Výtvarná díla pro knihovnu

V souvislosti s boskovickou knihovnou by mě zajímala ještě jedna věc – totiž jestli se počítá s nějakou výtvarnou výzdobou. Je to koneckonců kulturní stavba, ale i kdyby nebyla – počítat u velké veřejné budovy s výtvarným uměním je asi na místě. Ať už v interiéru (a nemusí jít jen o obrazy) či v exteriéru – ke knihovně na panském dvoře také neodmyslitelně patřila Amanova socha Boženy Němcové.

Před pár lety jsem na festivalu dělal rozhovor s výtvarníkem Pavlem Karousem, který se angažuje v iniciativě Procento na umění. Mimo jiné řekl: Situace je taková, že od roku 1991 se velice úzký vztah mezi výtvarnými umělci a architekty totálně přerušil. Každý si jel sou vlastní cestou, ti lidé se neznají, nechodí spolu do hospody, nejsou kamarádi a neznají se. Velice mě ale potěšilo, že teď při iniciativě na podporu jednoprocentního zákona jsou komora architektů a další architektonická sdružení stoprocentně pro jeho zavedení.

Pokud bychom se drželi procenta na umění, tak při stavbě knihovny za 80–100 milionů se dostáváme k milionu korun – možná jsem málo odvážný, ale na boskovické poměry mi to přijde celkem dost, i když obecně bych tento zákon uvítal. Pokud bychom šli v našem případě na půl procenta na umění, věřím, že bychom pořád mohli pro knihovnu získat velmi zajímavé a kvalitní věci.

Ve čtvrtek 31. ledna se koná setkání s občany na téma Komunitní centrum s knihovnou – to by mohla být dobrá příležitost zeptat se vedení města, jestli s něčím podobným počítají, a pana Fránka, jestli chodí s výtvarnými umělci na pivo :slight_smile:

2 Likes

Přidám se do diskuze jako první. Možná to vypadá u jiných diskuzí, že jsem proti knihovně. Ne nejsem. Přeji Boskovicím moderní knihovnu v moderní architektuře. A umístění uměleckých děl v interiéru vynijající a důležitý nápad! I ve vnejším prostředí v Boskovicích dle mého soudu um. díla chybí. Ale za mne jasné výběrové řízení s více účastníky....

3 Likes

A odborná porota. Pavel Karous ten model v rozhovoru dobře popisuje. Ona i výběrovka s více účastníky by mohla být k ničemu, kdyby o výsledku měli rozhodovat politici nebo nějaká nahodilá parta.

3 Likes

Za mě bychom v těchto případech úplně klidně mohli jít napřed, když chybí legislativa, a normálně na zastupitelstvu přijmout rozhodnutí, že u veřejných investic těch 0,5–1 % na výtvarnou výzdobu vždycky vyhradíme. (Asi by bylo potřeba jasně říct, u kterých, například nějakým finančním prahem, a určitě by bylo nutné rovnou dodat, že by to muselo být formou soutěže s odbornou porotou.)

Tohle je součást velkého dluhu, který jsme nabrali v kvalitě veřejného prostoru, a mohli/měli bychom ho začít pomalu splácet. Je divný, že za bývalého režimu tohle šlo, a dneska, když je stát neskonale bohatší, na to kašleme. Pro mě je dost smutný sledovat třeba ty dožívající plastiky a sochy na Sušilce, případně naše bezradné čachry se sochou Boženy Němcové.

3 Likes

Pánové, naprosto s Vámi souhlasím.
Nechci úplně slovíčkařit, ale mám jen hnidopišskou pounámku. :wink: Asi bych to úplně nenazýval výzdobou (přestože chápu jak je to myšleno) - zní to trochu jako nějaké dodatečné přikrášlení. Myslím, že ta věc by měla být naopak jako nedílná součást tohoto objektu a vytvořit s ním harmonický celek.
Ať už bude v interiéru a nebo (teoreticky) i v exteriéru.
Dokážu si něco takového představit například ve vstupní hale se schodištěm - tam bude převýšený prostor a nějaké současné dílo vytvořené konkrétně a specielně pro tento prostor, vycházející např. z konceptu poznaného a nepoznaného, či nabytí nových vědomostí by se sem docela hodilo.
A rozhodně jsem také pro soutěž - ať se to konečně naučíme a v budoucnu, až se budou soutěžit baráky z toho nemáme pořád strach! :slight_smile:

3 Likes

S výzdobou souhlas. Očekávám vaše návrhy :slight_smile:

K umění ve veřejném prostoru jsme teď na fesťáku pořídili výborný rozhovor:

Kurátorka Magdaléna Roztočilová tam mimo jiné říká:

Konkrétně tyhle dočasné výstavy jsou podle mě strašně důležité pro různé soutěže nebo když město přemýšlí o tom, jakým způsobem koncipovat památník nebo jak s výtvarným uměním pracovat. Když vidí, co se dá dělat a jak široká je škála věcí, jak můžou být umístěné a jak to celé může fungovat, je v tom velký benefit. Tohle nic nestojí a můžou si to vyzkoušet, což mi přijde super.

Takže bychom mohli časem v nové knihovně udělat výstavu v rámci festivalu a město by se pak mohlo hecnout a něco z toho odkoupit natrvalo. Podobně to ostatně proběhlo v evangelickém kostele, kde se vystavil cyklus Křížová cesta od Vítka Ondráčka a sboru se nakonec tak líbil, že ho koupil.

2 Likes

Výborná věc - skoro jsem si říkal, že je škoda, že některá z instalací nezůstane ve veřejném prostoru i po skončení festivalu. Neuvažuje vedení města - např. ve spolupráci s městským architektem pracovat s veřejným prostorem nějakým podobným způsobem?

Vůbec netuším, jak bude knihovna uvnitř vypadat, ale bylo by fajn, kdyby bylo myšleno na "dočasné" výtvarné umění. Mladí začínající umělci v podstatě neustále řeší problém, kde vystavit. Většinou se jim podaří ukecat nějakou kavárnu, aby jim získali místo pro vernisáž a na měsíc pár volných stěn na obrazy/fotky/grafiky/atd. Téměř všechny výstavy pak trpí tím, že prostory jsou malé, velké plochy stěn neexistují, je tam málo světla, závěsné systémy na obrazy nejsou k dispozici a ne vždy jsou prostory volné. Jestli chcete dostat do knihovny umění, je to jedna z cest. V Boskovicích a okolí jsou umělci, kteří vám za to zulíbají ruce. (Jen prosím vynechte ten pojem "výtvarná výzdoba", který není OK ani ze strany knihovny, ani ze strany autora).

OK, ale má město vyhrazené finance na vykoupení těch výtvarných děl/instalací? Pochybuju.

Nevím o tom; podobně jako Ivo si myslím, že ne. Beru tu letošní výstavu jako první krok k tomu, aby se to časem skutečně stalo.

Přesně s tímhle má ambice něco dělat Prostor. Technicky to (zatím?) není ideál, ale potenciál tu rozhodně je. V nové knihovně je v tomhle ohledu slibná kavárna 210 (viz projekt) a prakticky celé třetí patro, zejména foyer 303, „demokratický prostor“ 313 a sál 314. I s tou terasou 312 směrem na Kapitánku by se určitě dala užít legrace.

V novinách se k tématu ještě vracíme komentářem Ondřeje Dostála:

2 Likes

Není někde zmapováno, jaká venkovní 3D díla a kde jsou v Boskovicích instalována? Rok zhotovení, autor a příležitost, u které to bylo instalováno. Asi by se to hodilo ve chvíli, kdy se někdo vypraví na město s návrhem na financování nákupu (třebas festivalového) díla.

Soupis myslím nemáme, ale zároveň těch věcí bude tak málo, že je nebude problém dát dohromady společnými silami – sypme sem, pak z toho můžu udělat mapku.

No moc toho opravdu není - spíš málo.
Pokud bychom šli do historie a byly-li by v hledáčku krom různých soch a památníků také pamětní desky apod, tak základní seznam památek je např. zde.
Historické sochy jsou zde označeny červeně a novodobé počiny pak žlutě. Socha u dráhy z výše uvedeného seznamu je pokud se nemýlím Cyril a Metoděj, k sousoší Matky s dítětem mám nějaký podrobnější text doma a doplnil bych ho po návratu domů z práce - myslím, že by se nám nějaký ucelený seznam mohl hodit případně i pro BAM (třeba).

Taky by asi nebylo špatné zmínit díla, která vznikla v rámci tzv. "procento na umění" v rámci veřejných staveb, jak tomu bývalo dříve (do roku 1991).
Z této doby tu máme na budově základní školy Sušilova (tehdy ZŠ Vítězného února) plastiku plamene na pilíři pod objektem vstupního traktu školy a ze stejné doby pak i druhou plastiku s figurálním motivem v atriu této školy.
Něco podobného pak vzniklo i v rámci realizace základní školy Slovákova (tehdy ZŠ Antonína Zápotockého), kterou zdobí velkoformátová plastika vlevo od vstupu.
Je zajímavé, že v rámci akce procento na umění - tehdy naprosto samozřejmé části jakékoliv realizace veřejné stavby nevzniklo žádné "umění" v rámci výstavby sídliště Pod Oborou a Komenského, protože ta částka by asi nebyla úplně malá...

EDIT: tak text k sousoší Matky s dítětem od Sylvie Lacinové jsem našel po chvíli hledání už teď a je zde a velmi podobné sousoší od téže autorky je i v Brně-Žabořeskách.

1 Like

Něco jsem do seznamu dopsal.

2 Likes