Sportovní hala na Hybešově

sportovní-hala
sport

(David Grénar) #21

Pravda nemám to před prahem, bydlíme na křižovatce L.Vojtěcha a Kosmonautů, ale hluku si užijeme taky dost - v létě western, o víkendech střelnice a pod okny obchod - od 6 ráno hrčení pekařů a celý den práskání dveří od aut a startování aut atp. nemluvě o provozu.

Nicméně zpět k pointě. Chtěl jsem tím hlavně říct, že než začnete "bojovat", tak je dobré vědět dopředu, jak bude všechny věci řešeny a hlavně, jak budou komunikovány ... teď jsme ve fázi, kdy se jedná o pozemcích a není známo nic - ani přesné umístění haly, technologické řešení, návaznost na občanskou vybavenost, řešení dopravy atp.

Tak já jenom, abychom se neunáhlili s těmi boji :slight_smile:

No to my povídejte ... to bylo přímo učebnicově předvedeno, jak nekomunikovat :frowning: já totiž z celé té aféry nabyl dojmu, že se tam nedá stavět a ejhle ono se tam stavět dá .... :open_mouth:


(Michaela Žejšková) #22

Já také doufám, že než bude utracena spousta veřejných prostředků a času, dojde na racionální a pravdivé úvahy, informace a komunikaci. Avšak přesto chci dát vědět, že my tady halu nechceme (primárně kvůli hluku). Je nás asi 20-25 domácností, kterým to půjde do oken. A co asi tak zmůžeme proti zbytku zdejšího vznikajícího sídliště a zejména zbytku města, kterému to bude jedno, klidně ať zde stojí, nás to neruší. Přínosy chápeme, avšak rádi sjedeme zasportovat do sportovního areálu.
A tak naše aktuální “zděšení” lze jistě chápat jako počáteční výkřiky pocitu ohrožení zahrnující fakt, že nechceme zaspat dobu a chceme být od začátku živě zahrnuti do problému coby oponenti tohoto nápadu.


(Petr Ondráček) #23

Nejsem si jistý, stejně jak zde píše @zoul, jestli volba toho, aby malotraktory a kultivátory měly i nadále jeden z největších a nejvelkorysejších showroomů v okolí (byť za solidní příspěvek do městského rozpočtu) dokáže vykompenzovat to, že město nemá doposud důstojnou knihovnu. Možná by nebylo od věci si uvědomit v jakém stavu nyní objekt ZZN je, protože si troufnu tvrdit, že do X let (raději takto, ať to nedopadne jak posledně :slight_smile: ) by byla určitě potřeba např. rekonstrukce obvodového pláště.
Když se podíváte na ty obrovské výkladce a jejich provedení, je jasné že nějakou tepelnou technikou se v době výstavby moc nikdo tehdy nezabýval. A tato rekonstrukce by spolkla určitě elegantně několik těchto ročních nájmů a budova by zůstala v podstatě pořád stejných "kvalit"...

Sice jsem to psal už v jiném vláknu zde, ale také jsem nebyl potěšen z formy zadání tohoto projektu. Knihovna by v zásadě mohla být, stejně jako sportovní hala na kterémkoliv z vytipovaných míst. Jestli by byla dražší, nebo levnější bych si neodvážil říci, protože nemáme co relevantního porovnávat. Projekt pro stavební řízení proti tomu, co bylo v ověřovací studii, před několika lety? To je jako bychom porovnávali hruška a jabka. To fakt nejde.

I na základě toho je znovu patrné, jak důležité je kvalitní zadání a pak i hodnotící kritéria, podle kterých lze rozhodovat při volbě řešení. Až zde budeme zadávat veřejné stavby v budoucnu transparentněji - a já v to pevně doufám - věřte mi, že si spoustu podobných diskusí ušetříme, protože na ty hypotetické otázky budeme znát jasné odpovědi.
Ja osobně jsem pro stavbu knihovny na tomto místě, protože na rozdíl od sportovní haly na Slovákové, se zde bavíme o podstatně kvalitnějším řešení a v osobě architekta Fránka mám jistotu, že tato stavba bude pro město přínosem, přestože si to možná někteří zatím nemyslí... A stejně jako Tomáš bych byl rád, kdybych toto moh v budoucnu říci i o projektu sportovní haly.


(Petr Ondráček) #24

Tato reakce mi, nezlobte se, připomíná nedávno zveřejněnou informaci (a nastalou situaci poté) která se týkala toho, že chilský architekt Smiljan Radić bude zpracovávat architektonickou studii na proluku v židovské čtvrti U koupadel. Ještě nebyla nakreslena jediná čára, nikdo studii zatím neviděl, ale ultimátní závěr a vykopání zákopů s pevnými základy neustoupit ani o píď dál už byl neochvějně proveden.
Zde se také ještě se ani nerozhodlo, že dlouho očekávaná hala bude stát zrovna zde, ale už víme, že bude snížena kvalita bydlení a bude snížena ekonomická hodnota zdejších bytů - na základě čeho? Omlouvám se za ty možná trochu expresivnější výrazy, ale docela mne to nadzvedlo.
To máte opravdu pocit, že projektanti projektují bez jakýchkoliv omezení a stavební řízení je u nás tak dlouhé (čímž se nechci byrokracie tohoto procesu nijak zastávat, právě naopak) právě proto, že si každý developer, či projektant může nakreslit to co se mu zlíbí a tak to bude schváleno?
Existuje stavební zákon a součástí každého projektu je stupeň stavební povolení. Zde je dle stavebního zákona jednou z kapitol projektu i posouzení vlivu na okolní prostředí a vyjadřuje se k nim mimo jiné i hygiena. Nedokážu si představit, že by prošel projekt, který by tyto věci neřešil a byl zkolaudován jakýkoliv objekt, bez toho, aniž by proběhlo měření hluku v rámci kolaudačního procesu

Vzhledem k tomu, kolik automobilů je denně zaparkováno v přilehlých ulicích kolem bytových domů Na výsluní a jaký je tam provoz, bych skoro polemizoval, jestli už teď při každodenním rozvozu dětí do škol a rodičů do práce (a zpět), není v tu dobu "hluk" větší než by hypoteticky přibyl u sportovní haly - pokud by se rozhodlo, že se zde nějakým způsobem nakonec umístí.
Zkusila ste se taky zamyslet nad tím, jestli byste nyní bydlela na stávající adrese, kdyby se stejným způsobem zachovali obyvatelé rodinných domů na ulici Květná a nebo Svatopluka Čecha (kteří určitě byli účastníky stavebního řízení) a kteří by tehdy řekli, že zde tyto bytovky nechtějí, protože jim znehodnotí jejich domy?
.


(Petr Ondráček) #25

Už jsem to odpovídal v předchozí reakci.

Přínosem by mohlo být, že budete mít (pokud by se zde hala opravdu stavěla) jako jedni z mála opravdu "docházkovou vzdálenost" do haly a nebudete muset děti vozit auty. :slight_smile:

Pokud by byla projektovaná stavba v bezprostřední blízkosti - sousedící pozemek - měli byste být ze zákona účastníci řízení, ke kterému budete mít možnost se vyjádřit.


(Tomáš Trumpeš) #26

@vladimirpetru – víc takových vidlí, ať žije diskuse!
Za mě stručně: Kdybychom opravdu volili mezi novostavbou na dobrém místě a ZZN, asi bych neváhal. Ta lokalita nad kinem ale taková není, psal jsem o tom už kdysi v Boskovicku – problematická je budova O2 a podle mě i to, že by hlavní přístavba směřovala do zadního traktu. To se mi nelíbí. V ZZN dostane knihovna mnohem reprezentativnější ráz.
A k hale: Vůbec jsem nezaznamenal, že by ty obavy z přístupu hlavně rychle byly nějak svázány s variantou na Sušilově. Já je teda cítím všude :slight_smile: Chápu sportovce (i čtenáře), že už jsou netrpěliví, ale doufám, že kvalitní řešení si zaslouží jakákoli lokalita. A naopak: spěchat a obětovat kvalitní přípravu a dobré architektonické řešení bychom neměli nikde.


(Tomáš Znamenáček) #27

Ostatně zatím se ukazuje, že varianta hlavně rychle je ve výsledku s přehledem nejpomalejší.


(Michaela Žejšková) #28

Když my právě nechceme čekat, až se něco vytvoří bez naší účasti, která je v tuto chvíli jasně negativistická. My tady žijeme a říkáme - halu nechceme, bude tady hluk. Tím “my” myslím ty, kteří mají to štěstí a dosud se dívají do školní zeleně, rušeni nejvýše cirkulárkou a sekačkou na trávu. S tímto jsme byty kupovali, s tímto je (zatím) prodáváme - a proto mají nějakou hodnotu. A snad tedy máme právo na názor i jasné vymezení se proti, a to už od prvních úvah o předmětném umístění. A možná je to reakce hysterická, odezva však nápodobně.
Nepochybujeme o tom, že proběhnou všechny procesy stavebního řízení, jak mají. Ovšem hygienická norma je věc jedna a skutečný život s celodenně (IV-X) otevřenými okny věc druhá.
A nyní tedy věcně - Tomáš Z. výše “přislíbil” Váš názor, jak se dá hluku z tělocvičny bránit - máte-li čas? Děkuji.


(Vladimír Petrů) #29

Pánové, díky za kultivovanou a věcnou diskuzi ke knihovně. Musím říct, že jste mě přesvědčili, že současné řešení knihovny v ZZN je v dané situaci asi nejlepší. Nyní mám jen obavu o výslednou cenu, když ze stavby zůstane jen skelet...
Vraťme se k hale - úplně chápu paní Žejškovu, že má obavy. První, co mě u jejího příspěvku napadlo je to, co už napsal pan Ondráček - kdyby měli stejný přístup obyvatelé Květné a Sv. Čecha, dost možná, že by na daném místě vůbec nebydlela. Ale bydlí tam a je potřeba s obavami a odporem lidí počítat a řešit je. Asi každý chce mít bydlení co nejlepší.
A ještě k té dopravě k hale - nemyslím si, že drtivá většina lidí jezdí do haly autem. Ano, pokud bude hala na periferii, budou muset jezdit autem všichni, a to snad nechceme. Pokud bude v docházkové vzdálenosti, bude mnoho lidí chodit pěšky. Autem rodiče vozí malé děti, do nějakého prvního stupně ZŠ, a nebo pak jezdí až dospělí, kteří mají auto, takže máme velkou skupinu dětí od cca II. stupně ZŠ přes střední školu po vysokou, kteří chodí většinou pěšky.


(Petr Ondráček) #30

Velmi rád bych Vám odpověděl věcně, ale cítíte určitě sama, že jaksi zatím není moc na co a bavíme se zatím na hodně teoretické úrovni. Nikdo nic zatím neoznámil, že někde bude, nemáme v ruce zatím žádný návrh, nebo nějaké konkrétní řešení.

Přesto se pokusím obecně zmínit alespoň základ. Předem se maličko omlouvám za používání technických pojmů v některých místech textu, ale bez nich (složitým opisování termínů) by text asi trochu ztrácel tu věcnost, kterou jste žádala a byl by s největší pravděpodobností několikanásobně delší.

Určitě není třeba vysvětlovat, že subjektivní podněty a pocity by při stavebním řízení byly asi velmi obtižně prokazatelné a měřitelné a proto se projektuje dle vyhlášek a norem, které jsou pro tuto práci prokazatelným a exaktním měřítkem. Pokud by tyto základní předepsané hodnoty nebyly splněny, tak bude stavební řízení například pozastaveno. Při zodpovědném návrhu objektu (haly, ať už je kdekoliv) by se tak měl projektant určitě zabývat mimo jiné i věcmi jako je šířením hluku vzduchem a šíření hluku konstrukcemi.

Prvním bude určitě akustické řešení v samotném interiéru. Tzn. navrhne se takové řešení povrchů v interiéru (strop, stěny), aby hráči slyšeli rozhodčího, když oznámí např. přerušení hry, ale také se bude myslet i na situaci, kdy se v objektu bude konat nějaká společenská akce (závisí to samozřejmě na zadání) a je třeba aby lidé slyšeli dobře sami sebe, ale i konferenciéra. V ideálním případě vznikne akustická studie, podpořená výpočtem.

Druhou věcí, kterou bude třeba se zabývat je vedení hluku konstrukcemi za použití takových kombinací stavebních materiálů, abychom co nejvíce omezili jejich vzduchovou neprůzvučnost jako celku. Tyto dvě uvedené části spolu úzce souvisí a ta první může příznivě ovlivnit tuto druhou. Samozřejme že takové řešení pouze u nosných konstrukcí by toho samo o sobě moc nepomohlo a je třeba toto řešit ve vzájemné koordinaci s kvalitními výplněmi otvorů, které omezí šíření hluku z interiéru do exteriéru. Optimální řešení pak vychází z vyrovnaných hodnot těchto parametrů.
Současně s tím bude, opět v koordinaci s výše uvedeným, navržena vhodná konstrukce tzv. obálky objektu - v tomto případě zřejmě lehkého obvodového pláště, kde bude řešena požadovaná neprůzvučnost konstrukce jako celku, tj. pro plnou část fasády včetně okenních otvorů (dle ČSN).

Posledním z mozaiky řešení projektu by pak mělo být navržení takové jednotky vzduchotechniky, která bude do okolí přenášet co nejmenší hladinu hluku. Toho se dá dosáhnout buď výběrem takového zařízení, která tyto hodnoty splní sama o sobě a nebo použitím akustických tlumičů, případně kombinací obojího. Připomínám, že toto je jedna z věcí, kterou při kolaudaci je nutno prokázat exaktním měřením.

Jak je patrné, tak na každou z těchto věcí lze při přípravě projektu jeho uzpůsobením adekvátně reagovat. Nyní nemáme nic konkrétního a lze tak jen obtížně z rukávu vysypat nějký univerzální recept, nějaké ideální řešení. Řešení pro něco, co ještě ani nevíme jestli vůbec a nebo kde vznikne.

Obecný výrok, že "nám bude rozhodně vadit hluk", aniž bychom svoji obavu podpořili na základě nějakého navrženého řešení, je pro případ, že by se tímto chtěl už teď někdo opravdu konkrétne zabývat, velmi neuchopitelné a nekonstruktivní. Svým způsobem dokážu pochopit Vaši obavu, která zřejmě pramení z nějaké zkušenosti v minulosti, že ne vždy se investoři/developeři dokáží a chtějí chovat korektně.
Pokud bychom se zde bavili o stavbě průmyslového provozu, pak bych tuto obavu chápal jako adekvátní a asi i velmi oprávněnou, ale u stavby typu sportovní haly mám pocit, že je toto určitě k vzájemné spokojenosti nějak řešitelné.


(Martin Horák) #31

Co takhle halu postavit místo parkoviště u Zlaté růže vím víc alternativ tím se za hala postaví dřív


(Adam Kožoušek) #32

Absolutně souhlasím. Michaelo, mluví z "vás" strach a krátkozrakost. Když se naopak aktivně otevřete diskuzi (v případě, že se město tam tu halu rozhodne realizovat, v což spíš nedoufám), můžete na tom hodně vytěžit - odstranění plotu a otevření prostoru do zeleně okolo "nové haly" s hřištěm (nemuseli byste tam jenom koukat na cirkulárku, ale i chodit), kavárnu/hospodu atd., zkvalitnění celého prostoru může opravdu navýšit cenu vašich bytů.


(Tomáš Znamenáček) #33

Omlouvám se, pokud už to bude znít moc rychlošípovsky, ale chtěli bychom tu na fóru mířit na vstřícnější tón. Debatujeme proto, abychom se někam pohnuli. Společně, pokud možno. A tady je společný cíl evidentní: pokud se rozhodneme halu stavět na Hybešově, všichni chceme, aby tou investicí místo kvalitu získalo, nikoliv ztratilo. Což určitě jde, nebavíme se o skladu vyhořelého jaderného paliva.

Pro mě je ta obava ze znehodnocení stávajícího místa pochopitelná, je potřeba s ní pracovat. Oslovit místní jinak než jen obsílkou ze stavebního úřadu a řešit návaznost té stavby na okolí líp, než do minimální míry stanovené legislativou. (Což jsme nikdy nedělali, takže chápu, že všichni podvědomě očekávají nejhorší variantu. Tlak na to, aby hala už konečně byla, tomu taky nepomáhá.) A na druhou stranu majitelé bytů Na Výsluní samozřejmě nemůžou čekat, že když si koupili byty v sousedství několika velkých nezastavěných parcel uprostřed města, tak že tam bude navždycky stavební uzávěra. Tím pak trpí celé město.


(Petr Ondráček) #34

Jako příklad, že se dá sportovní hala postavit i tak, že o ní okolí "skoro neví" dávám příklad realizace od mého oblibeného rakousko-švýcarského ateliéru Dietrich | Untertriffaler - sportovní haly z předměstí Zurichu.

Předesílám, že rozhodně nejde o katalogový projekt a že přesně takovouto bychom tu měli u nás halu postavit - to jen, až někdo namítne, že to musí být určitě hrozně drahý a kdoví co ještě :wink: . Nemusí. Pokud se na základě věcného zadání zodpovědně zvolí materiály a konstrukce a řešení jako celek. Jedná se pouze o princip, v jakých intencích bychom třeba mohli a měli uvažovat nad stavbou kvalitní sportovní haly. Zejména doporučuji se podívat i do interéru - nic tam není navíc a ani namíň. Výborný prostor, kde za mne je naprostá radost sportovat.

A že sporotvní stavby, třeba zrovna tento ateliér umí docela dobře - a každou jinou - může posloužit i jiné jejich realizace z předměstí Dijonu - Fenay a nebo pak zase úplně jinak pojatá, v podstatě klasická hala v městském prostředí z Lyonu, také od tohoto atelieru.

Jinými slovy řečeno - sportovní hala může být ve městě kdekoliv, pokud se chce. A ve městě typu Boskovic, kde se dá město celé přejít při troše dobré vůle za několik málo (desítek) minut byto mohlo platit také. Sám jsem kdysi pravidelně jako žáček a později i dorostenec chodil ze Slovákovy (kousek od nynějšího "stadionu") na tréninky 3× a později až 4× týdně na Jízdárnu a jako problém jsem to tedy nijak nevnímal.

Je třeba jen nezůstat v myšlenkových archetypech sportovních hal, v jakých jsme asi většina z nás, kteří aktivně sportovali, vyrostla. Sportovní hala může být dnes plnohodnotná stavba, která do organismu města nepřinese jen nárůst automobilové dopravy a spostu provozu okolo, ale i kvalitu. Jak objektu samotného, tak i veřejného městského prostoru okolo.


(Michaela Žejšková) #35

Díky, vypadá to optimisticky, tak budeme doufat. Různě se doslýchám, že už je v podstatě studie a vše je předjednáno (nevím, na kolik jsou to fámy)... Kžp. vedení města se s Výsluním a obyvateli Květné a Hybešové neplánuje bavit...? Kde jsou, abychom to společně vydiskutovali, vyjednali...už to by nám mohlo trochu zacpat pusy a uklidnit, že se město bude snažit o “protihlukovou” úpravu... nejsou, mlčí...třeba ještě přijdou...?
Pohledem do katastru jsme ujištěni, že účastníky řízení nebudeme, proužek sousedící s dotčenými pozemky má zdejší investor :frowning:


(Tomáš Znamenáček) #36

Cituju z chystaného reportu z poslední tiskovky:

Jednání s Jihomoravským krajem o získání pozemku u Národohospodářské školy na Hybešově ulici pro stavbu sportovní haly zatím nepokročila. „Zatím jste stále v jednání s krajem a tuto možnost prověřujeme,“ popsal místostarosta Lukáš Holík. Podle toho jestli, v jakém rozsahu a za jakých podmínek kraj městu pozemky nabídne, se bude odvíjet další debata o umístění sportovní haly.

Takže podle mě je nejdřív potřeba dořešit, jestli vůbec má smysl o tom pozemku uvažovat. Od toho se odvíjí všechno ostatní.


(Petr Ondráček) #37

...nepředpokládám, že by někdo nechal zpracovat studii na pozemek, který mu zatím nepatří.
Studie, pokud má mít tedy nějakou vypovídající hodnotu (a nenazve tak pouze někdo malůvku propiskou na účtenku z hospody) je nejdůležitějším stupněm přípravy projektu z hlediska koncepce řešení. A taková věc nevznikne za týden, ani čtrnáct dní...
K tomu aby mohla vzniknout, potřebuje i takovou drobnost, jakou je zadání. Troufnu si tvrdit, že se bude jednat pouze o fámu - nedokážu si představit, že by byl v této věci proces přípravy na poměry státní správy takto nezvykle akční :slight_smile:


(Tomáš Trumpeš) #38

Pro zajímavost sem dávám kompletní informaci ze Zápisu z jednání městské rady:

ad 16) Prověření možnosti umístění sportovní haly - lokalita ul. Hybešova

Odbor rozvoje města a investic byl pověřen úkolem komplexně prověřit možnost umístění sportovní haly v areálu střední školy na ulici Hybešova. Nová sportovní hala je navržena na místě málo využívané zatravněné plochy v jihozápadní části areálu školy, v blízkosti sportovního hřiště. Půdorysný rozměr navrhované haly je 65 x 38m, což činí 2.470 m2 zastavěné plochy. Hrací plocha o velikosti 45 x 25m je určena pro většinu halových sportů včetně prostorově nejnáročnějšího florbalu. Světlá výška haly bude 9m. Zázemí haly bude tvořit 6 šaten včetně sociálního zázemí. Součástí bude také zázemí pro rozhodčí a trenéry. Počítá se s realizací lezecké stěny, gymnastického sálu a posilovny. Pro diváky bude určeno zázemí s občerstvením a tribunou s kapacitou 300 diváků. Přílohou tohoto materiálu je katastrální mapa s návrhem umístění haly a požadavky sportovních klubů na velikost hrací plochy a ostatní parametry.

Územní plán

Z hlediska územního plánování je záměr realizace haly na ulici Hybešova v souladu s platným ÚP Boskovice. Pozemky p. č. 2019/22, 2017/2, 2019/19, 2019/1, 2019/21 a 2019/20 k.ú. Boskovice, jsou součástí funkční plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury, která stavbu haly umožňuje.

Dopravní řešení

Příjezd k hale je navržen z ulice Hybešova. Stávající účelová komunikace bude rozšířena na 5,5 m a bude navazovat na parkovací plochu, kde je uvažováno 50 parkovacích míst. Počítá se také s odstavnou plochou pro autobusy.

Inženýrské sítě, zásobování energiemi

V rámci prověření záměru stavby haly, byly prověřeny kapacity inženýrských sítí. Všechny sítě (NN, voda, plyn, telekomunikace) mají dostatečnou kapacitu pro připojení nové sportovní haly. Dle zkušenosti z obdobných budov lze předpokládat, že potřebný max. el. výkon se bude pohybovat v úrovni do 250 kW a potřebný max. tepelný výkon v úrovni do 350 kW. Jako nejvhodnější zdroj tepla se jeví plynová kotelna. V rámci stavby bude nezbytné přeložit stávající telekomunikační vedení a trasu VN a NN. Napojení haly na veřejnou kanalizaci na ul. Hybešova bude možné až po její rekonstrukci.

Majetkoprávní vztahy

Sportovní hala včetně příjezdové komunikace a parkovací plochy je navržena na pozemcích ve vlastnictví Jihomoravského kraje (p. č. 2019/22, 2017/2, 2019/19, 2019/1, 2019/21 a 2019/20). Pouze část příjezdové komunikace (p. č. 6992) je umístěna na pozemku ve vlastnictví města.

Předpokládaný zábor pozemků ve vlastnictví Jihomoravského kraje:

parcela č. – plocha m2
2019/1 – 4.100
2019/19 – 300
2019/20 – 22
2019/21 – 35
2019/22 – 2.100
2017/2 – 140
CELKEM – 6.697 m2

Přílohu materiálu tvoří hala - katastrální mapa, požadavky sportovních oddílů.

Po projednání přijala RM následující usnesení:
16.1. RM bere na vědomí předložený materiál
16.2. RM ukládá zahájit jednání s odborem majetkovým Jihomoravského kraje o možnosti a podmínkách převodu pozemků p. č. 2019/1, 2019/21, 2019/20, 2019/19 k. ú. Boskovice a části pozemků p. č. 2019/22 a 2017/2 k. ú. Boskovice do majetku města Boskovice

T: 28.02.2019
O: ORMI, OSM
S: místostarosta

Hlasování: 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželo
Jmenovité hlasování Ing. Jaroslav Dohnálek pro MUDr. Miroslav Klíma pro Ing. Lukáš Holík pro RNDr. Vladimír Ochmanský pro Ing. Radek Mazáč pro RNDr. Jaroslav Oldřich pro Ing. Petr Axman, Ph.D. pro Ing. Karel Tlamka pro Dominik Božek nepřítomen


(Tomáš Znamenáček) #39

Mimochodem: Při světlé výšce devět metrů mi přijde skoro zbytečné vyhazovat peníze za lezeckou stěnu. Byla by pěkná jako doplněk ostatních aktivit, možná lezení s dětmi, ale nepředpokládám, že by si tam někdo chodil reálně zalézt. Prakticky jistě by stěna nepřitáhla lidi z lezecké komunity.


(Petr Ondráček) #40

V tomto si dovolím Tome polemizovat - určitě to má řešení a já bych byl pro tam stěnu rozhodně ponechat.
Pokud se jedná o světlou výšku haly 9 m, tak při rozponu konstrukce nad 25 m čisté hrací plochy se bavíme o dejme tomu šířce haly klidně 30+ metrů. Tomu by odpovídala statická výška vazníku (dle použitého materiálu) přes palec cca 2-3 m. Mezi jednotlivými vazníky, bude dle konstrukčního systému určitě pohodlné místo na to, aby se dala výška objektu pro lezeckou stěnu (pokud by se chtělo) využít až pod konstrukci skladby střešního pláště - tedy 11-12m. Což je už naprosto regulerní lezecká stěna - 3/4 cest na Hudy třeba tuto výšku už myslím má. Pokud by to bylo pořád málo, tak asi nebude problém v místě stěny lokálně výšku objektu zvednout - do kubíkové ceny objektu to dramaticky nezasáhne a může být tak i klidně vyšší.

Pokud tu chceme mít lezeckou komunitu, a Boskovicím by docela slušela (kousek od Moravského krasu - kde sice pravda nejsou úplně začátečnické terény, ale budiž), tak je potřeba začít od dětí. A děcka se nejlíp naučí v kroužku. Jak se mi nápad s lezeckou stěnou na letním kině líbí, tak asi uznáš, že kroužek na pravidelné bázi pro lezecký potěr (4-12 let) povedeš docela obtížně v zimě venku, abys to dětem úplně neznechutil.
Hodnotím tak z vlastní zkušenosti a podle toho, že jezdíme každý týden s oběma juniory do Velkých Opatovic, protože nic blíž na pravidelný trénink zatím není. Stěna v tělocvičně ZŠ má odhadem oněch ± 9 m a je na ní vždycky naprosto plno. Každý rok tam David Ševčík pořádá i pro základní školy lezecké závody a děcek je tam spousta.
Pokud si ale chceme zalézt na vyšší stěně, tak si párkrát ročně zajedem na Hudy (17 m), nebo na Klajdu, Singing Rock, či do Kuřimi. Já bych byl pro, kdybychom v hale lezeckou stěnu rozhodně měli.