Opět mi to nedalo a koukl jsem na koordinační situaci č.12 a zoomoval, což u těchto podkladů je docela potřeba.
Konstatuji, že zas až tak úplně nerálné - tedy v intencích tohoto mega záměru - by to při troše dobré vůle být nemuselo. Rozhodně si nemyslím, že bychom se z 2 mld. dostali trochu lidštějším a k urbanismu města šetrnějším řešením hned na 5-6 mld. Ty nově trasované koleje do Boskovic, s těmi mnohdy monstrózními náspy musí taky někdo zaplatit a nové, řekněme nestandardnější řešení nádraží, by určitě nespoklo další 4 mld.
Stačí se podívat na podobné realizace na jih a západ od nás (ať opět nevypisuji ty stejné země) - tam se na podobných věcech - myšleno v urbánním prostředí - podílí většinou i architekt. Takže podjet vlakem pod silnicí by nemuselo být asi až tak marné. Přijde mi škoda, že v prostředí města se projektant chová naprosto stejným způsobem, jako v nedalekých polích. Ono v principu i to druhé není úplně správně, ale chápu, že násep je někde občas potřeba.
Pro zajímavost se mrkněte na dokument "Boskovická spojka - kú Lhota Rapotina - ortofotomapa", co tam vzniklo za valy pod Lhotou směrem na Jabloňany a na Skalici/Mladkov - předpokládám, že to je právě díky legislativě, že nově navrhované železnice se již nesmí jednoúrovňově křížit s pozemní komunikací.
Nejsem dopravák-železničář, ale už jsem s nimi na jedné akci spolupracovali a pak při jedné nedávné souteži jsme něco podobného (byť pouze s tramvají) taky řešili, takže nějaké povědomí o možném stoupání/klesání kolejového svršku apod. myslím mám.
Proč to říkám? Koukněte se na situaci stanice Boskovice a zjistíte, že stávající místo, kde jsme nyní zvyklí nastupovat do vlaku je plánováno úplně jinde. Z logiky věci je RegioPanter až několikanásobně delší než RegioNova (původně jsem označení tohoto vozu sem chtěl napsat kolejářskou hantýrkou (Vladimír Farský určitě ví), i když toto bylo spíš označení pro jeho předchůdce - motorový vůz 810, ale je to skoro sprosté slovo .
Mimo "stávající" koleje (směr Velké Opatovice) jsou tu totiž navrženy úplně nové dvě úvratě, končící až někde na úrovni hrubě 60 metrů za východní fasádou bývalé Jurkovičovy elektrárny, nyní hudebního klubu Turbína. A nástupiště k nim začíná na úrovní stávajícího dřevěného objektu technického zázemí (?) nádraží. Jako příchod k nástupištím je nyní navržen nadchod. Nové nástupiště na budoucí vlaky z Brna a do Brna je tak odsunuto úplně mimo stávající nádražní budovu na sever - do místa nynější volné plochy, kde se občas překládají klády na nákladní vagony apod. - je to ta volná plocha, přímo navazující v ose ulice Sokolská.
Jak budu mít chvilku, tak sem zkusím dát i obrázek s popisem, pro ty, kdo se ve výkresech úplně neorientují.
Při znalosti terénní modelace si pak troufnu tvrdit, že bychom nemuseli nutně mít tu nejdražší variantu - tedy podzemní nádraží, ale pouze částečně zapuštěné s tím, že by vlak pouze podjel ulici Otakara Kubína u Slavie. Nádražní budova by mohla zůstat kde je a k vlakům by se pouze maličko sešlo směrem dolů.
Stejně jako Tomáš i já nepředpokládám, že bychom tímto nějakým způsobem zasadili přípravě projektu kdovíjaký knockout a nebo zde vyřešili to, s čím se zabývá několi měsíců tým projektantů. Jen mi přijde škoda, když se věci nedotahují do konce tak, jak by mohly být a nebo by si možná i zasloužily. Za pár let, až se zjistí, že jedna z páteřních komunikací města - ulice Otakara Kubína/Komenského v návaznosti na neustálé stahování závor nestíhá a bude se řešit, co s tím, tak bude konstatováno, že s tím už nic "nejde udělat" (jak toto slovní spojení spojení úplně nesnáším) a bude konstatováno, že to jsme měli připomínkovat, když se projektovala "spojka".