Inspirace pro knihovnu

architektura
kultura
knihovna

(Tomáš Trumpeš) #1

Další inspirace: Helsinki

Nová helsinská knihovna Oodi není místem, kde se při studiu knih nábožně mlčí. Je to designem i atmosférou vstřícný prostor, který stejně otevřeně vítá náruživé čtenáře i kutily, hudebníky, hráče počítačových her nebo lidi, kteří si jen chtějí vypít kávu v pohodlném ušáku s výhledem na město. Díky nekonvenčnímu a přitom promyšlenému přístupu k programu se z téhle instituce stává skutečné srdce Helsinek.

(foto: Matěj Stránský)


Nová knihovna
(Petr Ondráček) #2

...kdyby někdo měl stále pocit, že knihovna navržená architektem Fránkem, je příliš extravagantní, nadstandardní a já nevím jaké ještě přívlastky... které už jsem všechny slyšel - dávám níže příklady, že do "historického" prostředí se dá, myslím, bez problémů vstoupit i maličko jinak, než jak je u nás zvykem a jak je zatím velká většina lidí schopna přijmout. :wink:

Za přiklad dávám německou obec Litzendorf (nedaleko Bamberku) s něco málo přes 6000 obyvateli a vynikající realizaci knihovny a obecního domu od atelieru H2M architekten z roku 2013.

Na této ukázce je myslím jasně patrné, že soulad s historickým prostředím nedosáhneme tím, že tupě zopakujeme tvar střechy, barák se bude tvářit jako že je z roku 1896 (a přitom bude o 120 let starší) a je hotovo... Jde většinou o mnohem sofistikovanější proces, kde na začátku stojí třeba kontext s okolím, práce s měřítkem stavby, jejími proporcemi a celkovým výrazem.

Objekt je to relativně malý, ale funguje s vedle stojící rekonstrukcí Bürgenhausu (interiér výše).

Další poměrně zajímavou realizací je knihovna a historické centrum ve Worcestru z roku 2012 od atelieru FeildenCleggBradleyStudios.

Tato stavba je naopak svou velikostí adekvátní místě vzniku (o tom není pochyb), v tom s naší knihovnou nemá srovnání a z tohoto důvodu je zde rozhodně neuvádím. Za povšimnutí zde stojí jiná věc a tou je poměrně jasně definovaný vstup současné architektury do historického prostředí. Architektury, která si na nic nehraje a současným tvaroslovím dává najevo, že vznikla v roce 2012.

Připouštím, že na první pohled může na leckoho knihovna působit možná až příliš majestátně, uvnitř ale skrývá za mne naprosto dokonalý interiér.

Od klasického oddělení pro dospělé

Přes oddělení pro malé čtenáře

...až po něco jako naše uvažované komunitní centrum - úplně nahoře pod střechou


(Petr Ondráček) #3

...když dva dělají totéž, není to vždy totéž - aneb v Mnichově Hradišti to asi umí maličko líp... :wink:
Jen pro porovnání - Mnichovo Hradiště je město se zhruba 8500 obyvateli a hospodaří s příjmy a výdaji ve výši zhruba 273 milionů korun. My si zde stojíme řádově celkem podobně - jak jsme slyšeli ve čtvrtek večer.
Nepředpokládám, že by Mnichovo Hradiště mělo dramaticky jinou situaci v plánovaných investicích - všude je určitě stále něco potřeba - a proto bych pro porovnání rád zmínil několik zajímavých informací.

Toto komunitní centrum sice není s knihovnou - zde se jedná spíše o dům dětí a související provozy (obdoba našeho DDM na ulici 17.listopadu), ale myslím že částka 60 milionů korun hovoří o poměrně velkorysém zadání (20 milionů hradí formou dotací IROP).
Pro výber zpracovatele projektové dokumentace nebyla zvolena běžná forma obchodní soutěže kde jediným a hlavním kriteriem je nejnižší cena - jak by se možná nabízelo a jak to je u nás bohužel zatím stále běžné. :frowning:
Byla zvolena forma vyzvané architektonická soutěže jehož hlavním kritériem byla ARCHITEKTONICKÁ KVALITA návrhu posuzovaná odbornou porotou ve spolupráci se zastupiteli města. :+1:
(Současně s touto soutěží probíhala navíc také otevřená architektonická soutěž na revitalizaci nedalekého náměstí, což na město takovéto velikosti je poměrně obdivuhodné).

Na základě rozshálé rešerše aktuálních novostaveb obdobných objektů pak byly osloveny 4 ateliery.

říjen 2015 - formulace záměr se zástupci provozovatelů
únor 2016 - specifikace podmínek a tvorba zadání, následně schůzka se zástupci zpracovatelů a diskuse nad zadáním, prohlídka místa
březen 2016 - individuální konzultace návrhů
duben 2016 - odevzdání návrhů, poté jejich osobní prezentace a zasedání poroty; poté individuální konzultace s doporučenými autory a rozhodnutí uspořádat druhé kolo
květen 2016 - odsouhlasení podmínek pro 2.kolo a v polovině měsíce pak odevzdání návrhu, zasedání poroty a určení vítěze - nám zde na fóru již známý atelier Projektil architekti (sumář celé soutěže a katalog všech návrhů zde - doporučuji shlédnout)

Před několika dny - přesně to bylo 27.1.2019 začala stavba, která by měla být hotova za 365 dní.

Jeden by řekl, že od zadání po realizaci uplynuly dlouhé (?) 4 roky. Je to ale opravdu tak moc? A že kdyby třeba pouze rekonstruovali stávající jídelnu v havarijním stavu, že mohli ušetřit a při zadání na cenu už mohli mít hotovo dávno. U tohoto zadání by sice věděli ihned (nejnižší) cenu, možná by měli snad i hotovo (o čemž si dovolím pochybovat), ale jak bude tento objekt vypadat a provozně fungovat nikoliv - a toto je za mne prostě pořád to nejdůležitější. Přiznám se že lidem v Mnichově Hradišti tento přístup zastupitelstva maličko závidím...
Tam totiž nestaví stavby kvůli nejnižší ceně, ale aby fungovaly pro lidi a to je zásadní rozdíl.


(Tomáš Znamenáček) #4

Jak jsme už několikrát dokázali, zdrojem největších průtahů není soutěžení nebo stavební řízení, ale neschopnost se dohodnout. Včetně nesmrtelného argumentu, že není čas něco řešit veřejně, protože už to chceme mít – to je bezpečný recept na největší zpoždění. Co bychom v Boskovicích dali za čtyři roky od zadání po realizaci…


(Ivo Provazník) #5

Loni jsem byl pracovně v Maastrichtu a s chutí jsem navštívil tamní "tak trochu jiný" bookshop. Není to knihovna, nicméně to má docela zajímavou historii z hlediska života místní komunity. Knihkupectví v dominikánském kostele ze 13. století (skoro 2 století už neslouží k původnímu účelu) je jedním z center setkávání místních. Knihkupectví provozoval asi 7 let jeden nizozemský knihkupecký řetězec, který ale zkrachoval. Místní ten prostor chtěli zachovat. Bývalý vedoucí prodejny z toho udělal crowdfundingový projekt a půjčil si od 500 lidí 100.000 euro na 5% úrok. Teď je z toho nezávislé knihkupectví. Je tam kavárna a je tam plno. Tak nějak si představuju příspěvek komunitnímu životu. Snad se boskovická knihovna zrealizuje a bude to podobná pýcha místních.


(Petr Ondráček) #6

Výborná inspirace!
Připomněl jste mi tou druhou fotkou (tou umístěnou v šedém rámečku s odkazem - ty černé patrové regály) knihovnu od známého holandského atelieru Maas, van Rijs, de Vries, známého spíše pod značkou MVRDV, kterou můžete znát např. jako autory holandského pavilonu na Expo 2000 v Hannoveru a dalších staveb (bytový dům Silodam v Amsterdamu, bytový dům 100WoZoCos tamtéž a dalších)

Tou stavbou je knihovna ve Spijkenisse, předměstí Rotterdamu z roku 2012. Stavba která stojí čelem do hlavního náměstí města a mimo jiné docela výrazně konkuruje, co se výšky týče, věži naproti stojícího románského kostela... tady je to ale no problem :wink:

Knihovna má celkovou podlažní plochu 9300 m² je pojatá jako tzv. Book Mountain - hora knih - tedy něco jako živoucí reklama na čtení. Tento zážitek je nejmocnější v noci, kdy uvnitř umístěná pyramida plná knih je vidět už zdaleka. MVRDV zde projektovali i navazující "čtvrť" domů z klasického režného zdiva čítající 42 bytových jednotek.
Vnějšek knihovny odkazuje tvarem a významem na tradiční holandskou farmu - stodolu, jako připomínku zemědělské minulosti obce, která se postupně rozrostla ze zemědělské vesnice Ville Nouvelle až v posledních 40 letech.

Vedle knihovny v budově sídlí i centrum ekologické výchovy, šachový klub, je tu auditorium, zasedací místnosti, kanceláře a pronajímatelné prostory kavárny - tedy vše, co je až nápadně podobného tomu, co bychom tu rádi vybudovali i u nás.

Zajímavé video o knihovně s komentářem jednoho z autorů - Winnyho Maase je pak (v angličtině) zde.

To že holanďani se toho vůbec nebojí a že Vámi uvedená realizace v kostele v Maastrichtu zde není žádnou výjimkou dokazuje něco velmi podobného o 100 km severněji, ve Vughtu - předměstí s'Hertogenbosche, kterou je poměrně čerstvá realizace knihovny, muzea a komunitního centra De Petrus od atelieru Molenaar&Bol&vanDillen Architects z roku 2018.

Vstup starého do nového je zde poměrně výrazný i v exteriéru, ale myslím, že i tak je velmi citlivý. Stejně jako v ukázce z předchozího příspěvku, i tento stánek už nesloužil svému účelu a tak pozvednutí duše nyní vystřídalo pozvednutí znalostí a vědění.
Místem setkávání je to zde ale pořád, prostě jen trochu jinak.

V interiéru, který je za mne výborný doporučuji se zaměřit na jeden zajímavý detail - a to regály s knihami, které nejsou na svých místech umístěny ve stacionární poloze, ale jsou posuvné na kolejnicích vestavěných v podlaze v tzv. kompakterech.
Touto poměrně vtipnou věcí jsou schopni v běhu provozu jednoduše měnit rozestupy mezi jednotlivými regály a jsou tak schopni prakticky za provozu navýšit tímto způsobem počet knih ve volném výběru doplněním dalšího prvku a tím i dispozici konkrétního oddělení, které by jinak zůstalo s největší pravděpodobností tak, jak by se poprvé nastěhovalo.

Jak říkám, holanďani se toho prostě nebojí...