2. schůzka pracovní skupiny pro knihovnu: kavárna, harmonogram, varianty

Dnes (18. března) v 16.00 se v zasedačce městského úřadu podruhé setká pracovní skupina pro knihovnu. (Pokud vám utekl začátek seriálu, můžete číst tady, případně rovnou zápis z předchozího setkání.) Na programu bude předpokládám převážně ladění dispozic projektu v ZZN, zejména provoz kavárny.

Veřejnost je vítána v roli pasivních pozorovatelů – budeme rádi, když přijdete, ale nemůžete zasahovat do debaty, protože bychom v tom počtu nezvládali pracovat efektivně. Pokud máte libovolné připomínky, ozvěte se s nimi komukoliv z pracovní skupiny, nebo ideálně rovnou tady na fóru.

Ze setkání bude opět veřejný zápis, který se objeví tady.

2 Likes

Zápis z pondělí 18. března

Přítomni Petr Zouhar (šéf investičního odboru), Ivo Legner (KZMB), @zoul (pořadatel kulturních akcí) @barto (architekt), @Lukas.Holik (místostarosta), Dominik Božek (radní), Petr Axman (radní), Oldřich Kovář (KZMB), @Jenda_Nadvornik (opoziční zastupitel a pořadatel kulturních akcí), @Dagmar (opoziční zastupitelka) a @Mirka (vedoucí knihovny), plus @Ruda jako pozorovatel.

Kavárna

Minule jsme řešili, jestli umístění kavárny do prostoru 210 splňuje nároky všech zúčastněných stran na dobré fungování knihovny; tentokrát jsme se vrátili podrobně k režimu jejího provozování. Z hlediska dispozic není režim provozu zásadní (tj. teoreticky není nutné řešit ho teď), ale může výrazně ovlivnit financování knihovny, protože většina dotací zapovídá komerční využití dotovaného objektu. Stručně řečeno máme tyto varianty:

  1. Běžný komerční nájem
  2. Charitativní provoz kavárny v režii nějaké neziskovky
  3. Interní provozování kavárny pod KZMB
  4. Samoobslužný provoz

První dvě varianty jsou pro nás nejatraktivnější, ale potenciálně problematické kvůli dotacím. Kdybychom skutečně knihovnu financovali z dotace, bylo by možné – třeba dočasně, po dobu udržitelnosti – zvolit variantu 3 nebo 4. Záleží na konkrétním dotačním titulu.

Lukáš Holík kontaktoval několik charitativních nebo obecně neziskových organizací (například Café Práh) a z jejich strany zájem je, ačkoliv samozřejmě v téhle fázi nejde o nic závazného.

Dagmar Hamalová zjišťovala možný způsob provozu chráněné kavárny – chráněná kavárna může fungovat buď jako registrovaná sociální služba, tj. sociálně-terapeutická dílna (součást systému sociálních služeb) nebo v režimu sociálního podnikání (tj. provozovatel-zaměstnavatel může využít příspěvky od Úřadu práce na vymezená chráněná místa, tj. pro své zaměstnance).

Bavili jsme se též o službě Senior Point – podle provozovatele prý není problém ji vyřešit tak, že na určeném místě v knihovně (kavárna, studovna, klubový prostor 313) bude ve vyhrazený čas sedět člověk s notebookem.

Kdybychom chtěli (třeba i jen dočasně kvůli podmínkám dotace) zvolit samoobslužný režim kavárny, bylo by dobré ještě poptat zkušenosti odjinud.

Definitivní rozhodnutí/doporučení skupina ke kavárně nedala, protože jsem v tu chvíli nevhodně zasáhl – ještě dořešíme a dopíšu, pardon. (Přinejhorším dořešíme na příští schůzce skupiny.)

Výtah

Minule jsme navrhovali přístup do výtahu z parkoviště. Technicky podle pana Zouhara není problém, ale logicky jde o náklady navíc. Proto jsme se dohodli na jednodušší variantě, kdy se pouze rozšíří dveře z parkoviště do místnosti 116, aby bylo možné najet s vozíkem s rekvizitami z parkoviště do výtahu.

Sál 314

  • Protože prý na veřejnosti kolují špatná čísla ohledně kapacity, ještě jednou jsme si ujasnili, že maximální projektová kapacita sálu je 80 lidí.
  • Akustiku bychom chtěli orientovat především na nezesilovaný projev, tedy primárně mluvené slovo (besedy či čtení), sekundárně koncerty akustické hudby a divadlo. Pokud bude produkce jasně vyžadovat zatlumenou akustiku, je lepší skleník.
  • Na přímý dotaz Lukáše Holíka knihovníci ještě jednou jasně zopakovali, že knihovna potřebuje i sál, bez něj by opět šlo o provizorní, dlouhodobě nevyhovující prostředí.

Apendix 215–16 („hodinářství“)

V minulém zápisu to možná příliš zapadlo, každopádně tuto část budovy doporučuje skupina pojmout jako klubový prostor, jehož konkrétní využití můžeme domyslet (a měnit) kdykoliv později. Kvůli rozdílným výškám podlah ale nevypadá příliš vhodný pro seniory.

Harmonogram stavby

Projekt čeká na změnu regulačního plánu, která je potřeba kvůli výšce objektu a materiálu fasády. Ve hře je stále ještě původní, velkorysejší varianta střešního hřebene, na kterou by ovšem byla potřeba výjimka – žádáme o ni. Kdybychom ji nedostali, nižší varianta je bez problémů.

Milníky:

  1. Rada města projedná změnu regulačního plánu
  2. Zastupitelstvo schválí změnu regulačního plánu (nejbližší možný termín: 23. 4.)
  3. Regulační plán projde schvalovacím řízením (6 měsíců)
  4. Opět se spustí územní řízení (délka 3–6 měsíců)
  5. Stavební řízení (délka řekněme 3–6 měsíců)
  6. Můžeme stavět

Celkově tedy můžeme začít stavět nejdřív v dubnu 2020, ale klidně též na sklonku roku 2020.

Varianty umístění

Zároveň stále platí, že rada města chce ještě zvážit možnosti jiného umístění knihovny, rozhodnutí (tedy doporučení pro zastupitelstvo) by mělo padnout zhruba do poloviny letošního roku. (Logicky se pak pro definitivní hlasování nabízí zasedání zastupitelstva 11. 6.)

Jako podklad pro rozhodování rady vzniká na popud Petra Axmana rozhodovací matice, do které pan Zouhar v současnosti doplňuje informace. Pracovní skupina by se nad touto maticí ještě ráda jednou sešla, aby mohla jednotlivá kritéria prodebatovat. Pochopitelně platí, že pokud se rozhodneme stavět jinde, velká část úsilí vloženého do projektu knihovny v ZZN přijde nazmar.

@Ruda v tomto momentu doplnil, že variantu ZZN též shledala jako nejlepší minulá stavební komise.

Závěr

Další schůzka pracovní skupiny byla naplánována na pondělí 8. 4., přičemž závěry pracovní skupiny pak mohou být k dispozici následující den, 9. 4., na jednání rady. (Není ovšem jisté, jestli rada bude na tomto zasedání o umístění knihovny rozhodovat.)


Jako obvykle – pokud máte nějaké nejasnosti nebo reklamace, ozvěte se.

3 Likes

Nejasnost: Na tiskovce uvedl místostarosta @Lukas.Holik, že územní řízení se obnoví do měsíce; tady se ale píše v harmonogramu, že za tři měsíce až půl roku.

@Tomas_T informaci mám ze středy od vedoucího pana Zouhara. Zítra to ještě objasním, jak je to přesně.

1 Like

Děkuji všem účastníkům za jejich čas, energii. Je vidět, že pracovní skupiny mají smysl a je to dobrý směr pro řešení důležitých investičních akcí, aspoň já to tak cítím. Veřejnost + odborníci + koalice + opozice = společně pro Boskovice. Díky! Lukáš

3 Likes

Ze zápisu RM dne 7.3.2017

1 Like

Takže to co sdělil pan Zouhar v pondělí je pravda, informace z tiskovky už nejsou aktuální. Nejdřív je potřeba udělat změnu RP a pak následně se může pokračovat v územním řízení.

1 Like