Překvapivé stavby, popisující složitý osud bývalé Synagogy v Žilině.

Tento svatostánek zde byl už někdy v polovině 19. století, avšak na její současnou podobu byla vypsána ve 20. létech 20. století architektonická soutěž, kterou vyhrál tehdy významný architekt Peter Behrens (architekt, u kterého v atelieru v rámci praxe pracovaly takové budoucí osobnosti jako Walter Gropius, Mies van der Rohe, či Le Corbusier).
Během času tuto stavbu totiž postihl docela krušný osud a byla v rámci totalitního režimu využívána jako sklad, později aula místní vysoké školy a nakonec jako kino! :man_facepalming:

Naprosto úžasná věc, která je v dnešní době skoro až neuvěřitelná je však způsob "zmrtvýchvstání" této stavby.
V roce 2010 (po vystěhování kina) tehdy židovská obec hledala provozovatele. Celá řada institucí a lidí, včetně město tuto nabídku - překvapivě - odmítli, čemuž se v roce, kdy vrcholila ekonomická krize nešlo nedivit (obávám se ale, že jinde by to bylo podobné i v jiných letech, krize-nekrize).

Stala se však naprosto nečeká věc - nabídku dostali od skupiny osob, která provozovala kulturní centrum Stanica, společně s občanským sdružením Truc Sphérique. Vzali na sebe naprosto bezprecedentní závazek a dalších skoro 8 let na tom společně s architektem Martinem Jančokem z atelieru Plural pracovali.

Částka, kterou do toho vložili se nyní už šplhá někam k 2 milonuům eur a byla hrazena z dotací, fondů, veřejné sbírky a prací dobrovolníků. Nepředstavitelné, ale přesto je to myslím, skvělá ukázka, že někdy i takto nepředstavitelná věc jde!

Do původního stavu, ve velmi kvalitní podobě a grafice se Synagoga vrátila po 10 letech od vystěhování kina až v roce 2017 a nyní slouží jako galerie umění.