Nová knihovna

Zdá se, že knihovna bude v nadcházejícím volebním období velkým tématem, tak pro ni založím samostatné vlákno.

Historie projektu

Knihovna už je v provizorních podmínkách od roku 1997 – více než dvacet let tedy Boskovicím schází „obývák města“, jak knihovnu označila v rozhovoru paní Jurdičová, její vedoucí. Jako vhodné řešení byla z několika variant vytipována budova ZZN, která má vhodnou polohu uprostřed města, dostatečnou podlahovou plochu i dostatečně únosný železobetonový skelet.

Vedení města z let 2014–18 kontaktovalo libereckou fakultu architektury s tím, že by studenti mohli vypracovat několik návrhů na novou knihovnu. To se také stalo, a kromě dvou studentských návrhů jsme dostali jako bonus také návrh Zdeňka Fránka. Právě ten byl nakonec – nepříliš jasným postupem – vybrán pro realizaci:

Výrazný hřeben pochopitelně vzbudil emoce, ale jak jsme napsali v komentáři – jakkoliv to bude znít arogantně, nová knihovna se nám nemusí líbit a pro její věcné zpochybňování chybí argumenty.

Současná situace

V podzimních volbách roku 2018 se celá rada města obměnila, a protože kontinuita investičních projektů napříč volebními obdobími je v Boskovicích notoricky slabá, nabízí se otázka, co se tím mění pro knihovnu. V předvolebních rozhovorech odpovídali současní koaliční partneři takto:

Jasně pro knihovnu byl tedy pouze Lukáš Holík z ANO. Už po volbách jsme pořídili rozhovor s budoucím starostou Jaroslavem Dohnálkem, který zde ke knihovně říká toto:

Když vezmu knihovnu, cítíme potřebu a po těch letech i možnost vybudování knihovny. Když jsme se bavili o místech, došli jsme ke shodě v tom, že v tuto chvíli nemíníme řešit jiné umístění než ZZN, ale musíme počkat na to, co bude nakresleno a jak to vyjde nákladově z projektových předpokladů. (…) V koalici se shodujeme, knihovna není negována, není negováno to místo a spíš se teď míníme pobavit o rozsahu a o tom, jak to finančně zvládnout. (…) Je tam jiná věc, jak se potkávám s lidmi, někteří ji chválí a někteří nad ní ohrnují nos. Ale to tak bývá. Já nejsem vyhraněn ani za a ani za b. Říkám, že Boskovice potřebují knihovnu, měly by mít knihovnu a musíme se k tomu dobrat.

A dosluhující starostka Hana Nedomová v diskuzi na Facebooku napsala:

V říjnu bude podána žádost o územní rozhodnutí, v l. pololetí roku 2019 by mělo být ukončeno stavební řízení. Zajistí se další proces, to je výběrové řízení, ukončení nájemních vztahů, připraví se financování. Rok 2020–21 může být hotovo. To je můj náhled posuzovaný v čase 4letého období. Samozřejmě stát se může cokoliv. Bude hodně záležet na nové koalici, jak bude stavbu posouvat.

Tak tedy uvidíme. Co na to říkáte vy?

Myslím, že téma knihovny mělo být aktuální konstruktivně už minimálně deset let, ne-li více :slight_smile:

Díky za zmínění toho, že je v Boskovicích obecně problém projekty napříč volebními obdobími smysluplně dokončovat. Někdy díky bohu (hala na Slovákové), někdy a to ve většině případů, je to hodně na škodu. Doufám, že se všichni shodnou na tom, že umístění knihovny v bývalém ZZN je podle mě naprosto ideální. Snad možná trochu promyslet ještě parkování, ale jinak naprosto jedinečné místo. Co se týče návrhu samotného, tak se řadím k těm, kterým se návrh moc nelíbí.

Téma knihovny asi bude první, které bude nové vedení města řešit. Asi bych přivítal snahu o vysvětlení (pokud to vůbec jde) zvoleného designu lidem, kteří kolem jí a do ní budou chodit. Vzpomněl jsem si na to v současné cause sochy Věry Špinarové v Ostravě, kde vznikla petice nazvaná "Věra Špinarová - škaredá socha" za odstranění sochy. Objevují se vyjádření typu „Jeho (sochař Moješčík) sochy se nám velice líbí, proto jsme jej oslovili i v případě sochy Věry Špinarové.“ (řekla starostka MOaP) nebo "Nechceme aby byla stoprocentním dílem, aby se jí socha do podrobnosti podobala, ale aby měla trošku soudnosti aby vypadala, a hlavně aby měla úctu k této zpěvačce." Ostrava to řeší stylem líví/nelíbí a to jak na úrovni zadavatele tak na úrovni občanů. To je prostě úplně špatně.

1 Like

Rok 2020-21 může být hotovo je přání Máši, ale myslím, že je to přestřelené. Pokud vím, na knihovnu máme zatím akorát studii, udělat kompletní projekt a všechno pořešit potřebuje adekvátní čas.
Jinak pokud se má postavit knihovna v ZZN, tak ať ten návrh je co nejokázalejší a něco našemu městu dá (sedmizubý hřeben má rozhodně dobrou myšlenku). Udělat to jako nudnej kvádr by byla promarněná šance celé generace...
Mně by se líbila i knihovna na Panském dvoře.

2 Likes

Zkusím nakonec taky přispět svým pohledem na knihovnu. Sleduju tu debatu dlouhodobě, pokusím se popsat, jak se utvářel a vyvíjel můj názor.
Zpočátku jsem byl dlouho proti umístění knihovny do budovy ZZN. Pokládal jsem to za promarněnou příležitost postavit v Boskovicích úplně novou budovu na zelené louce (lokalita by se podle mě našla). Zčásti mě přesvědčila až anketa, kterou jsme dělali s několika architekty. Druhou výhradou byla pak samotná lokalita – líbila by se mi knihovna v klidnějším a zelenějším prostředí. Zdeněk Fránek na to v rozhovoru odpověděl, že žádné zadání nevylučuje dobré řešení. A nějaký kompromis musíme udělat vždycky – pokud chceme knihovnu v centru, nebude ji holt obklopovat klidný park. Paní Jurdičová se v tomto ohledu vyjádřila poměrně jasně: „Knihovna určitě musí být ve středu města.“ Takže nakonec ano, po jistém vnitřním boji jsem se s umístěním v ZZN smířil.
K samotnému Fránkovu návrhu – velmi se mi líbí model, méně vizualizace. V jisté nadsázce říkám, že se těším, až knihovnu postavíme, budeme okolo ní pár let chodit a pak si uděláme definitivní názor. Rozhodně pokládám aktuální záměr postavit Fránkovu knihovnu za něco, za co stojí za to bojovat. Řečeno z opačného pohledu – pokládal bych za dost nehorázné, kdyby se záměr někdo pokusil politicky zhatit.
Důležitý je souhlas knihovníků. Pokud dnes někdo zpochybňuje vnitřní řešení knihovny a sálu, ať se jde zeptat do knihovny a kluků z kina a z kulturního střediska, kteří projekt připomínkovali. Já jim, stejně jako architektu Fránkovi, věřím víc než politikům, že to vyřešili dobře.
Samozřejmě si myslím, že je chyba, že ten proces přípravy nebyl transparentnější. A nebyla to jen chyba takříkajíc etická, bohužel už dnes vidíme, že to ohrožuje celý projekt. Dobrý doklad toho, že skutečná etika je praktická – nechceme transparentnější vedení radnice pro nějaký náš dobrý pocit, že do toho vidíme, ale proto, že to hlavně u dlouhodobějších projektů snižuje rizika, že se zaseknou.
Přes tohle pochybení vidím v Boskovicích jednoznačný posun – máme zde dobrý návrh renomovaného architekta (jaký rozdíl oproti hale v roce 2014), souhlasí s ním knihovníci i další odborní kulturní pracovníci. Zároveň máme šanci mít v Boskovicích reprezentativní stavbu zdejšího rodáka, který se proslavil ve světě. Na novou knihovnu čekáme přes 20 let.
Takže za mě: Postavme Fránkovu knihovnu co nejrychleji!

6 Likes

Poznámka technická:
Je někde v projektu řešeno, jak se bude udržovat konkávní střecha, např. v zimě? Váha sněhu je velká, snadno střechu poškodí. Je to (podle zkušenosti odjinud) docela závažný technický problém, který může způsobit pozdější havárie nebo způsobovat značné náklady při údržbě.

Česky řečeno: jak se z meziprostorů hřebene bude odhazovat sníh?

@JKlimek by to uměl vysvětlit líp – ptal jsem se dnes během zastupitelstva. Ale jde to technicky řešit – dole žlábek a jednoduchý elektrický systém na rozpuštění sněhu. Jak je to řešeno konkrétně v tomto projektu, ale nevíme, nevěděl ani ředitel KZMB. Příležitostně se zeptám na radnici. Nový místostarosta Lukáš Holík (ANO) dnes na zastupitelstvu slíbil, že chce během krátké doby uspořádat ke knihovně seminář pro zastupitele i pro veřejnost.

1 Like

Rád bych poděkoval redakci Ohlasů, že zřízením tohoto fóra jsme se snad dostali na nějakou kultivovanější formu diskuse, než bylo dosud zvykem na jiných platformách a doufám, že tato věcná a povětšinou i konstruktivní forma co nejdéle vydrží a třeba i díky ní bude naše město lepší. Myslím si, že je potřeba se o těchto věcech bavit, zkusit je vysvětlovat a nebo objasňovat.

1 Like

@zoul K úvodnímu příspěvku Tomáše Znamenáčka o stavu rozpracovanosti projektu a informovanosti veřejnosti by bylo vhodné možná i zpětně doplnit vyjádření současného místostarosty Petra Malacha. Díky němu bychom tak dostali kompletní a ne zrovna jasný obraz toho, že co osoba (ze stále ještě stávajícího zastupitelstva) - to jiné fakta a informace o stavu projektu, stupni rozpracované dokumentace a případných výhledových termínech jeho dokončení. Přiznám se, že i já, který se v oboru pohybuji, jsem se v tom skoro ztratil a chápu, že běžný občan může z toho mít asi kvalitní zmatek. Co teď jako platí? ...co vlastně za stupeň projektové dokumentace je nyní k dispozici, co o projektu víme, jaké mohou být uvažované náklady a nebo co vlastně všechno bude jeho součástí – vznikají pak zbytečné desinformace, které úspěšné realizaci projektu rozhodně nepomáhají, spíše naopak.

@zoul Předesílám, že bych nerad někoho chytal za slovo, ale čerpám pouze z výše uvedeného a navíc rozhovoru místostarosty města na webu Ohlasů. Každopádně, z toho, co jsem četl, tak dle mého názoru vypadá poměrně reálně vyjádření paní starostky. Výhled realizace je řek bych, možná až příliš optimistický, ale budiž. Bylo by prima, kdy by to takto bylo, ale to bychom museli mít už nyní připravené takové věci jako rámcový způsob financování a skoro znát i jméno dodavatele stavby a tak daleko ještě bohužel nejsme.

Tvrzení místostarosty, že „projekt je hotový, je zažádáno o stavební povolení a de facto a z pozice laika řeknu, že by se třeba na jaře nebo na podzim příštího roku mohlo začít stavět“ je podle mne nereálný a z části nepřesný. Říci, že ve fázi územního rozhodnutí (a později pak navazujícího stavebního povolení), že projekt hotový je zavádějící. Stavebním povolením rozhodně cesta od projektu k realizaci nekončí. Chápu asi jak to mohlo být myšleno, ale projekt rozhodně tímto hotový není – pouze jedna z výkonových fází projektu.

Podle toho, jakým způsobem bude zadána realizace stavby bude následovat ještě minimálně zpracování projektové dokumentace pro výběr dodavatele s následující realizační dokumentací a nebo možná pravděpodobněji zpracování tzv. prováděcí dokumentace stavby. A teprve až na základě této dokumentace je možno přistoupit k vlastní realizaci stavby. Tyto jednotlivé výkonové fáze přípravy projektu mají svoji délku, dle velikosti projektu, včetně doby která je zákonem stanovena pro vydání stanovisek k projektu od dotčených orgánů státní správy (stavební úřad, hygiena, správci sítí, atd.) Z vlastní zkušenosti můžu říct, že vím jaké zpoždění dokáže vygenerovat třeba i pouhé vysoutěžení generálního dodavatele stavby, s případnými odvoláními neúspěšných účastníků tohoto výběrového řízení... Ne, že bych chtěl malovat čerta na zeď a přál si to, ale stát se to může a rázem máme klidně půl roku navíc.

Je třeba také říct, že v každém stupni projektové dokumentace (nyní už většinou i ve fázi studie) si nechává zadavatel zpracovat odborný odhad nákladů, později pak už regulérní rozpočet s výkazy výměr. Toto vyčíslení nákladů je logicky v detailnosti adekvátní stupni dokumentace a jejímu stupni rozpracování, které se s vyšším stupněm projektové dokumentace zpřesňuje. Logicky nemohu ale očekávat, že z kubatury obestavěného prostoru vypočtená cena u studie, bez znalosti konkrétních zařízení a detailů provozu bude stejná jak při realizačním projektu. Toto si velká většina lidí neuvědomuje a opět z vlastní zkušenosti vím, jak si dokáže tuto první cifru, aniž bychom kopli do země většina zadavatelů zafixovat. Pak nastává známá kritika toho, jak se projekt prodražil. Nechci tím říkat, že poslední jmenované je správně, ale uvědomme si, na základě čeho daná informace cena/termín vznikla.

Všem, kteří se chtějí s projektem Knihovny blíže seznámit doporučuji podívat se na web města, kde na základě našeho Otevřeného dopisu radním z 11/2016 mimo jiné začalo město umisťovat podklady od všech připravovaných Investičních akcí. Zde v sekci „Investiční akce a studie“ (vlevo, hned vedle webkamery), jsou na této straně v následujícím odkazu Studií a investičních akcí „pečlivě ukryty“ v jednotlivých odkazech i podklady ke knihovně. Zde je možné se blíže seznámit jak s řešenou dispozicí, tak se základním popisem řešení a udělat si tedy obrázek, proč třeba Knihovna vypadá, jak vypadá. Tím ale nechci říci, že by u takto exponované a tolik očekávané akce neprospělo její bližší prezentace veřejnosti, která o to má zájem a to jakoukoliv formou, než jen odkazem na studii.

2 Likes

@Evee Co si budeme vykládat, vysvětlování a nebo prezentace zvolených postupů stále ještě současnému vedení města moc nešlo. Na druho stranu je ale taky potřeba říci, že určité pozitivní věci byly alespoň nastartovány (byť s dětskými nemocemi a kostrbatě). Například si lze konečně - pokud tedy chci - dohledat základní informace o chystaných investičních akcích, byl zřízen institut městského architekta, což není taky málo.

Přál bych si, aby nové vedení města vše neshodilo ze stolu a nezačalo se klasicky opět od začátku... A třeba právě proto je vhodné, aby pozice městského architekta, jako poradního orgánu vedení zůstala zachována, protože zrovna ona může být garantem kontinuity správného vývoje města během let. Zkusme si vážit toho, že zrovna naše město má v této funkci uznávaného odborníka v osobě architekta Zdeňka Fránka.

Chápu, že s vysvětlením zvoleného designu a formy této stavby je to asi maličko složitější. Architektura je svým způsobem také jakási forma “umění” a její vnímání je řekněme velmi subjektivní. Navíc se v této formě umění musí v ideálním případě dát bydlet, pracovat, sportovat a v podstatě zde lze dosadit skoro jakoukoliv formu lidské činnosti. Každý architekt má jistý názor na hmotu, tvar, prostředí vzniku, okolní impulsy, provozní vazby atd. Vězte, že nikdo z nás nemá tendenci (jak nám bylo celkem nedávno jinde podsouváno) aby tím co navrhne naštval co nejvíc lidí, zničil vše okolo a pak si sám přidělal tunu práce při následných úpravách, aby se výsledek líbil pokud možno úplně všem.

Je celekm pochopitelné, že další oslovený architekt by třeba určité detaily řešil jinak a jiný by zvolil třeba i jinou koncepci. Přesto i tak můžu u všech návrhů klidně říci, že jsou pro konkrétní místo na základě daného zadání vhodné. A i třeba proto je dobré na minimálně veřejné stavby pořádat soutěže, protože mohu vybírat klidně z několika kvalitních řešení to nejlepší, na základě předem zvolených kriterií. A nebudu pak stavbu hodnotit pouze zjednodušující optikou líbí/nelíbí jak obrazy, či abstraktní umění. To je podle mne opravdu málo...

@Adam_Kozousek Doufám, že snad nikoho již znovu nenapadne uvažovat (přestože jsem poměrně nedávno znovu slyšel o úvahách nad objektem Telecomu), o tom že bychom budovali knihovnu jinde než v objektu ZZN. Měli bychom si už konečně uvědomit, že takovéto stavby nebudujeme primárně kvůli tomu, že si budeme konečně moci odškrtnout splnění jednoho vousatého bodu volebních programů a měli bychom se snažit vidět dál, než jen na konec jednoho volebního období.

Stavby a veřejné pak zejména, by měly být vizitkou města a měly by nabízet co možná nejlepší řešení. Není nutné, aby stavba byla nutně okázalá (byť asi chápu jak si to Adame myslel), protože to už může zavánět exhibováním (které bylo také nedávno jinde dáváno do rovnice s chováním apriori pomalu každého architekta) - bude stačit, když výsledná stavba bude pouze velkorysá a to bez dalších možných pejorativních významů tohoto slova. Stavba za kterou se nebudeme muset stydět ani za 20, ale ani za třeba 90 let. Dalo by se najít spousta příkladů v zahraničí a i doma, jak by měla vypadat knihovna v 21. století – za jeden z mnoha pak dávám příklad podobné rekonstrukce objektu od kolegů ze studia Projektil architekti.

Stačí se podívat, na - podle mne nejlepší - stavby ve městě situované v areálu Náměstí 9. května. Kdyby naši předkové uvažovali pouze nad stavbami s nejnižšími pořizovacími náklady (jak je dnes skoro jakousi zažitou mantrou) a pouze ekonomikou v době výstavby, těžko bychom ze skrytých kvalit uvedených staveb mohli těžit i dnes. Je třeba si uvědomit, že tyto stavby nevznikaly ani náhodou v době hojnosti (konec 20. a začátek 30.let minulého století) a přesto byly použity v té době dostupné kvalitní materiály, že budovy jsou pro své okolí neoddiskutovatelným estetickým přínosem, a navíc slouží dodnes, skoro v původním stavu a dispozičním řešení.

Dovolím si tvrdit, že objekt ZZN, tuto velkorysost nabízí. Setkal jsem se s názorem, že je to zastrčená parcela vedle hlavní silnice. Jenže kde dnes v centru města chcete najít pozemek jak ve výše zmíněné době, kdy se tvořila základní uliční struktura města a významné městské instituce tak mohly být obklopeny parkem? Zkusme se na to podívat tak, že třeba konečně zmizí boskovická parafráze na Piccadilly Circus se spoustou šílených reklam u ulice, kde denně projde spousta lidí a projede o nic menší spousta aut. Zkusme se na to podívat tak, že tímto by se mohlo povést v části bezprostředně blízké městskému centru sem dostat novou kvalitu. Zkultivuje se vnitroblok navazující na objekt Policie ČR, totéž se stane i s nyní příliš nevzhlednou a pitoreskní uličkou spojující náměstí s ulicí Kapitána Jaroše. Je to málo? Myslím, že rozhodně ne...

3 Likes

@Tomas_T @buresuj Řešení tohoto detailu bude muset architekt určitě vyřešit a nejedná se o věc, která by byla neřešitelná - podobných detailů je třeba v rámci realizačního projektu vyřešit na každé stavbě nepočítaně. Při celkové délce tohoto detalu si nemyslím, že by se na tento detail zapomnělo.
Troufnu si ale odhadnout, že v rámci projektu pro územní rozhodnutí toto rozhodně nenajdeme, v této fázi projektu se řeší zejména umístění stavby, ochranná pásma apod. V projektu pro stavební povolení být "řešen" za jistých okolností být už asi může, ale spíše bych tam maximálně v tomto místě čekal uvedenu poznámku s popisem. Konkrétní detailní řešení bych ale čekal až v dokumentaci prováděcí/realizační.

1 Like

@zoul Ještě jedné věci bych se rád dotkl – nesouhlasím s tvrzením, že abychom se rozhodli jak bude budova knihovny vypadat, musíme počkat co bude nakresleno a pak se uvidí. U takto velké stavby bych očekával, že už i ve fázi studie si zadavatel dokáže vymínit (a zde to určitě nebylo jinak) aby byl proveden tzv. odborný odhad nákladů, na základě kterého si dokáže investor udělat představu o řádové náročnosti stavby se kterou lze určitě v rámcovém plánování dlouhodobějšího rozpočtu pak pracovat.

Nepůsobí dobře a věci rozhodně neprospívá, když slyším že je znovu potřeba se podívat na to, jaké jsou tam další prostory mimo ty knihovnické, kolik je tam dalších sálů a učeben, které s knihovnou úplně nesouvisí, a že jich Boskovice nemají málo.

Přitom v přízemí je pouze kompletní dětské oddělení s částí vyhrazenou k besedám apod., patro pak náleží kompletnímu provozu oddělení pro dospělé a místností pro klub seniorů a v přístavbě na střeše (zmiňovaném “hřebenu”) je společenský sál s přísálím a restaurací a technické zázemí objektu. Původní navazující objekt kdysi veřejného WC a nyní dvojice prodejen pak dle projektu využívá knihkupectví s kavárnou, sklad a jedna z dvojice hlavních vertikálních komunikací/schodišť v budově knihovny.

Maličko to zkusím odlehčit - doporučuji před jakýmikoliv podobnými tezemi se opravdu na webu města na tyto podklady podívat. Nelíbí se mi, že se na připravovaný projekt díky takovýmto tvrzením nahlíží jako na soubor tajemných místností, kde skoro nikdo neví, co mají vlastně za funkci a kolik jich tam je. V tomto případě to na rozdíl od sportovní haly už asi celkem jasně víme. Nebo snad ne?

Je také maličko zcestné, nyní kdy se bavíme pomalu o vyřízeném stavebním povolení (viz předchozí příspěvky) a tom, že je snaha aby ideálně za 2 roky vyjela stavební technika, začít se bavit o tom, jestli knihovna bude možná s “hřebenem” nebo bez.

Jasně - cesta od zadání po výběr projektu neproběhla asi tak jak bychom si všichni přáli. Pokud bychom ale například tak signifikantní věc, jako je onen hřeben odstranili (tyto úvahy už jsem taky slyšel) tak se bavíme o prakticky jiném projektu a nejsem si jistý, jak bychom postupovali pak. Byl by na stole defacto jiný projekt a tak bychom ho zadávali znovu? Jak a komu ho nyní zadáme? Vše doposud provedené pak opět znovu?

Přiznám se, že po prvním shlédnutí vizualizace jsem byl lehce na pochybách jestli zvolené místo zrovna takovouto věc snese (sám jsem si stavbu představoval pravda méně expresivní). Nicméně po pár týdnech úvah a pár procházkách kolem místa (snad co nevidět budoucí) stavby jsem došel k názoru, že proč vlastně ne. Ať máme konečně po několika desítkách let na území města novou veřejnou stavbu, která bude vzbuzovat emoce, která má ambice na to, aby naše město znovu zanesla na mapu moderní architektury, kde od 30.let minulého století permanentně absentuje. Knihovna by se tak mohla by stát prvním příkladem, že moderní architektura má svoje místo i ve městě s historickým odkazem, jakými Boskovice zcela určitě jsou.

3 Likes

Ano, špatně zvolené slovo, které někomu mohlo změnit význam - namísto "okázalá" je správně "velkorysá" stavba s vysokou a trvalou hodnotou - dál to všechno Petr dokonale rozepsal :slight_smile:

Přidal bych další příklad - Národní technická knihovna v Praze - ten prostor jsem, coby půlživotní student fakulty vedle, zažil několik let před (hororové místo), během výstavby a pak několik let v užívání. Ta investice nebyla skromná, zisková, ani jinak ekonomicko-logicky pozitivní a ano, mohla být daleko levnější a mohla to být budova plná knih (záměrně jsem nepoužil slovo knihovna).

Přesto její přínos je nejen pro celý areál ČVUT neuvěřitelný, když to nadnesu, tak jakoby v poušti někdo postavil oázu - společnost (zejména akademická) v lokalitě vylezla z děr a dějí se tam věci! Těch několik "velkorysých" milionů navíc tato knihovna už dávno vydělala a každoročně generuje nechutně velký zisk nepočítatelného majetku společnosti. No a navíc je tam i fakt velká spousta skvělých knížek :slight_smile:

Takže, spící BoskovicKO tady má taky šanci vylézt z děr, si troufám tvrdit...

1 Like

PS: Ta knihovna na Praze 3 je boží. Další "vroubek" Pražákům - mají tam tolik nových a krásných věcí (kromě knihoven i metra a nádraží a tunely a mosty a železniční spojky a prostě všecko) a v Brně a celém tady tom našem kraji - nic, jen šlendrián... mi to tak přijde. Napsal jsem vroubek, protože je to čistá závist.
A my teď můžeme z našeho města poslat zprávu do toho našeho kraje...

1 Like

@Adam_Kozousek No tak ta Národní technická knihovna od Projektilů (to je náhodička, že?) to je jiný level. Ten barák mám hrozně rád. Byť někdo může říct, že to je obyčejnej "bramboroid" a s crazy interiérem. Tomu ale říkám, ať takovej barák navrhne a vydupe ho ze země. Podle mne je to úžasná ukázka jak můžou mít věci skrytou kvalitu, která se nedá bohužel :frowning: vyjádřit penězi, jak se to teď dnes nosí. Když Excel neukáže na konci soustavy tabulek investičáka černé čísla, je to špatně. Ale to jak napsal perfektně Adam - že toto prostředí kultivuje lidi, kteří zde studují a že díky tomu naše společnost třeba přivedla do úspěšné praxe nové odborníky je věc, která zůstává skryta za horizontem běžné pěny dni...
Mimochodem tuto stavbu mám rád i proto, jakým zůsobem zapojila do návrhu orientační systém v budově a povýšila jej na jeden z hlavních prvků domu. Toto není běžná věc u nás a asi ještě dlouho nebude - zatím je to vidět běžně v Holandsku, Švýcarsku a nebo Rakousku. To statické působení stropů "propsané" do linolea podlahy je super věc, neutrální pohledový beton konstrukce domu to perfektně doplňuje. A klidně to mohlo být z jednné barvy a třeba nakonec i z levnějšího PVC a excelové tabulky by jen řehtaly nad úsporami... Sic!

...tak mi to nějak nedalo a vzhledem k proběhlým diskusím o formě, tvaru uvažovaného projektu knihovny mne začala velmi zajímat jedna věc, která byla několikrát skloňována jak zde, tak i v lokálních médiích (Ohlasy) - jak moc "naruší, nebo nenaruší" případně budova uvažované knihovny v ZZN "městské panorama".

Při procházce lesem po cestě místními nazývané Pod oborou (v místě nad zahradami domů na ulici Bílkova) jsem se zahleděl na panorama města a zjistil, že zde bych už potřeboval pomalu dalekohled, abych při pohledu směrem severovýchodním něco prezentovatelného viděl. Triedr jsem neměl, tudíž jsem se přesunul na místo k zámku - na platformu před zámkem, kde je centrum města jako na dlani.

Udělal jsem foto a doma jsem následně zkusil dle výšek střech, polohy okolních domů a údajů ve studii zakreslit hypotetickou polohu a tvar střechy, jak by fungovala v návaznosti na okolní zástavbu.
Výsledek mne docela příjemně překvapil - je to ta červená věc vpravo vedle věže radnice - žádné drama se podle mne nekoná. (Doporučuji kliknout na obrázek - ať jej vidíte v plném rozlišení a nemusíte objekt uvažované knihovny v panoramatu města hledat lupou)
Zjistil jsem také, že při chůzi kolem Restaurace a hotelu Pod zámkem, po rampě kolem Panského dvora a pohledu směrem k radnici nebude střecha snad budoucí knihovny vidět vůbec.

Na závěr pouze předesílám, že to je pouze moje soukromá iniciativa, nejsem rozhodně nijak propojen s autorem studie, či projektanty, kteří zpracovávají aktuální stupeň projektové dokumentace. Prostě jsem si chtěl v tom sám udělat jasno a vědět jak to skutečně je. Navíc díky svým znalostem a profesi dokážu s těmito informacemi pracovat tak, abych je byl schopen prezentovat. Nic víc v tom opravdu nehledejte :slight_smile:

3 Likes

Tyjo, dekujeme! Tak ted nevim, jestli nebude diskuze o tom, zda ten navrh neni prilis malo velkorysy :), malem jsem to tam nenasel...

1 Like

Kdybys nenapsal, kde.to je tak bych to ani nenašel :grinning::thinking: