Zacelení proluky U Koupadel

architektura
židovská-čtvrť

(Tomáš Znamenáček) #1

Město by chtělo zastavět proluku U Koupadel:

Proluka U Koupadel

Městský architekt Zdeněk Fránek k tomu v rozhovoru z října 2017 říká:

[Myslím], že tam může vzniknout velký objekt. Myslím, že by bylo dobré udělat tam nárazník mezi čtvrtí a okolním městem. Mohl by mít veliké podzemí pro parkování. A potom celé to plato, ze kterého vyrůstají tři čtyři solitérní domy, třeba nějak popropojované. Myslím, že by tam mohla vzniknout nová městská galerie, protože Kubín má dnes nedůstojné místo. A prostor pro kulturní aktivity a informační centrum, i docela velkých rozměrů, ale šikovně architekturou rozbité na drobné objekty. V horních částech a v podkroví by mohly být drobné byty, třeba pro starší občany. Ti by to zase měli blízko do centra.

A dodává, že by místo rád zadal chilskému architektovi Smiljanu Radićovi. To se také stalo, pan Radić si byl místo (i město) nedávno prohlédnout a my jsme s ním při té příležitosti pořídili rozhovor:


(Adam Kožoušek) #2

Souhlasím ve všem a je to jediá spráná cesta - k této podobě došla řada lidí vlastní úvahou a tak se několikrát ověřila. Jen podkrovní byty pro starší bych naopak viděl spíš pro mladší :slight_smile: (starší lidé mají problém do schodů none, a někteří "mladí" lidé by dali kdovíco za takové místo k bydlení :slight_smile: ) a místo infocentra, které je na městě a ve staré škole naproti výluce? bych dal přednost skautům.
A taky zachovat kousek zeleně (nejlíp ten strom) a starou kašnu...


(Tomáš Znamenáček) #3

Všiml jsem si, že bývá trochu zmatek v těch studiích. Je vcelku normální a správné, že na projekt vznikne víc studií, které buď představují varianty nebo různé fáze projektu. V tomhle případě vznikla – kromě studentských návrhů – nejdřív (2014) studie, která prostor řešila jako park, a následně (2016) studie, která ukazuje, jak by území vypadalo zastavěné:

Nikdo tedy zatím neřešil, jak by domy měly vypadat, šlo pouze o to, jak velké by měly být a jak by měly být rozmístěné. Nebo obecněji řečeno o to, jaký charakter zástavby by v proluce dobře fungoval. Konkrétní vzhled místa by teď měl vyřešit právě návrh pana Radiće.

PS. Podle té hmotové studie to nevypadá, že bychom ten stávající strom zachovali, což mě taky mrzí, je to fešák. Naopak s kašnou se asi počítá.


(Adam Kožoušek) #4

Nojo, tak když místo něho budou 3 nový, tak se to dá přežít ne... moc se těším na ten návrh, to bude určo poprask. Nevíme, kdy to má být představené?


(Tomáš Znamenáček) #5

Termín je myslím do prosince, ale už si nepamatuju, kde jsem to viděl.


(Tomáš Trumpeš) #6

Na Ohlasech :slight_smile: „Studie má být hotová do 14. prosince letošního roku.“


(Tomáš Znamenáček) #7

:–) Šikovný časák, tyhle Ohlasy!


(Jiří Klimek) #8

Teď ještě zapojit ty šikovné investigativce a sehnat někde zadání. Ani na komisi pro MPZ jsem se ho nedoptal :frowning:


(Tomáš Znamenáček) #9

My tady dost milujeme sto šestku, takže jsme zažádali. Lhůta na odpověď je do konce října.


(Alena Jindrová) #10

Na plnohodnotnou náhradu by těch mladých stromů nestačilo ani 10x tolik...:deciduous_tree:


(Jiří Klimek) #11

Je prvního listopadu, kdepak je zadání? :slight_smile:


(Tomáš Znamenáček) #12

Zadání studie je na tom odkazu výše, popřípadě tady přímý odkaz na PDF. Pár věcí, co mě zaujaly:

Po projednání s veřejností bude dopracovaná studie sloužit jako závazný podklad pro další stupně projektové dokumentace pro zástavbu v daném prostoru. Jednou z možností je v lokalitě U Koupadel realizovat komunitní centrum pro sociální bydlení, na které lze získat dotaci a jeden z objektů využít pro volnočasové aktivity zájmových organizací.

Stavební program:

  • Bytové domy s malometrážními byty (1+1, 2+1, 3+1)
  • Parter s využitím komunitního setkávání, částečně s možností komerčního využití
  • Podzemní parkování v celé ploše
  • Majitelka parcely č.663/1 má záměr část městského pozemku koupit č.p. 669/2 a postavit v souladu se studií víceúčelový dům s bydlením (dle zastavovací studie objekt D)
  • Jeden z objektů navrhnout pro potřeby volnočasových organizací
  • Požadavky sdružení Skaut (viz příloha):
    • 8 kluboven – 25 m²
    • společné sociální zázemí (kuchyňka, toalety, sprcha)
    • společná místnost pro větší akce (50–70 m²)

(Tomáš Trumpeš) #13

Mě dost zaujala ta omezení, která jsou tam nastavená. Nejsou vůbec malá – to se taky ukazuje, že ta představa, že přijde architekt a začne si tam dělat, co chce, je dost mylná.


(Petr Ondráček) #14

@Tomas_T Tome, díval jsem se na to a není to nic neobvyklého, nebo překvapivého. Regulativy, koeficienty zastavěnosti a podobné jsou v Územním plánu celkem běžná věc. Přestože tyto "teoretické" předpisy, osobně moc rád nemám, protože mohou někdy být konečnou pro dobrá řešení, chápu že v případě nějakých nadnárodních developerů ve větších městech to může být pojistka že se tam nepostaví na první dobrou nějaká šílenost. (Poté do toho většinou vstoupí peníze a všelijak se to ohne a stejně to tam pak je - viz. např. Špalíček v Brně)
Ale zpět k proluce U koupadel - zde toto naopak vnímám jako asi docela vhodnou věc. I když na druhou stranu pokud není architekt úplný ignorant a dokáže ctít místo, tak tuto "nápovědu" skoro ani k práci nepotřebuje...A v případě Radiće bych o to fakt obavu neměl. Otázka, však je, co se pak s jeho projektem stane v prosinci, až ho do Boskovic doveze...


(Tomáš Trumpeš) #15

@barto No jo, ty jseš profík! Ale já měl z těch reakcí fakt pocit, že si lidi myslí, že tam může úplně čarovat.


(Petr Ondráček) #16

@zoul @Adam_Kozousek @Alka ...nějak mi to nedalo - když jsem zde četl smutnění nad tím, že u vizualizace hmotové studie od EA architekti se asi zřejmě nepočítá s letitým stromem a řešilo se, jestli náhodou nechybí i kašna - začal jsem "pátrat".
Vzhledem k tomu, že kolegy z EA trošku znám, nechtělo se mi věřit, že by byli takoví barbaři a tyto dva docela výrazné prvky této části ghetta tu neponechali.
S tou kašnou to bylo celkem jednoduché - stačí se mrknout na tu vizošku a kašna je v mžiku objevena. S tím stromem už to bylo diskutabilnější, ale když jsem na to koukal a porovnával vizualizaci, mapové podklady, tak mi připadalo, že tam strom zachovaný je. Zkoumal jsem se "Seznamí" ortofotomapy ve 3D a tu vizualizaci a měl jsem čím dál větší pocit, že katastrofa se nekoná - strom zůstal. A opravdu tam je! Pro názornost jsem výsledek tohoto investigativního pátrání projel ve Photoshopu a dávám k dispozici níže jako kompilát obou podkladů (kašna vyznačena modře a strom je vyznačen zeleně)

Každopádně se ale nic nemění na tom, jak už výše zmiňoval Tomáš Znamenáček, že v případě projektu od EA architekti se jedná pouze o hmotovou studii, podle které se může, ale taky třeba nemusí realizovat. Laicky řečeno se zde pouze ověřuje možná míra zastavění území a to, jak by případný návrh ve výsledných objemech fungoval v návaznosti na okolí.
Na tento stupeň dokumentace pak většinou navazuje architektonická studie (jako předstupeň projektu pro Územní rozhodnutí a Stavební povolení), která už řeší i dispozice jednotlivých objektů - tedy to, co zpracovává nyní architekt Smijan Radić.
Zkusím trochu předběhnout čas - tipuji, že na 99% tam ten strom bude mít zakomponovaný i Radić :wink:


(Adam Kožoušek) #17

Aleluja, to jsou aspoň informace!! Dík :slight_smile:


(Petr Ondráček) #18

@zoul V souvislosti s chystanou studií architekta Smiljana Radiće bych se rád zmínil ještě o jedné věci, která mne nedávno na jiné platformě dokonale šokovala. Mluvím o naprostém odsouzení ještě ani nezapočaté práce uznávaného architekta - jen na základě jednoho rozhovoru a pak osobní antipatie k něčemu, co zatím ani nevzniklo a kde je asi možná pravděpodobnost, že to nebude úplně standardní?

Jenže co definuje pojem standardní? To že dům bude mít sedlovou střechu (kterou by mimochodem díky z územního plánu mít měl)? Nebo snad, že bude mít mnohdy opěvované historizující prvky? V roce 2018? Na tuto dlouholetou proluku existují, co vím, asi 2-3 fotografie a snažit se zde o dokonalou reminiscence toho, co tu někdy možná stálo by myslím nebyla správná cesta. Existují i jiné způsoby jak dosáhnout kýženého cíle, než jen použít jak v kuchařce výše zmíněné “atributy”.

Dejme tomu, že způsob zadání nebyl asi úplně transparentní, ale v tomto případě si troufnu říci, že mne to až tak úplně nemrzí. Při tomto výběru asi nešlápneme vedle. Zkusme si uvědomit jednu věc - že pokud by zde tato stavba v budoucnu vznikla, máme šanci se posunout od pouhých slov o kulturním městě k činům. I třeba proto je dobré mít ve městě městského architekta, díky jehož profesním kontaktům se architekta takového významu sem vůbec podařilo přivést.

Dovolím si soukromý názor – co by jiná města na světě dala za to, kdyby zrovna u nich někdo s renomé Smiljana Radiće chtěl projektovat. A to znovu prosím neříkám, že bych chválil způsob zadání (jak bylo jinde s náležitou naléhavostí vytýkáno) - že architekt dostal v podstatě bianco šek a nebo že bych sedl na zadek ze světoznámého jména. Dokážu u kritiků snad i pochopit obavu z neznámého, navíc pokud tito lidé nejsou přímo z oboru. Ale abychom jak u katalogových domků, vyžadovali referenční stavbu v podobném prostředí, nebo pak zde nemůže tato osoba projektovat, mi přijde nezlobte se opravdu lehce mimo. Myslím si, že jsme se snad za těch posledních 30 let někam posunuli a nehrozí to, že bychom další část židovské čtvrti chtěli srovnávat se zemí – mělo by to zde být přesně naopak.

V souvislosti s uvedenými odsudky něčeho, co ještě vlastně ani nevzniklo si musíme upřímně přiznat jednu věc. Že na poli architektury naše město - ač ho rádi nazýváme “kulturním” a máme je rádi - bohužel stále zatím nic neznamená a asi těžko by se i v případě, že by na toto místo byla vyhlášena architektonická soutěž, někdo těchto kvalit (architekta, kterého mimochodem tak nějak uznávají na celém světě) do soutěže přihlásil... Tak to prostě je. Každý ať hájí svůj názor, ale přijde mi trošku zváštní, když se odborná, ale i laická veřejnost dokáže shodnout na tom, že stavby od konkrétního architekta jsou kvalitní a přínosné, že zrovna zde, kde architektura v posledních letech nikoho moc nezajímala se setká s takovýmto odsouzením.

To opravdu má někdo pocit, že profese architekta je tak zvrácená, že každý nový den startujeme s vizí navrhnout někde dům tak, abychom se vysmáli všem okolo jak jej nechápou a pokud možno navíc i naštvali obyvatele místa okolo? S tím, že budeme muset pak tento návrh dle připomínek dále přepracovávat a strávíme tím další spoustu práce navíc? Svým způsobem mne to docela “pobavilo”…

Myslím si, že nám zde ve městě podle chybí už několik desítek let věc, kterou – přestože si to ani mnoho lidí z oboru neuvědomuje, umí česká architektura docela dobře a tou je setkávání starého a nového. Propojení těchto světů, do kvality, která třeba předtím ani nikdy neexistovala. Něco, co si mnohý z nás ani nedokáže představit a ve výsledku může fungovat, dobře fungovat. Žádné sídlo nevzniklo za den a ani za rok, proto i Boskovice mají určité vrstvy, které sem jednotlivé doby postupně přidávaly a snad i přidávat zase budou. Mnohdy si je už ani neuvědomujeme, protože kolem těchto staveb chodíme dlouho na to, abychom to cíleně vnímali. Naschvál se podívejte třeba jen na náměstí - kolik historie se zde potkává – gotický kostel, renesanční věž radnice, secesní měšťanský dům, funkcinalistická budova banky a i novodobý polyfunkční objekt optiky. Každá z těchto historických vrstev vždy v určité době něco přinesla (mimo to, že v židovské čtvrti byla nedávno ještě jedna speciální doba, která zase naopak toho spíše hodně odnesla).

Je potřeba se naučit tyto věci citlivě propojovat, pak může vzniknout něco víc, než jen napodobenina toho co tu kdysi hypoteticky možná bylo. Navíc většinou v dost žalostném provedení – viz pár “novostaveb” z posledních let v židovské čtvrti. Okolí tyto stavby většinou (na pár výjimek) moc neubližují, to asi ano. Nedá se ale o nich říci, že by byly kdovíjak kvalitní z hlediska architektury a ono místo nějak pozvedly, nebo mu daly novou kvalitu. A to prosím nemyslím tak, abychom do tohoto historického prostředí zakomponovávali Disneyland – když se chce, jde to udělat většinou mnohem lépe, to mi věřte.


(Tomáš Znamenáček) #19

Příspěvek byl oddělen do nového tématu: Pěkná novostavba v židovské čtvrti