Jednotný vizuální styl města


Aktuální report z radnice, kde mne při čtení jedna věc v první chvíli příjemně překvapila a v druhé - bohužel hned vzápětí, docela šokovala.
Řeč je o novém jednotném vizálním stylu města. Věc, kterou vnímám jako důležitou a mohla by nás jako město zase postupně posunout někam, kam bychom rádi určitě patřili.

Když jsem si přečetl napis, že bude tato věc zpracována - měl jsem radost, že o tom začal někdo vůbec uvažovat (třeba i v návaznosti na grafický manuál středu města, co zpracovává tým kolem městského architekta). Říkal jsem si, že to nakonec s našim městem asi nebude až tak špatný, jak to možná leckdy působí a že konečně budu mít co pochválit.
Za mne skvělý počin, který si na mne ale zákeřně schoval hned za koncem této věty jedno pořádné ale, které mé nadšení vrátilo zpět. :frowning:
To co mne usadilo zpátky, byla ona formulace "o průzkumu trhu, oslovení pěti firem, z nichž tři podaly nabídku a městská rada jako nejvýhodnější schválila nabídku s nejnižší cenou".

Vizuální styl, aby fungoval a byl graficky kompaktní není věc, kterou by člověk vymyslel za jedno odpoledne. Už proto by mělo být v podstatě jediným zájmem zadavatele a atributem hodnocení výsledná kvalita návrhu.
Proč takovouto věc zadáváme stylem, že tímto kriteriem je svatý grál nejnižší ceny?
Není to škoda? Proč nás tímto defacto nezajímá, jaký bude vlastní návrh, jestli je či bude ve výsledku kvalitní?

Poptalo se pět firem - tři podaly návrh ceny a žádná nedala konkrétní návrh, kde bychom vyhodnotili kvalitu řešení, ale druhým dechem vypisujeme v podstatě bianco šek. A čekáme, co vybraný dodavatel navrhne. Ok, můžeme mít štěstí a nakonec vše může překvapit a dopadnout dobře. Jen by mi v tomto případě asi trochu vrtalo v hlavě, že jsme mohli - jako již několikrát - mířit maličko výše a pro kvalitu výběru udělat trochu víc než jen porovnání pěti (tří) čísel v excelu...

Dovolím si tuto absurdní situaci přirovnat např k tomu, jak jsme si sami někdy schopni vybírat tak triviální věc, jakou jsou např. sluchátka, nebo mobilní telefon.
Tipnu si, že většinou strávíme hodiny procházením testů, porovnávání, recenzí a nakonec třeba i zajdeme do specializovaného shopu si vybranou věc vyzkoušet. Položíme se do toho, dáme tomuto rozhodnutí nějakou váhu.
A v naprostém kontrastu k tomu se pak stane, že z mého pohledu takto důležitá věc, která by měla (a bude) prezentovat město navenek, dá mu při prvním kontaktu s návštěvníkem nějakou tvář, dostane výše uvedenou prioritu... pouze cena.
Nic víc, nic míň. Jen cena. Přijde mi to líto, protože investujeme takto ne zrovna malou částku, ale množství pozornosti je zde nesrovnatelně menší.

Přitom si myslím, že se dala vyhlásit naprosto běžná soutěž grafiků o návrh. Účastníkům dát skicovné adekvátní podobným typům zadání a na základě hodnocení poroty vybrat vítěze, který návrh dopracuje do vlastní realizace a získá výslednou odměnu za tuto práci.
V souvislosti s tím, jsem si vzpomněl že i KZMB, resp. Kino Boskovice si nechalo stávající návrh loga a vizuální identitu připravit touto cestou. Proč to tedy nešlo i u jeho zřizovatele mi tak zůstává tajemstvím.

Budu se už asi opakovat, ale nemůžu si pomoci. Přijde mi škoda, že opět a znovu šetříme poměrně malou částku za "soutěž" na začátku, abychom se už dopředu ochudili na konci u takto důležité věci, kdy budeme pak platit nepoměrně větší částku, o možnost porovnávat a vybírat z několika návrhů a teprve ten opravdu nejlepší dát k realizaci...

5 Likes

Dobrý bizár je, že dodavatel má za úkol vypracovat tři varianty, ze kterých si město vybere, aspoň tak jsem to pochopil:

Manuál by měl obsahovat vytvoření minimálně tří návrhů jednotného loga města v různých provedeních, zpracování vzorů úředních tiskoviny, zpracování vzorů propagačních tiskovin (formáty, rozvržení, materiály, barevnost a podobně), dále takzvanou malou architekturu (nástěnky, navigační systém v budovách úřadu města i města, směrovky, jmenovky na dveřích v úřadě a podobně) a také vzhled webových stránek a dalších elektronických formátů.

To jsme uvažováním někde v 90. letech :man_facepalming: Ta představa, že jeden dodavatel přijde se třemi rovnocennými, silnými vizuálními koncepty, je úplně zcestná. Dodavatel z nevyhnutelné logiky věci přijde s jedním lepším návrhem a dvěma slabšími, co budou jen dělat křoví. Klient pak obvykle podobně nevyhnutelně sáhne po jednom z těch slabších.

Celkově ten způsob zadání ukazuje, že vlastně vůbec netušíme, co ta vizuální identita je a k čemu by nám mohla být. (Předpokládám, že klíčovým impulzem je tady dotace…) Dokud to nebudeme vědět a nebudeme schopni to adekvátně zadat, tak jsou to velmi pravděpodobně vyhozené veřejné peníze a bylo by lepší počkat.

Mrzí mě, že místo abysme se poučili odjinud, musíme (jako obvykle) projít celým tím evolučním procesem od nuly.

3 Likes

Přesně na to jsem taky myslel, ale říkal jsem si, že nebudu už více spamovat a třeba se k tomu v diskusi někde vrátíme. Tak je to tady dříve, než jsem si myslel. Díky Tome! :slight_smile:

Začátek osobně moc nepreferuji a rád nemám. Pokud k tomu není nějaký racionální důvod, typu vybrat z dvou menších zel v zadání to menší - což rozhodně není tento případ - je potřeba i z několika pracovních variant vybrat interně ten nejsilnější koncept. Návrh za kterým si stojím a navrhuji tu něco bez zbytečných kompromisů a ten pak prezentovat.
Ten konec citátu výše, to je taková noční můra pro někoho, co něco nového navrhuje. Uděláš pro klienta variantu, aby si uvědomil jaká by to byla s prominutím blbost a on si s přehledem Viléma Tella vybere přesně tuto variantu... :grin:¨

Toto je za mne další z řady promarněných šancí - a je úplně jedno, že to je z dotace. Ta se odněkud taky musela vzít a nepřistála tu z ničeho. Znovu opakuji, že je super, že to chceme řešit, jen nesdílím názor, že tento oldskool formát je ten správný.
Navíc si myslím, že pokud už se pro to rozhodneme, neměli bychom čekat (byť chápu jak si to Tome myslel), ale měli bychom se o takové věci poradit s odborníky, jak získat nejlepší - nikoliv nejlevnější, řešení. Ty tři návrhy, navíc od jednoho autora, to fakt asi úplně nespasí.

Přijde mi, že tady tak nějak pořád zkoušíme věci od nuly. Místo toho, bychom sáhli po osvědčeném řešení, které přináší kýžený výsledek, stále vymýšlíme jak ty věci švejkovsky obejít. Ve finále pak, měřeno časem nad tím stráveným, věnujeme přípravě uvedeného způsobu tolik času, že kdybychom jej dali tomu, jak to udělat pořádně, měli bychom už dávno připraveno a navíc ještě správně a z hlediska kvality řešení nejlépe.

2 Likes

Komentářem se přidává Ondřej Dostál:

3 Likes