Už je to chvíle, kdy Ohlasy tlumočily novinky z boskovické radnice a mimo jiné také informaci a vizualizaci návrhu řešení křižovatky u pošty. Pod článkem se rozběhla debata hlavně o zmíněné křižovatce a toto téma si jistě zaslouží samostatnou debatu.
Moderátorská vsuvka: Tady byl původně komentář k řešení křižovatky pod poštou, ale byl podle nás tak dobrý, že jsme ho vydali přímo jako článek.
Když se posílají/vyzvedávají těžší balíky, tak je nutné mít možnost zastavit blízko pošty a nechodit s nimi přes dva přechody. Obzvlášť pro starší lidí, či se zdravotním handicapem. Toto řešení kruhového objezdu navíc zapomíná na vjezd do dvora pošty, kde je depo a výdejní místo Balíkovny, kterou v posledních letech Česká pošta začíná propagovat a má delší otevírací dobu až do 20h.
Výborný příspěvek.
Na mne působilo stávající navržené řešení velmi podobně (přesto že doufám, se snad nevybíralo pouze z jednoho představeného návrhu) a jsem rád, že se k tomu vyjádřil i někdo se znalostmi zákonitostí dopravní infrastruktury.
Předpokládám, že asi nějaká diskuse nad návrhem (doufám) proběhla, ale mrzí mne, že výsledek vypadá nakonec tak, jak vypadá. (viz dvoupruhá ulice 17. listopadu směrem ke kruhovému objezdu - je to sice drobnost, ale vnímal jsem to obdobně jak autor úvodního příspěvku.)
Za mne na tomto počinu, jako celku, mi docela chybí tlak na kvalitu výsledného řešení a nízké nároky na to, co má vlastně toto zadání splnit.
Z navrženého řešení vnímám jako jasnou, snahu umožnit možná jednodušší (?) průjezd aut městem. Ale má toto být ten jediný důvod? Neměla by toto suplovat píše vzhledem ke konfiguraci okolního terénu konečně R43? Co navržené řešení přinese z hlediska veřejného prostoru? A co to přinese za výhody běžnému "pěšákovi" a každodennímu životu ve městě?
Je třeba si uvědomit, že se stále pohybujeme v celkem "širším centru" města s minimálně jednou navazující veřejnou institucí, která je během dne celkem v permanenci.
Přemýšlel jsem nad tím, co by šlo udělat lépe (nemaje edukaci dopravního inženýra) pohledem architekta, který je ale s dopravními inženýry zvyklý pracovat.
Pořád si myslím, že takovéto zásahy do fungování města s výhledem na několik (možná desítek) let dopředu by měly být zpracovávány v rámci navazujících akcí, které na sebe lidově řečeno vidí.
Pokud to tak je, tak se omlouvám - nikde jsem se tuto informaci nedozvěděl a ani to v rámci této akce myslím zmíněno nebylo. Jestli na to bude např. navazovat nějaká úprava sousedící volné plochy, která funguje z hlediska veřejného prostoru jako živelné parkoviště na volné ploše města.
Myslím, že by v dnešní době všechny podobné počiny měly mít jako povinnou položku pracovat v navrženém řešení s veřejným prostorem ve městě a neupřednosťnovat automobilový provoz na úkor pěšího. Ideálně by zde měla nastat spolupráce inženýra s architektem a samozřejmě pak úplně ideálně s požadavky "odborné" veřejnosti - tedy té, která o to má zájem.
Výsledkem by měla být snaha o to, aby taková řešení měla krom onoho primárního splnění zadání i něco navíc v podobě vytvoření nového a funkčního prostředí, které i přispěje k příjemnějšímu životu ve městě.
A tím podle mne rozhodně není poměrně výrazná redukce parčíku před poštou, o jehož existenci v kompozici se sochou matky s dítětem od Sylvy Lacinové si troufnu tvrdit ti, kteří okolo projedou autem ani neví.
Stejně tak, jak rozpačitě na mne působilo parkoviště "do zatáčky" ve volné ploše u mezonetového bytového domu naproti jedné z architektonicky nejhodnotnějších staveb ve městě - Evangelickému kostelu. Nedokážu si moc dobře představit, že zde strávím skoro víc času tím, než zde v navrženém "rohlíku" zaparkuji, než tím když si na otočku vyzvednu (jako např. přespolní) balík na blízké poště.
Jen dodám, že město dneska zveřejnilo další podklady k projektu, doteď jsme měli jen tu vizualizaci.
Díky Tome za info. Pravda, že do složky Investiční projekty / studie jsem se delší dobu nedíval, protože v ní od voleb nic nového nebylo.
Jdu si to prostudovat
EDIT:
Tak podklady prostudovány a nyní, když jsou k dispozici dnes uvolněné další podklady, skoro konstatuji, vypůjčujíc si slova klasika - odvolávám co jsem odvolal a slibuji co jsem slíbil... 
Je vidět, že navržené řešení má koncepční uvažování, neboť je to řešení komplexní od Slávie, prakticky až po Evengelický kostel.
Doporučuji se kouknout na tuto Situaci D, kde je mimo jiné - sice pouze textem (když nic jiného, tak jen zatím alespoň takto), uvažováno s variantou mimoúrovňového křížení silnice u Slávie s železnicí a navazující křižovatka je pak kompletně přesunuta a přeřešena směrem k Albertu. Dokonce je tam i nějaký skoro náznak (podzemního?) parkování v místě kde je nyní parčík u nádraží...
Dalo by se říci, že až po sem dobrý.
Část silnice od pošty dolů k Minervě mi sice ihned připomněla relativně nedávno zrekonstruovanou část ulice Svitavské v Blansku - s amfiládou ostrůvků a pitoreskně malých odbočovacích pruhů na jedno auto, kdy přímá linie průjezdu lítá tu doprava a tu doleva, ale rozumím tomu z pohledu dopravy proč to tak je.
Každopádně mi zde, při vší úctě k práci zpracovatele - protože za jeden večer to rozhodně nenakreslil - chybí nějaký koncepční tlak města a třeba i městského architekta na kvalitnější, než jen pouze "inženýrské" řešení takovýchto projektů. Projektant totiž nakreslil s největší pravděpodobností pouze to, co se po něm žádalo a jak je zvyklý takovéto věci navrhovat a když není lepší řešení žádáno, tak s ním většinou sám od sebe nikdo nepřijde (opět ve vší úctě k práci pana projektanta).
Ono je asi třeba jinak projektovat například část malého městského okruhu v Žabovřeskách (i s jinou uvažovanou kategorií dopravy) a jinak jednu komunikaci (přesto že je jednou z hlavních) v kontextu relativně malého města.
Možná stálo za to, se nad návrhem zamyslet nejen optikou, aby navržené řešení přineslo co největší komfort pro automobilový provoz, ale taky z hlediska pohybu chodců v okolí a toho, kam to posune veřejný prostor. V ideálním případě by to mělo být řešení win - win, kdy obě strany budou spokojeny.
Chápu, že ve městě auta jezdí a některá i musí- protože bez nich by se fungující město neobešlo. Zatím to na mne ale pořád působí spíš jako řešení upřednostňující ta auta.
Díky za rozbor, byť tomu (nejsa architekt, projektant ani dopravní inženýr) rozumím tak z jedné třetiny. Měl bych dva dotazy: 1. kde je v navrhovaném dopravním řešení cyklo doprava, 2. má smysl se opakovaně odkazovat na mimoúrovňové řešení silniční a železniční křižovatky u Slavie, když toto je zcela mimo ekonomickou realitu?
Zdravím diskutující,
Předem děkuji panu Prchalovi a Petrovi za rozebrání problematiky.
Přidám pár poznatků.
Situace A - cyklostezka u čtyřproudé silnice je zbytečná, radši dodělat cyklostezku od Kauflandu směr Janáčkova ulice ( včetně) a pokračovat na Bílkovu.
Situace B - z Hálkové ulice udělat slepou ulici!!!
Přechod pro chodce u kruháče posunout směrem k poště zákazníci pošty budou bezpečně přecházet z nového parkoviště - velmi důležité pro kruháč nebo i pro stávající križovatku - nebude to tam zasekaný.
Situace C- zrušení přechodů u Slavie je dobrý vtip a zbytečné ukončení dvoupruhů od Blanska zrušit zebru.
Situace D - Radši bez komentáře.
Ostatní nechám na dalších:-)
Přenést hlavní tah před Albert mi tedy přijde neuvěřitelně hloupé. To by lidé s nákupními košíky přebíhali hlavní silnici?
Něco podobného jsem chtěl napsat. Cykloprovoz na 4proudovce není zásadním problémem (jezdím tam na kole často) a cyklisté jedoucí od Slávie na Blansko (resp. od Otakara Kubína a Sokolské) by stejně jezdili po silnici a neodbočovali do protisměru, což není příliš bezpečné.
Zrušit průjezdnost od parkoviště na 17.listopadu je velmi nešťastné, takto by se zvýšil provoz na Sokolské a Hálkova tomu odlehčovala.
Dále mi z toho vyplývá, že by se nedalo odbočit u pošty (v případě pojede-li se shora) do vnitrobloku mezi ulicemi 17.listopadu a 9.května a muselo by se objíždět přes nový kruháč a zpět, což by zase zatížilo více hlavní silnici.
Dobrá připomínka, ohledně řešení cyklodopravy - v tom ajfru jsem ji jednak zapomněl zmínit a druhak to má jeden a možná spíš i několik háčků. Pokusím se je ve zkratce popsat a zároveň dodávám, že tím nechci rozhodně říct, že myslet v rámci přípravy podobných projektů na tento způsob dopravy není dobře.
Rád bych v našich městech tento druh dopravy viděl více, ale troskotá to zatím na několika faktorech. Níže uvedené důvody nic nehodnotí (aby bylo jasno) pouze popisují současný stav.
Tím je v první řadě legislativní pohled. Stále zatím platí (jsou snahy to změnit, ale zatím to neprošlo), že pokud je vybudována cyklostezka souběžně s komunikací, musí ji cyklista použít. Pokud ale zároveň v našich podmínkách zákon nezná křížení odbočující komunikace (i když je to sebenevýznamná odbočka) s přejezdem pro cyklisty, kde má přednost jízda na cyklostezce, jak je zvykem na západ od nás. Z takto vybudované cesty pro cyklisty (zejména v zástavbě) se tak stává mistrovství světa v neustálém zastavování a dávání přednosti v jízdě. Na tomto pak většinou selže výsledná atraktivita pro ty, kteří by se takto chtěli alternativně dopravovat z bodu A do bodu B a z cyklostezky, či vyhrazeného cyklopruhu se stane ne příliš využívaná další komunikace. Tohoto typu důvodů, které komplikují projektování je z hlediska zákona více a zmínil jsem proto pouze ty dva největší.
Dalším, v našich podmínkách neméně významným důvodem je, jak asi všichni tušíme ve většině případů důvod finanční, kdy vynaložená investice není shledána jako adekvátní budování v podstatě "duplicitní" komunikace, když vedle je tatáž, do té doby "naprosto postačující". Ano míchají se nám tu dva druhy dopravy, ale to v tu chvíli nehraje roli. Je to prostě moc peněz a tečka. Nic nebude.
Dalším, neméně zajímavým aspektem, který souvisí s cílovým využitím jsou různé skupiny potenciálních uživatelů, kteří by tento druh dopravní infrastruktury chtěli užívat. S tím pak souvisí atraktivita takovéhoto způsobu dopravy pro tyto skupiny. Jiné požadavky na rychlost, či plynulost jízdy bude mít zdatný cyklista, požadující co nejrchleší průjezd, jiné městský cyklista, který stezku užívá primárně pro bezpečí od automobilového provozu a jiné pak skupina největší od dětí, přes dejme tomu slabší cyklisty až po seniory. Známá je pak vzájemá nevraživost a ztráta respektu denně se vyskytující např. na cyklostezce z Maloměřic do Bílovic nad Svitavou, nebo na cyklostezce z centra Brna do Olympie. Kdo to tam zná, tak asi ví...
Posledním z důvodů, který pak nepřímo souvisí s několika předchozími faktory je terénní konfigurace. Už jsem to tu někde v jiném tématu též zmiňoval - asi lépe zbuduji (pokud se nějak dostanu, přes předchozí body) stezku, či pruh např v Břeclavi, či Prostějově (kde jakási smysluplná síť tohoto alternativního způsobu dopravy na naše poměry celkem úspěšne funguje a existuje) než třeba u nás v Boskovicích, kde je už poměrně nemalé převýšení, které atraktivitu také lehce snižuje.
Ano, zrovna tento aspekt by mohla změnit současná expanze elektrokol, tam ale běžný uživatel i nyní může narazit na stále ještě poměrně výrazný limit v ceně těchto kol.
Nerad bych z toho dělal lety do kosmu, ale proto že sám na kole jezdím a kdysi jsem se o to i v rámci profese zajímal, tak je třeba zmínit, jestli cheme mít plnohodnotnou (chráněnou) cyklostezku, či (vyhrazený) cyklopruh. Zde je také pár rozdílů. Zejména ve vnímání bezpečnosti tohoto druhu provozu na komunikacích a v případě druhém většinou v tom, že cyklopruhy vedou částečně po chodních a hrozí zde konflikty s chodci a naopak.
Každá z těchto dvou možností má svoje české legislativní eskapády, které v současné podobě nedovolují tyto alternativní způsoby dopravy smysluplně zapojit do silničního provozu jak jsme zvyklí vidět a užívat třeba v Holandsku, či Dánsku - viz první důvod výše.
Rozhodně s Vámi ale souhlasím, co jste zmiňoval myslím na fóru někde dříve, že není asi smyslem vybudovat cyklostezku odnikud nikam, jen proto, že tu bude a je to teď zrovna nějak cool.
Pokud něco takového chceme (?) tak nějak se ale začít musí a holt někde bude ta první část, která v první fázi povede pouze od někud někam. Je ale třeba, stejně jako u většiny podobných akcí mít jasný cílový stav, kam bychom se chtěli dostat.
Získat tak pár procent do grafu rozložení druhu dopravy ve městě za cenu nevyužívání, či nesmyslně navržené komunikace tohoto typu asi není ta správná cesta. Na druhou stranu, někdy může být startovacím impulzem i takovýto pokus, který může ke kolu přivést nové lidi, kteří do té doby o tomto způsobu dopravy zatím nepřemýšleli.
V tom s Vámi naprosto souhlasím, uváděl jsem to tam spíš z důvodu toho, že je vidět, že se nad tím opravdu někdo zamýšlel - stejně tak jako mimoúrovňové křížení s železnicí. A i přes tyto slepé uličky (vetšinou jich v takovém návrhu je nespočet) by měla vést cesta ke kvalitnímu výslednému návrhu.
Za mne je to násilné ukončení čtyřpruhu na Blansko a oddálení tou šílenou hokejkou k Albertu taky ne zrovna vhodné a přemýšlel jsem proč tam je zrovna takto - co to přináší. S komunikací probíhající u Alberta jsem taky přemýšlel nad tím, co by lidé dělali s nákupy přes silnici. Vnímal jsem to tam taky spíš jako nedořešenou skicu, která se dál nerozpracovala
Apropos - už kdysi jsem se pídil, proč na Blansko vede ta "čtyřproudovka" od Slávie nikam a nepodařilo se mi zjistit zatím důvod. Neví někdo?
Mám soukromou teorii, že to je "pozůstatek" původního plánu mít nemocnici na místě současné obalovny na Rovné, ke které tento velkorysý prospekt směřoval a tudíž se chtěl náležitě dimenzovaný příjezd. Jinak si to neumím vysvětlit.
Stejně tak jak pak píšete v dalším příspěvku níže jsem přemýšlel, jakým "slalomem" bych jezdil z práce domů kolem Evangelického kostela a v hlavně pak v opačném směru do práce.
V současné chvíli se to nebude sice až na pár detalů lišit od toho, co je tam teď. V souvislosti s dokončováním dalších bytovek Na Výsluní a soukromé výstavby v rozvojových plochách pod hřbitovem bych tu do budoucna možná čekal komplikace minimálně ve špičce, protože lidé odsud budou jezdit právě tudy.
Můj úvodní článek shrnuje pouze dojmy z původní vizualizace, rád bych tedy doplnil i další vyvolané následně zveřejněnými výkresy a zároveň i trochu reagovat na již probíhající debatu.
Nemám rád, když se věci pouze kritizují. To je totiž to nejjednodušší. Marně se mi ale hledá něco, co bych mohl na předložené studii hodnotit jako pozitivní a promyšlený prvek, který by mělo smysl v dalších stupních projektu následovat. Celkově bych studii nenazval jinak než letovská pomsta. Možná jsem opravdu zbytečně kritický a k celé věci mi chybí technická zpráva, ve které by projektant své řešení obhájil. K celkovému hodnocení by bylo také dobré znát původní zadání města, které předpokládám studii objednávalo. Co bylo jeho cílem? Jaké byly vstupní parametry a požadavky na výsledný projekt? Samotné zadání mohlo tento výsledek jednoznačně předurčit. Na druhou stranu si nedokážu představit, že by město a jeho politická reprezentace kývla na dozajista velice velkorysý a z finančního hlediska až megalomanský projekt, který nepříliš pracuje se současným stavem a je pojat spíše jako novostavba a nejen v oblasti pošty zcela opomíjí stávající vzrostlou zeleň. Rozsah kácení, který tato studie uvažuje, nemůže přinést snad jediný politický bod.
Po podrobnějším zkoumání jsem objevil, že projekt skutečně počítá také s budováním cyklostezky. Zato ale poměrně nestandardně pro oba směry po jedné straně silnice. Cyklisté jedoucí (v tomto případě) dolů by se tak ocitli mezi dvěma proudy směřujícími proti nim a není zde ani vyřešeno, jak se budou přes vozovku dostávat na začátek a z konce vybudované cyklostezky. Nehledě na ohrožení vozidly vyjíždějícími z boční ulice! Řidiči zcela oprávněně nikoho přijíždějícího zprava po opačné straně komunikace nebudou očekávat! Cyklisté se navíc snadno přehlédnou a při rychlé jízdě z kopce se mohou objevit ještě více neočekávaně! A mimo jiné je cyklostezka na Sokolské navržena v ose současné vzrostlé aleje. Já osobně jsem pro budování cyklostezek, ale nemyslím si, že je nutně potřeba je budovat naprosto všude. Po Sokolské ulici jakožto páteřní komunikaci by se, jak zaznělo v debatě, měli pohybovat hlavně oni zdatnější cyklisté, kteří využívají kolo na delší vzdálenosti a svou rychlostí se více přiblíží ostatní dopravě než například děti a ostatní cyklisté, které má smysl zvýhodnit na dopravně méně vytížených souběžných komunikacích. Projektant zřejmě s cílem zklidnit dopravu na Sokolské vkládá doprostřed ulice dělící pás (který naopak nelogicky na Mánesově ruší), což dokazuje, že zde zůstává prostor na vyhrazený/ochranný pruh pro cyklisty po stranách komunikace, který ale pro zkušené cyklisty je pouhým nadstandardem. Levé odbočovací pruhy by samozřejmě tímto opatřením zmizely, nepřikládám jim ovšem velký význam a nevybavuji si, že by jejich nepřítomnost v současné chvíli přinášela nějaké významnější komplikace.
Autorova tendence tlačit kruhový objezd kam se dá mi též připadne zbytečná, zvláště v situaci, kdy by si vyžadovala výkupy soukromých pozemků. Z detailní situace okružní křižovatky u pošty navíc vyplývá, že bude o více než polovinu zmenšen chodník před vstupem do Kurdského kebabu, což bude jistě nagativně vnímáno nejen dopravní policií. Omlouvám se všem kterým se můj popis úvodního článku zdál příliš technický, ačkoli jsem se tomu snažil co nejvíce vyhnout. Zkusím pro zjednodušení nastínit situaci, která snad bude snad naprosto srozumitelná. Vjezd ze Sokolské na kruhový objezd a prakticky celý průjezd ze Sokolské na Hybešovu bude takto vyoseným objezdem z hlediska řidičů vnímán jen jako drobná šikana bez důvodu výrazněji redukovat rychlost při průjezdu křižovatkou a výjezd ze 17. listopadu zůstane nadále záležitostí zkušenějších řidičů.
Na závěr se nevyhnu komentáři k situaci D, která ukazuje možnost řešení zahloubení ulice pod železnicí. Nechci zabíhat do podrobností. Celkově mi celý výkres jen utvrdil domněnku, že projektant navrhnul řešení bez jakékoli znalosti místních poměrů, když bezostyšně navrhne vykácet parčík před Albertem na úkor parkoviště nemluvě o dalších záborech zeleně novými komunikacemi. Jako čirý výsměch už považuji popis stávající Nádražní jako pruh pro cyklisty a pěší. Kdo se ještě tady v té asfaltové změti bude chtít procházet? Možná se tam budou chodit uklidňovat zákazníci, když se jim podaří s košíkem přeběhnout od obchodu na parkoviště.. Spíš to ale dopadne tak, že se zde místo klidového prostoru budou odstavovat autobusy čekající na další linku, když současný vyčkávací prostor na autobusovém nádraží autor bez náhrady ruší.
V podobných intencích jsem o tom přemýšlel včera taky - je chvályhodné, že na městských stránkách v sekci Stude investičních projektů je toto zveřejněno, ale ta technická zpráva, která jistě popisuje princip navrženého řešení by nebyla vůbec od věci. Proč jsou ty věci navrženy tak jak jsou, co přinesou a co ke zvolenému řešení vedlo.
Na tohle jsem si vzpomněl dnes ráno při cestě tudy do práce - že obecně zeleň není v tomto projektu vubec řešena. A to zde máme poměrně vzrostlé stromy. V této souvislosti jsem už někde slyšel i neověřené úvahy o jejich výhledovém vykácení (prý bez náhrady), protože pod nimi vedou inženýrské sítě a překládat sítě je by bylo drahé.
Neměla by takováto projekční akce myslet i na toto? To jsou právě ony přesahy do městského a veřejného prostoru o kterých jsem se tu zmiňoval v předchozích příspěvcích.
Toto mi přišlo dost bizarní a nedokážu si představit co tím bylo zamýšleno.
Psali jsme o tom. Plán je ty lípy nechat dožít, ale nové stromy už tam nesázet:
Tím spíš, pokud už tam nikdo nic do budoucna nevysází, bychom si měli hlídat neúčelné kácení..
Řidič, který vjezd na kruhový objezd vnímá jako drobnou šikanu bez důvodu redukovat rychlost nemá na silnici co dělat. Musí přece dát přednost vozidlům na kruhovém objezdu jedoucím od Jevíčka na Prostějov. Kruhový objezd nemusí být přísně kruhový, může být vejčitý, elipsovitý či jinak tvarovaný. Vždy je však vyznačen příslušnou dopravní značkou.
Ano, bezohlednost řidičů se bohužel stala českým koloritem. A řidičů, kteří nemají na silnici co dělat, je mnoho z obou stran spektra. To je ve finále jedna z hlavních příčin dopravních kolapsů. Proto je na tyto skutečnosti nutné myslet už při návrzích. Proto se dnes ve městech zužují jízdní pruhy, které opticky nutí řidiče k pomalejší jízdě, proto se na vjezdech do obcí dělají šikany. Kdyby se všichni řídili dopravními předpisy, silnice by vypadaly jinak..
Faktory, které popisujete, lze aplikovat na posledních 30 let a jistě je lze citovat dalších 30 let (no offense). Každopádně jsem rád, že jste je sepsal, pro mne jako neodborníka je obtížné to vnímat komplexně (vidím to jen jako cyklista a řidič auta). Nicméně chybí mně jasná představa (kteréhokoliv vedení našeho města) o tom, zda chceme ve městě podporovat cyklodopravu či nikoliv. Problémy jsou od toho, aby se řešily, pokud chci něčeho dosáhnout. Pokud se rozhodneme mít v Boskovicích cyklodopravu, je nutné s tím začít počítat. Jinak si každou novou silniční infrastrukturou zabetonujeme současný stav a seznam vámi uvedených faktorů se jen prodlouží. Řešení určitě jsou, třeba cyklostezka nemusí vést podél hlavních silničních tras, ale možná překvapivě někudy zadem (nevím). Současný stav je ten, že svoje děti můžu na kole poslat z konce Čížovek jen do cykloparku, protože to vezmou zadem. Do centra na kole prostě nedojedou - než je někdo sejme by byla čistě otázka času.
Já bych se asi držel ústřední myšlenky, že cyklodoprava (budeme-li pro ni budovat infrastrukturu) může v budoucnu odlehčit některým ulicím od aut (dojedu na nákup na kole s košíkem namísto autem, začnu občasně jezdit do Brna vlakem, přičemž těch 25 minut chůze z Čížovek na nádr zminimalizuju na kole, atd.). To vše nemusí nutně znamenat, že ukrojím ze silnic nebo ze zeleně pruhem pro cyklisty a udělám fyzicky paralelní dopravu aut a kol. To je beztak pro cyklisty i řidiče dost nebezpečné: řidiči aut musí trvale skenovat provoz, vlevo i vpravo, řidiče občas vyděsí cyklista předjíždějící zprava, řidiče namalovaný pruh nutí jet více vlevo a zavazí tak protijedoucím vozům, cyklistu občas vyděsí auto zleva (to zpětné zrcátko je zatraceně blízko řídítkám), atd. Je potřeba myslet na to, že na tom kole pojedou i malé děti, 70ti letá babča s batohem plným řepy nebo sousedka s kontrakcemi do porodnice (to jsou reálné příklady).
Měl jsem možnost pěšky prošlapat mnoho malých měst v cizině. Řešení jsou velmi různá a úzce souvisí s tím, jak moc je cyklodoprava pod kůží obyvatel. Ne všechno by šlo snadno implementovat do Boskovic. Ale třeba jsem viděl místa, kde radnice vyčlenila některé ulice čistě pro pěší a cyklisty a některé pro moto dopravu.
Nejsem fanatický zastánce městské cyklodopravy. Ale rozum mi velí, že není dobře, že ústřední linií budování dopravní infrastruktury ve městě je: 1. hladký průjezd aut městem bez kolon, 2. dostatek parkovacích míst, 3. bezpečnost chodců při přecházení komunikací. Body 1. a 3. jdou často proti sobě, bod 3. dělá z města parkoviště. Ale já tady sakra bydlím kvůli něčemu jinému. Tady nejsme na brněnském panelákovém sídlišti, kde si aut a minima zeleně můžu užít až až.
To je zřejmě pravda. Ale zkuste si tu ulici představit bez stromů (stoupněte si k poště a mrkněte směrem dolů, či naopak od kolejí nahoru). Ta představa jasně říká: je nutné vrazit jakékoliv peníze do toho, aby tam byly vzrostlé stromy. Bez nich ta ulice vypadá opravdu hrůzně.
Mimochodem, jak se píše v článku Ohlasů, stávající lípy mají nevratně poškozené koruny díky nějakému patlalovi, což se při ořezu jednou za 2-3 roky ukáže v celé "kráse". Taková alej rostlinných zombíků. Takže řešit se to mělo již dávno. Přeložit sítě (pokud je to možné) a vysadit vzrostlé stromy. Ano, peníze. Ale nic není zadarmo.
Přesně toto mi zde chybí taky. Příspěvek k cyklo dopravě neměl být vnímán jako pláč nad rozlitým mlékem, pouze takový menší exkurs do problematiky cyklostezek a obecně pohybu cyklistů na kole. Stejně jako vy i já vnímám, že bychom měli mít někaký koncepční směr, jakým chceme (pokud ano) tento druh dopravy ve městě implementovat, protože jak správně zmiňujete - pokud teď něco udělám špatně, pak se to bude v budoucnu dost špatně spravovat.
Za mne v našem případě celkem zajímavá úvaha. Sám o věcech obecně přemýšlím velmi podobně - nemusíme sem přece mechanicky cpát vyhrazené cyklopruhy po vzoru vyspělejších zemí (jak hospodářsky, tak z hlediska toho, jak moc se dostal "pod kůží obyvatel" tento druh dopravy), když to u nás zatím nefunguje. Což souvisí se zmíněnou legislativou, vnímáním cyklodopravy a topografií města a způsobem jeho zastavění.
Chtělo by to možná nestandardní přístup k řešení cyklodopravy ve městě, že nemusí být nutně v každé ulici stezka, nebo vyhrazený pruh, pokud by to přinášelo třecí plochy.
Uvažoval jsem velmi podobně a proto jsem se o tom zmínil. Mrzí mne, že při úpravách veřejných prostor, či ulic je nově vysazovaných stromů minimum.
Vnímám, že každá z inženýrských sítí má svoje ochranné pásmo (často několikametrové), čehož si v projekční praxi bohužel někdy dosyta užíváme. Výjimky je snaha udělovat co nejméně. Stejně tak chápu, že ochranné pásmo je z technického hlediska nutné. Jen mi je líto, že v době, kdy máme kolektory, průchodky, multikanály, malé bagry, umíme protlaky pod vozovkou apod. je toto stále jak mantra, proč něco nejde a majitelé sítí, jako by byli k těmto postupům slepí.
Projekt sadových úprav, či zeleně obecně je v rámci tohoto typu projektů vždy až v poslední řadě za projekty dopravních a technických prvků. Jenže vzhledem k nekoordinaci správců sítí, jejich většinou výsadnímu postavení a bohužel rutinnímu projektování (zřejmě i náš případ teď) je výsledek takový, že už prakticky žádné místo pro stromy a zeleň nezbude.
Nedokážu si představit, že bychom měli ulici Sokolskou mít do budoucna bez jakýchkoliv stromů. Myslím, že by to za to stálo vynaložit možná maličko nadstandardní úsilí při návrhu, projednání a realizaci takovéto úpravy. Kdyby se tímto přístupem řídili naši předkové (chaápu, že v té době nebylo tolik inženýrských sítí), tak bychom tu určitě neměli tuto ulici ve stávající konfiguraci, jak ji nyní máme.