Drobné inspirace pro Boskovice


(Tomáš Trumpeš) #1

V tomto vlákně můžeme sdílet zajímavé tipy na nejrůznější drobné inspirativní nápady z jiných obcí.
Zahajuji odkazem na Hrusice a jejich biodynamické lampy.

Veřejné osvětlení, které respektuje přirozené cykly přírody, si jako první v Česku pořídily středočeské Hrusice. Biodynamické lampy září naplno, jen když kolem nich někdo prochází – a během noci mění barvu světla tak, aby nevytvářely světelný smog a nerušily biologické hodiny lidí, zvířat, hmyzu ani rostlin.


(Adam Kožoušek) #4

O tom přemýšlím už dlouho, pro začátek by operativně stačilo jenom časové schéma postupného vypínání / tlumení různých lamp v různých částech města - tak, jak postupně usíná město a jeho části, stejně nechat usínat i jednotlivé lampy i celé ulice...

Okrajové ulice typu Polní můžou být po 8 rožlé napůl, po 10 zhaslé úplně. Typ Květná obdobně, přes noc nechat svítit každou 2.-3. lampu apod.
Důležité je osvětlení okolo hlavních komunikací (typ Komenského), i tam by se třeba dalo ubrat / vyměnit svítidla.

Typ projektu, kde ekonomický cíl = ekologický cíl a město dlouhodobě šetří náklady? Ovšem nevím, co je možné technicky, vycházím z poznatku, že nic není nemožné, když se chce :).

Některé dědiny na noc zháší komplet krom hlavní silnice, tuším i nedaleko Boskovic.


(Petr Ondráček) #5

...sice je téma "drobné" inspirace, ale dovolím si sem přidat jednu, v principu myslím docela obrovskou inspiraci pro Boskovice - v této souvislosti mne napadá spojitost např. se zamýšlenou rekonstrukce Sokolovny pro potřeby divadelníků a kultury tohoto typu obecně.

Minulý týden mne totiž naprosto dostal, tehdy aktuální díl pořadu Adama Gebriana na Mall TV - Překvapivé stavby, popisující složitý osud bývalé Synagogy v Žilině.

Tento svatostánek zde byl už někdy v polovině 19. století, avšak na její současnou podobu byla vypsána ve 20. létech 20. století architektonická soutěž, kterou vyhrál tehdy významný architekt Peter Behrens (architekt, u kterého v atelieru v rámci praxe pracovaly takové budoucí osobnosti jako Walter Gropius, Mies van der Rohe, či Le Corbusier).
Během času tuto stavbu totiž postihl docela krušný osud a byla v rámci totalitního režimu využívána jako sklad, později aula místní vysoké školy a nakonec jako kino! :man_facepalming:

Naprosto úžasná věc, která je v dnešní době skoro až neuvěřitelná je však způsob "zmrtvýchvstání" této stavby.
V roce 2010 (po vystěhování kina) tehdy židovská obec hledala provozovatele. Celá řada institucí a lidí, včetně město tuto nabídku - překvapivě - odmítli, čemuž se v roce, kdy vrcholila ekonomická krize nešlo nedivit (obávám se ale, že jinde by to bylo podobné i v jiných letech, krize-nekrize).

Stala se však naprosto nečeká věc - nabídku dostali od skupiny osob, která provozovala kulturní centrum Stanica, společně s občanským sdružením Truc Sphérique. Vzali na sebe naprosto bezprecedentní závazek a dalších skoro 8 let na tom společně s architektem Martinem Jančokem z atelieru Plural pracovali.

Částka, kterou do toho vložili se nyní už šplhá někam k 2 milonuům eur a byla hrazena z dotací, fondů, veřejné sbírky a prací dobrovolníků. Nepředstavitelné, ale přesto je to myslím, skvělá ukázka, že někdy i takto nepředstavitelná věc jde!

Do původního stavu, ve velmi kvalitní podobě a grafice se Synagoga vrátila po 10 letech od vystěhování kina až v roce 2017 a nyní slouží jako galerie umění.


(Tomáš Trumpeš) #6

Někdy se téma sejde: v neděl jsme po kostele debatovali o nesmyslném sekání trávníků, v úterý se to diskutovalo na boskovickém zastupitelstvu, ve středu jsme dělali rozhovor s paní Továrkovou z Nadace Veronice a řešili četnost sečí (brzy na Ohlasech). A dnes mi kamarád Jirka David posílá velmi zajímavý počin z Bruntálu.


(Ivo Provazník) #7

Úplně jsem nepochopil to téma. Co je vlastně problémem, který je nutné řešit? Jde o četnost sečení trávníků na pozemcích vlastněných městem?


(Ivo Provazník) #8

To by asi nejdřív chtělo vyčíslit energetickou a ekonomickou náročnost současného schematu osvětlení, náklady na instalaci a údržbu pohybových senzorů pro schéma dynamického osvětlení, náklady na instalaci jiných zdrojů světla pro schéma biodynamického osvětlení. Z toho se dá odvodit jednak ekonomická náročnost změny schematu a jednak finanční úspora. Bez toho nemá smysl o tom dál uvažovat. V případě návrhu úplného vypnutí osvětlení některých ulic je nutné uvážit komfort bydlení místních obyvatel (obavy z pohybu po ulici za tmy).


(Tomáš Znamenáček) #9

Nízko střižený trávník hůř zadržuje vodu, míň ochlazuje okolí a neposkytuje úkryt hmyzu. Viz třeba tady:

https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/entomolog-hmyz-motyl-brouk-vcela-cmelak-liberecky-kraj.A180601_103148_liberec-zpravy_jape

Každým rokem kroutím hlavou, když v letním období, kdy týden nespadla ani kapka vody a teploty dosahují k 30 stupňům, přijede na sídliště v Liberci-Rochlici parta „zahradníků“ vyzbrojená traktůrky a strunovými sekačkami a veškeré trávníky poseká doslova až na drn. Slunce vše zbývající spálí a ze zelených trávníků jsou rezavé plochy.

Ovšem předpokládám, že řada lidí by zase hudrala, že město zanedbává údržbu :man_shrugging:

(Bylo by pěkný mít tu komisi, která by dala dohromady pro a proti. Ale „zřízení komise je v kompetenci rady, nikdo z radních její vytvoření nenavrhl a komise nás nespasí“, jak pravil pan starosta, takže asi radši nebudeme dělat nic. @Lukas.Holik, nechceš vytvoření komise pro životní prostředí navrhnout?)


(Ivo Provazník) #10

Tak pokud jde o výšku střižení trávníku a četnost sekání, jedná se o znalost, kterou má téměř každý zahrádkář a majitel domu s trávníkem na zahradě. Předpokládám, že kvůli tomu mít komisi nemusíme. Jaké jsou tedy důvody, proč má existovat zvláštní komise? Co má řešit? Je tu rovnou návrh místostarostovi, aby vytvoření komise navrhl, tak by asi bylo dobré, tento návrh návrhu doprovodit relevantními argumenty.


(Tomáš Znamenáček) #11

Jasně, četnost sečení je prkotina. Tu „klimatickou komisi“ jsem v tomhle kontextu zmínil, protože by sečení dobře zapadalo do její hypotetické agendy. Do které, jak já si představuju, by pak mohla patřit i větší témata, například ekologie veřejných staveb, hospodaření s vodou, větší energetická soběstačnost města, a tak podobně – viz například projekt Moudrá města. Přijde mně, že věcí, které může město dělat pro lepší zvládání klimatické změny, je hodně. A neděláme prakticky nic.


(Tomáš Trumpeš) #12

Možná to až taková prkotina není. Nebo je to spíš důkaz toho, že neděláme fakt nic, když nezvládneme ani změnit své zvyky ani v takové prkotině. Ostrava zavádí dokonce jedenkrát do roka.


(Ivo Provazník) #13

A máme v Boskovicích odborníky, kteří by tuto problematiku zvládli? Na to zahrádkářské zkušenosti nestačí. A pokud takové odborníky v Boskovicích máme, jsou ochotni se zapojit do práce v komisi? - Já nepopírám, že řešení "klimatické problematiky" (nevím, jak to nazvat správně) může být v Boskovicích užitečné, ale - není předčasné vyzývat místostarostu k ustavení komise, když zatím není její agenda (kterou by asi měli definovat odborníci)? Minimálně je potřeba definovat potřebu takové komise, tedy existující problém, se kterým se potýkáme. Mám pocit, že 1) obecně je těchto odborníků nedostatek, 2) jde o komplikované otázky, kdy se i různí odborníci dostávají do sporu. Ekologické otázky většinou vedou k politickému (silovému) zavedení opatření (úspory, jiné zdroje energie, omezení ve spotřebě, atp.) a je dost snadné se splést nebo zavést "protivné" opatření, které v závěru nebude mít dostatečný efekt. Tím se vracím k zatím neznámé náplni práce komise. Při vší úctě k tobě Tomáši, myslím, že nestačí vyjmenovat pár věcí, jejichž řešení se tobě nebo mně zdá být účelné.


(Ivo Provazník) #14

Ani mě nenapadlo sečení trávy považovat za prkotinu. Nicméně to považuji za problém bydlení jako každý jiný. Tedy: jde o trávu sečenou v nějakém místě. Předpokládám, že se jedná o obecní pozemek, na příklad u nějaké bytovky. Sečení zajišťuje město prostřednictvím specializované firmy (teď je jedno, zda je to externí dodavatel nebo městská firma). Podstatné je, že v místě bydlí lidé. Pokud nejsou spokojeni s působením města v jejich okolí, mají si společně vydefinovat potřebu a pak žádat město o změnu či nápravu. Pokud jsou lidé tam bydlící spokojeni s na hlínu vydřeným trávníkem a horkým a prašným prostředím, OK. Titíž lidé mohou být ale nespokojeni s případným vysokým porostem (ať už tráva nebo moderní oku-lahodící louka a la Albert). (Vím o čem mluvím, kdy sousedící nezastavěný pozemek majitel seká 2x ročně a moje manželka je pylový alergik.)


(Tomáš Znamenáček) #15

Nečekám, že by komise byla natolik odborně zdatná, aby sama přicházela s originálními řešeními. Představuju si v ní spíš lidi, kteří mají k tomu tématu z různých stran blízko a jsou schopni formulovat právě ty problémy, které má smysl řešit – a klidně tak, že doporučí radě zadat vypracování nějaké skutečně odborné analýzy. Ale často by stačilo převzít řešení, která už se osvědčila jinde. Naše pozice asi není v ničem extra výjimečná. (Vidím tu dobrou paralelu třeba s dopravní komisí.)


(Ivo Provazník) #16

OK, rozumím. Takto to dává smysl.


(Tomáš Znamenáček) rozdělil toto téma #17

A post was split to a new topic: Kontejnerové stání na Bílkově