Důležitá věc ale je, že tady se neřeší podjezd vlaků pod silnicí, ale podjezd aut pod železnicí. Z článku to není jasné, pochopil jsem to úplně až včera na besedě s veřejností. Znělo to teda hodně nepravděpodobně: musela by se posunout křižovatka u Slavie směrem dolů k Albertu a celé by to stálo asi tak půl miliardy.
1 Like
Toto jsme tu myslím už taky zmiňovali někdy na podzim loni, že by bylo hodně nereálné, protože by to s sebou neslo právě ono výškové přebudování křižovatky u Slavie plus navazující směr k Turbíně, do města a na Blansko, dále pak navazující křižovatky od Benziny směrem k Tescu a pak silnice k nemocnici.
To je tak na zavření komplet spodní části města na když dobře tak rok+ a totální dopravní kolaps.
Zakopaný vlak by byla sice vlaková výluka, ale řešit by se to asi dalo. A finální přemostění zakopané tratě - až by na to došel čas by asi tak časově náročné rozhodně nebylo...
1 Like
Času na přemostění tratě u Slavie bude dostatek po dobu přeložení tratě a silnice.
Nejsem stavař, ale ... silniční podjezd je nereálný, objízdná trasa nemá potřebnou kapacitu. Mj. by to byla i politická sebevražda. A i kdyby se to povedlo - ruku na srdce, takový podjezd na vstupu do města by nebyla žádná krása. Železniční podjezd by nebyl tolik vidět. Jenže - by to nikdo nefinancoval, protože není důvod - provozu vlaků by to nic nepŕineslo. Mám trochu obavu, že bavit se o podjezdu čehokoliv je zcela mimo realitu.
1 Like
Když už jsem se zaregistroval, prostudoval jsem debatu k dalšímu tématu, ke kterému snad mám co říci. Co považuji za nejdůležitější a chtěl bych aby zaznělo jako první je informace, že dopravní terminály jsou momentálně hlavní prioritou Evropské unie v dopravních investicích a měly by na ně být v následujících letech vyčleněny nemalé finanční prostředky, což by mohlo celý záměr značně zjednodušit. Tuto informaci přivezla dnes moje paní vedoucí z konference ve Švédsku, takže zatím neznám příliš podrobností.
V dosavadní diskuzi se pojednávalo o velice velkorysém projektu zahloubení železniční trati a boskovického nádraží se snahou minimalizovat zdražení stávající investice. Já se se svou úvahou pokusím jít naopak cestou řekněme maximálních nákladů s cílem dosáhnout maximálních přínosů pro cestující veřejnost. Boskovická spojka opravdu není stavbou primárně určenou Boskovicím, i když jeho obyvatelů samozřejmě pozitiva přinese. Hlavní záměr je ale napravit situaci, kdy Boskovice jako přirozená spádová oblast, kde je ukončena většina autobusových linek regionu, nejsou přímo napojeny na páteřní dopravu IDS JMK - železnici. Nutnost dvojího přestupování ubírá na atraktivitě hromadné dopravě a zatěžuje individuální dopravou pozemní komunikace (vč. přejezdu u Slavie). Vidinou Boskovické spojky je tedy výhledová situace, kdy v Boskovicích vznikne kvalitní přestupní uzel, který přiláká nové cestující do hromadné dopravy.
Rozvinu zde tudíž představu, co by se mohlo stát, kdybychom trať nezahlubovali pouze na minimální nutnou úroveň. Mojí vizí je zcela zahloubená stanice. Moderní nádraží, které by mělo vzniknout by mělo vylučovat úrovňové přístupy na nástupiště. Tudíž v případě částečného zahloubení a současného podchodu pod Nádražní ulicí by vznikalo několikatero schodišť a ramp. Naopak stanice zcela pod povrchem by mohla mít přístupy přímo z povrchu a překonávání několika různých výškových úrovní by tím odpadalo. Prostor uvolněný na povrchu by dále mohl být využit pro přesun současného autobusového nádraží a zbudovat zde moderní přestupní terminál na jednom místě s minimálními přestupními vzdálenostmi. Moje představa obsahuje autobusová stanoviště příčně vůči kolejím se samostatnými vstupy na podzemní vlakové nástupiště. Miska vah hybridní vs. klasické elektrické jednotky by se tak v uzavřeném prostoru stanice klonila spíše pro čistě elektrické vlaky bez emisí.
Celý projekt by tak samozřejmě vyžadoval kompletně nový projekt. Spokojit se pouze se změnou výškového řešení stávajícího projektu by nepochybně ubralo kvalitě možného řešení. Tento projekt by si pravděpodobně muselo vzít pod křídla město a spolehnout se na získání financí z evropských rozpočtů. V posledních letech byly takto z EU financovány nákupy elektrických popř. hybridních autobusů ve výši 85%. Spolu s financemi kraje a SFDI by to pro město nemuselo znamenat žádnou velkou finanční zátěž, pouze by převzalo otěže stran projektu, který by dodatečně třeba také bylo možné uhradit z evropských peněz. Hozená rukavice z EU tedy je, otázka je, jestli ji někdo z Boskovic dokáže chytit..
2 Likes
v takovém případě se bavíme o ceně cca 10-15 miliard a oddálení realizace minimálně o 5 let včetně úplně nového projektu,myslím si, že to asi nebude moc reálné. Co se podchodu týká, tak je ve stejné úrovni jako nástupiště,dala by se zahloubit i nádražní budova, ale je to jen o penězích.
Ano, z podchodu se dostanu jednoduše na první nástupiště, ale na další už pouze přes koleje nebo podchod/nadchod. Ale byl bych nerad, kdyby to bylo vnímáno jako kritika Vašeho návrhu. Naopak vlastně jej považuji za velice inspirativní a hodný následování a pokusil jsem se jej rozvinout ještě o kousek dále. Nový projekt bude dozajista potřeba i pro Vaši variantu a zmíněné oddálení realizace je nevyhnutelné rovněž. Jak ale zaznělo v mnoha příspěvcích přede mnou, bojujeme o náš městský prostor a pokud bude stát výsledek za to, má smysl něco podniknout i když v hodině dvanácté! Zejména, pokud dotace EU vyřeší problém financování. Nemyslím si, že bez nich by kdokoli kývnul i na Vaši levnější variantu.
2 Likes
Nedá mi to a proto se opět vracím k Vaší vizi o nádraží s přístupem k nástupištím bez "překonávání několika různých výškových úrovní". K přístupu na jednotlivá nástupiště je vždy potřeba podchod či nadchod. Při použití podchodu je nutné mít dvě schodiště o výšce cca 3,5 m (do a z podchodu), což je výškový rozdíl cca 7 m , při použití nadchodu jedno schodiště o výšce cca 7 m. Při použití Vámi navrhovanému "přístupu přímo z povrchu" je nutné sice jen jedno schodiště zato o výšce min. 8,5 m.Nevidím zde žádnou úsporu v "překonávání výškových rozdílů",spíše naopak. Co se týká hybridních vlakových souprav, tak se jedná o kombinaci elektrické vedení a baterie s dojezdem 40 km, což lze použít i ve Vámi navrhovaném "uzavřeném prostoru", ale o výšce 5,5 metrů místo 7,5 m (jedná se o podjezdnou výšku bez a s pantografem) , z tohoto důvodu je nutné i vyšší schodiště. Proto navrhuji menší zahloubení o cca 2 m, což není z důvodů "minimalizovat náklady", ale využití menších výškových rozdílů k překonání příchodu a odchodu z nástupiští. Stále si myslím, že pro řešení mimoúrovňového křížení u Slávie je to jednodušší a přijatelnější řešení, než jaké bylo nedávno zveřejněno, a to udělat podjezd pod železnicí, kde je návrh posunout křižovatku pod Slávií na kruháč u Alberta s nájezdem přez parčík u COOPu ,vybudovat parkoviště z parčíku u Alberta a z ulice Nádražní udělat "pruh pro cyklodopravu a pěší. To znamená zrušit větší část zeleně při vjezdu do města a udělat tam opět nesmyslné betonové plochy - nápad na Nobelovu cenu za blbost - mírně řečeno.Nechápu, jak může měkdo na radnici něco takového vůbec zveřejnit.
2 Likes
To má zcela prosté vysvětlení. Nedostatek parkovacích míst je něco, čeho si valná většina motorizovaných voličů všímá a politické strany si z toho udělaly svoji volební prioritu. Vybetonovat plácek je pak nejjednodušší řešení životní situace řidiče, které navíc přináší politické body. Povšimněte si, že u informací vedení města o budování libovolné infrastruktury dnes i dříve nechybí informace o tom, kolik vzniklo/vznikne nových parkovacích míst. To je v zásadě dobře - jen se snažím vysvětlit, kde se bere ta priorita za každou cenu udělat parkovací místa kdekoliv, i za cenu zničení zelené plochy.
Parkoviště u Albertu je velmi vytížené, ve špičku tam auta čekají na volné místo. Přirozená reakce je snaha o zvětšení počtu parkovacích míst. Souhlasím, že je potřeba hledat jiné řešení než tam jednoduše shodit pár sklopek betonu.
3 Likes
S tím plně souhlasím, ale měla by je hamba fackovat za takové názory. Jak již bylo řečeno, je třeba hledat způsoby a ne důvody proč to nejde.
1 Like
V zápisu z jednání RM dne 26.11.2019 jsem se dočetl, že proběhlo na Krajském úřadě jednání ohledně Boskovické spojky, kterého se zúčastnil starosta p. Dohnálek a místostarosta p. Holík. Rád bych touto cestou požádal o podrobnější informace a výsledek jednání v jaké části rozpracovanosti se tato akce nachází.Děkuji
1 Like
Mluvili jsme o tom stručně na tiskovce, ale nic moc konkrétního nevyplynulo – spíš spekulace o tom, že projekt možná tak trochu míří do šuplíku...
Ale proč by město nemohlo zveřejnit aktuální informace o projektu, který jistě zajímá více lidí, nebo je to tajné .....
1 Like
Tady je konečně report z tiskovky, kde jsme na to narazili:
Předmětem jednání s krajem byla také Boskovická spojka. Místostarosta Lukáš Holík téma označil za třaskavé. Ze SŽDC dostává každý čtvrtrok informaci, že nedošlo k žádnému posunu a podobnou informaci vedení města dostalo i od kraje. „Připravuje se územní řízení, ale kvůli tomu, jak padlo memorandum ve Lhotě Rapotině, se očekává, že se Lhota Rapotina bude bránit všemi dostupnými prostředky, kterými bude možné akci extrémně prodlužovat,“ popsal místostarosta Lukáš Holík.
Starosta Jaroslav Dohnálek opět zdůraznil, že se město ohrazuje proti tomu, aby muselo pro nové nádraží budovat parkovací kapacity. Na jednání podle něj padl názor, že pokud se bude příprava Spojky protahovat, možná kraj raději investuje do nádraží ve Skalici nad Svitavou a záměr opustí.
4 Likes
Nedá mi to a musím se opět vrátit k "třaskavému" tématu Boskovické spojky. Zaznělo tu, že se Lhota Rapotina bude bránit všemi dostupnými prostředky a projekt možná skončí v šuflíku. Lhota Rapotina je zásadně proti postavení nové tratě a nádraží ve Lhotě s tím, že mají kvalitní autobusovou obslužnost. Myslim si, že počet cestujících z Boskovic a okolí, kteří by toto spojení rádi využili je mnohem vice, než lidí ze Lhoty, kteří vlak nepotřebují. V mém návrhu byla jako jedna z možností využít stávající trať bez elektifikace s úvratí ve Skalici na 5.koleji odkud nyní odjíždí motoráček do Boskovic. Tato kolej je většinu dne používána pro tyto účely s tím, že zde lokálka stojí delší čas a čeká na spoje. Při použití hybridních souprav neni zapotřebí žádných stavebních úprav jako v případě použití elektrických souprav. Odpadne složitý přestup mezi vlaky jako jeden z důvodů výstavby Boskovické spojky což znamená pro lidi větší přínos než ušetřené 3 minuty po nové trati se zastávkou ve Lhotě a na výstup, nástup a přehození zdroje pohonu to stačí. Použitím elektřiny z Brna do Skalice a baterií do Boskovic se blokování 5.koleje jen sníží na minimum a bez dalších stavebních úprav nádraží ve Skalici jak je nyní prezentováno.
Zrušením výstavby nové tratě s nádražím ve Lhotě Rapotině, odbočkou z tratě č.260, elektrifikací tratě do Boskovic a za nové mosty se ušetří minimálně 400 až 500 mil.kč za které se dá zhotovit mimoúrovňové křížení u Slávie i navrhované zastřešení autobusového nádraží pro parkování osobních aut uživatelů integrované dopravy.
V tomto případě nebude nutné použít * krizové dopravní řešení křižovatky u Slavie* s přeložením silnice II/374 z ulice Nádražní na nově plánovanou silnici se dvěma kruhovými objezdy mezi Albertem a Minervou v místech dnešního nedostačujícího parkoviště u Alberta a částí autobusového nádraží. Vybudováním úplně nového AN , posunutím a zrušením zelené plochy za stáním autobusů jak řeši projekt ing.Josefa Nováka odpadne velmi náročné a drahé technické dílo.
Myslím, že město by se by mělo ohradit nejen proti tomu, že by muselo budovat parkovací kapacity pro nové nádraží, ale i proti stávající podobě tohoto projektu vůbec. Jak už dříve zaznělo v různých vláknech na tomto fóru, zaústění tratě do intravilánu města je navrženo nekvalitně. Pokud se Lhota Rapotina "bude bránit všemi dostupnými prostředky", proč bychom nemohli také?
Zahloubení trati je jediné správné řešení. Nebo přesunutí nádraží před přejezd u Slavie. O ničem jiném se pravdepodobne nemá cenu bavit a je na zodpovědnosti města, aby projektovaný záměr odmítlo. Díky Rudolfovi za skvělé zpracování studie a věnovaný čas, ke stejnému řešení jsem nezávisle došel taky.
Uvidíme s čím přijde město po plánované schůzce na SŹDC,
Po delším čase se objevily nějaké informace ke spojce, byť pouze obecné povahy. Máme je v reportu Ze zastupitelstva úplně na konci:
Je přerušeno územní řízení a projektant doplňuje chybějící podklady. To by se mělo stát v průběhu podzimu. Pak bude záležet, jak se k dalšímu procesu postaví Lhota Rapotina. Kladně dopadly posudky EIA, které posuzují vliv na životní prostředí. „Můj názor je, že nás čeká podobná peripetie jako s D43 a bude to ze strany Lhoty Rapotiny donekonečna protahováno,“ dodal na závěr místostarosta Lukáš Holík.
1 Like
Správa železnic svolává veřejné ústní jednání pro zahájení územního řízení Boskovické spojky na 16.3.2022 od 9.30 v kině Scala v Brně.Námitky Lhoty Rapotiny považují za nepodstatné.
2 Likes