Pro diskutující přidám odkaz na velkolepé dílo pana architekta na zámku ve Velkých Opatovicích.... jak jeho dílo umí hezky pasovat v historickém prostředí....
KODEX MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA : ..... 7/ Městský architekt předchází možnému střetu zájmů, zejména neprojektuje v území, ve kterém působí.......
Poznámka: Boskovicím přeji novou knihovnu v kvalitní moderní architektuře.
Už jsem to tu někde jednou psal a budu se zřejmě opakovat - že ze způsobu zadání také upřímně úplně radost nemám. Nicméně můžete zkusit konstruktivně navrhnout jakým způsobem byste nastalou situaci nyní vyřešil?
1 Like
Ten střet zájmů jsme řešili tady:
Tohle podle mě není úplně fér, protože ten projekt měl velmi složitou historii a rozhodně neukazuje čistě autorské dílo. Viz například tady:
Po roce výstavby sálu byla stavba v roce 1992 zastavena, což souviselo s omezením přísunu státních financí. Ve stavu hrubé stavby objekt zůstal dlouhých 13 let. Jeho osud byl téměř zpečetěn, neboť už jednou námi vyprojektované části objektu začal přeprojektovávat S-projekt Zlín. Sál byl odborníky z S-projektu navržen k demolici. Navíc bez jakéhokoliv kontaktu s autorem celé koncepce byla zcela necitlivě navržena a přestavěna stávající historická část zámku, která těsně přiléhá k sálu. Za jasného porušení autorských práv byla zdemolována půvabná štíhlá věž a byla nahrazena věží nereagující na sousední originální nové části zámecké střešní krajiny. Památkáři byla tato tupě odsouhlasena jako původní. Plynulé vystoupení hřebene a plynulé zakrytí střechy křivkami z bobrovky bylo bez známky citu nahrazeno nevzhlednou řadou ustupujících úžlabí a hřebenů.
Čili, lapidárně řečeno, se bavíme o třicet let starém projektu, který autorovi kdosi zprasil.
1 Like
Tomáš Znamenáček:
Čili, lapidárně řečeno, se bavíme o třicet let starém projektu, který autorovi kdosi .....
Pokud panu Fránkovi původní návrh Velkých Opatovic tebou citovaně někdo zprasil, tak proč jej prezentuje na svých web. stránkách ve svých referencích?
http://www.franekarchitects.cz/projekt/dostavba-zamku-ve-velkych-opatovicich/
Věž, nevěž...
Ten původní návrh jsem viděl osobně a to i s původní navrženou střešní krytinou bobrovkou a za mne jen (no když jsme již u toho zprasení) jen architekt prase navrhne takovýto necitlivý objekt do nádvoří zámku. Kde jsou další oslavné články na jeho stavbu, kde jsou davy milovníků moderní architektury jezdící se na tento arch. skvost dívat? Znáte také problémy uživatelů, kdy se nedá takto navržený vnitřní prostor řádně vytopit, atd?
https://stavbaweb.dumabyt.cz/moravske-kartograficke-centrum-ve-velkych-opatovicich-3721/clanek.html
A ještě ke knihovně....není ten nový návrh zprasení toho prvního návrhu? Už nebude mít převýšené zuby, které nekorespondují se stavebními předpisy, které výrazně omezují některou okolní zástavbu, už nebude mít ocelový plášť, který také není v souladu s regul. plánem města.....
Tedy otázka na závěr, proč se tedy mění původní návrh knihovny architekta Fránka? Nedojde náhodou ke zprasení toho původního? ....no, ani nepotřebuji odpověď.... 
No právě. Má smysl o té knihovně diskutovat, když jsi pevně přesvědčený, že je to zkáza Boskovic? Jak pravil Petr, máš nějaký konstruktivní návrh, jak teď dál? Skrečovat projekt a začít znova?
1 Like
To je spíše otázka přímo na architekta Fránka, nemyslíte? Jedná se o návrh z jeho ranné tvorby a proč tuto stavbu, kterou navrh před 30 lety prezentuje na svých stránkách. Nám by zbývalo pouze spekulovat.
Je třeba si uvědomit jednu asi docela důležitou věc, než začneme skandálně hledat vady uvedené realizace - že objekt byl navržen v roce 1988 a realizován pak od roku 1992 dále. V té době byla poněkud odlišná situace a mj. byly taky docela odlišné normativní požadavky například na tepelnou techniku a předpisy které se tohoto týkaly. Neříkám tím, že to co píštete je správně a nrad bych eventuelní problémy, které tu zmiňujete, nijak zlehčoval - jen když řekneme A, je také fér k tomu doříct i to B.
Každopádně, přestože toto téma by mělo být primárně o budoucí knihovně, se zde dotýkáme dvojice témat, které se prolínají celou historií architektury a asi i stavění obecně. Prvotním je, že architektura, stejně jako jakékoliv jiné umění je velmi subjektivní formou lidské činnosti a tím pádem logicky bude mít vždy jak svoje zastánce, tak také své odpůrce. To je myslím zcela normální, tak to vždycky bude a nikdo z nás to určitě nezměníme. To, co některému může připadat necitlivé, může být pro druhého akceptovatelné a naopak.
Druhým, v současnosti poměrně často rezonujícím tématem, je způsob, jak uchopit památkovou péči, ke které lze obecně přistoupit dvěma, v zásadě rozdílnými způsoby. Ani jeden z těchto způsobů nelze ovšem nazvat všelékem a nejde tak (jak by se určitě ve většině případů rádo chtělo) tyto věci nějak generalizovat. Každý ze způsobů má svoje pro a proti a neexistuje jedno "ideální" řešení, které lze kdykoliv aplikovat.
Prvním způsobem je snaha věci restaurovat a zachovat v historickém stavu a pokud možno s přidanou původní historickou hodnotou. Tento přístup je ideální tam, kde je ještě co zachraňovat, v ideálním případě pak ještě za pomocí dochované dokumentace.
Druhým pak je soudobý zásah do historického prostředí a jeho doplnění "novotvarem", který si na nic nehraje. Stejně jako v minulosti každá z historických epoch v městském prostředí přidávala svoje příspěvky, tak bychom tímto prizmatem měli činit i nyní. Existuje tak daleko více možností, než se snažit vytvořit pseudohistorickou představu toho, o čemž mám ve většině případů (bohužel, protože dokumentace ve většině případů je stěží dostupná) pouze mlhavou představu a jejíž samotná realizace by stejně při současných postupech a volených materiálech byla většinou falešná.
V tomto konkrétním případě bylo celé původní křídlo zámku vyhořelé a nebylo tak možné cokoliv restaurovat, či rekonstruovat a vznikl novotvar.
Jako "problém" těchto vstupů do historického prostředí tak vnímám většinou to, že k čemukoliv, co zestárne, se stáváme smířlivými až po určité době. S větším časovým odstupem a po letech tyto stavby vidíme tolerantně a neoznačujeme je už za ošklivé.
U těchto staveb, obzvláště v naší české kotlině, je zde zatím příliš krátká doba na to, abychom tyto stavby vzali tak nějak za své - protože toto je svým způsobem přirozený historický vývoj. Historik architektury Richard Biegel kdysi říkal takovou kvízovou otázku - aby lidé zkusili ve svém okolí jmenovat jednu opravdu ošklivou stavbu starší roku 1945 a většina zůčastněných to nedokázala...
Já osobně proces návrhu stavby vnímám vždy jako tvůrčí čínnost, kdy se postupně dostáváme od prvotní skici zpřesňováním návrhu k prováděcí/realizační dokumentaci a poté k vlastní realizaci. To bychom jinak potom mohli stavět podle skici a takto to dnes už z více důvodů nefunguje.
Jedná se o naprosto běžnou praxi, která se denně děje ve spoustě projekčních kanceláří a na spoustě stavenišť. Původní návrh (studie a DUR) tak reaguje na platné stavební předpisy a Vy to dobře víte. Senzaci bych z toho rozhodně nedělal.
2 Likes
Při pohledu na současnou budovu ZZN / Mountfield úplně nerozumím argumentaci "zprasením". To, co tam je nyní, je přece děsivé, nová knihovna bude obrovský upgrade tohoto prostoru. To máme chtít zachraňovat, proč?
Památková zóna rozhodně není čímsi nedotknutelným, místem, kde se nemohou stavět nové budovy a dělat nové úpravy. Asi bych víc chápal tyto výhrady vůči knihovně, kdyby měla něco cenného "zbořit" nebo narušit vzácný prostor. Ale okolní ulice je nevzhledná, špatně udržovaná, špinavá jízdní komunikace. Moderní budova vytvoří předěl mezi tímto rušným prostorem a historickým náměstím.
Rozumím tomu, že se ne každému musí dílo na první pohled líbit. Já na něm oceňuji nápad se sedmizubým hřebenem, který se odteď bude projevovat na různých místech a zákoutích našeho města. Ježatá střecha je (pro někoho možná příliš) odvážný, ale také logický prvek. Boskovice se tím novým způsobem vracejí ke své tradiční emblematice.
3 Likes
Já to vnímám podobně - do tohoto prostoru kdysi na konci 80.let vkročila tato budova, která by tam předpokládám, za dnešní legislativy asi jen velmi steží vznikla - navíc při její tehdejší (a vlastně i současné) architektonické "kvalitě". Za ta léta do ní mnoho investováno nebylo a v podstatě tak jak vznikla, tak ve stejném stavu tam stojí dodnes. Nyní navíc obalená do nánosu šílené reklamy, která v takovéto míře a provedení nemá co v městském prostoru pohledávat.
Rozumím tomu, že zde máme jistý legislativní předpis, který vešel v platnost v roce 2006 (pokud se nepletu). Ale od té doby přeci jen uplynula už slušná řádka let a tak jak tu někde psal @Adam_Kozousek - chápu to jako dokument, který vytvořil také jen člověk v určité době a za řekněme jiných podmínek.
Takto mne jen trochu mrzí, že jsem nezaznamenal třeba alespoň náznak toho, se bavit případně o možné úpravě, tohoto dokumentu. Stejně jako územní plán, tak i vyhlášku o MPZ totiž chápu jako živý dokument, nikoliv status quo. Které se jednou vytvoří a pak se na něj už nikdy "nesáhne"...
Jiří Bureš:
....nerozumím úplně argumentaci "zprasením"....
Miloš Pachl:
Ten výraz "zprasení" (který jsem já nepoužil prvně) nepatří úplně prvotnímu návrhu budovy ZZN, tedy současnému stavu, ale měl patřit k prvnímu návrhu pana Fránka a to v návaznosti na předchozí diskuzi s Tomášem Znamenáčkem. Pro ulici Kpt. Jaroše bude vynikající, pokud se budova přestaví ve stylu moderní architektury, včetně jejího okolí (prostor u policie). Díky tomuto počinu se může z této obchvatové komunikace náměstí stát plnohodnotná třída na okraji památkové zóny.
U moderní architektury v památkové zóně mi jde o to, aby se tzv. chovala slušně a s pokorou (do Národního divadla nelze také chodit např. v kraťasech, tričku s různými nápisy a sandálech).
.....
No a zpět k prvnímu návrhu Fránka....Zajímalo by mne, proč architekt Fránek, který, jak je prezentováno, umí pracovat v historické lokalitě, neustojí svoji prvotní vizi? Proč musí ustupovat daným předpisům a reguláku (copak se již dříve s nimi neseznámil?)? Takže za mne, u takovéto lokality a citlivé stavby a u věhlasného architekta by to mělo být na první dobrou, kterou si stůj co stůj ustojím....
Jsem rád, že se na tomhle shodneme (bez ironie). Jádro neshody je zjevně v tom, co kdo v památkové zóně považujeme za slušnost a pokoru. Tohle je kresba, kterou pan Fránek v souvislosti s knihovnou párkrát někde ukazoval:
Pokud jsem to dobře pochopil, historicky bývaly domy obrácené takhle „naštorc“, štíty k náměstí, nikoliv k sobě. Střechy tím pádem tvořily zubačku, kterou dneska pan Fránek (v souladu s městským znakem) zopakoval na střeše knihovny. V tom je pro mě dobrá logika, která z toho dělá něco víc než náhodný výstřelek. A proto já tu stavbu nepovažuju za kraťasy v národním.
3 Likes
Souhlasím s Vámi, že je fajn, že bychom z budovy, která hyzdí už několik desítek let hranici památkové zóny konečně něco udělali a kvalitativně ji posunuli o několik řádů dále.
Přiznám se, že ten příměr s kraťasy v Národním jsem nějak nepochopil - podle mne toto není ten případ. Zrovna příklad s Národním divadlem by vydal na jinou, asi i docela obsáhlou diskusi, v souvislosti s kontroverzně vnímanými okolními objekty architekta Pragera.
Některé věci v architektuře a i v běžném životě někdy na první dobrou nejdou. Myslím, že je naopak docela fajn v prvním návrhu lehce v dobrém slova smyslu přestřelit a pak slevit, než obráceně.
Z velkorysého návrhu lze celkem bez problému nakonec po různých korekcích (vyplývajících z vnějších vstupů) realizovat kvalitní stavbu. Obráceně to, v době různých dotačních titulů a neustálé snahy investorů "šetřit za každou cenu" jde už velmi obtížně a sám jsem se s takovým případem ještě pravda nesetkal...
Tomáš Znamenáček a Petr Ondráček, vy jste profíci ve psaní a s vámi ta diskuze je na hotovou publikaci! 
A já už tuším, že Vám nebudu stačit! 
Takže za mne:
Pro knihovnu v ZZN: ANO
Pro knihovnu v moderní architektuře : ANO
Souhlasím s formou výběru architekta a dodavatele projektové dokumentace na knihovnu: NE!!!
Líbí se mi druhý návrh arch. Fránka (stupnice: nelíbí, spíše nelíbí, spíše líbí, líbí): SPÍŠE NELÍBÍ
Umělecká díla v knihovně zakoupená z rozpočtu města: ANO
Děkuje vám za diskuzi Miloš Pachl
3 Likes
Já myslím ale, že diskuse není žádná soutěž a není to o tom, kdo komu stačí a nebo ne, ale o tom, abychom se dobrali nějakého řešení, které dříve nebylo u nás ve městě zcela běžné jakýmkoli způsobem diskutovat. 
Jedině tak si myslím, že jsme schopni se zde dobrat konečně nějakých výsledků.
1 Like
Chápu 
Ideální je, když se ten návrh prostě líbí. Pokud se nelíbí, může se člověk opřít o důvěru v architekta, například na základě jeho předchozích staveb. Pokud se předchozí stavby vesměs nelíbí, může se opřít o důvěru v odbornou porotu soutěže – což v našem případě bohužel nejde.
Mně osobně v tomhle ohledu hodně pomáhá sledovat, jak o architektuře uvažujou současní architekti, třeba ve skvělém pořadu Bourání na ČRo Wave nebo v ročence české architektury (můžu nějaké zapůjčit). I za věcmi, které na první pohled působí neurvale, je často erudice a pokora.
A jak píše Petr, naším cílem rozhodně není zadupat do země všechny, kterým se ten projekt nelíbí. Vím, že ti na těch domech záleží jako málokomu, a tím víc mě mrzí, že se to zrovna tady nepotkalo. Jsem rád, že jsme se dobrali aspoň stupně spíše nelíbí, třeba to časem ještě povolí :–)
2 Likes