Ekologie veřejných staveb

O vlivu člověka na klima už zřejmě nikdo soudný nepochybuje. Není tedy vhodná chvíle přijmout nějaké usnesení, že by veškeré naše nově stavěné veřejné stavby měly být ekologicky šetrné? Kromě obligátní tepelné izolace se nabízí například zelené střechy, šetření vodou (recyklace šedé vody, suché pisoáry, etc), solární panely, a tak dále. @JanJen, vy to máte přímo v programu, ale určitě by se mohli přidat i @Dagmar nebo @Lukas.Holik?

1 Like

@zoul Jen bacha na to, až se u takové stavby bude dělat na konci projektu dnes už povinný PENB (průkaz energetické náročnosti budovy). Ne vždy se podaří takový objekt dostat do "žádané kategorie" - ideálně A (nízkoenergetická stavba) :wink: . Pokud tam bude jen trochu nějaká složitější technologie, horko těžko se takový barák dostane do "béčka". Pokud se tedy nezainvestuje do rekuperace a podobně. Jako jde to, ale v tom případě se bavíme zase o penězích navíc v počátku a málokdo na toto v dnešní době slyší.

Mně vlastně ani tolik nejde o ty formální kritéria, podobně jako bych třeba u rodinného domku netrval na tom, aby splnil konkrétní kritéria pro pasivní dům (15 kWh na m² ročně). Je mně jedno, jestli je to 15, 16, nebo 20. Důležitý je, že to není 100. Ale jasně, tím se dostáváme k debatě o tom, jak to usnesení případně formulovat, aby na jedné straně nebylo příliš tvrdé, a na druhé straně aby vůbec bylo k něčemu dobré.

U města mně dává velký smysl preferovat dlouhodobý užitek. Když budu já osobně investovat do bytu nebo do domu, možná si říkám, jestli se mně to vyplatí, protože ho třeba za deset let prodám. Město ale třeba sportovní halu neprodá, takže i kdyby se ty věci začaly vyplácet po deseti letech, tak podle mě má smysl do nich investovat. (Když na to teda budu na moment koukat čistě ekonomicky.)

1 Like

@zoul Nepředpokládal jsem, že se bude řešit veřejná stavba velikosti rodinného domku - tam jsme maličko jinde.
Ale rozumím Ti, jak si to myslel - toto bude asi na spolupráci např. s vedoucím ORMI. Protože dát do usnesení se dá v podstatě cokoliv, otázka je jak to dopadne, až se dostaneme k tak přízemní věci, že je třeba to zaplatit. A jestli to se současným nahlížením na architekturu a obecně investice ve výstavbě povede ke kýženému cíli. Ale zkusit by se to určitě mělo - může to jeden z dalších kroků, jak zde stavět lépe - alespoň věřejné stavby.

Zdravím, byl jsem pozván do diskuze.. a vykopávám znepokujujícím zjištěním Arniky v Praze:

Možná by ale bylo vhodné zmínit, že tato kritéria klidně můžou být jedním z bodů zadání architektonické soutěže na jakoukoli chystanou veřejnou stavbu. Pár takových soutěží už jsme taky v ateliéru absolvovali - kdy jsme dělali v rámci návrhu i uvažovanou energetickou bilanci na 5 až 20 let dopředu a zároveň jsme počítali tepelně technické vlastnosti navržené obálky budovy.
Rázem se tímto soutěž dostává do velmi reálné roviny (samozřejmě ale vzhledem ke stádiu rozpracování - viz můj post na toto téma ke knihovně) a zadavatel vybírá nejen podle ceny (jak u obchodní soutěže - které jsou nejběžnější, ale taky s výsledkem který dopředu nikdo nevidí a neví), ale i s přihlédnutím k tomuto neméně důležitému hodnocení - což není vůbec na škodu.

1 Like

Znečištění interiérů toxickými látkami je určitě důležitý téma, ale já jsem mířil trochu jinam – jestli bychom nedokázali formulovat ambiciózní, ale realistické požadavky na ekologickou šetrnost našich nových veřejných budov. Viz ty uvedené příklady jako šetření vodou, nízká spotřeba energie nebo zelené střechy. Ty se v tomhle pohybuješ, takže jsem si říkal, jestli třeba tohle už není někde hezky zpracované.