Jak žádat veřejné instituce o informace

@marek se zajímal, kolik kdo bere v představenstvu a dozorčí radě firmy Vodárenská akciová. (Jde o veřejné peníze, takže máme právo to vědět.) Neuspěl ani u samotné Vodárenské, ani u jejího vlastníka, Svazu VKMO. Říkali jsme si, že je to pro zájemce dobrý modelový příklad toho, jak správně žádat o informace, takže pokud vás tyhle věci zajímají, směle čtěte dál.

Právo na informace

Pokud někdo hospodaří s našimi penězi, máme právo vědět, jak přesně s nimi zachází. Dalo by se to ale ještě zobecnit, a to úplně: o veřejných institucích máme právo vědět všechno, co není naprosto nutné z opodstatněných důvodů tajit, například kvůli ochraně osobních údajů nebo bezpečnosti státu. Tohle právo nám dává zákon číslo 106/1999 neboli krátce infozákon, který my novináři z evidentních důvodů milujeme.

Veřejná instituce

Infozákon se vztahuje na všechny státní orgány, územní samosprávné celky (tedy obce) a jejich orgány a veřejné instituce. O definici veřejné instituce se vedou spory, ale zhruba se dá řídit selským rozumem: pokud například obec založí společnost s ručením omezeným a drží v ní stoprocentní podíl, pak jde o veřejnou instituci. (Sem spadá například boskovická nemocnice, ačkoliv si to nemyslí. My si to myslíme, a jelikož jsme se opakovaně neshodli, nakonec jsme ji zažalovali, aby spor rozhodl soud.)

Pokud nás tedy zajímají odměny ve Vodárenské akciové, je potřeba se podívat, kdo ji vlastní. To se dá zjistit v mnoha registrech, klasikou je například obchodní rejstřík online. Výsledná síť vlastníků vypadá v našem případě takhle:

Není nutné se v tom úplně orientovat, podstatné je, že celý tenhle chuchvalec vlastní výhradně (a) svazy obcí, (b) konkrétní obce, (c) spolky obcí. Jinými slovy celý chuchvalec patří nám všem, takže bychom měli mít na informace právo.

Odbočka: když si nejste jisti

Pokud si nejste jisti, jestli na informace máte právo, můžete se podívat do Právní poradny Frank Bold a pokud tam nenajdete žádný precedent, můžete se tamtéž přímo zeptat. V našem případě byla vlastnická struktura docela komplikovaná, takže jsme se zeptali a dozvěděli jsme tohle:

Pokud je jediným akcionářem Vodárenské akciové společnosti a. s. Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí s.r.o., v němž jsou sdruženy výhradně svazky obcí a samostatné obce, tedy veřejnoprávní korporace, lze dovodit, že se jedná o veřejnou instituci, která je povinným subjektem podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006-67, konstatoval, že veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím může být i obchodní společnost vytvořená územním samosprávným celkem jako jediným akcionářem společnosti, který zákonem stanovenými prostředky vykonává dohled nad její činností plnící veřejný účel.

To lze dle našeho názoru aplikovat i na případ Vodárenské akciové společnosti a. s. Pokud jsou jednotkami svazků obcí obce, které jsou povinnými subjekty podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, musí být povinnými subjekty také tyto svazky. Pokud jsou akcionáři Svazu vodovodů a kanalizací měst a obcí s.r.o. výhradně tyto svazky obcí, které jsou povinnými subjekty, musí být i Svaz VKMO s.r.o. povinným subjektem. Pokud je akcionářem Vodárenské akciové společnosti a.s. výhradně Svaz VKMO, který je povinným subjektem, musí být i Vodárenská akciová společnost a.s. povinným subjektem podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č.j. 8 As 55/2012-62, se platy zaměstnanců placených z veřejných prostředků zásadně sdělují, s výjimkou osob, jež se na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a při zohlednění všech okolností nevýznamným způsobem, což členové představenstva a dozorčí rady splňovat nemohou. Povinné subjekty tedy mohou a mají poskytovat informace o výši platů jejich zaměstnanců.

Na základě všeho výše uvedeného jsme toho názoru, že odepření poskytnutí informací bylo nezákonné.

Takže můžeme pokročit dál:

Podání žádosti o informace

Samotné podání žádosti je velmi jednoduché díky webu infoprovsechny.cz, kde se stačí zaregistrovat, příslušnou instituci najít a dotaz naklikat do formuláře. Dotaz nemusíte nijak složitě formulovat, prostě stručně a jasně napište, co byste chtěli vědět. Což přesně vzápětí uděláme my s žádostí o odměny ve Vodárenské akciové – jakmile bude žádost podaná, vložím sem odkaz. (Zatím se můžete podívat například na neúspěšnou žádost o informace z nemocnice nebo úspěšnou žádost o zadání studie na lokalitu U Koupadel.)

Ve většině případů instituce žádost vyřídí kladně. Pokud ne, jako například u zmíněného dotazu na naši nemocnici, máte následně možnost se odvolat a přinejhorším, pokud jste si svým nárokem přiměřeně jisti, podat žalobu u správního soudu. To si necháme na příště :smiling_imp:

2 Likes

A tady slíbená výsledná žádost odeslaná přes web Informace pro všechny:

Vodárenská akciová by měla podle zákona odpovědět do 26. prosince.

A protože je Vodárenská akciová dobrý parťák a chtěla nám dát možnost ukázat i další část tohoto procesu, žádost o informace zamítla, protože je prý soukromým subjektem a zákon o svobodném přístupu k informacím se na ni tedy nevztahuje.

Stejným způsobem argumentovala i Nemocnice Boskovice. Stručně řečeno tím firmy vlastně říkají: „my jsme eseróčko nebo akciovka, nejsme žádná neziskovka nebo příspěvkovka, do našeho hospodaření vám nic není“. Z principu věci (dohled na veřejné peníze) by ale neměla být podstatná právní forma (obchodní společnost, společnost s ručením omezením, příspěvková organizace, …), nýbrž především faktický vlastník. A tím, jak už jsme řešili prve, je prostřednictvím nějakého složitějšího řetězu veřejnost.

Co tedy můžeme podle zákona dělat dál? Poradí nám například Otevřená společnost:

Pokud úřad Rozhodnutím informace odepřel a vy s tím nesouhlasíte, můžete se do 15 dnů od doručení Rozhodnutí odvolat. To znamená, že na stejné místo podáte dopis Odvolání, v němž vyjádříte s odepřením nesouhlas a stručně zdůvodníte proč. O odvolání rozhodne nadřízený orgán.

Otevřená společnost nabízí i šablonu odvolání, podle které odvolání hravě sepíšeme s využitím argumentů, které jsme už dříve získali od právníků. Odvolání možno poslat datovou schránkou, ale protože jsem nenašel adresu datové schránky VAS, vystačíme si i s doporučeným dopisem. Rozhodnutí by mělo padnout do 30 dní od podání odvolání a pokud nedostaneme informace ani přesvědčivé zdůvodnění, sejdeme se u dalšího dílu tohoto seriálu, kterým je podání správní žaloby.

2 Likes

Vodárenská akciová na začátku ledna odvolání zamítla:

VAS nebyla založena za veřejným účelem. Provozování vodovodů a kanalizací není činností prováděnou výhradně ve veřejném zájmu, či za veřejným účelem. Jedná se o činnost provozovanou podnikatelsky a za účelem dosažení zisku.

Na firmu, která se prsí cenou za společenskou odpovědnost, je to zvláštní přístup, ale budiž. Stejně jako v případě nemocnice tedy zřejmě necháme rozhodnout soud.

3 Likes

Tím se tedy náš seriál dostává až k soudní žalobě. Soudů je víc druhů, v tomto případě se podává žaloba ke správnímu soudu:

Správní soudnictví je druh výkonu soudní moci, ve kterém soudy rozhodují zejména o žalobách fyzických nebo právnických osob, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci. Na rozdíl od řízení občanskoprávního, jemuž se v řadě rysů podobá, zde však není žalovaným subjekt soukromého práva, ale orgán veřejné moci, jenž není nadán hmotněprávní subjektivitou a nemohl by proto být jinak žalován.

Podrobnosti se dočtete například v článku na webu veřejného ochránce práv. Stručně:

  • Žalobu je možné podat přímo osobně, bez zastoupení advokátem. Jelikož se v tom vůbec nevyznáme, advokátem se zastupovat necháme, konkrétně advokátní kanceláří Frank Bold (někdejší Ekologický právní servis), která mimo jiné provozuje i bezplatnou právní poradnu, na kterou už jsme odkazovali.
  • Samotné podání žaloby stojí 3000 Kč. Většinu nákladů bude ovšem v našem případě tvořit honorář advokátní společnosti, který je výrazně vyšší, zhruba 20–30 tisíc. (Právníci jsou drazí, měl jsem se líp učit.)
  • Pokud vyhrajeme, v ideálním případě bychom měli dostat aspoň část nákladů nazpět. Náš předchozí spor s Nemocnicí Boskovice ještě nedoběhl, takže nevíme, jak dobře to bude v praxi fungovat.
  • Za své peníze bohužel nedostaneme tradiční soudní spor v soudní síni s romantickým klepáním kladívka a dramatickými výstupy obhájců, pouze přijde hotové rozhodnutí. Na které si pořádně počkáme – správní soudy toho mají hodně a zmíněný spor s nemocnicí už na rozhodnutí čeká zhruba rok a půl.
  • Pokud nám dá soud zapravdu, kromě toho, že bychom měli od Vodárenské akciové dostat požadované informace, se na toto rozhodnutí dá později odkazovat v podobných případech, takže se tím vyjasní dosah infozákona obecně.
1 Like

Mezitím správní soud rozhodl v náš prospěch ve zmíněném sporu s boskovickou nemocnicí :tada:

Rozhodnutí jednatele Nemocnice Boskovice s.r.o., ze dne 12. 7. 2017, č.j. JNB/2017/01, a rozhodnutí Nemocnice Boskovice s.r.o., ze dne 13. 5. 2017, č.j. Info/2017/02, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Rozsudek není pravomocný, nemocnice může do dvou týdnů podat kasační stížnost. Přiznané náklady na soudní řízení, které musí nemocnice uhradit, činí 13 200 Kč, což není s ohledem na reálné náklady mnoho – tohle tedy vypadá na drahý sport.

Podrobný rozsudek se zdůvodněním si můžete přečíst zde. Stručně:

Komplexní zhodnocení všech výše uvedených kritérií podle názoru soudu jasně svědčí o tom, že žalovaný je veřejnou institucí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2015, č. j. 6 As 115/2014-35). Jediná skutečnost, která by nasvědčovala opaku je skutečnost, že žalovaný je obchodní společností, tj. právnickou osobou soukromého práva. Tuto skutečnost však nelze považovat za rozhodující. Není možné akceptovat výklad zákona, který by povinnému subjektu, kterým je město Boskovice, umožnil vyloučit posouzení jím ovládané obchodní společnosti jako povinného subjektu podle zákona o svobodném přístupu k informacím pouze tím, že namísto například příspěvkové organizace zvolil pro žalovaného formu obchodní společnosti.

2 Likes

A už nám nemocnice poslala i požadovaný audit, jeho přílohy, tabulku benchmarkingu a vyjádření nemocnice k závěrům auditu.

3 Likes

Zhruba po roce od podání žaloby nám dal soud zapravdu:

Rozhodnutí Vodárenské akciové společnosti, a. s., ze dne 10. 1. 2019, č. j. GR749/Lib/18, a ze dne 13. 12. 2018, č. j. GR749/Lib/18, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

Rozhodnutí, které soud svým – zatím nepravomocným – rozsudkem ruší, je zamítnutí našeho odvolání z roku 2019. Jak já tomu rozumím, soud neříká, jestli máme na požadované informace nárok, ale sděluje Vodárenské, že tudy argumentačně cesta nevede (podrobnější zdůvodnění rozsudku by ještě mělo přijít). Mezitím jsme si ale s Vodárenskou vyjasnili, že je povinným subjektem ve smyslu infozákona, cituji z reakce naší advokátní kanceláře:

Žalovaná už nerozporuje žalobní bod 1 o tom, že naplňuje znaky veřejné instituce a je tedy povinným subjektem podle § 2/1 InfZ – v mezidobí jí bylo doručeno usnesení Ústavního soudu (ÚS) o odmítnutí její ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu, který zamítl kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu, který už konstatoval, že žalovaná povinným subjektem je. Tuto roli tedy přijímá (a v tomto směru by měla být žaloba úspěšná).

Když to shrnu, Vodárenská by do budoucna neměla odmítat žádosti o informace podle zákona 106, což je výsledek, kvůli kterému jsme to celé dělali :tada: Zároveň nám soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši zhruba 15 tisíc Kč, takže při skutečných nákladech ~40 tisíc Kč nás celá věc stála 25 tisíc Kč :man_facepalming:

2 Likes