Od letošního jara máme jasno, jak chceme postupovat dál s knihovnou: stále platí, že ji chceme v budově ZZN na ulici Kapitána Jaroše, ale projekt se má přepracovat do skromnější podoby:
Nový projekt má vzejít ze soutěže, která už naskočila na webu České komory architektů:
Předpokládaný termín vyhlášení soutěže je přesně za týden, 2. září. Držíme palce!
PS. Zájemcům můžu doporučit též starší vlákna na tohle téma – stačí si otevřít štítek knihovna.
Radní schválili podmínky architektonické soutěže na novou městskou knihovnu, která má vzniknout přestavbou obchodního domu na ulici Kapitána Jaroše (dříve ZZN, dnes Mountfield). Soutěž je připravována ve spolupráci a dle regulí České komory architektů, organizovat ji bude architekt a člen komory David Mikulášek. Náklady na soutěž činí přibližně 1,4 miliony korun. Maximální cenový strop pro stavbu je určen na 80 milionů korun bez vnitřního vybavení. Uzávěrka soutěže a následně vyhodnocení a představení vítěze proběhne v prvních měsících příštího roku.
A máme vítěze! V novinách jsme vítězný projekt stručně představili:
A následně ještě přinesli report z prezentace výsledků soutěže na skleníku:
Pokud to klapne, během dubna bychom vám chtěli přinést ještě rozhovor s autorským týmem.
Jak se vám návrh líbí? Já jsem docela nadšený. Je to uměřená, rozmyšlená architektura, žádná velká gesta za stovky milionů. Nejdřív jsem byl nervózní, že do kavárny nebude vstup z obchodní uličky, ale to se na skleníku vyjasnilo, naopak nová knihovna propojí obchodní uličku do dvora.
Nápodobně. Mám z toho radost. Jak už jsem psal někde jinde. Konečně můžu / můžeme, myslím bez skoro jakýchkoliv pochybností, s klidem prohlásit, že máme nejlepší návrh dle daného zadání, v konkrétním čase od autora / autorů, kteří prostě to zadání nejlépe zvládli.
Ze 44 návrhů by v tom už fakt byl čert, aby to tak nebylo.
V tom právě tkví kouzlo anonymní architektonické soutěže. Může ji tak klidně vyhrát malé studio a nebo autorizovaný architekt jako jednotlivec a porazit tak klidně zavedené a cenami z jiných soutěží ověnčené ateliery a jednotlivce.
Neřešíme pak tady situace, kdy někdo zná někoho, kdo slíbí, že to za nějakou nabídnutou cenu zvládne - nevíme sice jak to bude vypadat, ale budeme tvrdit, že to bude rychle, levně a kdovíco ještě. A pak to většinou dopadlo... však víme jak. Několikrát jsme to tu zažili. A pak je vysvětlování, omlouvání návrhu, následně mrzení a nakonec zmar.
Tady bych byl moc rád, kdyby to tomu "tygrovi v masně", jak ho zmiňoval Lukáš Holík, konečně klaplo a mohl se ten návrh dle návrhu Honzy Doubka a Soni Minárechové zrealizovat.
Moc rád bych tu budovu zde měl. A myslím, že nejen já...