... ke knihovně sem odložím ještě jednu věc. Možná i tak trochu v souvislosti s aktuálními úvahami o jejím umístění.
Nevím totiž, jestli jsem v létě 2012 toto úplně zazdil (měl jsem tehdy bohužel tou dobou úplně jiné starosti) a nebo to bylo zazděno shora, nicméně jsem narazil díky upozornění z venku na jeden, myslím celkem zajímavý projekt a přímo zde od nás.
Je jím studentská práce tehdejší studentky 4. ročníky TUL Marty Chaloupkové, která uvažovala s umístěním knihovny do prostor proluky U Koupadel.
Na první pohled mne totiž docela hodně zaujala a následně pak i na pohled druhý taky. Ano, je to studentská práce, a aby se přetavila v reálný projekt, zohledňující předpoklady stát se projektem prováděcím, bylo by třeba asi ještě pár "fajnl tačů", ale koncept mi nepřijde i dnes, po skoro 12 letech úplně špatný. docela dost mi to připomíná svým pojetím vstup moderní architektury do Mikulova v podobě galerie Závodný.
Stejně tak jak prověřili tuto lokalitu EA architekti (je to tu jinde na fóru zveřejněno) a následně pak i Smiljan Radić (taktéž je zde v jiném tématu hojně popsáno), tak toto řešení mi přišlo vlastně velmi dobrý a řekl bych, možná snad i nejlepší.
Pracuje totiž za mne velmi dobře s měřítkem hmot nových objektů, které svojí semknutostí a zdánlivou "propleteností" parafrázují okolní původní zástavbu, ale přitom se svojí formou hrdě hlásí k tomu, že "ano, vznikl jsem v 21. století" - což je za mne asi jeden z nejpravdivějších způsobů jak je možné vstupovat do historického kontextu, protože v historii to jednotlivé slohy dělaly úplně stejně. A dnes to jezdíme do historických měst obdivovat
Nejlépe to popisuje infografika od samotné autorky níže:
urbanistická východika
tvarování hmoty
kontext
Zmiňme extrémy možných úvah postupně:
-
Panský dvůr se nám asi pořídit s největší pravděpodobností nepodaří...
Zde by i přes všechny výhrady které jsem k tomuto umístění měl, by knihovna byla jako svébytná vestavba do nádvoří asi možná nakonec nejlepší (když jsme mohli pro sportovce postupně ponakupovat chybějící díly Červené zahrady, tak proč pro knihovníky nekoupit panšták, že )
Zde bych jako klad vnímal potenciál na sebe vázat další subjekty, které by mohly težit z její přítomnosti zde a naopak samozřejmě. Negativa víme - viz výše + techologická náročnost (to ale bude takto i ČZ)
-
kdyby se povedla dotace na projekt prof. Fránka na ZZN, a zárověň by se podařilo vypořádat nekonečné odvolávání souseda (sousedů) tak mohlo být vyřešeno... Ale není a asi tato lokalita je tak nějak zakletá a nehratelná
Nic z toho ale není a tak se tu teď zmítáme v šedi dalších možných lokací, které ale překvapivě mají každá svoje plusy a také (většinou) i ty mínusy.
-
budova O2 - toto snad už není možné myslet vážně... Možná nebýt věcného břemene poměrně velké rozvodny v přízemí a pak hlavně dalším patře, tak s velkým otazníkem možná, ale i jinak tato varianta už byla několikrát prověřena a bez valného ohlasu
-
plocha stávajícího SVČ také již jednou byla "zastavěna" hypotetickou studií, ale toto místo mi vzhledem k návaznostem na okolí - rušná křižovatka s přechodem a asi obtižně řešitelným vstupem, který jen obtížně nabídne pocit, že vstupuji do takto důležité instituce se mně osobně nejeví jako příliš šťastné
Knohovna, pokud ji tedy chceme opravdu už konečně postavit, by měla být navržena s náležitou pečlivostí, protože asi těžko teď postavíme jen něco, aby bylo splněno a pak teprve tu správnou.
-
do možných míst bych já osobně zařadil i místo vedle autosalonu Škoda na Náměstí 9. května. Budova umístěná zde by tak mohla třeba konečně po tolika letech dokončit na této straně chybějící uliční frontu a formovat tak toto náměstí. Děti by to měly do knihovny kousek a my bychom vnesli moderní budovu do místa, které já vnímám jako posvátné pro zdejší architekturu. Zde bylo před skoro 90 lety započato něco, na co se ze už dál nikdy bohužel nepodařilo navázat
-
a nebo se vrátit do židů. Ke Koupadlům. A nechat synergii této instituce zapracovat na tom, že by byl opět konečně smysluplný důvod zavítat do židovské čtvrti, než se zde jen tak toulat, fotit si zdejší zákoutí a přemýšlet o tom, jaké to zde kdysi mohlo být...
Podařilo by se nám, konečně zastavět proliuku, která tu od konce padesátých let minulého století postupně vznikla a v sedmdesátých letech bylo dokonáno... Ano, spousta lidí to tu vnímá jako park, ale toto místo prostě parkem není a v tomto kontextu je to tak nějak nonsens. Je to prostě tak. Do židů prostě zástavba patří, byla na tom postavena její existence, to je bez diskuse.
Ze studie sice nejde moc detailně prověřit kapacity a shodu tohoto řešení s aktuálním stavebním programem / zadáním knihovníků v roce 2024, ale to zatím nikdo nedělal krom všech těch historických studí, na žádné z lokalit. Každopádně tímto počinem bychom mohli vyřešit několik věcí - knihovna by dostala konečně důstojné prostředí s nálažitým vstupem v klidové lokalitě, vrátila by do židovské čtvrti běžný život (krom residentů a návštěvníků v turistické sezoně) a jak jsem již uváděl výše, tak bychom zde soudobým způsobem doplnili několik desítek let chybějící fragment části města.
Za mne tedy zkusme uvažovat o knihovně v "židech"
(použité fotografie: studie Marty Chaloupkové)