Boskovická spojka

Boskovická spojka je železniční stavba, která má zajistit přímé vlakové spojení Boskovic a Brna. Připravovat se začala již v roce 2003, v roce 2015 ji schválilo ministerstvo dopravy, předpokládané náklady mají činit 1,8 miliardy korun a podle informací z loňského jara se mělo se stavbou začít v prosinci roku 2019.

Stavba má řadu odpůrců, staví se proti ní mimo jiné starosta Lhoty Rapotiny Michal Sedlák (ODS), kterému jsme vloni na jaře dali prostor v obsáhlém rozhovoru. Následně parametry celého projektu na radnici podrobněji představili zástupci Správy železniční dopravní cesty, Jihomoravského kraje, firmy Sudop, která Spojku projektuje, a firmy Kordis, která má na starosti Integrovaný dopravní systém.

Nového vedení města jsme se nyní zeptali na postoj k Boskovické spojce. Místostarosta Lukáš Holík (ANO) oznámil, že ho v této věci čekají jednání v nejbližší době. Starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že by město mělo nést náklady na vybudování potřebných parkovacích kapacit u rekonstruovaného boskovického nádraží. V této věci konala již bývalá starostka Hana Nedomová (ČSSD) a podařilo se jí zahájit jednání o tom, že by parkovací kapacity (parkoviště a nejspíš i parkovací dům) vznikly na místě dnešního nákladového nádraží. To by se přesunulo do Knínic. Investorem parkoviště by ale nemělo být město.

Nyní jsme se dozvěděli důležitou informaci k termínu zahájení stavby. Na náš dotaz, zda se skutečně v prosinci roku 2019 se stavbou začne, odpověděla SŽDC, že předpokládaný termín realizace je v letech 03/2021–12/2022. Zahájení se tedy odsouvá o rok a čtvrt.

Podle podrobnějších informací ze SŽDC bylo v červnu roku 2018 vydáno souhlasné stanovisko EIA, které si ale vyžádalo doplnění některých částí Dokumentace pro územní rozhodnutí. Projekční firma SUDOP Brno, s.r.o. na tom pracuje a zkompletovaná DUR bude odevzdána v březnu 2019. Teprve potom, po jejím schválení, může být podána žádost o Územní rozhodnutí a zahájeny kroky k výkupům pozemků.

Časovou úsporu cestujících po vybudování Boskovické spojky prezentuje následující tabulka:

1 Like

Myšlenka Boskovické spojky (nejen kolejové odbočky, ale i zastávky ve Lhotě, přeložky silnice a spoustu dalších úprav, schovaných pod tento projekt) je samozřejmě skvělá a Boskovice by o ni měli usilovat.
Dopravní řešení projektu přímo v Boskovicích, tzn. přejezd / křižovatka u Slavie, je ale špatné, respektive žádné, a nijak neřeší problém, který je tam už teď a už vůbec ne nějaký výhled (ten je, že silniční doprava neustále roste), neřeší pěší prostupnost, parkování, atd.
Shrnul bych to, že tímto projektem se Boskovice dostanou na úroveň roku 1995.
Projektem za 2 miliardy bychom se ale měli dostat naopak do budoucnosti - ve zkratce, např. trať před Boskovicemi zahloubit do tunelu (odstraní se 2 přejezdy), nástupiště zřídit v podzemí (nad ním může být budova nádraží, parkoviště a přidružené služby, odstraní se tak bariéra pro pěší na všechny strany, zřídit bezbariérový přestup z vlaku na autobusy (podchod) atd.).
Řada rekonstrukcí nádraží a přidružených prostorů v jiných městech jdou tímto směrem. Koncept, jako máme v Boskovicích, je zastaralý a naprosto nevyhovující objemům dopravy v součastnosti.
Bylo by to dražší, ale mělo by to smysl. Tento projekt takto smysl nemá.

3 Likes

Krásný příklad pouhého splnění úkolu vs. přidaně hodnoty řešení. Když už teda mermomocí se do toho chce ty megapeníze vložit (což je rozporuplné), tak by to mohlo přinést krom prachsprostého propojení dvou míst i něco navíc... Jen si to "něco navíc" zatím nějak nedokážu představit v případě investice molochu SŽDC...
Jsem si jistý, že by třeba v Rakousku a nebo Švýcarsku takovýmto způsobem určitě neintegrovali do funkce města podobný návrh. Proč se ta věc neřeší v souvislostech v návaznosti na urbanismus města, nebo takovou drobnost, jakou je budoucí možná komplikace dopravy. Nehledě na úplně "zbytnou věc", že to třeba může i nějak vypadat... :slight_smile:
Předpokládám, že intenzita vlakového spojení by se určitě zvýšila a tak při současném vytížení křižovatky u Slavie si fakt nějak nedokážu představit, že tu bude místo RegioNovy křižovat tuto silnici každou půlhodinu RegioPanter.
Myslím Adame, že by nutně nemusela být trať už od dvojice přejezdů směrem od Lhoty jako podpovrchová. Jestli se nepletu, tak zrovna toto je v projektu řešeno přeložkou trasy silnice a železnice, čímž by oba přejezdy ve stávající podobě zmizely. Ale vyřešit křížení železnice se silnicí ve městě u hotelu Slavia, v případě, že by se tato šílenost fakt realizovala, by mělo být určitě progresivnější. Mám pocit, že v současné době dokonce legislativa nepřipouští takovouto jednoúrovňovou interakci.

1 Like

Nechci tu dělat nějakého obhájce Boskovické spojky v současném provedení. Ale váš nápad je bohužel mimo realitu. Realizace takovéhle stavby (tunel+podzemní nástupiště) se v Bce nikdy nevyplatí. Počet přepravených osob není tak velký, aby vyšla ekonomika takové stavby. Ano bohužel. Něco jiného by bylo řešit nějak mimoúrovňově křížení se silnicí u Slavie. To by podle mě bylo na místě.
Navíc, co jsem zjistil až včera, že ten 6m vysoký násyp u Lhoty Rapotiny si prosadila vlastně samotná Lhota, protože požaduje mimoúrovňová křížení u své obce. To si tedy ale potom nemají co stěžovat, když to chtěli. Každopádně mě osobně Boskovická spojka nepřijde jako správné řešení vůbec. Správným řešením by byla jedině v souběhu s dalšími úpravami na současné trase Skalice-Brno, aby poté cestovní čas Boskovice-Brno a Brno-Boskovice byl něco okolo 30, max 35 minut, aby to bylo rychlejší než auto. Dokud to nebude, tak nemá smysl Boskovickou spojku vůbec budovat. Ano ušetří 10 minut, ale za 2 miliardy ? Větší výhodu vidím když už tak v lepší návaznosti autobusů do okolních vesnic okolo Boskovic. Další věc je, že bych chtěl vidět, kam chtějí na tuhle trasu narvat dalších 58 vlaků denně, které budou jezdit jen Brno-Boskovice. Tyhle vlaky navíc asi budou zastavovat jen v Blansku, maximálně Adamově, jinak podle mě není možné mít tak velkou časovou úsporu, jak SŽDC uvádí. A ještě jedna malá připomínka - řekl bych, že je naprosto na místě, aby se o parkování u případného nového uzlu v Boskovicích staralo SŽDC. Město může finančně přispět, nebo na nějaké jiné věci, to by bylo také v pořádku, ale ne že udělají stanici a město udělejte si parkoviště, aby naši stavbu vůbec někdo využíval.
Toť můj názor k Boskovické spojce :slight_smile:

2 Likes

K časovým úsporám. Co to několik let sleduji, zdá se mi, že ji rok od roku tak podivuhodně zvětšují - na začátku bylo sedm minut, možná ještě méně, teď je to přes deset. K množství vlaků: nové by nepřibyly. Osobáky, které dnes končí ve Skalici, by jezdily do Boskovic. (Ale pro dodržení avizované úspory času se nám z nich stanou asi rychlíky se speciální zastávkou ve Lhotě Rapotině :slight_smile: ) Navíc méně vlaků ve Skalici znamená horší dopravní napojení na autobusový uzel u nádraží ve Skalici

1 Like

Zase lépe popsaná moje myšlenka :), projektem Boskovická spojka může být vyřešen komplexně celý prostor okolo nádraží, včetně křižovatky, návaznosti na autobusy, pěší a cyklistickou dopravu, dopravu v klidu, služby, a pokračujeme dalším výčtem...
To vedení trati pod povrch jsem měl na mysli až někde u čistírny odp. vod, trať je tam stejně v zářezu a celkem dost (na železniční trať) stoupá, výhodou by šla do většího zářezu, tzn. schování a odhlučnění trati, i když odhlučnění není tak jednoznačné. Dál už v hloubeném tunelu, tedy eliminovaly by se 2 nepříjemné přejezdy - za nemocnící a u Slavie. Trať dále na Opatovice by byla vedená hloubeným tunelem - o další přejezd méně za nádražím, a dále v hlubokém zářezu, pak by navázala na stávající trať. Krásný železniční projekt. Za toto bych si představoval utratit 2 miliardy :).
Jiná možnost řešení přejezdu u Slavie není - tedy kromě přesunutí celého nádraží pod nemocnici - což ale neřeší opět přejezd za nemocnicí atd.
Dovolím si rozhodně tvrdit, že vedení dopravy v urbanizovaném prostoru (a železniční obzvlášť) je jediná správná cesta.

Já něco ke spojce našel tady
https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=362944&TypeID=2
a tam se píše dokonce, že cestovní doba Boskovice-Brno bude 39 minut :smiley: To jedině tak, že vlak vyjede z Brna, zastaví jen v Blansku a pak nesmyslně ve Lhotě a pak do Boskovic. Jinak to nemá šanci stihnout.
K tomu množství vlaků ... v tom jsem neznalý. To denně 50 vlaků vyjíždí a končí ve skalici ??
A k tomu uzlu ve Skalici .. to je jejich záměr víceméně. Přesunout hlavní uzel vlak-bus ze Skalice do Boskovic. Bohužel tím bude postižena samotná Skalice a vesnice jí nejblíže a pak i trochu ty, které to mají autobusem blíže do Skalice než do Boskovic. Protože těch autobusů tam bude jezdit méně nebo některé možná vůbec.

Co mě ale udivuje je termín realizace ... teď udělali podle všeho posudek o životním prostředí a jde se na územní řízení ... obávám se, že je bez šance stihnout realizaci v roce 2021.

Myšlenka je to samozřejmě hezká. Křižovatku u Slavie by bylo hodno podejít ve velkém zářezu a mimoúrovňově, naprosto souhlasím, ale to by pak muselo jít do velké hloubky i celé nádraží. Ještě vlastně pod úroveň současné silnice vedle. Že by se nastupovalo v podzemí "o patro níž" to by se nikdy nezaplatilo. Přesun nádraží tady bohužel nejde, musíte mít co nejblíže autobusy. Kdyby se přesunulo nádraží tak se už tutově nemusí dělat žádná spojka. Leda by se přesunulo i autobusové :slightly_smiling_face:

Chybí tady spousta informací, ale ty udané časy a počty spojů, návaznosti na autobusy, tak, aby se naopak zlepšila dopravní dostupnost okolních vesnic atd., tedy vše, co tady zpochybňujete, si nikdo nevycucal z prstů, ale je to velká práce spousty lidí. Bohužel nemám v ruce žádné zdroje, které bych tady mohl ukázat, ale byl jsem se na jaře podívat na besedě se zástupci projektu a většina těch věcí má hlavu a patu.
Problém je přímo v Boskovicích, to už v projektu nebylo řešené, ani nemohlo, jde o projekt železniční spojky a přidružených staveb, ne o dopravní řešení okolí nádraží v Boskovicích. Což samozřejmě problém je. Přesunout železnici pod zem samozřejmě stavbu prodraží, ale mně se to jeví jako jediné (rozumné) řešení.
Ty 2 miliardy se taky "nikdy nezaplatí" :), totiž na papíře rozpočtu toho projektu a správce železnice. Zaplatí se na X let vším, co na sebe naváže, vynikající projekt pro společnost vrátí peníze jinými cestami, ne jenom vlastní "krátkozrakou" výdělečností, není to žádný soukromý investorský záměr přece...

3 Likes

Aktuální podklady - situace a související dokumenty možno hledat přímo na stránkách města (vede sem také přesměrování z předchozího odkazu na Jihomoravském kraji)
Ve věci Boskovické spojky jsem maličko skeptik, nicméně nikdo z nás nemá věšteckou kouli, aby dokázal říci že toto řešení si třeba v budoucnu svoje opodstatnění nenajde. Jak říká Adam, na projektu pracovalo docela dost lidí na to, abychom tu my - předpokládám, že nikdo z nás není zaměstnancem SUDOPu - bez náležité erudice a kompletních podkladů vynášeli radikální soudy o tom, co je nebo není realizovatelné a efektivní.

Každopádně bych byl asi pro, aby když už se tu takto obrovská investice chce realizovat, abychom nezůstali na půli cesty a řešili ji - zejména na území města - tak nějak komplexněji. Nepředpokládám, že by se po takto obrovské investici za několik let do toho sahalo a dělala se úprava původního řešení, až se zjistí, že křižovatka u Slávie nestíhá...

Myslím, že by z hlediska dlouhodobější dopravní koncepce města měla do budoucna být tato křižovatka nějak vyřešena. Aut určitě do budoucna neubyde (radost z toho sám taky nemám, ale je to tak) a už teď je tato komunikace občas na hranici propustnosti. Tím, že se zbudovala pod nemocnicí nákupní zóna Vinihrádky a zároveň těsně za nádražím došlo k stavebnímu developmentu v průmyslové zóně společně s objektem Tesca se tato křižovatka stala bezkonkurenčně nejucpanější ve městě. Ve špičce ji už nyní spousta lidí objíždí kolem LD seatingu a Minervy, ale toto není koncepční řešení.
Nedokážu si dost dobře představit přemostění silnice nad tratí - co za obludu by tu vzniklo. A že takových řešení z minulosti v našich městech pár k vidění je. To zahloubení, ač se to na první pohled může zdát sci-fi řešením by bylo určitě vhodnějším. Když si totiž uvědomíme, že z ulice Nádražní je stávající budova nádraží na terénu cca o 2 m výš, mohly by tyto různé výškové úrovně být naopak výhodou. Dokážu si představit, že bychom do budovy odbavovacího terminálu vstupovali na úrovni stávajícího přechodu pro chodce, resp. sešli níže.

Když jsme u toho, jestli se to zaplatí, nebo nezaplatí. Je to stejná otázka jako jsme řešili nedávno v jiném vláknu u architektury obecně, resp. knihovny konkrétně. Zlepšení života ve městě, lepší dopravu - jak pro pěší, tak pro auta (grrr) holt nejdou (i když bychom to moc chtěli a bylo by to fajn), vykázat v excelu a říká se tomu přidaná hodnota. A o tu bychom se měli snažit u veřejných projektů pokud možno co nejvíc.

1 Like

Já se v tom nevyznám vůbec, ale zahloubit u Slavie spíš silnici pod železnici je úplná hloupost?

Asi by šlo i to... Ono oboje by byla asi darda jak prase (pardon).
Vzhledem k tomu, že by se takto musela výškově přeřešit a zklesat navazující komunikace od nemocnice, směrem k Tescu a z druhé strany pak to samé od Slavie na Blansko, směrem do města, k Minervě a možná i na to navazující výjezd z autobusového nádraží bylo by to viděno optikou vynaložených peněz velmi podobné :wink:
Předpokládám, že i proto Adam nadnesl myšlenku s vlakem o level níž.

1 Like

Nebyla by to hloupost, kdyby hned vedle nebyla světelná křižovatka. Kdyby byla dál tak by to bylo jasné řešení.

1 Like

To bylo na mě ? Já tady něco zpochybňuji ? Co to píšete za nesmysly ? Já naopak vidím v lepší návaznosti největší výhodu boskovické spojky, zvlášť oproti ušetřeným 10 minutám cesty. A to o těch autobusech jsem si nevymyslel, takhle to mají přímo napsané v těch materiálech.
Ekonomickou návratností jsem samozřejmě myslel tu dlouhodobou. A na rozdíl od vás věřím, že ty 2 miliardy se někdy zaplatí, jinak by se ta stavba ani nerealizovala, nevyšla by ekonomická studie při záměru projektu. A troufám si tvrdit, že kdyby mělo být nádraží pod zemí, tak prostě ekonomika na 5,6 miliard by už nevyšla a tudíž by se nerealizovalo nic. Váš příspěvek mi přišel dost mimo...

Myslím, že to bylo obecně, ty uváděné dojezdové časy zpochybňuje hodně lidí. Občas se v těch srovnáních například zapomíná na spojení rychlíkem, a vesměs není jasné, kde všude se počítá se zastávkami, aby ty uváděné dojezdové časy vyšly.

Informovanost o tom projektu je podle mě celkově zoufalá. Taky jsem byl na tom setkání, o kterém mluví Adam (a které jsme pak zpracovali do odkazovaného článku), a taky jsem z něj odešel s výrazně lepším dojmem. Kdyby ty informace byly v rozumné podobě k dispozici od začátku, mohli jsme si ušetřit spoustu pochybností. Na místě jsem tehdy šílel z vyjádření pana Nečase z JMK: Informace jsou dávány dostatečně, kdo chce, tak si je najde. To je myslím výstižný. (Vzpomněl jsem si na jeden vtip o legendární marketingové neschopnosti firmy IBM, který říká, že kdyby IBM prodávalo suši, bude ho propagovat jako nejlepší mrtvou rybu na světě.)

A kromě nízké informovanosti Spojce taky vyčítám tu malou urbanistickou spolupráci s městem. Nečekám, že bychom tady na fóru vybrainstormovali ideální variantu, ale krutě mně schází kontakt investora s naším městem. Takhle to působí, jako kdyby nám ten projekt někdo nastřelil do města z oběžné dráhy.

PS. Přimlouvám se za klidnější tón, pohádat se můžeme kdekoliv jinde.

Opět mi to nedalo a koukl jsem na koordinační situaci č.12 a zoomoval, což u těchto podkladů je docela potřeba.

Konstatuji, že zas až tak úplně nerálné - tedy v intencích tohoto mega záměru - by to při troše dobré vůle být nemuselo. Rozhodně si nemyslím, že bychom se z 2 mld. dostali trochu lidštějším a k urbanismu města šetrnějším řešením hned na 5-6 mld. Ty nově trasované koleje do Boskovic, s těmi mnohdy monstrózními náspy musí taky někdo zaplatit a nové, řekněme nestandardnější řešení nádraží, by určitě nespoklo další 4 mld.

Stačí se podívat na podobné realizace na jih a západ od nás (ať opět nevypisuji ty stejné země) - tam se na podobných věcech - myšleno v urbánním prostředí - podílí většinou i architekt. Takže podjet vlakem pod silnicí by nemuselo být asi až tak marné. Přijde mi škoda, že v prostředí města se projektant chová naprosto stejným způsobem, jako v nedalekých polích. Ono v principu i to druhé není úplně správně, ale chápu, že násep je někde občas potřeba.
Pro zajímavost se mrkněte na dokument "Boskovická spojka - kú Lhota Rapotina - ortofotomapa", co tam vzniklo za valy pod Lhotou směrem na Jabloňany a na Skalici/Mladkov - předpokládám, že to je právě díky legislativě, že nově navrhované železnice se již nesmí jednoúrovňově křížit s pozemní komunikací.

Nejsem dopravák-železničář, ale už jsem s nimi na jedné akci spolupracovali a pak při jedné nedávné souteži jsme něco podobného (byť pouze s tramvají) taky řešili, takže nějaké povědomí o možném stoupání/klesání kolejového svršku apod. myslím mám.
Proč to říkám? Koukněte se na situaci stanice Boskovice a zjistíte, že stávající místo, kde jsme nyní zvyklí nastupovat do vlaku je plánováno úplně jinde. Z logiky věci je RegioPanter až několikanásobně delší než RegioNova (původně jsem označení tohoto vozu sem chtěl napsat kolejářskou hantýrkou (Vladimír Farský určitě ví), i když toto bylo spíš označení pro jeho předchůdce - motorový vůz 810, ale je to skoro sprosté slovo :slight_smile:.

Mimo "stávající" koleje (směr Velké Opatovice) jsou tu totiž navrženy úplně nové dvě úvratě, končící až někde na úrovni hrubě 60 metrů za východní fasádou bývalé Jurkovičovy elektrárny, nyní hudebního klubu Turbína. A nástupiště k nim začíná na úrovní stávajícího dřevěného objektu technického zázemí (?) nádraží. Jako příchod k nástupištím je nyní navržen nadchod. Nové nástupiště na budoucí vlaky z Brna a do Brna je tak odsunuto úplně mimo stávající nádražní budovu na sever - do místa nynější volné plochy, kde se občas překládají klády na nákladní vagony apod. - je to ta volná plocha, přímo navazující v ose ulice Sokolská.
Jak budu mít chvilku, tak sem zkusím dát i obrázek s popisem, pro ty, kdo se ve výkresech úplně neorientují.

Při znalosti terénní modelace si pak troufnu tvrdit, že bychom nemuseli nutně mít tu nejdražší variantu - tedy podzemní nádraží, ale pouze částečně zapuštěné s tím, že by vlak pouze podjel ulici Otakara Kubína u Slavie. Nádražní budova by mohla zůstat kde je a k vlakům by se pouze maličko sešlo směrem dolů.

Stejně jako Tomáš i já nepředpokládám, že bychom tímto nějakým způsobem zasadili přípravě projektu kdovíjaký knockout :grin: a nebo zde vyřešili to, s čím se zabývá několi měsíců tým projektantů. Jen mi přijde škoda, když se věci nedotahují do konce tak, jak by mohly být a nebo by si možná i zasloužily. Za pár let, až se zjistí, že jedna z páteřních komunikací města - ulice Otakara Kubína/Komenského v návaznosti na neustálé stahování závor nestíhá a bude se řešit, co s tím, tak bude konstatováno, že s tím už nic "nejde udělat" (jak toto slovní spojení spojení úplně nesnáším) a bude konstatováno, že to jsme měli připomínkovat, když se projektovala "spojka".

1 Like

Jo, přesně takový pocit z toho mám taky - SŽDC sem přišlo realizovat projekt, který prostě nějak udělá a nebude řešit nějaké naše problémy ve městě, ty ať si vyřeší město. Nebo zástupci města v možných jednáních jen přikývli?
Ohledně projektu stavby - ty násypy jsou tam asi jako výsledek jednání se Lhotou atd., jednak kvůli nadjezdu silnice a druhak kvůli odhlučnění - zemní val je nejlepší protihlukové opatření (kromě tunelu :slight_smile: ).
Podjet přejezd silnicí - to by se bohužel nevešlo., potřebná hloubka je obrovská a železnici zvednout nejde.
Myšlenka minimalizovat tunel (a náklady) a zahloubit trať pouze do "rýhy" zajištěné podzemními stěnami je taky dobrá!
Mohli by se projektovat s možným budoucím výhledem zakrytí a realizací povrchové výstavby (eventuelní II. etapa, až zdraží pozemky okolo nádraží tak, že se to vyplatí :slight_smile: ).
A teď si představte, jaká technická řešení, oproti nám zde, by dokázala vymyslet skupina odborníků se zkušenostmi - věřím, že projekt, který by byl ekonomicky proveditelný a zároveň komplexně dořešený.
A marketing toho projektu byl nula, což je většinou dost blbý a veřejné projekty to zatím moc nezvládají, jako např. hala na Slovákově... jako dobrý příklad třeba Blanka v Praze - tlačili to všude možně, vlastní informační centrum na Letné, atd.

1 Like

Přesně takto to na mne taky působí - projekt nastřelený z oběžné dráhy. Úkol splněn, co tam máme dál...

Shrnu to do jednoho příspěvku.

Nevěděl jsem, nebo neuvědomil jsem si, že budoucí nádraží má být o tolik posunuté, to poměrně významně mění možnosti podejít silnici u Slavie a stává se to velmi reálným řešením. Ať už jen jako zářez (ten se dá v budoucnu zastřešit) nebo jako hloubený tunel.
Těch 5-6 miliard bylo samozřejmě myšleno na ten nápad s hloubeným tunelem už před Boskovicemi a nádražím zcela v podzemí. Řešení pěkné, také bych to bral, ale prostě na takové řešení jsou Boskovice malým městem. Argumentace Rakouskem či Německem je sice pěkná, ale bohužel tohle jde použít u většiny problémů s infrastrukturou jak tou, co chybí, tak tou již realizovanou, mající však často nedostatky. Tudíž argument, že to "na západě" jde bohužel ztrácí na hodnotě. Byť s vámi naprosto souhlasím, také ho často používám a nejvíce právě u dopravní infrastruktury.
Ohledně časů - v těch materiálech se totiž nepíše, kde budou vlaky zastavovat. Jediné, co jsem napsal já, je, že aby se ta úspora mohla naplnit, tak vlak nemůže zastavovat na velké části současných zastávek. To tak bohužel je, přece když jede normální osobák 50 minut do skalice, tak je potřeba přidat cca 4 minuty, aby dojel do Boskovic (po nové trase), plus nová zastávka u Lhoty další tak 2 minuty minimálně. Tudíž se dostaneme na cca 56 minut, a na 39 minut je to rozdíl 17 minut, a ten se musí slevit na zastávkách. Dobrá, možná to nebude tak horké, že by tam zůstalo jen Blansko, ale minimálně polovinu zastávek by musel vlak pouze projet.

Jinak já mám na celou spojku od doby, co záměr znám, stejný pohled jako vy. Přijde mi nedotažený a hlavně neřeší Boskovice samotné. První, co mě na spojku napadlo, když jsem o ní slyšel, bylo, že SŽDC prostě potřebuje někde investovat peníze a je jedno jak.
Navíc prostě když už by se mělo něco takového dělat, tak tak, aby to přivedlo nové uživatele na vlak. Proto bych čekal další úpravy na trase (narovnání pro zvýšení možné rychlosti atd. vždyť jde o 1.žel.koridor), tak aby prostě ten vlak začal být rychlejší než auto, minimálně do doby než bude D43 (pokud někdy bude). Je však samozřejmé, že i tato úprava sama o sobě přesvědčí alespoň nějakou část řidičů přesednout do vlaku, ale nějaké závratné číslo to nebude.
Účast městského architekta u takových staveb je naprosto klíčová a jeho absence je špatně. Bohužel se to zatím spravuje jen ve velkých městech a to i tak dost pomalu.
Trochu měním názor na ten násyp u Lhoty Rapotiny. Pokud bylo jejich přání, aby železnice silnice křížila mimoúrovňově, tak je pochopitelné, že tam navrhli násyp. Navíc, podle SŽDC, s tím Lhota souhlasila. Že by legislativa neumožňovala stavbu nové tratě s úrovňovým křížením se mi nezdá, kór s takovouhle málo významnou komunikací.
Ohledně projednávání v Boskovicích a nemožnosti něco teď už změnit .. kdy se událo to projednání ? Protože jestli se se Lhotou jednalo někdy cca 2006-08 a v Boskovicích také tak nějak, tak si troufám říct, že nikdo nečekal tak obrovský nárůst dopravy za posledních 10 let, tudíž to docela zásadně mění situaci.
PS: Omlouvám se za trochu neurvalé vyjádření v mém posledním příspěvku, ovšem byla to reakce na příspěvek, který byl mimo mísu a rozporoval věci, které jsou přímo napsané v dokumentu SŽDC.

2 Likes

To setkání s veřejností, které jsme tady párkrát zmínili, bylo v březnu 2018. Čili to bylo představení prakticky hotového projektu veřejnosti, nikoliv schůzka ve smyslu „co byste potřebovali“. Jestli někdy dřív, třeba před lety proběhlo nějaké jednání investora s městem o samotném zadání, to netuším.

1 Like