V souvislosti s boskovickou knihovnou by mě zajímala ještě jedna věc – totiž jestli se počítá s nějakou výtvarnou výzdobou. Je to koneckonců kulturní stavba, ale i kdyby nebyla – počítat u velké veřejné budovy s výtvarným uměním je asi na místě. Ať už v interiéru (a nemusí jít jen o obrazy) či v exteriéru – ke knihovně na panském dvoře také neodmyslitelně patřila Amanova socha Boženy Němcové.
Před pár lety jsem na festivalu dělal rozhovor s výtvarníkem Pavlem Karousem, který se angažuje v iniciativě Procento na umění. Mimo jiné řekl: Situace je taková, že od roku 1991 se velice úzký vztah mezi výtvarnými umělci a architekty totálně přerušil. Každý si jel sou vlastní cestou, ti lidé se neznají, nechodí spolu do hospody, nejsou kamarádi a neznají se. Velice mě ale potěšilo, že teď při iniciativě na podporu jednoprocentního zákona jsou komora architektů a další architektonická sdružení stoprocentně pro jeho zavedení.
Pokud bychom se drželi procenta na umění, tak při stavbě knihovny za 80–100 milionů se dostáváme k milionu korun – možná jsem málo odvážný, ale na boskovické poměry mi to přijde celkem dost, i když obecně bych tento zákon uvítal. Pokud bychom šli v našem případě na půl procenta na umění, věřím, že bychom pořád mohli pro knihovnu získat velmi zajímavé a kvalitní věci.
Ve čtvrtek 31. ledna se koná setkání s občany na téma Komunitní centrum s knihovnou – to by mohla být dobrá příležitost zeptat se vedení města, jestli s něčím podobným počítají, a pana Fránka, jestli chodí s výtvarnými umělci na pivo
Přidám se do diskuze jako první. Možná to vypadá u jiných diskuzí, že jsem proti knihovně. Ne nejsem. Přeji Boskovicím moderní knihovnu v moderní architektuře. A umístění uměleckých děl v interiéru vynijající a důležitý nápad! I ve vnejším prostředí v Boskovicích dle mého soudu um. díla chybí. Ale za mne jasné výběrové řízení s více účastníky....
A odborná porota. Pavel Karous ten model v rozhovoru dobře popisuje. Ona i výběrovka s více účastníky by mohla být k ničemu, kdyby o výsledku měli rozhodovat politici nebo nějaká nahodilá parta.
Za mě bychom v těchto případech úplně klidně mohli jít napřed, když chybí legislativa, a normálně na zastupitelstvu přijmout rozhodnutí, že u veřejných investic těch 0,5–1 % na výtvarnou výzdobu vždycky vyhradíme. (Asi by bylo potřeba jasně říct, u kterých, například nějakým finančním prahem, a určitě by bylo nutné rovnou dodat, že by to muselo být formou soutěže s odbornou porotou.)
Tohle je součást velkého dluhu, který jsme nabrali v kvalitě veřejného prostoru, a mohli/měli bychom ho začít pomalu splácet. Je divný, že za bývalého režimu tohle šlo, a dneska, když je stát neskonale bohatší, na to kašleme. Pro mě je dost smutný sledovat třeba ty dožívající plastiky a sochy na Sušilce, případně naše bezradné čachry se sochou Boženy Němcové.
Pánové, naprosto s Vámi souhlasím.
Nechci úplně slovíčkařit, ale mám jen hnidopišskou pounámku. Asi bych to úplně nenazýval výzdobou (přestože chápu jak je to myšleno) - zní to trochu jako nějaké dodatečné přikrášlení. Myslím, že ta věc by měla být naopak jako nedílná součást tohoto objektu a vytvořit s ním harmonický celek.
Ať už bude v interiéru a nebo (teoreticky) i v exteriéru.
Dokážu si něco takového představit například ve vstupní hale se schodištěm - tam bude převýšený prostor a nějaké současné dílo vytvořené konkrétně a specielně pro tento prostor, vycházející např. z konceptu poznaného a nepoznaného, či nabytí nových vědomostí by se sem docela hodilo.
A rozhodně jsem také pro soutěž - ať se to konečně naučíme a v budoucnu, až se budou soutěžit baráky z toho nemáme pořád strach!
K umění ve veřejném prostoru jsme teď na fesťáku pořídili výborný rozhovor:
Kurátorka Magdaléna Roztočilová tam mimo jiné říká:
Konkrétně tyhle dočasné výstavy jsou podle mě strašně důležité pro různé soutěže nebo když město přemýšlí o tom, jakým způsobem koncipovat památník nebo jak s výtvarným uměním pracovat. Když vidí, co se dá dělat a jak široká je škála věcí, jak můžou být umístěné a jak to celé může fungovat, je v tom velký benefit. Tohle nic nestojí a můžou si to vyzkoušet, což mi přijde super.
Takže bychom mohli časem v nové knihovně udělat výstavu v rámci festivalu a město by se pak mohlo hecnout a něco z toho odkoupit natrvalo. Podobně to ostatně proběhlo v evangelickém kostele, kde se vystavil cyklus Křížová cesta od Vítka Ondráčka a sboru se nakonec tak líbil, že ho koupil.
Výborná věc - skoro jsem si říkal, že je škoda, že některá z instalací nezůstane ve veřejném prostoru i po skončení festivalu. Neuvažuje vedení města - např. ve spolupráci s městským architektem pracovat s veřejným prostorem nějakým podobným způsobem?
Vůbec netuším, jak bude knihovna uvnitř vypadat, ale bylo by fajn, kdyby bylo myšleno na "dočasné" výtvarné umění. Mladí začínající umělci v podstatě neustále řeší problém, kde vystavit. Většinou se jim podaří ukecat nějakou kavárnu, aby jim získali místo pro vernisáž a na měsíc pár volných stěn na obrazy/fotky/grafiky/atd. Téměř všechny výstavy pak trpí tím, že prostory jsou malé, velké plochy stěn neexistují, je tam málo světla, závěsné systémy na obrazy nejsou k dispozici a ne vždy jsou prostory volné. Jestli chcete dostat do knihovny umění, je to jedna z cest. V Boskovicích a okolí jsou umělci, kteří vám za to zulíbají ruce. (Jen prosím vynechte ten pojem "výtvarná výzdoba", který není OK ani ze strany knihovny, ani ze strany autora).
Nevím o tom; podobně jako Ivo si myslím, že ne. Beru tu letošní výstavu jako první krok k tomu, aby se to časem skutečně stalo.
Přesně s tímhle má ambice něco dělat Prostor. Technicky to (zatím?) není ideál, ale potenciál tu rozhodně je. V nové knihovně je v tomhle ohledu slibná kavárna 210 (viz projekt) a prakticky celé třetí patro, zejména foyer 303, „demokratický prostor“ 313 a sál 314. I s tou terasou 312 směrem na Kapitánku by se určitě dala užít legrace.
V novinách se k tématu ještě vracíme komentářem Ondřeje Dostála:
Není někde zmapováno, jaká venkovní 3D díla a kde jsou v Boskovicích instalována? Rok zhotovení, autor a příležitost, u které to bylo instalováno. Asi by se to hodilo ve chvíli, kdy se někdo vypraví na město s návrhem na financování nákupu (třebas festivalového) díla.
Soupis myslím nemáme, ale zároveň těch věcí bude tak málo, že je nebude problém dát dohromady společnými silami – sypme sem, pak z toho můžu udělat mapku.
No moc toho opravdu není - spíš málo.
Pokud bychom šli do historie a byly-li by v hledáčku krom různých soch a památníků také pamětní desky apod, tak základní seznam památek je např. zde.
Historické sochy jsou zde označeny červeně a novodobé počiny pak žlutě. Socha u dráhy z výše uvedeného seznamu je pokud se nemýlím Cyril a Metoděj, k sousoší Matky s dítětem mám nějaký podrobnější text doma a doplnil bych ho po návratu domů z práce - myslím, že by se nám nějaký ucelený seznam mohl hodit případně i pro BAM (třeba).
Taky by asi nebylo špatné zmínit díla, která vznikla v rámci tzv. "procento na umění" v rámci veřejných staveb, jak tomu bývalo dříve (do roku 1991).
Z této doby tu máme na budově základní školy Sušilova (tehdy ZŠ Vítězného února) plastiku plamene na pilíři pod objektem vstupního traktu školy a ze stejné doby pak i druhou plastiku s figurálním motivem v atriu této školy.
Něco podobného pak vzniklo i v rámci realizace základní školy Slovákova (tehdy ZŠ Antonína Zápotockého), kterou zdobí velkoformátová plastika vlevo od vstupu.
Je zajímavé, že v rámci akce procento na umění - tehdy naprosto samozřejmé části jakékoliv realizace veřejné stavby nevzniklo žádné "umění" v rámci výstavby sídliště Pod Oborou a Komenského, protože ta částka by asi nebyla úplně malá...
EDIT: tak text k sousoší Matky s dítětem od Sylvie Lacinové jsem našel po chvíli hledání už teď a je zde a velmi podobné sousoší od téže autorky je i v Brně-Žabořeskách.
Asi bych to úplně nenazýval výzdobou (přestože chápu jak je to myšleno) - zní to trochu jako nějaké dodatečné přikrášlení. Myslím, že ta věc by měla být naopak jako nedílná součást tohoto objektu a vytvořit s ním harmonický celek.