V souvislosti s boskovickou knihovnou by mě zajímala ještě jedna věc – totiž jestli se počítá s nějakou výtvarnou výzdobou. Je to koneckonců kulturní stavba, ale i kdyby nebyla – počítat u velké veřejné budovy s výtvarným uměním je asi na místě. Ať už v interiéru (a nemusí jít jen o obrazy) či v exteriéru – ke knihovně na panském dvoře také neodmyslitelně patřila Amanova socha Boženy Němcové.
Před pár lety jsem na festivalu dělal rozhovor s výtvarníkem Pavlem Karousem, který se angažuje v iniciativě Procento na umění. Mimo jiné řekl: Situace je taková, že od roku 1991 se velice úzký vztah mezi výtvarnými umělci a architekty totálně přerušil. Každý si jel sou vlastní cestou, ti lidé se neznají, nechodí spolu do hospody, nejsou kamarádi a neznají se. Velice mě ale potěšilo, že teď při iniciativě na podporu jednoprocentního zákona jsou komora architektů a další architektonická sdružení stoprocentně pro jeho zavedení.
Pokud bychom se drželi procenta na umění, tak při stavbě knihovny za 80–100 milionů se dostáváme k milionu korun – možná jsem málo odvážný, ale na boskovické poměry mi to přijde celkem dost, i když obecně bych tento zákon uvítal. Pokud bychom šli v našem případě na půl procenta na umění, věřím, že bychom pořád mohli pro knihovnu získat velmi zajímavé a kvalitní věci.
Ve čtvrtek 31. ledna se koná setkání s občany na téma Komunitní centrum s knihovnou – to by mohla být dobrá příležitost zeptat se vedení města, jestli s něčím podobným počítají, a pana Fránka, jestli chodí s výtvarnými umělci na pivo 
Asi bych to úplně nenazýval výzdobou (přestože chápu jak je to myšleno) - zní to trochu jako nějaké dodatečné přikrášlení. Myslím, že ta věc by měla být naopak jako nedílná součást tohoto objektu a vytvořit s ním harmonický celek.