Páter Vincenc Ševčík & nástěnka
Předpokládám, že v té vitrínce jsou modlitby, které prostřednictvím p. Ševčíka půjdou rychle nahoru? Vtipný koncept, něco podobného funguje na židovském hřbitově:
Tam se dává léta letoucí takzvaný kvitl lachim, což je cedulička, která znamená zhruba totéž. Někdo někde má nějaký problém, medituje nad ním, patrně v komunitě, pak se všichni ti, kteří nějaké prosby k nebesům vyslali, podepíšou na papírek a jeden emisar, jemuž dali důvěru, jde až na to místo hrobu významného učence, někoho, kdo humanizoval Evropu nebo alespoň židovskou Evropu. No a věří se, že tam je lepší signál nahoru, všechny čtyři čárky, takže nebesa tímto komínem lépe slyší přímluvy. A ten papírek tam potom zůstane.
2 Likes
Dobrý peklo... 
Na soukromé objekty ať si dává kdo co chce, ale na veřejné instituci a navíc významu Gymnázia by se takováto estetické faux-pas asi nemusely objevovat. Nebo když už tam takováto věc fakt jako bezpodmíněčně musí být, tak by alespoň stálo za to věnovat těmto zdánlivě "nepodstatným" detailům trochu pozronosti. Zasloužilo by si to.
2 Likes
Tuhle skrumáž billboardů mám moc rád:
Pardon za neaktuální fotku, už jsem tama dlouho nešel, tohle je archivní kus. Každopádně takové stádečko billboardů na vjezdu do města potěší, hotový uvítací výbor. Bonusové body za rekordní výšku a kreativní podvozky.
3 Likes
Ty billboardy jsou skutečně katastrofa. Nic proti dotčeným podnikatelským subjektům, ale na pohled je ta sestava hrůza. Když k tomu připočteme nedaleké plakátovací výsuvky na sloupech veřejného osvětlení, je příjezd do města skutečným barevným zážitkem. Já chápu, že přísnou regulací by značně utrpěla reklamní agentura, ale tváři města by to prospělo (a navíc podle mého názoru je dnes dopad reklamy v této formě zhruba stejný, jako inzerát v novinách). S tím, že návštěvníky při vjezdu do Boskovic vítá dominanta montované stavby Kaufu, nic nenaděláme (nebo že by alespoň předsadit vzrostlou zeleň?), ale billboardy všech barev a tvarů by tam být nemusely (jasně, je to zřejmě na soukr pozemku, zřejmě to neporušuje žádný zákon, ty billboardy nejsou billboardy, ale odstavený dopravní prostředek, ...). Na druhou stranu, ne všechno se musí vynucovat zákonem nebo městskou vyhláškou. Co takhle vejít v jednání s příslušnou reklamkou nebo majiteli těch billboardů?
2 Likes
Město nám zarůstá auty 
Tohle je u farské zahrady, prakticky totéž bývá vidět u Koupadel. Kde je flek, tam někdo zaparkuje. V židovské čtvrti je to obzvlášť smutné. (Fotím teď pro jeden projekt architektonicky zajímavé domy v Boskovicích a je prakticky nemožné to udělat bez aut…)
3 Likes
Přestože nevím, jestli se tam dá legálně parkovat, musím říct, že auta jsou součástí života, a to i v židovské čtvrti. Pohled na auto se ti nemusí líbit, ale je to subjektivní pohled. Samozřejmě se může boskovická veřejnost rozhodnout, že chce mít z židovské čtvrti skanzen a přiměje město vyloučit z této oblasti automobilovou dopravu. Dosud tomu tak ale není, takže tvůj příspěvek beru jako povzdech, že zaparkované auto ti brání udělat hezčí fotku. Nebo to chápu špatně? Co je na autě tak hnusného, že považuješ auto zaparkované v židovské čtvrti za smutný obrázek?
1 Like
Auta určitě jsou součástí našeho života, ale od určité míry už překáží úplně všem, řidiče nevyjímaje. Takže vůbec nehejtuju auta jako taková, hejtuju jejich počet. Jak jsem psal před rokem a něco v komentáři: Pokud budeme všichni za všech okolností trvat na pohodlné dopravě vlastním autem, utratíme velký díl společného rozpočtu za to, že nakonec nebude pohodlně jezdit vůbec nikdo a nikdy.
A pokud jde o fotografie – tady samozřejmě nejde primárně o to, že mně ty auta komplikujou focení architektury. Občas ta fotografie vystihne něco společensky podstatnějšího, hezkým příkladem je třeba modrý závoj na starších sportovních fotkách. Způsobený cigaretovým kouřem. Dneska pro nás taková fotka kromě pěkného skoku na koš ukazuje trochu jinou společnost. S těmi auty je to podobné – když koukám na starší fotky Boskovic a zároveň se snažím dělat nové, uvědomuju si, kolik těmi auty všichni v něčem ztrácíme, nejen na fotografiích.
Well, to je něco jiného. Já jsem původně reagoval na hejt "Kde je flek, tam někdo zaparkuje." Lidi parkujou, protože mají auta a to je asi OK. Ale asi se shodneme, že pokud se dostane doprava v kterékoliv části města přes nějakou únosnou mez, mělo by se to zregulovat. Já jsem byl naprosto překvapenej, když v centrální části Brna zavedli parkovací zóny, a někde zafungovalo významným snížením počtu zaparkovaných aut. Jen bych si přál, aby současně se zaváděním takových omezujících opatření vznikala podpora jiné individuální dopravy, nová parkovací místa v podzemí, nebo aby se zkracovaly vzdálenosti umožňující dojít s nákupem pěšky. O tom už tady mnozí psali, takže např. cyklo stezky/pruhy, supermarket i jinde než v západní části města, odstavné plochy a stojany pro kola, atp. To se myslím zatím neděje. No a protože takovou vizi u nikoho vlivného nevidím, není asi jiné cesty než parkovat i v židovské čtvrti.
1 Like
Jen mimochodem, zastupitelstvo projednávalo žádost "T-Car získat pozemek na příjezdu do města naproti Kauflandu a umístit zde reprezentativnější reklamní poutač, dále jeden až dva vozy na nájezdových rampách a v budoucnu zde vybudovat dobíjecí stanici elektromobilů." Při vší úctě k zastupitelstvu, je to ten správný orgán k posuzování, jak má vizuálně vypadat příjezd do Boskovic? Mně úplně zatrnulo, že by to snad mohl někdo schválit, a ještě k tomu nekompetentní panel neodborníků v dané oblasti. (Město prý "aktuálně řeší, jak vizuálně vyřešit kruhový objezd u nemocnice.", ale nevyplývá z toho, zda to zahrnuje celý příjezd do města nebo jde jen o barvu rostlin vysázených v kruháči, a nevyplývá z toho, kdo to řeší/navrhuje.) V tomto okamžiku vypadá příjezd do Boskovic děsivě: bilboardy na poli, obří poutač Kaufland, silueta montované haly Kauflandu a vše je dokresleno prázdnými výsuvnými držáky umístěnými na sloupech. Jestli chce v tomto smyslu zastupitelstvo cokoliv projednávat, mělo by nejspíš nechat vypracovat návrh od odborníků, abychom se za vzhled našeho města nemuseli stydět už 100 metrů před značkou Boskovice. Vůbec nechápu, proč firmy investují marketingové peníze do bilboardů, jejichž dopad na cílové skupiny je v dnešní době zcela minimální, ale OK, to je jejich věc. Moc ale nerozumím, proč místostarosta veřejně podporuje nesmysl, "že se nejedná o billboardy, protože poutače jsou na kolečkách". Doufám, že to myslel jen jako vysvětlení právní podstaty věci a nikoliv jako logické vysvětlení. Reklamní poutače (jakkoliv je nazýváme) umístěné podél silnic mají negativní vliv na bezpečnost silničního provozu (viz např. tento soubor studií). Předpokládám, že město se hlásí ke zvyšování bezpečnosti a tudíž udělá vše pro to, aby u silnic v a blízko Boskovic reklamní poutače nebo reklamní vozy na nájezdových rampách nebyly. A to bez ohledu na to, zda mají poutače kolečka nebo nemají, protože poutače snižují bezpečnost silničního provozu bez ohledu na svoje kolečka.
4 Likes
Když tu je nový rok, tak ať tu jen nehejtujeme co a jak je špatně.
Existují tu skupiny lidí, které kupodivu i tady u nás, s tímto stavem chtějí pracovat a veřejným prostorem se začínají intenzivně zabývat. A hlavně - dávají možné způsoby řešení tohoto problému, ve kterém máme co do kvality na svět ještě opravdu co dohánět.
Nedávno tu dával velmi dobrý příklad @zoul od pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) jak přistupovat k přípravě architektonických soutěží. Tato instituce se zabývá rovněž veřejným prostorem a ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování (CAMP) odvádějí už nyní skvělou práci k tomu, aby i naše města začla dohánět co do kvality veřejného prostoru své zahraniční vzory.
Velkou radost mi proto udělala zpráva, že brněnská Kancelář architekta města Brna (KAM) zpracovala Principy tvorby veřejného prostranství - viz níže
Za mne velmi zajímavé čtení. A přesto, že se oboru věnuji, tak i já zde našel pár věcí, které je prima si občas znovu uvědomit a oživit.
Dokument / kniha je určen všem, kdo se zajímají o veřejná prostranství – zástupcům samosprávy, architektům, projektantům i široké veřejnosti. Kniha má pomoci vytvořit si či zpřesnit názor na kvalitu veřejných prostranství. Zároveň by mohla usnadnit práci zadavatelům projektu a zdárně je provést od procesu návrhu a povolování až k realizaci.
Doporučuji si přečíst všem, kteří přemýšlí o jakékoliv o úpravě veřejného prostranství a nebo i jen tak, pro rozšíření obzorů, co od veřejného prostoru čekat a vyžadovat. K dispozici je v knižní podobě a zde lze také pro zájemce stáhnout také i elektronicky.
EDIT: při čtení této knihy jsem si na příkladu sousoší u tuřanského kostela, na straně 96, v kapitole 4.4.4 - obrázek 478 všiml velmi podobné situace, která se plánuje v souvislosti s řešením "kruháče" u naší pošty - cituji:
"Jestli něco dokáže zničit veřejné prostranství, je to bezohledné dopravní řešení. Jedná se o velmi složité místo, které není možné vyřešit prostou aplikací dopravních nebo jiných norem a pouček. Proto taková místa musí řešit odborník, který je schopen koordinovat a řešit kulturní, kompoziční i technické otázky a dát na ně jednoznačné odpovědi."
Toto přesně se zde bohužel myslím "povedlo". 
Za mne navržené řešení, které odsouvá plastiku Matky s dítětem do druhého plánu, ve stylu vše pro automobilový provoz a po nás potopa je naprosto nepřípustné a degradující městský veřejný prostor na výplň volného místa u procházející komunikace. Což je v případě, že se stále pohybujeme fakticky v centru města naprosto špatně.
Inženýrsky je okružní křižovatka vyřešena asi správně, ale ten zbytek je prostě blbě...
4 Likes
Město se ke zvyšování bezpečnosti asi opravdu hlásí. Nebo někdo jiný. Ty billboardy na tzv. kolečkách u vjezdu do města jsou v noci krásně nasvícené. Asi podle hesla "kdo je vidět, vyhrává".
3 Likes
To přece nejsou billboardy 
Takže ani nemůžou rozptylovat řidiče.
Bez sarkasmů: Je to sice drobnost, ale město by se mohlo hlásit k nějakým moderním uznávaným principům např. právě ve zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Nechce se mně to zjišťovat, ale ty billboardy na kolečkách zřejmě stojí na pozemcích, které nevlastní město. Ale aspo|ň by mohlo město začít s těmi vlastníky jednat a zkusit se s nimi dohodnout, když už to (pravděpodobně) nechce řešit přes pokuty/policii/soud.
1 Like
To myslím není to pravé pojmenování. Umístění této reklamy je jednoduše jako pěst na oko. Prostě úplně špatně.
1 Like
Drzá reklama funguje – bohužel. Nejhorší ale je, že funguje jen dočasně. Jakmile si někdo dovolí být drzejší než ostatní (billboard u silnice, velkoformátový potisk na fasádě, reklamní áčka přes chodník), dočasně získá víc pozornosti, na což musí ostatní zareagovat, přidat se, a kruh se uzavírá – inzerenti jsou na tom všichni stejně, jen město je víc zalepené reklamou. Nikdo nezískal, všichni jsme ztratili.
3 Likes
...no ono je otázkou, co v případě toho, co je zachyceno na Tvojí fotce je větší průšvih
Jestli ta reklama na podivném zařízení, které zkombinovalo podstavec pod slunečník s vlastním nosičem reklamy, který by unesl snad i tank a nebo ta bezradnost a celkově špatný urbanismus tohoto místa.
Mám pocit, že ty domy zde - vytvořené na konceptu obřího "náměstí" navrženého na sklonku minulého režimu a realizované pak v devadesátých letech a na přelomu století - ze kterých se realizovala vlastně jen třetina se chovají totiž velmi podobně (jestli si dobře pamatuji, tak zde měl být centrální kulturní dům kruhového půdorysu a pak druhá polovina zástavby domů okolo směrem na jih).
Každý z nich se snažil přijít s jakýmsi pitoreskně "originálním" pojetím fasády, které se nesnaží tvořit celek - spíš právě naopak a další se jej pak snažil "trumfnout". Co z toho postupem času vzniklo, vidíme sami.
Za mne má tato část města z pohledu architektury, urbanismu hodně nízkou kvalitu.
Má to být podle názvu náměstí, ale ve své podstatě jím vlastně není, protože většina lidí tu stejně pouze kvapně prochází a zkracuje si cestu k autobusu, či na vlak.
Když navíc odhlédnu od bídné architektonické kvality většiny realizací je docela velká část domů do náměstí otočena svým dvorním traktem, což jednu z funkcí náměstí taky úplně nepodporuje. Ale ať to tu úplně neplísním - zbytek se teď trochu zvedl tím, že zde začala docela fungovat občanská vybavenost, zejména Comfy café, takže lidi se zde i zastaví, ale s tou architekturou, která nás tu obklopuje asi nic moc lepšího udělat nepůjde.
Snad jediné, co může tento stav trochu zachránit je nějaká kvalitní parková či sadová úprava, která by tuto nesourodou část města mohla snad nějak držet pohromadě - což se snad už i trochu děje.
Na tomto příkladu je docela "učebnicově" vidět, že podobným způsobem by architektura do veřejného prostoru asi úplně vstupovat neměla a mohlo by to být pro nás příkladem, jak případně další stavby na území města a veřejný prostor plánovat lépe.
3 Likes
...tak se poměrně překvapivě rychle splnilo to, co si předpovídal - reklama, kterou nafotil @Tomas_T už zde má svého "kámoše" 
Zajímalo by mne, jestli se dá nějakým způsobem vyjádřit efektivita tohoto způsobu upozornění na konkrétní podnik a nebo nabídku zboží - nemyslím si totiž, že by zrovna toto byl kdovíjak účinný způsob reklamy. Každopádně veřejný prostorto dokáže zaneřádit poměrně vyýrazně
2 Likes
Tak mě napadá - nepodléhá náhodou umístěnín těchto reklamnách "áček" povolení MěÚ - jakože v opačném případě se jedná o zábor veřejného prostranství?
Co se týká efektivity reklamy - ten přínos je hodně diskutabilní, nedokážu si představit, že o tuhle reklamu "zakopnu" a pak s nadšením poběžím do kavárny pro kávu a budu jim nadšeně vykládat, jak jsem o jejich hloupě umístěnou reklamu zakopnul, a tak jsem se o nich dozvěděl.....
3 Likes
Pokud se nepletu, tak zrovna toto - kultivace reklamy ve veřejném prostoru byl jeden z bodů, o kterém mluvil městský architekt na jedné ze svých prezentací.
Měl tehdy s sebou pracovní výtisk Manuálu veřejného prostoru, který byl tehdy rozpracovaný pro centrum města a který nechal kolovat.
Nevím, jak moc daleko, či blízko jsme s jeho finišem, ale měl by se pokud možno co nejdříve začít u podobných případů používat.
1 Like