Inspirace pro knihovnu

Další inspirace: Helsinki

Nová helsinská knihovna Oodi není místem, kde se při studiu knih nábožně mlčí. Je to designem i atmosférou vstřícný prostor, který stejně otevřeně vítá náruživé čtenáře i kutily, hudebníky, hráče počítačových her nebo lidi, kteří si jen chtějí vypít kávu v pohodlném ušáku s výhledem na město. Díky nekonvenčnímu a přitom promyšlenému přístupu k programu se z téhle instituce stává skutečné srdce Helsinek.

(foto: Matěj Stránský)

2 Likes

...kdyby někdo měl stále pocit, že knihovna navržená architektem Fránkem, je příliš extravagantní, nadstandardní a já nevím jaké ještě přívlastky... které už jsem všechny slyšel - dávám níže příklady, že do "historického" prostředí se dá, myslím, bez problémů vstoupit i maličko jinak, než jak je u nás zvykem a jak je zatím velká většina lidí schopna přijmout. :wink:

Za přiklad dávám německou obec Litzendorf (nedaleko Bamberku) s něco málo přes 6000 obyvateli a vynikající realizaci knihovny a obecního domu od atelieru H2M architekten z roku 2013.

Na této ukázce je myslím jasně patrné, že soulad s historickým prostředím nedosáhneme tím, že tupě zopakujeme tvar střechy, barák se bude tvářit jako že je z roku 1896 (a přitom bude o 120 let starší) a je hotovo... Jde většinou o mnohem sofistikovanější proces, kde na začátku stojí třeba kontext s okolím, práce s měřítkem stavby, jejími proporcemi a celkovým výrazem.

Objekt je to relativně malý, ale funguje s vedle stojící rekonstrukcí Bürgenhausu (interiér výše).

Další poměrně zajímavou realizací je knihovna a historické centrum ve Worcestru z roku 2012 od atelieru FeildenCleggBradleyStudios.

Tato stavba je naopak svou velikostí adekvátní místě vzniku (o tom není pochyb), v tom s naší knihovnou nemá srovnání a z tohoto důvodu je zde rozhodně neuvádím. Za povšimnutí zde stojí jiná věc a tou je poměrně jasně definovaný vstup současné architektury do historického prostředí. Architektury, která si na nic nehraje a současným tvaroslovím dává najevo, že vznikla v roce 2012.

Připouštím, že na první pohled může na leckoho knihovna působit možná až příliš majestátně, uvnitř ale skrývá za mne naprosto dokonalý interiér.

Od klasického oddělení pro dospělé

Přes oddělení pro malé čtenáře

...až po něco jako naše uvažované komunitní centrum - úplně nahoře pod střechou

3 Likes

...když dva dělají totéž, není to vždy totéž - aneb v Mnichově Hradišti to asi umí maličko líp... :wink:
Jen pro porovnání - Mnichovo Hradiště je město se zhruba 8500 obyvateli a hospodaří s příjmy a výdaji ve výši zhruba 273 milionů korun. My si zde stojíme řádově celkem podobně - jak jsme slyšeli ve čtvrtek večer.
Nepředpokládám, že by Mnichovo Hradiště mělo dramaticky jinou situaci v plánovaných investicích - všude je určitě stále něco potřeba - a proto bych pro porovnání rád zmínil několik zajímavých informací.

Toto komunitní centrum sice není s knihovnou - zde se jedná spíše o dům dětí a související provozy (obdoba našeho DDM na ulici 17.listopadu), ale myslím že částka 60 milionů korun hovoří o poměrně velkorysém zadání (20 milionů hradí formou dotací IROP).
Pro výber zpracovatele projektové dokumentace nebyla zvolena běžná forma obchodní soutěže kde jediným a hlavním kriteriem je nejnižší cena - jak by se možná nabízelo a jak to je u nás bohužel zatím stále běžné. :frowning:
Byla zvolena forma vyzvané architektonická soutěže jehož hlavním kritériem byla ARCHITEKTONICKÁ KVALITA návrhu posuzovaná odbornou porotou ve spolupráci se zastupiteli města. :+1:
(Současně s touto soutěží probíhala navíc také otevřená architektonická soutěž na revitalizaci nedalekého náměstí, což na město takovéto velikosti je poměrně obdivuhodné).

Na základě rozshálé rešerše aktuálních novostaveb obdobných objektů pak byly osloveny 4 ateliery.

říjen 2015 - formulace záměr se zástupci provozovatelů
únor 2016 - specifikace podmínek a tvorba zadání, následně schůzka se zástupci zpracovatelů a diskuse nad zadáním, prohlídka místa
březen 2016 - individuální konzultace návrhů
duben 2016 - odevzdání návrhů, poté jejich osobní prezentace a zasedání poroty; poté individuální konzultace s doporučenými autory a rozhodnutí uspořádat druhé kolo
květen 2016 - odsouhlasení podmínek pro 2.kolo a v polovině měsíce pak odevzdání návrhu, zasedání poroty a určení vítěze - nám zde na fóru již známý atelier Projektil architekti (sumář celé soutěže a katalog všech návrhů zde - doporučuji shlédnout)

Před několika dny - přesně to bylo 27.1.2019 začala stavba, která by měla být hotova za 365 dní.

Jeden by řekl, že od zadání po realizaci uplynuly dlouhé (?) 4 roky. Je to ale opravdu tak moc? A že kdyby třeba pouze rekonstruovali stávající jídelnu v havarijním stavu, že mohli ušetřit a při zadání na cenu už mohli mít hotovo dávno. U tohoto zadání by sice věděli ihned (nejnižší) cenu, možná by měli snad i hotovo (o čemž si dovolím pochybovat), ale jak bude tento objekt vypadat a provozně fungovat nikoliv - a toto je za mne prostě pořád to nejdůležitější. Přiznám se že lidem v Mnichově Hradišti tento přístup zastupitelstva maličko závidím...
Tam totiž nestaví stavby kvůli nejnižší ceně, ale aby fungovaly pro lidi a to je zásadní rozdíl.

4 Likes

Jak jsme už několikrát dokázali, zdrojem největších průtahů není soutěžení nebo stavební řízení, ale neschopnost se dohodnout. Včetně nesmrtelného argumentu, že není čas něco řešit veřejně, protože už to chceme mít – to je bezpečný recept na největší zpoždění. Co bychom v Boskovicích dali za čtyři roky od zadání po realizaci…

1 Like

Loni jsem byl pracovně v Maastrichtu a s chutí jsem navštívil tamní "tak trochu jiný" bookshop. Není to knihovna, nicméně to má docela zajímavou historii z hlediska života místní komunity. Knihkupectví v dominikánském kostele ze 13. století (skoro 2 století už neslouží k původnímu účelu) je jedním z center setkávání místních. Knihkupectví provozoval asi 7 let jeden nizozemský knihkupecký řetězec, který ale zkrachoval. Místní ten prostor chtěli zachovat. Bývalý vedoucí prodejny z toho udělal crowdfundingový projekt a půjčil si od 500 lidí 100.000 euro na 5% úrok. Teď je z toho nezávislé knihkupectví. Je tam kavárna a je tam plno. Tak nějak si představuju příspěvek komunitnímu životu. Snad se boskovická knihovna zrealizuje a bude to podobná pýcha místních.

3 Likes

Výborná inspirace!
Připomněl jste mi tou druhou fotkou (tou umístěnou v šedém rámečku s odkazem - ty černé patrové regály) knihovnu od známého holandského atelieru Maas, van Rijs, de Vries, známého spíše pod značkou MVRDV, kterou můžete znát např. jako autory holandského pavilonu na Expo 2000 v Hannoveru a dalších staveb (bytový dům Silodam v Amsterdamu, bytový dům 100WoZoCos tamtéž a dalších)

Tou stavbou je knihovna ve Spijkenisse, předměstí Rotterdamu z roku 2012. Stavba která stojí čelem do hlavního náměstí města a mimo jiné docela výrazně konkuruje, co se výšky týče, věži naproti stojícího románského kostela... tady je to ale no problem :wink:

Knihovna má celkovou podlažní plochu 9300 m² je pojatá jako tzv. Book Mountain - hora knih - tedy něco jako živoucí reklama na čtení. Tento zážitek je nejmocnější v noci, kdy uvnitř umístěná pyramida plná knih je vidět už zdaleka. MVRDV zde projektovali i navazující "čtvrť" domů z klasického režného zdiva čítající 42 bytových jednotek.
Vnějšek knihovny odkazuje tvarem a významem na tradiční holandskou farmu - stodolu, jako připomínku zemědělské minulosti obce, která se postupně rozrostla ze zemědělské vesnice Ville Nouvelle až v posledních 40 letech.

Vedle knihovny v budově sídlí i centrum ekologické výchovy, šachový klub, je tu auditorium, zasedací místnosti, kanceláře a pronajímatelné prostory kavárny - tedy vše, co je až nápadně podobného tomu, co bychom tu rádi vybudovali i u nás.

Zajímavé video o knihovně s komentářem jednoho z autorů - Winnyho Maase je pak (v angličtině) zde.

To že holanďani se toho vůbec nebojí a že Vámi uvedená realizace v kostele v Maastrichtu zde není žádnou výjimkou dokazuje něco velmi podobného o 100 km severněji, ve Vughtu - předměstí s'Hertogenbosche, kterou je poměrně čerstvá realizace knihovny, muzea a komunitního centra De Petrus od atelieru Molenaar&Bol&vanDillen Architects z roku 2018.

Vstup starého do nového je zde poměrně výrazný i v exteriéru, ale myslím, že i tak je velmi citlivý. Stejně jako v ukázce z předchozího příspěvku, i tento stánek už nesloužil svému účelu a tak pozvednutí duše nyní vystřídalo pozvednutí znalostí a vědění.
Místem setkávání je to zde ale pořád, prostě jen trochu jinak.

V interiéru, který je za mne výborný doporučuji se zaměřit na jeden zajímavý detail - a to regály s knihami, které nejsou na svých místech umístěny ve stacionární poloze, ale jsou posuvné na kolejnicích vestavěných v podlaze v tzv. kompakterech.
Touto poměrně vtipnou věcí jsou schopni v běhu provozu jednoduše měnit rozestupy mezi jednotlivými regály a jsou tak schopni prakticky za provozu navýšit tímto způsobem počet knih ve volném výběru doplněním dalšího prvku a tím i dispozici konkrétního oddělení, které by jinak zůstalo s největší pravděpodobností tak, jak by se poprvé nastěhovalo.

Jak říkám, holanďani se toho prostě nebojí...

1 Like

Při ranním brouzdání internetem jsem na Archiwebu narazil na zajímavou realizaci Kavárny v čítárně Stavební fakulty ČVUT v Praze - za mne výbornou inspiraci, jak by nějak třeba podobně mohla vypadat budoucí kavárna v připravované knihovně.

Já osobně si ji takto nějak při projednávání v pracovní skupně představoval. Prosklenou čelní stěnu, vizuálně propojenou s čítárnou knihovny, kterou by bylo možné v případě potřeby klidně i fyzicky propojit s hlavním sálem knihovny. K tomu neformální a příjemný design design interiéru, různé druhy sezení, podle toho, na co má kdo zrovna náladu.

4 Likes

... ke knihovně sem odložím ještě jednu věc. Možná i tak trochu v souvislosti s aktuálními úvahami o jejím umístění.
Nevím totiž, jestli jsem v létě 2012 toto úplně zazdil (měl jsem tehdy bohužel tou dobou úplně jiné starosti) a nebo to bylo zazděno shora, nicméně jsem narazil díky upozornění z venku na jeden, myslím celkem zajímavý projekt a přímo zde od nás.

Je jím studentská práce tehdejší studentky 4. ročníky TUL Marty Chaloupkové, která uvažovala s umístěním knihovny do prostor proluky U Koupadel.

Na první pohled mne totiž docela hodně zaujala a následně pak i na pohled druhý taky. Ano, je to studentská práce, a aby se přetavila v reálný projekt, zohledňující předpoklady stát se projektem prováděcím, bylo by třeba asi ještě pár "fajnl tačů", ale koncept mi nepřijde i dnes, po skoro 12 letech úplně špatný. docela dost mi to připomíná svým pojetím vstup moderní architektury do Mikulova v podobě galerie Závodný.

Stejně tak jak prověřili tuto lokalitu EA architekti (je to tu jinde na fóru zveřejněno) a následně pak i Smiljan Radić (taktéž je zde v jiném tématu hojně popsáno), tak toto řešení mi přišlo vlastně velmi dobrý a řekl bych, možná snad i nejlepší.
Pracuje totiž za mne velmi dobře s měřítkem hmot nových objektů, které svojí semknutostí a zdánlivou "propleteností" parafrázují okolní původní zástavbu, ale přitom se svojí formou hrdě hlásí k tomu, že "ano, vznikl jsem v 21. století" - což je za mne asi jeden z nejpravdivějších způsobů jak je možné vstupovat do historického kontextu, protože v historii to jednotlivé slohy dělaly úplně stejně. A dnes to jezdíme do historických měst obdivovat :slight_smile:

Nejlépe to popisuje infografika od samotné autorky níže:

urbanistická východika

tvarování hmoty

kontext

Zmiňme extrémy možných úvah postupně:

  • Panský dvůr se nám asi pořídit s největší pravděpodobností nepodaří... :man_shrugging:
    Zde by i přes všechny výhrady které jsem k tomuto umístění měl, by knihovna byla jako svébytná vestavba do nádvoří asi možná nakonec nejlepší (když jsme mohli pro sportovce postupně ponakupovat chybějící díly Červené zahrady, tak proč pro knihovníky nekoupit panšták, že :slight_smile: )
    Zde bych jako klad vnímal potenciál na sebe vázat další subjekty, které by mohly težit z její přítomnosti zde a naopak samozřejmě. Negativa víme - viz výše + techologická náročnost (to ale bude takto i ČZ)

  • kdyby se povedla dotace na projekt prof. Fránka na ZZN, a zárověň by se podařilo vypořádat nekonečné odvolávání souseda (sousedů) tak mohlo být vyřešeno... Ale není a asi tato lokalita je tak nějak zakletá a nehratelná

Nic z toho ale není a tak se tu teď zmítáme v šedi dalších možných lokací, které ale překvapivě mají každá svoje plusy a také (většinou) i ty mínusy.

  • budova O2 - toto snad už není možné myslet vážně... Možná nebýt věcného břemene poměrně velké rozvodny v přízemí a pak hlavně dalším patře, tak s velkým otazníkem možná, ale i jinak tato varianta už byla několikrát prověřena a bez valného ohlasu

  • plocha stávajícího SVČ také již jednou byla "zastavěna" hypotetickou studií, ale toto místo mi vzhledem k návaznostem na okolí - rušná křižovatka s přechodem a asi obtižně řešitelným vstupem, který jen obtížně nabídne pocit, že vstupuji do takto důležité instituce se mně osobně nejeví jako příliš šťastné

Knohovna, pokud ji tedy chceme opravdu už konečně postavit, by měla být navržena s náležitou pečlivostí, protože asi těžko teď postavíme jen něco, aby bylo splněno a pak teprve tu správnou.

  • do možných míst bych já osobně zařadil i místo vedle autosalonu Škoda na Náměstí 9. května. Budova umístěná zde by tak mohla třeba konečně po tolika letech dokončit na této straně chybějící uliční frontu a formovat tak toto náměstí. Děti by to měly do knihovny kousek a my bychom vnesli moderní budovu do místa, které já vnímám jako posvátné pro zdejší architekturu. Zde bylo před skoro 90 lety započato něco, na co se ze už dál nikdy bohužel nepodařilo navázat

  • a nebo se vrátit do židů. Ke Koupadlům. A nechat synergii této instituce zapracovat na tom, že by byl opět konečně smysluplný důvod zavítat do židovské čtvrti, než se zde jen tak toulat, fotit si zdejší zákoutí a přemýšlet o tom, jaké to zde kdysi mohlo být...
    Podařilo by se nám, konečně zastavět proliuku, která tu od konce padesátých let minulého století postupně vznikla a v sedmdesátých letech bylo dokonáno... Ano, spousta lidí to tu vnímá jako park, ale toto místo prostě parkem není a v tomto kontextu je to tak nějak nonsens. Je to prostě tak. Do židů prostě zástavba patří, byla na tom postavena její existence, to je bez diskuse.

Ze studie sice nejde moc detailně prověřit kapacity a shodu tohoto řešení s aktuálním stavebním programem / zadáním knihovníků v roce 2024, ale to zatím nikdo nedělal krom všech těch historických studí, na žádné z lokalit. Každopádně tímto počinem bychom mohli vyřešit několik věcí - knihovna by dostala konečně důstojné prostředí s nálažitým vstupem v klidové lokalitě, vrátila by do židovské čtvrti běžný život (krom residentů a návštěvníků v turistické sezoně) a jak jsem již uváděl výše, tak bychom zde soudobým způsobem doplnili několik desítek let chybějící fragment části města.

Za mne tedy zkusme uvažovat o knihovně v "židech" :wink:

(použité fotografie: studie Marty Chaloupkové)

5 Likes

za mne nejlepší a výhodné řešení

2 Likes

Super komentář Petře! Jen navazuji:

Článek Ohlasy/2016:
A proluka U koupadel?

OLDŘICH KOVÁŘ: Tam narážíme opět na to, že je tam vodovodní řad, jehož přeložka by stála jako polovina knihovny. Tohle všechno už jsme oťukávali. Tam už by se mi navíc zdálo, že bychom šli přeci jen kousek dál z centra. I když bych si dovedl představit, že by tam knihovna dotvořila to prostředí a líbilo by se mi to. Ale pořád mi připadá, že v ZZN se dá udělat za málo peněz hodně muziky. Základní nástřel rekonstrukce tam byl odhadnut na 22 milionů.

Zdroj: „Knihovna má být obývákem města.“

Mám otázky (ideálně pro vedení města) do debaty:

  1. Opravdu by přeložka vodovodního řádu stála jako polovina knihovny?
  2. I kdyby tolik stála, byly by to stále dobře vynaložené prostředky odvážného/řádného hospodáře? Nedá se těm trubkám kreativně vyhnout?
  3. Mohl by potenciálně soused budoucího objektu stopnout projekt lokality proluky U Koupadel?
  4. Jaké jsou další nevýhody této lokality?

A protože se jedná o vlákno zvané "Inspirace", přidávám knihovnu z malebného městečka Rottenburg (40 tisíc obyv.) nedaleko Stuttgartu. V centru města v roce 2012, na rozhraní středověkého starého města a biskupského paláce, se vedení města Rottenburg rozhodlo vybudovat novou městskou knihovnu.

Město se rozhodlo pro lokalitu: 2012
Bourání existujících nevyh. budov: 06/2013
Vyhlášení vítězných návrhů soutěže: 11/2013
Začátek stavby: 02/2016
Dokončení: 08/2017

Hrubá Podlažní Plocha: 2060 m²

Architekti: harris + kurrle architekten bda, Stuttgart




Místo dříve:

Zdroje:
-https://www.schwarzwaelder-bote.de/
-Ergebnis: Stadtbibliothek Rottenburg am Neckar
-Stadtbibliothek Rottenburg - Geschichte der Bibliothek
-Engelsmann Peters GmbH | Rottenburg City Library

4 Likes

...díky Kubo za další skvělou inspiraci! Doufám, že si tu takové věci nebudeme muset jen dál ukazovat a že se i u nás konečně dočkáme.
Pokusím se odpovědět na Tvoje otázky, přestože některé odpovědi bych měl možná přenechat jiným :slight_smile:

  1. Je to tak, místo kříží z inženýrských sítí pouze vodovodní řad. Jeho délka je v tomto konkrétním případě přes palec něco kolem cca 90 m. V tom případě se bavíme o něčem lehce nad 1 mil. Kč. Předpokládám, že v době, kterou cituješ byla cena tohoto typu stavební práce určitě výrazně nižší. Pokud tedy neplánujeme knihovnu za něco přes 2 miliony Kč, tak za mne by byla odpověď na Tvoji otázku, že určitě ne.
  2. Otázku bych možná formuloval, s dovolením, maličko jinak (princip je ale stejný) - měla by být přeložka vodovodního řadu, obecně pak inženýrská činnost předcházející jakékoliv plánované veřejné stavbě to, co by nás mělo v její přípravě a následně pak i realizaci zastavit? Pokud bychom neuměli dokázat přeložit 90 m vodovodních trubek, tak se pak nepouštějme raději do žádné takové stavby. Berte to prosím jako lehkou nadsázku, ale je to tak... :blush:
    Rozumím a chápu postoj tzv."zodpovědného hospodáře", ale nezlobte se na mne, v těchto případech (stejně jako při výkupu pozemků v Červené zahradě), se jedná o vyvolané investice, které stavění ve městě provází. Pokud teda chceme, abychom si o těchto stavbách jenom nevykládali, ale konečně je začali realizovat. Nemůžu si pomoct, ale za mne toto slovní spojení v takovýchto případech na mne spíše působilo, že je pouze jinak řečeno, že to neumím...

Níže přikládám aktuální stav sítí pro zmiňovanou lokalitu

  1. Je třeba si uvědomit, že jakákoliv veřejná stavba (stavba obecně) má ve městě, pokud se zrovna nestaví na tzv. zelené louce vždy sousedy jako účastníky řízení, kteří mohou svého práva využít. V rámci správního řízení je pak na stavebním úřadě, jak posoudí jejich námitky, jsou-li oprávněné a nebo ne.
    Každopádně, ať už má stát stavba kdekoli, není od věci, tyto možné třecí plochy mít tzv. předjednané a ideálně pak dopředu vyřešené.
  2. Jaké jsou nevýhody této konkrétní lokality? Myslím, že u všech navrhovaných lokalit jsou objektivní a subjektivní podmínky a z toho plynoucí možné komplikace.
    Oboje v konečném důsledku může být o úhlu pohledu na věc. Technicky lze dnes skoro všechno nějak vyřešit. Pak to je o tom, dívám-li se na investici v horizontu stavby samotné a nebo v dlouhodobém horizontu, kdy i výše zmíněná investice do přeložky může být zcela marginální v souvislosti s přesahem a plánovanou délkou provozu stavby. A to nemluvím o morálním přesahu, ať už ten barák stojí kdekoliv, pokud se knihovníci přesunou z jejich letitého provizoria a budou se konečně moci nadechnout k aktivitám, které v současné situaci dělat prostě nemůžou.
    Bavit se o tom, že tato lokalita je kousek dál od centra? Ve městě naší velikosti bych se tímto asi vůbec netrápil. Když chci, jsem schopný celé město přejít pěšky za nižší desítku minut. A zrovna Koupadla jsou pěšky z náměstí 170, respektive 230 m (pokud nejdu zkratkou kolem Snagogy).
4 Likes

Na zastavění proluky bylo za posledních několik let vícero návrhů, ale ani u jednoho se neřešilo přeložení inženýrských sítí jako problém proč nestavět. Nevím, proč by to mělo vadit u této tolik potřebné stavby.

1 Like

...minulý týden byla zveřejněny nominované stavby na Českou cenu za architekturu 2024 a když jsem tak listoval bulletinem ČKA, rozhodl jsem se, že se o zajímavé stavby zde podělím - ať se i vy můžete podívat, jakým způsobem se ubírá navrhování a pak hlavně realizace takovýchto prostor. Že to jsou opravdu, jak kdysi říkali boskovičtí knihovníci, městské obýváky a nejsou to jen přepážky kde Vám půjčí knihu.

Je skvělý, že jsme se při uvažování o snad už finální podobě budoucí knihovny posunuli k tomu, že výsledná podoba knihovny bude určena formou otevřené architektonické soutěže - tudíž vítězný návrh bude dle aktuální podoby zadání reagovat tím nejlepším možným výsledkem.
Dovolím si sem odložit dvě ukázky, které mne ve zmíněném přehledu zaujaly.

Obě ze staveb jsou za mne velmi kultivované, navenek nedělají žádná výrazná gesta a nijak na sebe zbatečně neupozorňují a možná právě proto jsou obě výborné.
Jsou navrženy pro to, aby reflektovaly úlohu instituce, která se ve 21. století posouvá až do komunitní roviny a pomáhají tak ve městě, či jeho části vytvořit něco jako nové centrum setkávání pro různou škálu sociálních a věkových vrstev.
Obě ze staveb také cením zejména za velmi solidní práci uvnitř - tedy v interiéru, protože v tomto případě je on tím nejdůležitějším. A to platí pro obě stavby, které uvádím níže.

První z přihlášených realizací, která mne zaujala je městská knihvna Petřiny od architektonického studia Monom.

Jedná se o novostavbu, která stojí na místě bývalé školičky, která reaguje na okolní kontext prvorepublikových vil, řadových rodinných domů budovaných za války a soliterních objektů sídliště z minulého režimu.
Ke stavbě knihovny tak nově přiléhá i zahrada, která se stává nově součástí areálu.

Výborný je za mne i interiér, který nemá nic navíc a jde k podstatě co dělá knihovnu knihovnou - tedy vlastní vybavení a promyšlená dispozice.
(foto: Petr Polák)


Druhou ukázkou je pak přestavba bývalé výrobny knedlíků na knihovnu. Je od architektů z ateliéru Kopecký, kteří v Chodově, městě ne nepodobnému počtem obyvatel Boskovicím, zužitkovali již nevyužívanou stavbu.

Stejně jako v prvním případě, tak i zde se nejedná o realizaci, která by navenek nějak výrazně ovládala své okolí, nicméně i tak je zde zjevný posun, který bychom mohli při správném uchopení zadání klidně získat i u nás.

Interiér je v tomto případě také ono gró a zde můžeme mluvit opravdu o obýváku - lehká nadsázka, ta fotka k tomu prostě sváděla :slight_smile:
(foto: TAKUU)


Každopádně doporučuju si rozkliknout oba odkazy v textu výše a podívat se na kompletní sadu fotografií a výkresů.
Doufám, že i u nás se konečně něco podobného povede a budeme tak po skoro 30 letech mít knihovnu, jakou za ta léta už opravdu potřebujeme. A v samotném centru města se tak konečně objeví sebevědomá a moderní vrstva architektury. Tu zde totiž potřebujeme taky jako sůl.

3 Likes